Podle spoluzakladatelky PIXEL FEDERATION Lucie Šickové je na trhu málo IT žen

V rámci Mezinárodního dne žen v IT jsem pátrala po úspěšných Slovenkách ai když je žen obecně v IT pomálu, stále se můžeme u nás doma pochlubit těmi šikovnými! Ivana Lieskovská je tedy nejen šikovná, mladá a krásná žena (podle fotek bych řekla, že si zmýlila povolání a klidně by mohla být i modelka), ale navíc k tomu je úspěšná programátorka, která každý den produkuje spoustu skvělých nápadů. Vtipně poukazuje také na to, že žena v IT nemusí být vnímána jen jako dekorace. Ivana má také svůj vlastní blog, kkde si můžeš přečíst více o jejích aktivitách - o jejích konferencích a cestování, o Rails Girls nebo o projektu o lingvistice.[Ivana Lieskovská] Můžeš se nám na začátek trošku představit. Co přesně děláš, čemu se věnuješ?Jsem programátorka a analytička. Momentálně pracuji pro CSA Systems, kde se zabýváme laserovým skenováním a zpracováním 3D scanů prostoru. V práci zejména piji kávu a přeměňuji ji na skvělé nápady, které pak programuji. Ve volném čase tancuji, maluji, chodívám do fitka nebo na bouldrovku. A učím se pár cizích jazyků, což ve mně vzbudilo zájem o kvantitativní lingvistiku. Wau, to zní, že tvůj den je skutečně nabitý povinnostmi, ale najdeš si čas i na zábavu. Pokud bys však nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala?Byla bych bouře. Ale ne, asi malířka. Nebo bych se věnovala lingvistice a nějakým exotickým cizím jazykům. Vraťme se ještě trošku ke studiu. Dnes nemusíme IT studovat výhradně jen na vysoké škole, existují různé online vzdělávací platformy, kde se dokážou lidé naučit i programovat. Co si myslíš o podobném stylu samostudia ty?Online kurzy zbožňuji. Na netu dnes již naleznete miliony kurzů z oblastí informatiky, ekonomie, podnikání, psychologie, hudby... Většina MOOC (massive online open course) je sestavena ze sérii krátkých videí, ve kterých je jednoduše a zajímavě vysvětlena učební látka. Online kurzy mají výhodu iv tom, že řeší aktuální věci, na rozdíl od předmětů ve škole, jsou poutavější a více vás vtáhnou, neboť se učíte tím, že něco sami tvoříte.[Ivana Lieskovská, autor fotografie: Michal Čerňanský] Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit?Upřímně, často jsem byla frustrovaná a přemýšlela jsem nad jinou školou asi tak každé dva týdny. Co bylo pro tebe nejtěžší?Uf, toho je celý seznam. Jednou z těch těžkých věcí bylo přijmout jakési apatické a poněkud nekulturní prostředí na fakultě mezi informatiky. Z gymnázia jsem byla zvyklá na proaktivitu, angažovanost, zájem učitelů o názor studentů, podporu tvořivosti a jaký takový vzájemný respekt. S tímto jsem se setkala během studia vlastně zřídka. Naštěstí jsem poznala i pár nadšenců a brutálně inteligentních lidí, kteří na sobě makali a tvořili vlastní věci už dávno vedle škole. Ti byli také jsou pro mě inspirací, když mi něco nejde.[Fórum Restart Europe v Benátkách, 2014. Na fotografii je také CEO Microsoft Italy - Carlo Purassanta] Jak to vnímáš pracovně? Máš podle tebe větší šance se zaměstnat v IT a najít lepší placenou práci?Z pracovního hlediska si mohu stěžovat pouze pokud na příliš mnoho pracovních nabídek. Dostávám jejich množství, neustále! A to z různých koutů světa. A co se týká platu, na ten si stěžovat také nemůžu. Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla studovat a pracovat v této sféře?Zmateným úsměvem. Ale všechny jsme šli studovat něco ulítlé, bavila nás fyzika. Jedna šla studovat matematiku, druhá jadernou chemii.[Velká Čínská zeď, Peking, Čína 2016 - výlet během konference softwarových inženýrů.] Jak to pak vypadá, když jdete spolu například na kávu, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma šetříš pro mužský kolektiv?Během studia informatiky se mými kamarádkami stali spolužáci a káva se záhadně transformovala na pivo. S kluky jsme málokdy řešili něco jiného, ještě iv intrákových oknech, ve kterých se svítilo, jsme viděli trojúhelníkové matice a rady na parkovištích nám připomínaly matematickou analýzu. Pokud jdu mimořádně na kávu s někým mimo IT, řešíme to, co máme společného. Lidé si často spojují výraz IT s muži a neumí si představit, že by s ním mohlo mít něco co činění i něžnější pohlaví. Automaticky si myslí, že IT je spíše svět mužů. Jak to vnímáš ty? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?Práci v IT vnímám jako kreativní a vznešenou zároveň. Kreativní proto, že existuje x způsobů, jak můžeš něco udělat. Vznešenou proto, že slouží lidem. Děláš produkty pro lidi, kteří je budou potom používat při práci nebo jen tak, pro zábavu. Co na tom není pro ženy? Muži se v IT možná jen cítí sebevědoměji. Mnohdy jen proto, že jako děti vnímaly počítače jako hračky. Když však přijdou na vysokou školu, málokdy mají více relevantních znalostí než dívky. Takové stereotypní modely však mají velký vliv na výběr budoucího směřování, což je škoda, protože spojení „ženy v IT“ zní zcela harmonicky. Abych odpověděla i na tvou poslední otázku, průměrně se pohyboval počet mých kolegyň v intervalu <0; 2>. Navzdory těmto číslům budu tvrdohlavě tvrdit, že nepracuji v mužském světě, vždyť je to i můj svět.[Jak jsme dělali semestrální práci na číslicové počítače] Podle toho, co teď poslouchám a vidím, jsi mladá a atraktivní žena plná energie, skvělých nápadů. Berou tě tvoji mužští kolegové rovnocenně? Řekněme, pokud řešíte nějaký úkol, cítíš, že tvé slovo má stejnou váhu?Většinou ano. Měla jsem jen pár kolegů, kteří si potřebovali něco dokazovat. Vidíš výhody toho, že je stále méně žen v IT? Nebo se už poměr žen a mužů pomaličku vyrovnal?Nemyslím si, že se poměr mužů a žen v IT vyrovnal a než (pokud) se tak stane, to ještě nějakou dobu potrvá. Tento nepoměr má samozřejmě i své výhody. Jednou z nich je například to, že s tebou dělají občas rozhovory o tom, jak málo je žen v IT (smích). Je to dvousečná zbraň, někdy je tvá přítomnost velmi vítaná, v horších případech se cítíš jako dekorace. Díky nízkému počtu žen v IT jsou však vyvíjeny úžasné aktivity, organizované eventy a workshopy speciálně pro dívky, které mají zájem o IT, ale nevědí, jak začít. Toto úsilí spojuje lidi a mě vždy fascinuje to, jak se nadšení lidé umí spojit pro dobrou věc.[Programátorská soutěž ACM ICPC, Krakov, Polsko 2013, sleva: Tomáš Isteník, Ivana Lieskovská, Martin Olešnaník] Ty očividně hodně cestuješ. Je to také díky tomu, co děláš? Má podle tebe programátorka velké šance při zaměstnání i cestovat? Myslím tím samozřejmě i pracovní cesty do zahraničí.Snažím se, příležitostí je docela dost. Například na fórum v Benátkách jsem byla pozvána díky mému zájmu o startupy spolu s další hrstkou žen z JA-YE (Junior Achievement Europe). V Lisabonu měly zase ženy z IT vstup na jednu konferenci zdarma. Někteří zaměstnavatelé vám rádi proplatí účast na mezinárodních konferencích nebo školeních, vedle kterých si najdete chvíli čas i poznat okolí. A služební cesty jsou další kapitola, i na Slovensku se dá najít práce, odkud chodíte každé dva týdny do Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo Rakouska. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady?Víš co, na práci se mě zeptají noví lidé vždy jen jednou. Buď jsou ze stejného „akvária“ a máme se o čem bavit, nebo nastane chvilka přemýšlení, kam se debata ubere dále z překvapeného „Aha, wow“. Jasné, někdy ode mě potřebují radu. Myslím, že několik z nás zažilo odpověď typu “Nevíš používat počítač?”. Tak jasné, že se raději zeptáš kámošky. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do programování?Toto rozhodnutí s sebou nese mnoho různých reakcí, od lichotivých až po fakt extrémně trapné. Nenechte se odradit hlupáky a myslete se svoji budoucnost. Na netu najdete spoustu tutoriálů a online kurzů, kde si můžete trochu pohrát a zjistit, o čem to je.[Image]Workshop Railsgirls, kde byla Ivana Lískovská mentorkou, Bratislava 2015! Ivanko, děkujeme ti za rozhovor.

Jsme již v jedné Alexandře Nyitrai rozhovor řekli, že ji mnozí z vás také znají z Learn2Code, kde chvíli pracovala. Protože však stále ještě musíme mluvit, zeptal jsem se také, co si myslí o ženách a jejich postavení v IT. Proč zmiňuji ženy v IT?  Mezinárodní den žen v IT se blíží a jako ženská část našeho týmu L2C cítím morální odpovědnost za to, že si pamatuji něžné pohlaví v tomto odvětví a dívám se na něj společně, jaká je dnes situace.  Alexandra v současné době studuje na MatFyze a přestože práci odložila na chvíli, pstále se podílí na pověsti a všem kolem ní. Mentoring v dílnách pro dívky Rails Girls nebo Django Girls v Bratislavě s námi pracovala Learn2Code jako vývojář front-end. Programování je opravdu také o hledání informací na internetu. Neustálé googling a trpělivost, jak sama Alexandra říká. Pokud jde o podíl žen ve světě IT, vidí v tom také určitou výhodu. Na začátku neodhalíme všechno, dozvíte se více v následujících řádcích od samotné Alexandry.[Image] I dnes si lidé často myslí, že IT je svět lidí. Jak to vnímáte? Pracujete více v mužském nebo ženském světě? „ IT je svět mužů “ lze chápat jinak. Například více mužů než žen studuje programování úzké unie. Nebo existuje vyšší procento mužů než žen, které se podílejí na vývoji nebo výzkumu IT. Nebo více mužů než žen pracuje jako manažer v oddělení IT. To, co bych už neuvažoval o práci v IT. Možná to lze chápat jinak. Podle mého názoru není programátorem jako programátor. Ať už je to muž nebo žena. Mnoho programátorů nestudovalo informatiku. Nezajímalo se, neměli pro to vášeň. Ale protože je programování populární, naučili se ho z různých online kurzů. Bohužel mnoho takových programátorů neví, jaká je časová složitost algoritmu. Díky diskrétní matematice nevyvinuli programové myšlení. Chybí jim také obecná znalost sítí, zabezpečení, návrhu databázového systému nebo jiných oblastí IT, které se používají v praxi vývojářů. To je vidět v jejich kódu, který může fungovat a vypadat hezky, ale je často neefektivní. Podle mnoha studií se do vývoje nebo výzkumu IT podílí více mužů než žen. Pro mě tento rozdíl není významný. To na mě nemá vliv, a proto si toho nevšimnu. Nerozlišuji mezi ženami a muži v technických oborech. Rozlišuji mezi těmi lidmi, kteří pro to mají vášeň a zájem, a těmi, kteří to nemají. Jak jste se dostali do práce na Learn2Code a co přesně děláte teď? Sedět léto v bazénu je pro mě upřímně nudné. Věděl jsem, že kdybych to zkusil během studia, po ukončení školy bych nezačal na úplně juniorské pozici. Objasnil jsem, co chci dělat v tomto období svého profesního života. A to byl a je Javascript.  Protože jsem neměl žádné pracovní zkušenosti, hledal jsem studentské nabídky.  Našel jsem reklamu Learn2Code na jednom z profesionálních portálů a okamžitě jsem jim napsal. Věděl jsem, že to byla ideální nabídka pro mě. V současné době plně studuji. V MatFyze nám v tomto semestru dávají mnoho úkolů, takže je mi líto, že nemám rád práci. Věřím, že až bude trochu propuštěn, vrátím se do práce.  Kdybyste neudělali to, co děláte, co byste s největší pravděpodobností udělali?  Ve skutečnosti nemám tušení. Teď bych se rozhodně nezměnil. Ale kdybych si musel vybrat, pravděpodobně bych studoval cizí jazyky a zlepšoval je. Cestoval bych a možná jsem někde v zahraničí průvodce turistikou. Ale netuším, jakou profesi by mi to přineslo. Bylo to pro tebe těžké, když jsi začal? Věděli jste, jak to okamžitě zvládnout? Začátky jsou vždy obtížné. V jakémkoli poli. Nemohl jsem to hned zvládnout. Často jsem se ptal zkušenějších – přátel, učitelů. Začalo se to zlepšovat, když jsem se naučil nespoléhat se na mentory nebo učitele, ale výhradně na sebe. Co pro tebe bylo nejtěžší?  Mnoho věcí. Při programování je obtížné pochopit, že je nutné se učit googlit. Bylo také obtížné získat více trpělivosti. Když pro mě něco nefungovalo, nemohl jsem vykašlat. Nikdo jiný by to pro mě neudělal a nic bych se nenaučil. Bylo také obtížné pochopit, že pokud nechci zůstat průměrný, musím začít zlepšovat programování i ve svém volném čase. Protože škola mi nedává dost praxe. Jak to vnímáte na pracovišti? Myslíte si, že máte lepší šanci získat práci v IT a najít lépe placenou práci? Myslím, že to hodně záleží na společnosti, na kterou se ucházím. A také z mých schopností. Pokud se někdo opravdu snaží a nevynechá angličtinu ze své studie, má šanci na tak dobře placených pozicích, pro které by se na Slovensku několikrát méně. Například, pokud to funguje pro zahraniční trh. Myslím, že stále existují společnosti, které si vybírají zaměstnance, zejména na základě méně podstatných věcí, než jsou jejich schopnosti. Někteří proto neudržují rozmanitost zaměstnanců. A to je jen nevýhoda takové společnosti. A proto bych tam nechtěl pracovat. Jak reagovali vaši přátelé, když jste se rozhodli studovat a pracovat v této oblasti? Na střední škole jsem nenašel přítele, se kterým bych ve většině názorů souhlasil. Takže i když jsem s nimi mluvil, nikdy jsem jim nerozuměl dost, abych si udržel „ offlat “ své rozhodnutí. Pracují také v IT? Když například chodíte na kávu, mluvíte o své práci? Nebo si toto téma ponecháte pro mužský kolektiv? Když jsem přišel do MatFyzu, zjistil jsem, že lidé jsou zde mnohem chytřejší. Dívky a kluci. Můžete s nimi opravdu mluvit o všem. A tady jsem našel skutečné přátele a přátele. Opravdu můžete mluvit o práci zde se všemi. Vidíte výhody méně a méně žen v IT? Nebo se poměr žen k mužům s pomalým pohybem již vyrovnal? Podle mého názoru má také výhody, že v IT je méně žen. Například, pokud na pracovní pohovor přijde vážně skleněná baba, mohou být v kolektivu cennější. Protože díky tomu je kolektiv rozmanitější. A pokud jde o vztah, myslím, že to bude stále vyváženější. Ptají se lidé často na vaši práci? Setkáte se s tím, že se vás dívky zeptají na několik tipů a rad? Lidé se mě ptají na práci společné komunikace. Protože většina z těch, které potkávám, jsou také ITčariáni, rozumím mi. Někdy jsem také požádán o zkušenosti spolužáků, kteří dosud nepracovali v IT. Potkávám pouze dívky, které se rozhodují mezi IT a jiným oddělením na seminářích. A ano, někdy jsem požádán o studium nebo práci. Co byste radili dívkám, které se nemohou rozhodnout, zda by měly jít do programování? Pokud se jim to alespoň trochu líbí, nechte je studovat informatiku nebo podobné obory. Existuje doba automatizace, technologie a v IT bude v dohledné budoucnosti spousta solidních pracovních nabídek. Pokud se přestanou bavit, mohou se stále přestěhovat do jiné školy. Jsou ve věku, kdy je třeba mnoho věcí vyzkoušet, co chtějí a co ne. Alexandra má také svůj osobní blog, který najdete TADY.  Děkuji Alexandre za rozhovor. Líbil se vám rozhovor? Dejte mu 👍 Pokud máte dotaz na Alexandru, napište si ji do komentáře 👇  

Stanley Mácha je novým lektorem kurzu Vizuální design v Košicích. Nejprve studoval architekturu a po ukončení studia začal postupně rozvíjet webový frontend, později jeho akce vedly k designu uživatelských zkušeností. Jeho výstřel je opravdu široký - od firemních značek přes ilustrace, digitální obrazy, DTP, animace po marketing. Stanley říká, že upřednostňuje oslovení UX v oblastech, kde se to běžně neřeší. V současné době pracuje pro spuštění GroupSolver a odpovídá za kvalitní uživatelskou zkušenost ve všech oblastech. A i když už toho hodně prožil, cítí se, jako by procházel docela velkými kroky. Poslali jsme ho a dozvěděli jsme se několik zajímavých bodů z jeho pracovní zkušenosti. Zde najdete jeho projekty - https://www.behance.net/stanleymacha. [Image] umělecká díla Na začátku nás prosím představte, co přesně děláte? Posledních 10 let jsem vždy pracoval ve vizuálním designu v nějaké formě, dnes je to hlavně design UX. Moje práce je profesionálně soustředěna hlavně na webové aplikace, ale většinu času se věnuji hlavně řešení úkolů UX i v méně populárních odvětvích, nejspíš si to užívám. Jak jste se k této práci dostali? Co tě k tomu vedlo? Kreslím a malovám od malička, na konci střední školy jsem se dostal k webovému a digitálnímu designu a kromě toho, jak jsem postupoval na volné noze, Věnoval jsem se architektuře a urbanismu v nadmořské výšce. Protože jsem byl na volné noze úplně slepý a sám, musel jsem úplně stisknout, abych tlačil svou práci s klienty, a pokud to děláte už dlouhou dobu, zjistíte to, že věci fungují, jsou nedílnou součástí každého kvalitního designu. To je přesně to, co začíná celá profese UX. Máte vzorec, který vás inspiruje? Osoba, která je pro vás motivátorem? Pokud ano, proč je tato osoba? No ... osobně se mi nelíbí, když je produkt nebo řešení přičítáno osobnosti. Bez ohledu na to, kolik zkušeností a let praxe, podle mého názoru je každý designér jen jedním z mnoha lidí, kteří by měli jednoduše porozumět filozofii produktu a pomoci jej naplnit. Takže spíše mohu říci, že vidím význam a přínos ve filozofiích ... zejména od Apple a Google - to jsou podle mého názoru solidní příklady toho, co týmy lidí mohou přinést, když mají jednotná pravidla a cíle. Kde se inspirujete pro svou práci? Máte nějaké tipy, které jsou zaručeny, že budou fungovat? Nevím, jak se rozhodnout, jestli mě něco inspirovalo, ale rozhodně nemám problém s kopírováním a to by byl můj tip. Není třeba se snažit být originálním motorem a dělat něco, kde je prioritou, aby byl mimo linii. Řešení by mělo být jistě definováno zadáním, takže to, co lze udělat, by mělo být složeno z hotových částí, který již vynalezl někdo před vámi a zbytek může vyžadovat kreativitu - samozřejmě vždy doporučuji zabývat se tímto ve skupině. Osobně se mi líbí “ Ukradl jsem ” z Dribbble, ale nejjednodušší způsob, jak používám nejčastěji, je jednoduše googlene obrázky prostřednictvím klíčových slov.  [Image] Firemní identita Obecně lidé vnímají oblast informačních technologií jako výlučně mužský svět. Co si o tom myslíš?  Rozhodně nesouhlasím se slovem “ výhradně ” - zbytek věty, o které si myslím, pramení z pozorování po dlouhá léta, nikoli ze skutečnosti, že muži potřebují technologii k přiměřenému. Z toho, co jsem osobně viděl, je v technologických oblastech jen málo žen, ale stále jich bylo výrazně méně, což je prostě fakt. V žádném případě to rozhodně nebrání žádné ženě v tom, aby dělala cokoli. Pokud jde o minimální technologické oblasti, myslím, že jsme dávno v době, kdy vyhrávají logické a prokazatelné dovednosti. V této oblasti je třeba sledovat současné trendy, inovace. Jak se máte? Mlčíš to všechno vedle práce? Nemyslím si, že toto tvrzení je správné. Tyto trendy a inovace, které mají dlouhodobý přínos pro design, se nepohybují tak rychle, a zejména když přijde, není tak snadné si toho nevšimnout. Obzvláště znovu musíte zůstat v blízkosti ostatních vývojářů a lidí, kteří mají související profese, pak nemusíte pravidelně chodit po návrhářských portálech a prostě musíte, že každý z vás něco chytí jen ve vašem volném čase. Abychom například vysvětlili dlouhodobý přínos, všichni designéři si jistě pamatují boom kolem designu Parallax. Každý jiný web najednou přeskočil svitky a sociální sítě se roztrhaly postavami toho, kdo má nový web. Ale protože to nepřineslo velký přínos pro samotné fungování webu, a dokonce i naopak, vyžadovalo to prostě spoustu práce navíc.  “ sledovat trendy ” je trochu přehnaný koncept. Nejprve je třeba pochopit základy. Trendy, které dnes fungují, jsou tu už roky, a když se zabýváte designem a přichází znovu něco revolučního a zásadního, rozhodně vám to nevyhovuje. Co se vám na vaší práci nejvíce líbí? Máte nějaký oblíbený úkol, který se vám líbí nejlépe? Raději řeším UX v oblastech, kde se to běžně neřeší. Například v softwari dnes je to jen stará známá věc a někteří vývojáři nechtějí začít bez návrháře UX. Ale také rád přivedu UX k marketingové grafice, propagačním praktikám a komunikaci atd… Dnes se konkrétně zajímám o to, jaké je UX ve vzdělávání a jaké by to mělo být, kdyby to fungovalo. U UX je důležité si vždy uvědomit, že úspěch řešení je definován cílovou skupinou nebo spotřebitelem. V tomto úkolu se vzděláváním je mou prací vzít vyučovací předmět, který nemá velkou odpověď, porozumět mu a sdělit jej tak, aby byl nespokojený student spokojen s reflexí a bude chtít více. To je velmi obtížné a časově náročné, ale to je to, co mě baví nejvíce. [Image] UI Myslíte si, že každý může být designér a grafik? Je ve srovnání s jinými profesemi obtížné stát se grafikem nebo designérem? Za prvé, designér a grafik není stejný. Každý grafik by měl pochopit, že řeší design, ne každý designér se musí zabývat grafikou. Myslím, že logickou odpovědí je, že nejen může, ale také by měl pochopit, že je designér - ať už dobrý nebo špatný. Ať už dělá cokoli, utváří kolem sebe svět. Mnoho lidí má design s uměním, protože existuje mnoho designérů, kteří mohou s jejich kresbou pracovat velmi dobře. V každém případě je umění věcí impulsů, záhad a vyjádření osobnosti. Úlohou designéra je naopak rozpoznat problém, porozumět jeho potřebám, nástrojům, možnostem a vyřešit problém. Když o tom přemýšlíte, uvidíte, že neexistuje žádná profese, která by to nevyžadovala. Designér je velmi obecné slovo a vzhledem k tomu, že je synonymem pro grafiku, je podobná chyba, že architekti staví pouze domy. Náročným úkolem v profesi designéra / architekta je mít osobní vzdálenost, široký výhled a nezapomenout na zbytek světa při řešení problému. Nezáleží na tom, zda navrhujete logo, budovu, webovou aplikaci nebo vzdělávací systém. Neexistuje žádné velké a malé zadání - každý musí být celý den očerňován, vědom si toho, co všechno, co nebylo zmíněno, je stále spojeno, vyberte správnou filozofii, udržujte profesionální přístupy, analyzujte a hledejte řešení do té doby, dokud není jasné, že to konečně funguje a zapadá do všeho kolem. Vraťme se k vaší práci. Co jste museli projít se vším, pokud jste pro tuto pozici pracovali?  Nejprve jsem v mé oblasti neměl tolik podpory pro svou práci. Rodina příliš nerozuměla mému vysílání v počítači, takže jsem se naučil pracovat a učit se po nocích. Druhým problémem bylo, že design byl tehdy chápán jako grafika a mnoho lidí nevidělo potenciál, který přineslo, nebyli příliš ochotni za to zaplatit a podpořit jej. Proto jsem měl hrozný odpor vůči tvrdé práci ve společnostech a raději bych si řekl, že do toho investuji více času, ale dám si příležitosti, kde můžete také volně růst. Pokud jde o čas, učinil jsem správné rozhodnutí a během svých 18hodinových směn jsem se toho hodně naučil, ale když o tom dnes přemýšlím, je sporné, zda to stálo za to, protože díky skepticismu lidí ohledně designu jsem žil finančně velmi obtížné roky.Určitě bych si to nepřeje žádnému ze studentů, takže i dnes se snažím pomáhat lidem, kteří se snaží jít podobným způsobem, aby nemuseli projít těmito extrémy. Především jsem se v určitém okamžiku musel konečně naučit postavit se za svou práci, i když mi hrozilo, že všechno ztratím. Bylo to také kritické na místech a mnohokrát jsem měl výslovné štěstí, že na poslední chvíli přišel další rozkaz, ale shodou okolností jsem později přišel do kontaktu s několika Izraelci, což jsem bolelo a odtamtud to bylo velmi pomalé, ale stále se trochu zlepšovalo. Dnes pracuji pro spuštění GroupSolver, které je asi o 4 000 úrovní nad vším, na čem jsem kdy pracoval, takže mohu říci, že i když mám pocit, že jsem toho hodně prožil, Pořád se pohybuji a docela velké kroky. Stručně řečeno, je třeba trochu pesimisticky poznamenat, že drtivé většině mých úspěšných akcí předcházely neuvěřitelně obtížné časy. Každopádně mohu dnes rychle říci, když se někdo méně zkušený pohybuje stejným směrem a mohu jim poskytnout podmínky, za kterých svět nemusí žít tak kriticky, jak jsem to musel zažít. Myslím, že jde o maximální pohodlí a podporu učení. V kritických podmínkách je výkon testován, test v nich má velmi negativní účinky, vede ke spěchu a prodlužuje celý proces. Cítili jste někdy, že jste to nemohli udělat? Byl čas, kdy jste chtěli skončit a udělat něco úplně jiného? Určitě ne toto. Jak jsem řekl, nikdy jsem nepovažoval design za vizuální věc. Hlavně proto, že jsem se vzhledem k podmínkám, ve kterých jsem pracoval, musel naučit dělat mnoho dalších věcí, kde disciplína, systematičnost a vhled prostě musí fungovat. Kromě designu se stále programuji dnes, zabývám se marketingem, zabývám se projekty souvisejícími s organizací lidí, pracoval jsem ve fotografických studiích atd… Obzvláště v době, kdy jsem si nemohl dovolit soustředit se pouze na jednu věc, jsem vzal nějaké úkoly. Naučil jsem se HTML, CSS, JavaScript a PHP v podstatě proto, že jsem si vzal programování na ramena, když jsem o tom netušil. Podobně to bylo s animacemi, videem, úpravami hudby atd… Nikdy jsem si nevybral přesně to, co bych udělal nebo neudělal, takže jsem nikdy nemusel nic ukončit. Kdybyste museli třemi slovy popsat, co vám vaše práce dává, co byste vyzvedli? Trpělivost, Podívej, předvídavost. Cítíte silnou konkurenci na Slovensku v tom, co děláte konkrétně? Musíte mít „ ostré lokty “? Viděl jsem práci, která ukazuje, že existují lidé, kteří zvládli alespoň tyto projekty velmi dobře, mnohem lépe, než bych v té době dělal. Ostré lokty však nemusí. Pokud obecně jako designér, resp. můžete dokázat řešení problému, není důvod vás posílat pryč, právě naopak. Jaké jsou vaše plány do budoucna? V současné době dokončuji technologickou houbu, na které pracuji téměř rok, takže se určitě zaměřím na organizaci lidí a ekosystému. Zároveň bych rád propojil některé činnosti, které jsem vyzkoušel ve svém vzdělávání. Budu vždy dělat vizuální design, ale určitě bych se chtěl vzdát velmi podrobné práce, abych se mohl ponořit trochu hlouběji do jiných oblastí, kde UX není tak růžová, protože, jak jsem zmínil, je to časově náročné a den je jen 24 hodin, takže něco bude muset být obětováno a ponecháno těm, kteří to chtějí udělat. Stanley je lektor grafického kurzu Vizuální design v Košicích, pokud chcete začít s grafikou a ovládat Adobe Photoshop a Illustrator, ale nevíte, kde začít, je tento kurz pro vás jako tvor. Pokud máte nějaké dotazy ohledně Stanleyho, napište je do komentářů.