Zpět na blog
Vzdělávání

Co jsou soft skills (měkké dovednosti)

Skillmea
27.11.2022
12 minut čtení
Co jsou soft skills (měkké dovednosti)
Soft skills (česky i měkké dovednosti) jsou netechnické dovednosti, které popisují, jak pracujete a jak komunikujete s ostatními. Na rozdíl od hard skills (tvrdých dovedností) jako je například programování nebo datová analýza, odrážejí váš styl komunikace, pracovní morálku a pracovní styl. Soft skills používáte také v běžném životě k udržování dobrých vztahů.

Tyto dovednosti tedy zahrnují vše od toho, jak mluvíte s kolegy v práci až po to, jak přemýšlíte o problémech na pracovišti. V tomto článku se podíváme na klíčové soft skills dovednosti v práci, představíme si příklady měkkých dovedností a řekneme si, proč jsou vlastně důležité. V závěru popíšeme, jak získat a rozvíjet své měkké dovednosti.
Soft skills nebo i měkké dovednosti jsou netechnické dovednosti, které souvisejí s tím, jak pracujete. Zahrnují to, jak komunikujete s kolegy, jak řešíte problémy a jak řídíte svou práci.

Soft skills v pracovním životě

Měkké dovednosti byly vždy rozhodující pro kariérní úspěch, ale jejich význam ve světě práce se neustále vyvíjí. Tyto dovednosti jsou nyní obecně požadovány bez ohledu na to, v jakém odvětví pracujete. Ve světě, kde digitální transformace probíhá rychleji než kdykoli předtím, je důležité, abyste se dokázali odlišit pomocí relevantních měkkých dovedností, které zaměstnavatelé hledají.

Podle reportu Deloitte Access Economics se očekává, že povolání vyžadující významné měkké dovednosti budou do roku 2030 představovat dvě třetiny všech pracovních míst. Jelikož poptávka po pracovních místech a dovednostech se neustále vyvíjí, zaměstnavatelé hledají uchazeče o zaměstnání, kteří mají měkké dovednosti potřebné k tomu, aby uspěli a úspěšně se přizpůsobili na pracovišti.

Proč jsou soft skills v pracovním životě důležité?

Soft skills definují, jak dobře spolupracujete s ostatními. Bez ohledu na to, jak silné jsou vaše technické dovednosti (hard skills), pokud se nechováte ke kolegům s úctou, neochotně spolupracujete, nekomunikujete, nedokážete řešit problémy a nedokážete se přizpůsobit změnám, v práci se vám bude dařit jen těžko. Měkké dovednosti hrají velkou roli ve vašem kariérním úspěchu, proto byste měli myslet na jejich rozvoj. Měkké dovednosti se vztahují na všechny druhy zaměstnání a kariéry.

7 žádaných měkkých dovedností

Soft skills jsou obzvláště důležité tehdy, přicházíte-li do přímého kontaktu se zákazníky. Zákazníky je třeba poslouchat a poskytnout jim užitečné informace a služby na úrovni. Jak jsme však již zmínili výše v článku, měkké dovednosti využijete téměř v kterékoli pracovní pozici. Některé měkké dovednosti jsou ceněny více než ostatní. Existuje nespočet příkladů měkkých dovedností, jako je řešení konfliktů, silné komunikační dovednosti a silná pracovní etika. V následujícím textu však zmíníme sedm důležitých měkkých dovedností, které zaměstnavatelé chtějí a vyžadují od svých zaměstnanců. Pokud je to nutné, zdokonalte se v nich.

Týmová práce

Většina zaměstnanců je součástí týmu, oddělení či divize ai ti, kteří nejsou v oficiálním týmu, musí spolupracovat s ostatními zaměstnanci. Díky efektivní týmové práci jsou týmy produktivnější, dodržují se termíny, vztahy se členy vašeho týmu jsou pevnější a znalosti se sdílejí.

Dělá to pracoviště lepším místem nejen pro práci, ale také pro život. Pokud dobře pracujete v týmu, dosahujete společných cílů a zároveň podporujete a doplňujete silné stránky ostatních.

Komunikační dovednosti

Úspěšná komunikace zahrnuje pět komponent. Verbální komunikace se týká vaší schopnosti mluvit jasně a stručně. Neverbální komunikace zahrnuje schopnost promítat pozitivní řeč těla a výrazy obličeje. Písemná komunikace se vztahuje na vaši dovednost při vytváření reportů, psaní emailů a jiných typů dokumentů. Vizuální komunikace zahrnuje vaši schopnost přenášet informace pomocí obrázků a jiných vizuálních pomůcek. Aktivní poslech by měl být považován za klíčovou komunikační měkkou dovednost, protože vám pomáhá poslouchat a skutečně rozumět, co říkají ostatní. Musíte být schopni poslouchat, abyste pochopili, jak s někým nejlépe komunikovat.

Bez silných schopností poslouchat bude jakékoli komunikační úsilí jednosměrné a pravděpodobně neúčinné. Silní komunikátoři například znají své publikum, drží se věci, používají jasný a stručný jazyk a jsou empatičtí.

Flexibilita a adaptabilita

Ve 21. století musí společnosti a firmy dělat rychlé a někdy i poměrně drastické změny, aby zůstaly konkurenceschopné. Chtějí tedy zaměstnance, kteří se nebojí změn a výzev. Mnoho firem a organizací se za poslední desetiletí stalo méně hierarchickými a agilními, je proto důležité, aby zaměstnanci byli schopni zvládnout mnoho různých úkolů a přizpůsobit se rychle se měnící situaci.

Schopnost přizpůsobit se změnám a pozitivní postoj ke změnám znamená cestu k růstu úspěšné kariéry.

Řešení problémů

Bez ohledu na to, jak jednoduchou máte práci a jak jde vše v zaměstnání hladce, vždy se objeví překážky a problémy. Je proto dobré vědět, jak se dopracovat k nejlepšímu možnému řešení těchto problémů a výzev, a to zajistí úspěšnější výsledky.

Efektivní řešitel problémů identifikuje skutečný problém, kterému čelí, zanalyzuje situaci a procesy stojící za problémem, porozumí jim a poté za pomoci svého kritického myšlení navrhne nejlepší možné řešení.

Kritické myšlení 

Tyto dovednosti pomáhají lidem identifikovat hlavní příčinu problému. Kriticky myslící člověk analyzuje, zkoumá, identifikuje a myslí mimo rámec (out of the box). V práci pomáhá kritické myšlení lidem řešit problémy a zpochybňovat zažité představy.

Dovednosti kritického myšlení jsou na pracovišti ceněny, protože vám umožňují efektivně analyzovat informace, které vám byly poskytnuty, a přijímat rozhodnutí založená na těchto informacích. Díky tomu umíte vytvářet kvalitnější plány, pracovat efektivněji, využívat příležitosti a racionálně reagovat na nové situace.

Time management

Vědět, jak efektivně řídit svůj čas v práci, vám pomůže převzít kontrolu nad svým pracovním dnem a zmírnit stres, který může přijít s tím, že nevíte, jak si zorganizovat své každodenní úkoly. Jelikož pracovní den má jen omezený počet hodin, time management je proces, při kterém si svůj čas záměrně rozdělujete produktivně a efektivně. To zajišťuje, že splníte všechny své nejdůležitější a naléhavé úkoly, aniž byste museli pracovat déle a máte tak čas i na svou rodinu a hobby.

Interpersonální dovednosti

Mezilidské (interpersonální) dovednosti jsou ty, které vám umožňují budovat vztahy a dobře komunikovat s ostatními. Jsou to způsoby chování, které používáte každý den k interakci a vycházení s lidmi, a tak podporujete pozitivní pracovní vztahy.

Lidé se silnými interpersonálními schopnostmi jsou aktivními posluchači a mají vysokou úroveň emocionální inteligence (EQ). Dokáží vyřešit konflikty, dobře komunikovat a efektivně spolupracovat, aby si udržely dobré a profesionální pracovní vztahy.
Soft skills jsou v kariéře důležité
Soft skills jsou v kariéře důležité

Ostatní užitečné soft skills

Řízení konfliktů

Je téměř jisté, že na pracovišti dojde ke konfliktům, protože v rámci projektů se nevyhnutelně vyskytnou neshody. Schopnost rychle, efektivně a spravedlivě identifikovat a řešit konflikty a spory je důležitá dovednost, kterou si musíte ve své kariéře osvojit.

Leadership

Budování vašich vůdčích schopností je něco, co přijde spolu se zlepšením vašich dovedností v komunikaci, řešení konfliktů a řešení problémů. Leadership schopnosti jsou nezbytné ve všech typech rolí, i když někoho přímo neřídíte. Přidáním těchto dovedností do životopisu ukážete svému potenciálnímu zaměstnavateli, že jste si jisti, že převezmete zodpovědnost a půjdete příkladem.

Pracovní morálka

Firmy a organizace neradi tráví čas mikrořízením zaměstnanců. Očekávají, že budete zodpovědní a budete dělat práci, za kterou dostáváte zaplaceno, což zahrnuje přesnost při příchodu do práce, dodržování termínů a ujištění se, že vaše práce je bez chyb. Chcete-li získat novou práci nebo povýšení, je nezbytné, abyste si zdokonalili svoji pracovní morálku.

Rozvoj měkkých dovedností

Když identifikujete, na kterých měkkých dovednostech musíte popracovat nebo které si potřebujete osvojit, vytvořte si plán vzdělávání. Na rozvoj soft skills existují kurzy, školení, ale také podcasty či semináře. K učebním materiálům k time managementu nebo prezentačních dovedností máte přístup i na naší webstránce.

Určitě je však vše naučeno třeba aplikovat v praxi. Hledejte příležitosti k implementaci svých rozvíjejících se měkkých dovedností na pracovišti. Přijměte úlohu mimo svoji komfortní zónu a využívejte a rozvíjejte své nové dovednosti. Nebojte se kolegů či nadřízených zeptat na zpětnou vazbu, jelikož ta je velmi důležitá a posouvá vás vpřed.

Když zkombinujete všechny důležité měkké dovednosti s relevantními technickými dovednostmi, budete mít perfektní základ pro rozvoj a růst své kariéry v následujících letech. Držíme palce.
Skillmea
🥇 Sme jednotka v online vzdelávaní na Slovensku.
Na našom webe nájdeš viac ako 300 rôznych videokurzov z oblastí ako programovanie, tvorba hier, testovanie softwaru, grafika, UX dizajn, online marketing, MS Office a pod. 
Vyber si kurz, ktorý ťa posunie vpred ⏩

Mohlo by tě zajímat

Nejlepší programovací jazyky pro blockchain development
Vzdělávání
18.11.2022
Skillmea

Nejlepší programovací jazyky pro blockchain development

Blockchain je v současnosti velmi populární a často používané slovo. Zamýšleli jste se někdy nad objevem a obrovským růstem popularity blockchainu? Co to vlastně blockchain je? Jak už anglický název napovídá, je to doslova řetěz bloků. Bloky jsou v tomto případě digitální informace, které jsou spojeny pomocí kryptografie. Zároveň je to distribuovaná databáze. Podle mnohých má blockchain potenciál změnit a přepracovat celou ekonomiku – ať už se jedná o vzdělávání, zdravotní péči, cestování nebo právní oblast. Mezi lety 2017 až 2020 vzrostla poptávka po blockchaine téměř o 2000 % a stala se jednou z nejhodnotnějších technologií v tomto odvětví. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne velikost globálního trhu s blockchain technologií 1,4 bilionu USD. Protože blockchain technologie v současnosti dominuje, mnohé organizace se snaží zaměstnat blockchain vývojáře. Dobrou zprávou je, že při vývoji blockchainu lze použít mnoho programovacích jazyků, které již znáte. A dokonce i novější jazyky, které jsou specifické pro inteligentní smlouvy (smart contracts), základní stavební kameny programovatelného blockchainu, lze relativně snadno naučit, pokud máte základní znalosti programování. Avšak dříve, než se začnete učit konkrétní programovací jazyk, měli byste si udělat malý průzkum a rozhodnout se, která blockchainová platforma vás nejvíce zajímá. C++Programovací jazyk C++ je populární v celém technologickém světě a platí to i pro blockchain technologii. C++ je tak populární v blockchain světě kvůli jeho vícero schopnostem, jako je sémantika pohybu, primitivní kontrola nad pamětí, pokročilé multi-threading a další objektově orientované funkce, jako je přetížení funkcí, polymorfismus runtime atp. Ve skutečnosti je C++ v Blockchainu tak populární jako Bitcoin, což je kryptoměna a vůbec první implementace Blockchainu byla původně napsána v C++. Naučte se jeden z nejpoužívanějších programovacích jazyků na světě s naším online kurzem C++ pro začátečníky. Pokud již ovládáte základy programování nebo potřebujete posunout své znalosti v C++ na vyšší úroveň, podívejte se na kurz C++ pro pokročilé. PythonPython se rychle stává nejpopulárnějším programovacím jazykem na světě a pokud jste nováčkem v programování v Pythonu, může to být pro vás nejlepší Blockchain jazyk. Problém s Pythonem je, že jde o interpretovaný jazyk a to vytváří určité problémy pro složité kryptografické operace v Blockchainu. Python je však objektově orientovaný programovací jazyk, který pomáhá při řízení mnoha režijních nákladů souvisejících s výkonem. Další výhodou Pythonu je, že vývojáři mohou rychle prototypovat své nápady bez jakéhokoli zdlouhavého programování. Python má také obrovskou podporu open source, díky čemuž je ideální pro Blockchain. Existuje mnoho knihoven Python, pluginů a jiných zdrojů dostupných online pro téměř každý problém, se kterým se můžete setkat při vývoji Blockchainu. JavaProgramovací jazyk Java je stále tvrdou konkurencí pro jazyk C++ co se popularity a užitečnosti týče. To platí také pro technologii Blockchain. Java má bohaté aplikační programové rozhraní (API), které zahrnuje mnoho Java tříd, balíků, rozhraní atp. To je užitečné při vytváření aplikací, aniž byste nutně znali jejich vnitřní implementace. Jednou vlastností jazyka Java, která je obzvláště užitečná v Blockchainu, je její přenosnost. Java programy mohou být portovány na různé platformy díky funkci WORA („write once, run anywhere“). Tyto programy nejsou závislé na architektuře specifické pro systém, protože ke spuštění používají univerzální JVM (Java Virtual Machine). Díky této přenositelnosti spolu s dalšími oblíbenými funkcemi je Java ideální programovací jazyk pro Blockchain. SoliditySolidity je jedním z nejrychleji rostoucích blockchainových programovacích jazyků, který byl vytvořen pro psaní inteligentních smluv, které běží na virtuálním stroji Ethereum (EVM). Byl vyvinut společností Ethereum, která je distribuovanou výpočetní platformou a operačním systémem na bázi blockchainu. Jelikož Solidity je vytvořena s ohledem na Blockchain, je vhodná k řešení mnoha problémů, kterým čelí Blockchain vývojáři. Solidity je vyvinuta podobně jako syntax ECMAScript, ale má funkce jako například variadic návratové typy, statické psaní atp. Je to tedy skvělý programovací jazyk, který je třeba se naučit, chcete-li se zaměřit konkrétně na vývoj Blockchainu do hloubky. VyperVyper je nový programovací jazyk pro Blockchain, který je odvozen od Pythonu 3. Syntax Vyper je tedy i platnou syntaxí Pythonu 3, i když Vyper nemá všechny funkce Pythonu. Vyper je vytvořen jako alternativa k Solidity. Obvykle se používá pro virtuální stroj Ethereum (EVM), stejně jako Solidity. Vyper má však jiné kontrolní struktury než Solidity a jinak řeší i bezpečnostní otázky. Vyper také odstranil většinu funkcí OOP v Solidity spolu s dalšími funkcemi, jako jsou nekonečné smyčky, modifikátory, rekurzivní volání atp. Pomáhá to předcházet bezpečnostním problémům, které vznikají kvůli těmto funkcím. Pokud chcete programovací jazyk pro Blockchain pro psaní inteligentních smluv, do výběru zařaďte i Vyper. GolangGo je skvělý programovací jazyk pro budování rychlých a efektivních blockchainových systémů. Je to nejlepší jazyk pro vytváření struktury hyper knihy, která je základem pro vývoj aplikací pro Blockchain. Jelikož Go je staticky napsaný a kompilovaný programovací jazyk, je ideální pro kódování Blockchainu. Má také další funkce, které zlepšují výkon, jako jsou generika, třídy a dědičnost, konstruktory, anotace, výjimky atp. Go je také relativně jednoduchý jazyk, který se lze snadno naučit. Třeba is naším online kurzem. C#C# je syntakticky podobný jazyku Java a C++, takže je ideální jako programovací jazyk Blockchain. Zatímco C# byl původně vytvořen pouze jako jazyk Microsoftu, nyní je velmi populární a považován za jeden z nejlepších programovacích jazyků pro blockchain. Vývojáři s otevřeným zdrojem mohou snadno vytvořit vysoce přenosný kód pomocí jazyka C#, který bude fungovat na všech zařízeních a více operačních systémech, jako jsou Windows, Linux, Mac, Android atp. Jelikož C# je objektově orientovanýprogramovací jazyk, vývojáři Blockchainu mohou získat maximum výkonnosti při vývoji jejich dalšího blockchainu. Projekty napsané v C# zahrnují Stratis, poskytovatele Blockchain-as-a-Service, který umožňuje podnikům snadno vytvářet aplikace na platformách Blockchain. JavaScriptJavaScript je nejpopulárnější webový jazyk a díky NodeJS, JavaScript runtime prostředí, je JavaScript poměrně oblíbený také u blockchain vývojářů. Mohou vytvářet vysoce výkonné a kreativní aplikace Blockchain pomocí JavaScriptu, neboť je již nainstalován na většině systémů. Toto je velká výhoda, kterou má JavaScript oproti jiným programovacím jazykům, neboť každý webový systém do určité míry používá JavaScript. Vývojáři se tedy nemusí starat o integraci při používání JavaScriptu a mohou se soustředit jen na aplikační logiku pro Blockchain. Příkladem toho je Lisk Sidechain Development Kit (SDK), který umožňuje vývojářům vytvářet, publikovat a distribuovat jejich blockchain aplikace, které jsou napsány v JavaScriptu. Co se musíte naučit, abyste mohli začít s vývojem na blockchaine?Ano, blockchain vývojáři jsou velmi žádaní. Poptávka po blockchain developeru v roce 2020 byla o 517 % vyšší než v roce 2019. A toto číslo se v následujících letech určitě zvýší. Chcete-li začít s blockchain developmentem, měli byste mít následující znalosti: • silná vědomost základů vývoje blockchainu, jeho charakteristik a populárních platforem, • dobrá znalost některého z programovacích jazyků blockchainu, • obeznámení se s populárními kryptoměnami a konceptem těžby kryptomen, • zázemí a zkušenosti v oblasti vývoje webu, sítí a bezpečnosti. ZávěrToto byly některé z programovacích jazyků, které lze považovat za vstup do světa blockchainu a pro co nejlepší využití aktuální příležitosti při velkém zájmu o blockchain technologie. Tyto programovací jazyky mají různý potenciál, výhody i omezení, a proto je lze použít k vytváření různých forem blockchainu a řešení založených na kryptoměnách. Znamená to, že musíte vědět, který jazyk je nejlepší pro jaký typ vývoje blockchainu. Držíme palce při volbě toho nejvhodnějšího programovacího jazyka.
Učím sa používať cloud a microservices (časť II.)
Vzdělávání
06.11.2022
Skillmea

Učím sa používať cloud a microservices (časť II.)

V tomto textu navážem na předchozí blog, ve kterém jsem vás seznámil se základy cloudu a microservices. Prošli jsme si, co všechno zahrnuje cloud a microservisy, kde se vzdělávat a v jaké posloupnosti a také, jaké byly mé první výsledky práce. Pojďme pokračovat. KubernetesÚvod do KubernetesPodle všeho by mi mělo Kubernetes napomoci k tomu, abych přestal řešit problémy s infrastrukturou. Aplikaci vezmu, přesunu jinam a všechno bude fungovat. Slovo Kubernetes (čti kubernetís) pochází z řečtiny a znamená kormidelník. To dává smysl – i logo tomu odpovídá 🙃. Zkratka názvu pro Kubernetes je K8s. [Logo Kubernetes] Kubernetes činí abstrakci nad infrastrukturou – naši aplikaci nezajímá, kde je nasazena a zda má všechny potřebné zdroje – to zajišťuje Kubernetes. Cloud native aplikace je výraz pro moderní aplikaci, která zvládá moderní požadavky – škálování, self heal, updates, migrace do jiných prostředí. Základní pojmyPři studiu jsem se setkal se základními pojmy, které je třeba vědět. Postupně se je budu snažit popsat, tak jak jsem je pochopil já. KontejnerJako správný kormidelník nekormidluje prázdnou loď, ale bere s sebou náklad, který naloží do kontejnerů, tak tomu nebude ani teď 😊.  Při vytváření aplikací potřebujeme počítač s operačním systémem, potřebujeme databázi, nějaký server. Každá tato část potřebuje určité závislosti, knihovny a tak podobně. Tady se to komplikuje. Abys to uměl všechno pospouštět, tak se o tyto všechny požadavky musíš postarat. Aby to bylo jednodušší, tak všechny tyto věci, jako například databáze, bude ve vlastním kontejneru. Kontejner si sám bude zajišťovat vše, co je třeba pro chod např. databáze MySQL a my pak tento kontejner budeme používat. OrchestraceAby všechno spolu dobře fungovalo - ladilo to s pole. Orchestrace prostě vše možné řídí, aby naše aplikace fungovala. Kubernetes je vlastně nástroj pro tuto orchestraci. DockerPojmu Docker jsem se chtěl věnovat později, ale při stadiu Kubernetes jsem natrefil na rozdíly a tak to v jednoduchosti zařadím i sem. Pochopíte rozdíl, je to důležité, jelikož tyto dvě technologie se často zaměňují. Obě technologie nám pomáhají spouštět aplikace v kontejnerech, ale údajně se od sebe začínají vzdalovat. Docker je kontejnerová technologie, která virtualizuje operační systém a spouští naši aplikaci. Výše v textu jsem psal, že v kontejerech běží samostatně například databázový server – a dává smysl, že ten server běží v operačním systému. Podle mnou nasbíraných informací se už ve světě Kubernetes nedoporučuje používat Docker, neboť je prý zastaralý. Uvidíme, kam to bude směřovat a jaká nová technologie se objeví. Zajímavé je to, že Kubernetes umíme spustit tak, že běží uvnitř v Dockeru 😊. Je to ještě zajímavější a ještě víc mě to baví řešit. ŠkálováníŠkálování je vlastně pojem, který řeší to, aby aplikace využívala zdroje, které v daném okamžiku potřebuje. Za zdroj považujme například více paměti, více procesorů a podobně, nebo se přidají další servery (není donekonečna možné přidávat jen procesory). Jiné zdroje potřebuješ, pokud tvůj microservis používá 10 lidí a jiné když 1000 lidí. Existuje vertikální a horizontální škálování. ZávěřDále pri studiu Kubernetes bych musel jít hlouběji, ale teď se seznamuji postupně blíže s pojmy. Tedy tady si přeruším studium Kubernetes a přejdu na úvod k technologii Docker. Loučí se s tebou Jaro Beňo a my se vidím pokud Bůh dovolí při dalším článku nebo v nějakém mém online kurzu.
Co je Design Thinking?
Vzdělávání
24.10.2022
Skillmea

Co je Design Thinking?

Design Thinking je ideologií i procesem, který se zabývá řešením složitých problémů způsobem, který je zaměřen primárně na uživatele. V tomto článku vám poskytneme podrobnou definici pojmu Design Thinking, přesně popíšeme, co tento proces zahrnuje, a zdůrazníme, proč je tento přístup důležitý: Jaká je hodnota design thinking a v jakých kontextech je obzvláště užitečný? Podíváme se také na to, jak lze Design Thinking aplikovat v každodenní práci a jaké jsou výhody používání Design Thinkingu. Co je Design Thinking?Design Thinking je přístup používaný pro praktické a kreativní řešení problémů. Je založen ve velké míře na metodách a procesech, které používají designéři (odtud tedy pochází samotný název), ale ve skutečnosti se vyvinul z různých oblastí – včetně architektury, inženýrství a obchodu. Design Thinking lze aplikovat na jakoukoli oblast, nemusí jít nutně o design. Jedním z prvních lidí, kteří psali o Design Thinkingu, byl John E. Arnold, profesor na Stanfordské univerzitě. V roce 1959 napsal „Creative Engineering“, text, který stanovil čtyři oblasti Design Thinkingu. Design Thinking je v první řadě zaměřen na uživatele, na lidi, snaží se pochopit potřeby lidí a přijít s účinnými řešeními k uspokojení těchto potřeb. Říkáme tomu přístup k řešení problémů založený na řešení (z ang. solution-based approach to problem-solving. Design Thinking se tedy zaměřuje na dosahování praktických výsledků a řešení: 1. technicky proveditelné: mohou být vyvinuty na funkční produkty nebo procesy; 2. ekonomicky životaschopné: podnik si je může dovolit implementovat; 3. žádoucí pro uživatele: splňují skutečnou lidskou potřebu. Co je Design Thinking proces?Nejprve se podívejme na čtyři principy Design Thinkingu, jak je navrhly Christoph Meinel a Harry Leifer z Hasso-Plattner-Institute of Design na Stanfordské univerzitě. Čtyři principy Design Thinkingu1. Lidské pravidlo: bez ohledu na kontext, veškerá designérská činnost má sociální povahu a každá sociální inovace nás přivede zpět k „hledišti zaměřenému na člověka“. 2. Pravidlo nejednoznačnosti: nejednoznačnost je nezbytná a nelze ji odstranit ani příliš zjednodušit. Experimentování na hranicích svých vědomostí a schopností je rozhodující, chcete-li vidět věci jinak. 3. Pravidlo redesignu: celý design je redesign. Zatímco technologie a sociální okolnosti se mohou měnit a vyvíjet, základní lidské potřeby zůstávají nezměněny. V podstatě jen předěláváme prostředky na splnění těchto potřeb nebo dosažení požadovaných výsledků. 4. Pravidlo hmatatelnosti: uskutečnění nápadů ve formě prototypů umožňuje designérům je efektivněji komunikovat. Více o principech Design Thinkingu si můžete přečíst např. na této stránce. Na základě těchto čtyř principů může být proces Design Thinkingu rozdělen do pěti kroků nebo fází: empatie, definice, idea, prototyp a test. Prozkoumejme každý z nich podrobněji. [Fáze Design Thinkingu] Fáze 1: EmpatieEmpatie poskytuje kritický výchozí bod pro Design Thinking. První fáze procesu je věnována seznámení se s uživatelem a pochopením jeho přání, potřeb a cílů. To znamená, pozorovat lidi a zapojovat se do nich, abychom jim porozuměli na psychologické a emocionální úrovni. V této fázi se designér snaží odložit své předpoklady a získat skutečné poznatky o uživateli. Fáze 2: DefiniceDruhá fáze je věnována definování problému. Shromáždíte všechna svá zjištění z fáze empatie a začnete jim dávat smysl: s jakými obtížemi a překážkami se vaši uživatelé setkávají? Jak velký uživatelský problém musí váš tým vyřešit? Když problém zformulujete do slov, můžete začít přicházet s řešeními a nápady – čímž se dostáváme do třetí fáze. Fáze 3: Idea, návrhS důkladným pochopením vašich uživatelů a jasným prohlášením o problému je čas začít pracovat na potenciálních řešeních. Ve třetí fázi design thinkingu je čas na kreativní řešení. Existuje mnoho různých typů technik generování nápadů, od brainstormingu a mindmappingu až po bodystorming (scénáře hraní rolí) či další způsoby. Ke konci této fáze je zapotřebí velký počet nápadů zúžit na několik nejlepších, se kterými budete dále pracovat. Fáze 4: PrototypTato fáze je celá o experimentování a přeměně nápadů na hmatatelné produkty. Prototyp je v podstatě zmenšená verze produktu, která zahrnuje potenciální řešení identifikovaná v předchozích fázích. Tento krok je klíčem k testování každého řešení a zvýraznění jakýchkoli omezení a nedostatků. Fáze 5: TestPo prototypování přichází uživatelské testování, ale je důležité poznamenat, že toto je jen zřídka konec procesu Design Thinkingu. Ve skutečnosti vás výsledky testovací fáze často přivedou zpět k předchozímu kroku a poskytnou vám informace, které potřebujete k předefinování původního problému nebo na nové nápady, o kterých jste dříve neuvažovali. Účel Design ThinkinguDozvěděli jsme se dostatek informací o tom, jak Design Thinking funguje, pojďme se podívat na to, proč je to důležité. Existuje mnoho výhod používání přístupu Design Thinking – ať už v obchodním, vzdělávacím, osobním nebo sociálním kontextu. Design Thinking v první řadě podporuje kreativitu a inovace. Jako lidské bytosti spoléháme na znalosti a zkušenosti, které jsme nashromáždili během svého života. Vytváříme si vzorce a návyky, které jsou sice užitečné v určitých situacích, ale mohou omezit náš pohled na věci, pokud jde o řešení problémů. Namísto opakování stejných osvědčených metod nás Design Thinking povzbuzuje, abychom zvážili alternativní řešení, která jsme předtím nepoužili, vyzývá nás k hledání nových cest a nápadů. Design Thinking se často uvádí jako zlatá střední cesta při řešení problémů - není zcela ponořeno do emocí a intuice, ale nespoléhá se také jen na analytiku, vědu a zdůvodnění. Další velkou výhodou Design Thinkingu je, že na první místo klade lidi. Tím, že se tak intenzivně zaměřuje na empatii, povzbuzuje podniky a organizace, aby zvážily skutečné lidi, kteří používají jejich produkty a služby – což znamená, že je mnohem pravděpodobnější, že zasáhnou značku, pokud jde o vytváření smysluplných uživatelských zkušeností. Pro uživatele to znamená lepší a užitečnější produkty, které opravdu zlepšují náš život. Pro podniky to znamená spokojené zákazníky a zdravější hospodářský výsledek. Jaké jsou výhody Design Thinkingu v práci?V této závěrečné části vypíchneme některé z hlavních výhod používání Design Thinking v práci: • Výrazně snižuje čas uvedení produktu na trh: Design Thinking se svým důrazem na řešení problémů a hledání životaschopných řešení může výrazně snížit množství času stráveného designem a vývojem – zejména v kombinaci s lean a agilním přístupem. • Úspora nákladů a velká návratnost investic: rychlejší uvádění úspěšných produktů na trh v konečném důsledku šetří peníze podniku. Bylo prokázáno, že Design Thinking přináší značnou návratnost investic. • Zlepšuje retenci a loajalitu zákazníků: Design Thinking zajišťuje přístup zaměřený na uživatele, který v konečném důsledku zvyšuje zapojení uživatelů a udržení zákazníků z dlouhodobého hlediska. • Podporuje inovace: Design Thinking je o zpochybňování předpokladů a ustálených přesvědčení a povzbuzuje všechny zúčastněné strany, aby myslely mimo zažitý rámec. To podporuje kulturu inovací, která je důležitá pro každou společnost. • Dá se použít v celé společnosti: nejlepší věc na designovém myšlení je, že není jen pro designéry. Využívá skupinové myšlení a podporuje spolupráci mezi týmy. A co víc, dá se použít prakticky na jakýkoli tým v jakémkoli odvětví. Design Thinking můžete začít aplikovat i v malém. Můžete se zaměřit jen na jeden aspekt procesu Design Thinking, jako je například poznávání svých zákazníků. Pokud se vám například nedaří získat pozitivní recenze zákazníků, můžete se rozhodnout uskutečnit rozhovory s uživateli, abyste zjistili, co vašim zákazníkům chybí.

Nezmeškej info o nových kurzech a speciálních nabídkách