Naceňování své práce je velmi háklivé téma? Otázky typu: Ptám si dost? Nepřestřelil jsem to? Pokud prodáváš zboží nebo nějakou jasně specifikovanou službu, většinou to až tak náročné není. Všechno prostě má svou cenovku. Kreativci však do této kategorie spadají jen málokdy.
Existuje několik přístupů k tomu, pokud stanovit cenu svých kreativních služeb. A když se k této (často nepříjemné) součásti podnikání nepostavíš zodpovědně, tak tě to postupně vysaje. Nikdo ti nedá jednoduchý checklist cen, tady je třeba číst mezi řádky a do rovnice započítat i takové věci, které ty méně zkušené možná ani nenapadnou. Řekněme si tedy pár věcí, které je třeba při naceňování kreativní práce brát v úvahu.
Opatrně s naceňováním podle odpracovaných hodin
Začínající kreativci často neumí správně odhadnout čas, který jim daný projekt pravděpodobně zabere. Takové něco chce čas a párkrát se popálit, když klientovy řekneš 10 hodin, ale odsedíš na tom dvakrát tolik. Hodinovka má smysl tehdy, jak už ze začátku spolupráce není jasný rozsah projektu. V takovém případě víš, že dostaneš zaplaceno za to, co jsi při projektu proseděl. V ostatních případech je ale třeba počítat s nevýhodami hodinovky:
Pokud to uděláš rychleji, dostaneš zaplaceno méně. Jen se nad tím zamysli, jak je to nelogické. V podstatě jsi „trestán“ za to, že jsi efektivní.
Při hodinovce jsi placený za čas. Tvá expertiza a kreativita v podstatě jdou stranou.
Často zde může trpět kvalita práce, protože se příliš soustředíš na čas a na to, abys neprošvihl dohodnutý rozsah.
A pokud ti to zabere více hodin, jsi to právě ty kdo musí dokazovat jejich oprávněnost.
Ukažme si to na příkladu designu loga. Pokud přijedeš se skvělým designem za 15 minut, tak by podle této logiky mělo stát méně? Určitě ne. A naopak, pokud na tom budeš pracovat dva týdny, mělo by stát víc? Stejně ne. Hodinovka tě tedy většinou potrestá za to, že pracuješ rychleji, a namísto odborných znalostí podporuje smýšlení klienta, že „čas jsou peníze“.
Při jednom velkém projektu se světoznámého designéra log Paula Randa zeptali, kdy bude logo hotovo. Jeho odpověď byla jasná: Možná týden, možná rok. Teprve když to bude ono, tehdy je to hotovo. A to si za svoji práci účtuje i 6 nul.
Stanovuje cenu podle klienta, ne podle zadání
Při hodnotě kreativní práce opravdu záleží také na velikosti klienta, pro kterého to děláš. Když si Phil Knight, zakladatel Nike, dal udělat logo, zaplatil za něj jen pár desítek dolarů. Pokud by si to samé logo dali dělat dnes, stálo by to miliony. A proč? Neboť v sázce je toho mnohem víc. Samotný proces tvorby loga by nebyl náročnější. Ale společnost Nike v začátcích a dnes nejsou stejný klient. Pokud by designér udělal chybu u začínajícího podniku, který ještě mnoho lidí nezná, tak se to jednoduše opraví a hotovo. Pokud to ale Nike vytiskne na miliony triček, bot, krabic, tak nese designér velkou zodpovědnost za to, že je práce udělána dobře. Ve výsledné ceně je tedy třeba zohlednit i to, pro koho danou kreativu děláš.
Tento přístup podrobněji popisuje i designér Chris Do ve své pořednášce, kterou ti určitě doporučuji vidět.
Som digitálny kreatívec (problem solver), ktorého špecializácia je "kreatívny kitbash". Táto profesia neexistovala, dokým som si ju nevymyslel, pretože práve to ma vystihuje najviac. Ide o schopnsoť kombinovať digitálne skilly (3D, 2D, animácia, VFX, generative AI, ilustrácie,...) s cieľom vytvoriť čo je treba a to bez ohľadu na zadanie.