Co je etický hacking?

Slovní spojení etický hacking se na první pohled může jevit jako oxymoron. V tomto blogu ti však vysvětlíme, co je to etický hacking, na jakých principech je postaven, jak se liší od toho neetického hackingu a jak může být přínosný pro firmy.

Když vznikl pojem „hacker“, popisoval softwarové inženýry, kteří vyvinuli kód pro sálové počítače. Nyní to znamená zkušeného programátora, který se pokouší získat neoprávněný přístup k počítačovým systémům a sítím využitím slabých míst v systému. Hackeři píší skripty, aby pronikli do systémů, prolomili hesla a ukradli data.

I když se hackování stalo pojmem, který nejčastěji popisuje škodlivé a neetické aktivity, nemusí tomu tak být. Hacker může tyto dovednosti stále dobře využít. V tomto článku se podíváme na etické hackování a ukážeme ti, jak můžeš začít svou cestu stát se etickým hackerem.

Co vlastně dělají etičtí hacker?
Etický hacking je znám také jako white hat hacking nebo penetrační testování. Může to být velmi zajímavá kariéra, protože etičtí hackeři tráví svůj pracovní den učením se, jak fungují počítačové systémy, odhalováním jejich zranitelných míst a zkoušením vkrást se do nich beze strachu ze zatčení.
Na rozdíl od neetických hackerů, kteří jsou obvykle motivováni finančním ziskem, etičtí hackeři mají za cíl pomoci firmám (ale i společnosti jako celku) udržovat jejich údaje v bezpečí. Firmy si najímají etické hackery, aby našli zranitelná místa ve svých systémech a aktualizovali chybný software, aby nikdo jiný nemohl použít stejnou techniku k opětovnému proniknutí.

Jako etickému hackerovi se ti buď podaří nabourat do systému a poté ho opravit, nebo se pokusíš nabourat do systému a nepodaří se ti to. Oba výsledky znamenají vítězství pro etického hackera a firmu, protože firemní síť a údaje jsou v konečném důsledku bezpečné.

Řekněme si ještě jaký je rozdíl mezi etickým hackerem a penetračním testerem. Zatímco termín etický hacking lze použít k popsání celkového procesu hodnocení, provádění, testování a dokumentování založeného na množství různých hackerských metodologií, penetrační testování je jen jeden nástroj nebo proces v rámci etického hackingu.

Hledají zranitelná místa
Zranitelnost jsou bugy nebo chyby v softwaru, které lze využít k získání neoprávněného přístupu do sítě nebo počítačového systému. Mezi nejběžnější zranitelnosti patří:

zastaralý software,
nesprávně nakonfigurované systémy,
nedostatečné šifrování údajů.

Některé zranitelnosti lze snadno otestovat, protože chyby již byly zdokumentovány. V těchto případech musí penetrační tester provést pouze skenování systému, aby zjistil, zda v systému existuje chyba a aktualizovat software.

Další zranitelnosti však mohou být neznámé a penetrační tester použije skripty a další nástroje, aby maximálně otestoval systém a zjistil, jestli se nějaké chyby objeví.

Ukazují metody používané hackery
Etičtí hackeři se mohou vžít i do role učitele. Mnoho firem a zaměstnanců ví jen málo o hrozbách kybernetické bezpečnosti ao tom, jak jejich jednání může zabránit hrozbě nebo pomoci hackerovi ukrást data.

Etičtí hackeři pořádají kurzy o kybernetické bezpečnosti a varují zaměstnance před novými hrozbami, když je objeví. Vzdělávání je obzvlášť účinné proti phishingu a jiným kybernetickým útokům typu sociálního inženýrství, které vyžadují, aby útočníkův cíl (člověk) podnikl kroky, aby byla jeho hackerská aktivita umožněna.

Když jsou zaměstnanci informováni o potenciální hrozbě, existuje větší šance, že ji bude možné zastavit dříve, než infikuje systém.

Pomáhají předcházet kybernetickým útokům
Etičtí hackeři také spolupracují s ostatními členy bezpečnostního týmu na vytvoření bezpečnější infrastruktury pro podnik.
Etičtí hackeři vědí, jaké druhy hrozeb existují, a mohou týmu pomoci při výběru nástrojů a vytváření bezpečnostních politik, které mohou zabránit hrozbám, o kterých možná ještě ani nevědí. Mohou také pomoci s nastavením systémů pro zálohování a obnovu, které lze použít v nejhorším případě.

Klíčové principy etického hackingu
Hranice mezi black hat (nebo neetickým) hackingem a white hat (nebo etickým) hackingem se může zdát nejasná. Koneckonců, existuje také gray hat hacking, které se nachází někde mezi těmito dvěma.
Jako etický hacker bys měl dodržovat několik zásad:

Dodržuj zákon: hackování je etické pouze tehdy, pokud máš povolení k provedení hodnocení bezpečnosti systému, který hackuješ.
Poznej rozsah projektu: chovej se jen v intencích smlouvy, kterou máš se společností. Zjisti přesně, co máš testovat a testuj pouze tyto systémy.
Nahlas všechna slabá místa: nahlas všechna slabá místa, která najdeš a navrhni způsoby, jak je opravit.
Respektuj jakékoli citlivé údaje: penetrační tester často testuje systémy, které uchovávají citlivé údaje a bude muset podepsat smlouvu o mlčenlivosti (NDA).

Proč je etický hacking důležitý?
Záměrným zjištěním zneužití a slabin v počítačových sítích organizace je v podstatě možné opravit je dříve, než je zneužije neetický hacker. Etičtí hackeři tedy pomáhají organizacím identifikovat a eliminovat hrozby zlepšováním celkové bezpečnosti IT v organizaci.

Samozřejmě nejsou to jen údaje, které jsou v sázce, pokud jde o počítačovou kriminalitu. Ve zprávě Centra pre strategické a medzinárodné štúdie a spoločnosti McAfee v oblasti bezpečnostního softwaru z roku 2020 bylo zjištěno, že ztráty z počítačové kriminality dosáhly v roce 2020 přibližně 945 miliard USD. Jen pro srovnání, v roce 2018 to bylo zhruba 522 miliard USD, takže nárůst je znepokojivý. Tyto rostoucí náklady se připisují lepšímu vykazování, jakož i efektivnějším technikám hackerů.

Kromě ztráty údajů a peněz může počítačová kriminalita poškodit veřejnou bezpečnost, poškodit ekonomiky a podkopat národní bezpečnost. Je zřejmé, že je nezbytné chránit organizace a jejich údaje a etické hackování může v této ochraně hrát klíčovou roli.

Druhy etického hackingu
Existuje několik etických hackerských metod a základních oblastí, které může profesionál použít. Níže uvádíme některé z nejběžnějších typů etického hackování:

Hackování webových aplikací. Webové aplikace jsou sdíleny přes síť (jako je internet nebo intranet) a někdy jsou založeny na prohlížeči. I když jsou pohodlné, mohou být zranitelné vůči útokům skriptů a etičtí hackeři takové slabiny testují.
Hackování webového serveru. Webové servery provozují operační systémy a aplikace, které hostují webové stránky a připojují se k back-end databázím. V každém bodě tohoto procesu existují potenciálně slabá místa, která musí etičtí hackeři otestovat, identifikovat a doporučit opravy.
Hackování WIFI bezdrátové sítě. Všichni známe bezdrátové sítě – skupinu počítačů, které jsou bezdrátově připojeny k centrálnímu přístupovému bodu. S touto vymožeností však přichází řada potenciálních bezpečnostních nedostatků, které musí white-hat hackeři hledat.
Hackování systému. Přístup k zabezpečené síti je jedna věc, ale hackování systému se zaměřuje na získání přístupu k jednotlivým počítačům v síti. Etičtí hackeři se přesně o to pokusí a zároveň navrhnou vhodná protiopatření.
Sociální inženýrství. Zatímco ostatní metody se zaměřují na přístup k informacím prostřednictvím počítačů, systémů a sítí, sociální inženýrství se zaměřuje na jednotlivce, lidi. Často to znamená manipulaci lidí, aby předali citlivé údaje nebo poskytli přístup, aniž by měli podezření na špatný úmysl.

Jaké pracovní pozice může obsadit etický hacker?
Firmy všech velikostí a odvětví se obávají bezpečnosti své sítě. Pokud stále dochází k narušení bezpečnosti a firmy budou mít stále citlivé údaje, etičtí hackeři budou žádáni, takže trh práce pro ně vypadá dobře iv budoucnosti.

Některé větší podniky mají mezi zaměstnanci etických hackerů, kteří celý den provádějí bezpečnostní testy a penetrační testy. V jiných společnostech může být etické hackování pouze součástí práce, zatímco většinu času trávíte konfigurací sítí a nastavováním nových systémů. Některé z nejpopulárnějších pozic etických hackerů zahrnují:

Penetrační tester
Security Analyst
Etický hacker
Bezpečnostní konzultant
Bezpečnostní inženýr
Bezpečnostní architekt
Analytik informační bezpečnosti
Manažer informační bezpečnosti

Závěr
Pokud tě kariéra v tomto odvětví zatím láká, možná tě také zajímá, jak se naučit etický hacking. Většina etických hackerů, penetračních testerů a white-hat hackerů se pustí do etického hackingu, protože je zajímá, jak funguje internet a informační bezpečnost. Jedna věc, kterou musí etický hacker vědět, je kybernetická bezpečnost.

Jelikož etický hacker se zabývá i softwarovými zranitelnostmi a možná bude muset psát skripty, které mu pomohou s tímto úkolem, budeš se muset naučit i nějaký programovací jazyk (pravděpodobně to bude více jazyků). Pro etické hackery jsou doporučené jazyky jako Python, C, C++ nebo JavaScript.

Práce s terminálem, scriptování v Bashi jsou také silně doporučeno, stejně tak nástroje pro testování zranitelnosti jako Metasploit a OpenVAS. Mnoho užitečných nástrojů a postupů etického hackingu se naučíš v našem online kurzu Úvod do etického hackingu.

Nejdůležitějším požadavkem je však zvědavost. Takže buď zvědavý a hodně štěstí při etickém hackování!

Co je etický hacking?

Mohlo by tě zajímat

Co dělá DevOps Engineer?

Jak si vybrat vývojové prostředí? 8 populárních IDE a editorů kódu

Co je testování softwaru?

Nezmeškej info o nových kurzech a speciálních nabídkách