Rozhovory

V nejnovější části Skillmea podcastů jsme si popovídali s Mikim. Miki Plichta je LinkedIn Storyteller a autor nejsledovanějšího vzdělávacího obsahu na slovenském a českém LinkedIn. Miki buduje komunikaci osob a značek na LinkedIn a věří v sílu vyprávění příběhů. I proto si říká Storyteller. 😊 V podcastu Miki prozradil, jak vybudovat svůj silný osobní brand na LinkedIn a jak využít potenciál této profesionální sociální sítě naplno. V tomto článku vám přinášíme malou ukázku o představení LinkedIn. Pro koho je podle tebe LinkedIn určen?Nedávno jsem se zapojil s agenturou Go4Insight do největšího průzkumu slovenského LinkedInu. Zapojilo se 1400 respondentů, takže máme z toho hezká data. Současně slovněskému LinkedInu domunikou „bílé límce“, tedy lidé, kteří mají digitální dovednosti a pracují s počítačem. To neznamená, že by se tam neuchytily i manuální profese. Zajímavé je i to, že to LinkedIn vznikl ještě dříve než Facebook kolem roku 2002 jako síť pro propojování profesionálů. Čili vy můžete působit v odvětví, které nemá nic společného s počítačem, ale vy jste ten profesionál a vy máte prostor na tom LinkedInu růst, propojovat se získávat vliv a kontakty.   LinkedIn je pro všechny bohužel i na základě těch dat, která máme z průzkumu, tak víme, že 48 % aktivních uživatelů LinkedIn je z Bratislavského kraje. V uživatelích jsou velké disproporce ve srovnání město/vesnice i v aktivitě. Pouze 2 % uživatelů LinkedIn na Slovensku pravidelně tvoří vlastní obsah.  [Zdroj: https://www.go4insight.com/post/ak%C3%BD-je-česky%C3%BD-linkedin] Jaký obsah se publikuje na LinkedIn? Co tam funguje?Dá se na to dívat ze dvou hledisek, jedno je marketingové/tržní, tedy jak se na to díváš ty jako uživatel a druhé je technické/algoritmické. Ty si můžeš myslet, že vytvoříš super obsah, ale když to nepasuje algoritmu a špatně to zaindexuje, tak to nebude ukazovat lidem a na konci dne je to neefektivní. Ideální je kombinovat tyto pohledy.   Na případ marketingového pohledu mám tak pěknou metaforu. Nyní vznikla nová témata. IT, vzdělávání, retail, politika... Když si představíš sluneční soustavu, SLUNCE PŘEDSTAVUJE PRÁCI a zmiňovaná témata jsou planety kolem něj. Čím více se tvůj status dotýká PRÁCE, tím lépe to bude rezonovat na LinkedIn. Uživatelé očekávají jiný druh obsahu, než na Instagramu. Chtějí konzumovat obsah, který je posune v kariéře, osobním růstu, něco, co souvisí s tou kariérou nebo prací.   Zároveň je důležitý obsah s dobrou uživatelskou zkušeností. Dnes je velmi instantní doba, čili ten obsah by měl být přímo konzumovatelný v LinkedInu a to souvisí is algoritmem. Lepší je obsah, který si uživatel umí pohodlně přečíst, prohlédnout, zkonzumovat přímo na tom LinkedIn a zároveň to může posunout v tom algoritmu dále. komentářem. Miki nám v podcastu vyprávěl množství zajímavých informací, které se do tohoto článku nevešli. Poslechnout si je však můžeš ve Skillmea podcasty: #13 Jak využít naplno potenciál LinkedInu na našem Youtube kanály nebo Spotify.

V novém podcastu jsme si povídali s Petrem Paškem. Peter je partnerem slovenské pobočky Accace, specializuje se na lokální daně, transakční poradenství a mezinárodní daňové plánování. Momentálně je Peter zodpovědný za řízení pobočky Accace Slovensko. S Petrem jsme si v podcastu promluvili o startupech a jejich specifikách, fundraisingu a nejzásadnějších problémech startupové scény na Slovensku. V tomto článku vám přinášíme krátký výcuc z našich rozhovorů o startupech. Jaký je rozdíl mezi podnikáním a startupem?Startupy jsou pro mě osobně podnikání jako každé jiné, s tím rozdílem, že za nimi stojí nějaká technologie nebo inovace, která by měla poskytnout konkurenční výhodu. Cílem této konkurenční výhody a technologie nebo inovace je umožnit startupu v krátké době generovat vysoký nárůst tržeb a tím dosáhnout zisku. To je důvod, proč se startupy odlišují od tradičního podnikání, protože často potřebují velké množství kapitálu, které obvykle získávají z fondů rizikového kapitálu, které mají omezený horizont investice a očekávají návratnost svých investic. Tedy rozdíl mezi tradičním podnikáním a startupem je, že startup musí rychle růst, aby mohl v relativně krátké době vrátit peníze investorům, od kterých je získal. Jaké by měl mít startup předpoklady?V podstatě hlavní předpoklad je, aby founder měl nějakou zkušenost v té oblasti, kterou chce řešit. Nejdůležitější podle mě je, aby v té oblasti existoval určitý problém, který umí startup vyřešit. Velmi často se stává, že foundeři mají tendenci si říci, že v kurzu je například umělá inteligence, která představuje řešení a němu se snaží nějakým způsobem vytvořit problém. Nejlepší je mít v týmu lidi, kteří mají zkušenosti z nějaké oblasti. Ideální je, když v té oblasti oni měli nějaký problém, který zjistili svou vlastní zkušeností a zaměřit se na jeho vyřešení pomocí startupu. Jaké jsou aktuální trendy ve startupech?Aktuálně jsou zajímavá témata umělá inteligence, blockchain nebo virtuální a rozšířená realita. Toto jsou možné budoucí trendy, které by se daly v oblasti startupů uplatnit. Například, co se týče VR, v Bratislavě je velká hala, kde si nasadíte krásné brýle, jdete do virtuální reality a vidíte tam řešení potenciálního problému: tradičně vám architekt udělá dvoudimenzionální projekt nebo 3D model na dům, který si umíte na počítači prohlédnout. Díky VR brýlím se můžete projít tím domem ještě předtím, než jej postavíte. Vidíte tam výhledy z oken, jako je dům zasazený do terénu nebo jaký je tam nábytek. Co by pomohlo startupům na Slovensku?Startupy se soustředí většinou ve městech nebo v lokalitách, kde je velká koncentrace relativně mladých lidí, možná 25 až 40 letých a musí to být místo, kde lidé chtějí žít, přestěhovat se, být tam. Čili potřebujeme místa, která budou dobře na život, potřebujeme na dobré školy a kvalitní školství, dobré zdravotnictví, pěkný veřejný prostor, velké množství zajímavých míst a restaurací a způsobů trávení volného času. To přiláká talent a když přijde on, tak přijdou i startupy. To že tady není dostatek kapitálu je pravda, ale ten by po čase přišel. Peter nám v podcastu vyprávěl množství zajímavých informací, které se do tohoto článku nevešli. Poslechnout si je však můžeš ve Skillmea podcasty: #12 Jak fungují startupy na Slovensku?na našem Youtube kanály nebo Spotify. Pokud tě zajímá financování startupů, jaká existují investiční kola, jak se na startupy dívají VC fondy a jiné fondy rizikového kapitálu a jaká je jejich problematika, Peter tě jimi převede ve svém kurzu Úvod do financování startupů.

Dalším hostem ve Skillmea podcastech byl Juraj Bednář. Juraj je podnikatel, krypto-nadšenec, vyznavač svobody a autor několika knih o kryptoměnách a lepším životě. Aktuálně se věnuje vlastnímu projektu Hacktrophy , který vnikl jako odpověď na intenzivní potřebu řešit bezpečnost na internetu. Projekt vypisuje odměny za to, když někdo najde bezpečnostní zranitelnost.[Natáčení podcastu s Jurajem Bednárem a Radovaném Debnářem] ➡️ Ty jsi v minulosti založil různé firmy, můžeš nám o nich prozradit víc? Co se s nimi stalo, jak se vyvinuly?   Firem, které jsem měl, bylo docela dost, zahrnovaly ziskové projekty ale i neziskovky a občanská sdružení. Založil jsem firmu Digmia , která se stará o správu serverů a navrhování řešení pro velké portály a média. Kromě toho jsem vlastnil i firmu Citadelo , která se zabývá IT bezpečností. Z oblasti bezpečnosti mi zůstala zmiňovaná Hacktrophy .    Aktuálně se věnuji mini startupu, který se zabývá jistotou kryptomenových transakcí. V tradičním finančním systému funguje něco jako bankovní, notářská nebo advokátní jistota, aby se zajistilo, že převod peněz a majetku projde v pohodě. My jsme se rozhodli vytvořit advokátní způsob zabezpečení, ve spolupráci s advokátní kanceláří, protože jsme zjistili, že v kryptomenovém světě není podobná možnost jistoty. Když se někdo rozhodne koupit nemovitost za bitcoiny, pošlou se bitcoiny na speciální adresu, odkud mohou utrácet dva ze tří lidí - kupující, prodávající a my, třetí strana.Pokud by došlo k nějakému problému, my umíme spolu situaci vyřešit. Tímto způsobem se většina moci v kryptomenovém světě drží v rukou uživatelů, nikoli v rukou instituce, což je netradiční přístup. V tradičním finančním systému byste museli složit jistotu na bankovní účet, ale jelikož banka má tyto peníze, může to vést k problémům v případě krachu banky a podobně.   Dále jsem kdysi dávno založil sdružení uživatelů operačního systému Linux, byl jsem u zrodu prvního bratislavského (možná i slovenského) hackerspace, který se jmenoval Progressbar. Momentálně už nefunguje.    Kromě toho, byl jsem při zakládání Pražské Paralelní Polis a Bratislavské Paralelní Polis. Pro ty, kteří nevědí, co je Paralelní Polis, doporučuji se jít podívat. Je to prostor, který celý funguje na kryptoměnách a je založen na myšlence Václava Bendy o vytváření paralelní společnosti. Když jsme zakládali ten prostor, uvědomili jsme si, že například kryptoměny jsou takovým paralelním finančním systémem. Nyní v Paralelní Polis zkoumáme, jestli je to lepší a zda se s tím dá fungovat. Zkoumáme i jaká to má omezení a snažíme se tomuto systému pomoci.   ➡️ Jaké jsou zatím zkušenosti s Paralelní Polis? Zvykli si běžní lidé kupovat kávu za kryptoměny?    V Paralelní Polis v Praze si kávu za české koruny nekoupíš. Je tam bitcoinový automat a člověk si může koupit za hotovost bitcoin a poté jím zaplatit za kávu. Heslo tohoto prostoru je "vejdi ven" . Když osoba vstoupí do tohoto prostoru, vlastně vystupuje z mainstreamového světa. Při prvním pohledu to může být nepříjemný pocit, protože je to něco jiného. V bratislavském prostoru, který už bohužel nefunguje, se například nacházely objekty z 3D tiskárny a používaly se tam podivné peníze. Hrála tam open sourceová creative commons hudba, kterou nelze slyšet v rádiu. Byla tam také bio hackerská kavárna, která měla divné adaptogenní houby a dělaly se tam bulletproof kávy. V prostoru nebyl nikde lepek ani cukr. Když osoba přijde do takového prostoru, má pocit, že se nachází v jiném světě.   ➡️ Paralelní Polis je nějaký mezinárodní koncept? Kde to vzniklo? Možná jste už slyšeli o umělecké skupině s názvem "Z toho ven". Jedná se o českou uměleckou skupinu, což není úplně běžná věc, jelikož většina umělců pracuje samostatně. Tato skupina se skládá z více výtvarníků a funguje ve veřejném prostoru. Měli různé zajímavé projekty, jako například hackly vysílání panoramatu v televizi, kde se ukazuje živé vysílání ze sjezdovek, aby lidé věděli, kde se dá jet lyžovat a odvysílali tam výbuch jaderné bomby.    První prostor Paralelní Polis vznikl jako projekt této umělecké skupiny v Praze, ale podobné prostory již vznikly i po celém světě, například ve Vídni. V současnosti se rýsují plány vytvořit podobný prostor v Barceloně av Brně. Bratislavská je zatím virtuální, občas děláme akce v cizích prostorách.    Tento koncept je decentralizován, není majetkově propojen a musí splňovat několik podmínek, jako například nepřijímat státní peníze a používat vlastní měny.   [Juraj Bednář - podnikatel, kryptonadšenec a vyznavač svobody] ➡️ Jak je to s výplatami v Paralelní Polis?   Ono je to zajímavé v tom, že já interně účtuji v něčem, co je strašně volatilní. Kdybych před týdnem někomu dělal kávu a na konci listopadu mám z těch Bitcoinů, které jsem vybral, někomu zaplatit výplatu, tak je dost možné, že mi to nevyjde.     Například, aby se mi nestalo to, že na konci měsíce budu muset zaplatit baristovi a hodnota těch coinů, které jsem vybral padne, tak mu platím každý den. Jestli si to zaměstnanec přemění na Eura, nebo s tím má nějakou strategii, tak to už je na něm. Může udělat například to, že do částky, kterou potřebuje k zaplacení nájmu, si to mění na Eura.    V Bitcoinu se snažíme, aby každý byl na jedné straně zodpovědný za svá rozhodnutí a na druhé straně, aby měl volnost. Čili je to na zaměstnancích.    Částka ohodnocení je v tomto případě Eurách, neboť kdybys řekl baristovi, že tvá výplata je 10 000 Satoshi, tak ve dnech, kdy je tato hodnota malá by nepřišel do práce nebo by se na to vykašlal. Musí tam být nějaká dohoda, která je pro toho člověka funguje. Pokud má většinu nákladů v Eurech tak je rozumné to nějakým způsobem navázat na Eura, ale transakční jednotka je stále Bitcoin. Juraj nám v podcastu vyprávěl množství zajímavých informací, které se do tohoto článku nevešli. Poslechnout si je však můžeš ve Skillmea podcastu #11 Co se děje ve světě blockchainu a kryptomen? Více ze světa Kryptomen nebo IT bezpečnosti se můžeš dozvědět z Jurajových online kurzů. 

V novém podcastu jsme si povídali s Tonym Dúbravcem. Tony je online marketér, tvůrce podcastu "Doba digitální" a newsletteru o digitálních novinkách. Je odborníkem na social media a e-commerce, takže dnes budeme mluvit právě o těchto tématech. ➡️ Tony, jak silný trend vidíš aktuálně na social media?Jedním z trendů jsou určitě krátká videa, která přišla z TikToku a postupně se dostala na ostatní platformy. Dalším trendem je influencer marketing nebo jiný přístup k obsahu, který začíná s příchodem TikToku zabývat více na kvantitu, ne jen na kvalitu.   ➡️ Ty jsi nyní konzultant pro strategie social media, čemu se věnuješ více detailně?Působím jako marketing manažer v Medusa Group, největší gastro společnosti na Slovensku. Mým druhým směrem je zároveň vytváření týmů pro klienty, které jsou složeny z freelancerů. Pracuje s agenturními týmy složenými z freelancerů a vytváří tým podle potřeb klienta, kde jsem v pozici account manažera. Kromě toho provádí školení o sociálních sítích, přednáší na eventech a publikuje podcasty a newslettery o digitálních novinkách. [Natáčení podcastu] ➡️ Jak vnímáš vývoj infuencer marketingu na trhu? Je poptávka ze strany firem vyšší? Je to stále považováno za "sexy" pro firmy. Ne každý si ovšem uvědomuje, že to není vždy to, co by měli řešit. Je to pořád buzzword, ale výrazně se to změnilo od doby, kdy jsem psal blogy. Tato oblast nabrala obrovský rozmach a nyní už pro některé představuje základ jejich příjmu. Někteří lidé se totiž živí jen tím, že propagují produkty a služby. Momentálně existují dvě hlavní formy takové spolupráce. První je, že někdo žije tou značkou, používá ji a je jejím ambasadorem. Druhou formou jsou influenceři, kteří v podstatě prodávají reklamní prostor.    ➡️ Kolik výstupů bys doporučil dohodnout aby to mělo smysl?  Pokud chceš jen zásah, pak má smysl i jeden příspěvek, záleží také na tom, kolik času trvá kampaň a kolik máš budget. Většina influencerů si účtuje za příspěvek, nebo mají nějaký balík příspěvků a stories. Většinou se to jen násobí. Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout, jestli ti stačí jeden příspěvek nebo chceš kampaň táhnout déle. Pak by se možná vyplatilo uvažovat o užší spolupráci s influencerem, ne jen o „koupě reachu.“   ➡️ Jak se pohybují ceny v influencer marketingu? U influencerů s 50 tisíci followery je to částka od 500 € za příspěvek. Obecně bych řekl že to začíná na 250 €. Samozřejmě se najdou influenceři, kteří ti udělají za 200 € tři příspěvky nebo tě spropagují za barter. Je to individuální, každý si své práce váží jinak.   [Tony Dúbravec ve Skillmea podcastu] ➡️ Existuje nějaká databáze, kde si umíš vyhledat relevantní influencery k navázání spolupráce? Existují také agentury, které se věnují této oblasti. Samozřejmě, za nějakou provizi. Doporučuji, pokud je to v možnostech, dělat si to sám nebo s někým, komu důvěřuješ a zná prostředí. Pokud si to člověk řeší sám, tak pozná ten svět influencerů, pochopí, že to není jako nakupování v obchodě.    ➡️ Co doporučuješ měřit při influencer marketingu nebo co ty sleduješ, jaké metriky? Na Reach lze asi nejvíce spoléhat. Existují různé způsoby jak měřit výkon spolupráce, jako jsou údaje UTM nebo kupony. Avšak většinou lidi zajímají interakce. Spousta lidí však nevšímá, zda jsou to reálné interakce nebo jen nějaké boty. Autenticita tedy může být obtížně ověřitelná. Engagement rate může být důležitý, ale nemusí být relevantní. Když se provádí s více influencery, je vhodné porovnat výkony jednotlivých influencerů a podle toho se pak rozhodovat, s kým se bude dělat dál. Avšak když se provádí jen s jedním influencerem, je těžko posoudit, zda to bylo dobré nebo ne, je to spíše pocitové. Pro více z rozhovoru s Tonym si poslechněte Skillmea podcast: #10 Jaké jsou trendy v social media marketingu?. 

Mário Šmýkal se narodil v Prievidzi a vystudoval marketingovou komunikaci v Trnavě. Aktuálně pracuje v deníku SME, kde vede obsahové studio SME Creative, píše newsletter Škola nepsaní a v Prievidzi pořádá talkshow Takové ze života a běžecké akce Brose Night Run Prievidza.    V podcastu nám prozradil jak psát i jak nepsat, jaké jsou nejčastější chyby při psaní, jaké předpoklady má dobrý autor a uvedl i několik zajímavých pisatelských úspěchů.   Mário Šmýkal: Jak psát dobré články a texty? Dá se psaní naučit? ➡️ Co jsou podle tebe takové nejčastější chyby, které dělají autoři? To je velmi náročná otázka, neboť lze říci filozoficky i velmi prakticky. Kdybych měl mluvit prakticky tak: • nesprávně dlouhé věty  • nesprávně vyskládané věty  • nesprávné pořadí slov ve větách - to je velmi náročné • uspořádání informací v článku - nemůžeš začít nějakou těžkou nudou nebo historickým exkurzem, to jsou právě momenty, které se mohou objevit nejdříve ve 2/3 článku    Z filozofických věcí je asi nejdůležitější psát pro čtenáře a ne pro sebe. Ve většině případů autoři píší tak, aby se to líbilo jim.   Každý jeden článek, který píšu nebo edituji, čtu nahlas několikrát. Jakmile mě přestane bavit nebo v momentě, kdy uprchne moje pozornost, si to okamžitě vyznačím a zjišťuji, co se tam vlastně stalo. Snažím se pozorovat, proč mi tam ušla pozornost. Za normálních okolností by se nemělo stát, že by člověk nevydržel číst dostatečně poutavý text.   ➡️ Jaká je optimální délka standardního článku, který bys chtěl publikovat například do novin?   Závisí na formátu, například my máme: · nejkratší odrážkový text do 4000 znaků  · střední délka textu do 6000 znaků · nejdelší jsou kolem 9000 znaků   Napsat tak dlouhý článek, aby byl od začátku po konec dobrý, je dost náročné. Některá témata neodkomunikuješ rychle a krátce. Potřebuješ se do toho tématu ponořit jako do bahenní koupele, tak aby tě téma najednou obalilo a ty sis ho zapamatoval mnohem lépe, než kdybys o něm narychlo přečteš 5 vět.    ➡️ Informace je třeba prý prezentovat formou příběhů. Co ty o tom myslíš? Jaká je podle tebe nejzajímavější forma jak podat nějakou informaci?  Ano, příběh je jednoznačně důležitý. Dělám to od začátku a pravděpodobně to budu dělat navždy. Každý jeden z našich článků musí mít nějaký příběh a to je patrné i na číslech. Nejčtenější články, které máme, jako například o kuřatech v Kauflandu, dosáhly přes 200 000 přečtení. Když jsem šel psát reportáž o kuřatech v Kauflandu, až na místě jsem začal zjišťovat, jaká je to vlastně firma a jaké má zajímavé benefity pro zaměstnance. Když jsem o tomto napsal příběh a pouze mezi řádky zmínil kuřata, dosáhl článku výrazně lepších výsledků.   ➡️ Co by měl splňovat člověk, který chce psát články a dělat nativní obsah?V první řadě bychom měli být všímaví a citliví k věcem. Psaní se lze naučit, ale pouze někoho. Důležité je všímat si věcí, které jiní nevidí. Pouze 1 ze 100 lidí si všimne něčeho, co nikdo jiný když vejde do místnosti. Například, já jsem si všiml, že tramvaje v Bratislavě mají čísla 1, 3, 4, 7 a 9, což mě zaskočilo, protože číslo 4 je sudé, zatímco ostatní jsou liché. Toto je jen příklad, že nemusíte vědět odpověď na všechno, pokud se člověk naučí všímat věci, pak je snadné psát. Ale pokud si někdo nedokáže všímat věci, tak mu nic nepomůže. Ani vědět jak psát, protože bez schopnosti všímat si věcí, nikdy nebude moci napsat dobrý článek a bude klouzat pouze po povrchu.   V podcastu i na přednášce v Trnavě Mário vzpomínal, že psaní se lze naučit. Ale ne každého.   Inspiroval se citátem od Stephena Kinga: „I když je nemožné udělat ze špatného spisovatele schopného a stejně tak z dobrého spisovatele geniálního..."   .... je možné učinit ze schopného spisovatele dobrého. Je k tomu zapotřebí množství práce, nadšení pro věc a včasná pomoc. Tak jako zpěv nebo herectví nemůže dělat každý, stejně nemůže každý psát – nejlépe.   ➡️ Jak probíhá výběr nového kandidáta?  Tak v první řadě mě zajímá, co už napsal. Potom se pokaždé snažím vymyslet nějakou otázku nebo téma, které má kandidát zpracovat. Především se snažím objevit jeho všímavost. Je důležité umět si i domyslet (ne ve smyslu vymyslet něco vlastního). Uvedu na příkladu:    Na fotce jsou zimní běžecké závody. Tipněte si kdo vyhraje. [TIP: Všichni jsou navlečení, jen 2 mají kraťasy a krátké tričko.]⬇️ ⬇️ ⬇️ Určitě nevyhraje nikdo, kdo má dlouhý rukáv. Protože když běžíte rychle, tak vám bude vedro.  Čili při psaní je důležité umět si domyslet, pospojovat a přemýšlet v kontextu. Pro více Mariových zajímavých storiek si poslechněte Skillmea podcast: #9 Jak psát dobré články a texty? a pro hodnotné tipy pro psaní článků všemi deseti doporučujeme odběr newsletteru Škola nepsání.

V dnešním rozhovoru nám chytrý programátor Šimon Urbánek prozradí, jak se dostal k práci iOS developera pro českou aplikaci Windy, která poskytuje interaktivní předpověď počasí po celém světě. Zkus nám na začátek přiblížit svou práci.Momentálně pracuji jako iOS developer ve Windy.com (dále už jen Windy), kde mám na starost celý Apple ekosystém. To zahrnuje nativní prvky aplikace (např. iCoud synchronizace, lokalizace, notifikace), přes widgety, Apple watch aplikaci s komplikacemi (complications) až po automatizaci release cyklu. Jelikož Windy je multiplatformová aplikace, neobejdu se bez JavaScriptu, Typescriptu a znalostí Node backendu. Jak ses k této práci dostal?Byla to docela náhoda, zapnul jsem si inzertní portál (myslím, že startupjobs), abych zjistil, jaké jsou přibližné požadavky na pozici iOS developera a nabídka od Windy mi připadala jako ušitá pro mě. Řekl jsem si, že se jim ozvu (reagoval jsem jen na tuto jednu nabídku). Pozvali mě na první pohovor, který dopadl super (teoretické otázky z programování), pak na druhý (úloha na programování), který jsem totálně pokazil. Role to nebyla těžká, ale v silně typovém jazyce jako Swift to byl trochu oříšek. To mě ale neodradilo a řešení úkolu jsem dopsal ve Swiftu a pak ještě v JavaScriptu, abych ukázal náročnost správného řešení v obou případech. Řešení jsem odeslal Windy a za několik hodin se mi ozvali a dohodli jsme se na polovičním úvazku s tím, že po dokončení školy nastoupím na full time. Z toho mi vyplynulo ponaučení, že firmám nejde o to, zda dokážete za x hodin naprogramovat simulovaný úkol, ale zda máte dostatek motivace se vypořádat s problémy. Čemu ses před touto prací věnoval?Od střední školy jsem se věnoval programování webů. Měl jsem brigádu, kde jsem pracoval jako web developer a se spolužáky jsme vyvíjeli aplikaci pro psaní knížek. Byla to éra startupů, tak jsme se snažili prorazit. Ze startupu jsme se nestali milionáři (ale se zkušenostmi k nezaplacení), tak jsem pokračoval na vysokou školu ČVUT v Praze. Vedle vysoké jsem pracoval jako JavaScript developer pro mobilní SAP aplikaci a vyzkoušel jsem pozici project manager vývoje. Při diplomové práci jsem se věnoval BlockChainu, který mě neoslovil. Co mě ale oslovilo, byl moment, kdy jsem si koupil iPad s Apple tužkou. Bylo to neskutečné zařízení, které nahradilo všechny knížky, skripta a poznámkové bloky. Tedy skoro všechno. Jedinou věc, kterou iPad nahradit nemohl, byl můj papírový plánovač. Plánování perem na papír má své kouzlo a v Apple storu nebyla žádná aplikace, která by takovou funkcionalitu poskytovala. Tak začala moje cesta iOS developera. Zapsal jsem si kurz iOS programování (později iv pokročilé verzi), začal jsem dívat kurzy na internetu (i placené) a pomalu jsem začal pracovat na vizi. O tomto projektu jsem mluvil i mým dlouholetým kamarádem a skvělým programátorem Ondřejem, jehož nápad také nadchl a pustil se do projektu se mnou (také předtím neměl s iOS zkušenosti). Takové věci se ve dvou prostě lépe táhnou, speciálně když vstupujete do neznámého. Nám jsi prozradil, že máš v AppStore i vlastní aplikaci. Řekni nám o ní víc.Nazývá se Pencility, je to iPad aplikace, která mi nahrazuje ručně psaný plánovač. Spojuje prvky tradičního plánování perem na papír s výhodami online kalendáře a to do listu synchronizovaného mezi všemi Apple zařízeními. Aplikace je placená a našla si už stovky nadšených uživatelů, kteří stále přibývají. Neděláme žádnou reklamu, všechna stažení jsou přímo z Appstoru od uživatelů, kteří mají tentýž problém, se kterým kde Pencility začaly programovat. [Šimonova appka Pencility] Absolvoval jsi už nějaké kurzy od Skillmea, pokud ano jaké?Ano, už na střední škole jsem začínal s Webrebelem od Yablka. Bylo to naprosto úžasné, hlavně v začátcích, kdy se problematice ještě moc nerozumíte. Pamatuji si dodnes, jak jsem s učitelem informatiky vyřizoval slevový kód pro střední školy, protože v plné ceně jsem si to tehdy nemohl dovolit. To si neumíte představit, jak potom člověk vnímá každé slovo, aby z kurzu dostal maximum. I v dnešní době jsou video kurzy pro mě zábavná forma učení (kdo, pár dní četl nějakou dokumentaci, pochopí). V práci používáme Svelte, takže když jsem viděl, že máte kurz, věděl jsem co bude můj večerní program. Následoval kurz o Vue.js a naposledy jsem koukal kurz o Figmě. Je to skvělý nástroj také pro vývojáře, když si potřebujete rychle nastínit obrazovky, před samotnou implementací. Sázím, že sám doma vlastníš nějaké to jablíčko. Je pro tebe značka Apple lovebrandem?Mám rád filozofii Applu a technologie, které poskytuje vývojářům k vytvoření aplikaci. Uvedu konkrétní příklad synchronizace dat mezi zařízeními, která je již standardem. Pro synchronizaci potřebujete server, za který je nutno měsíčně platit (při větším počtu uživatelů to nejsou malé částky). To může být, ale problém, když jste začínající vývojář, který chce vydat aplikaci zdarma, nebo s one-time purchase. V Apple ecosystému lze nádherně použít iCoud, který celou logiku synchronizace vyřeší za vás (při použití core data, nebo document based aplikace). Zmíním ještě jeden příklad a to je jeden kód “pro všechno”. Dnes už stačí napsat jednu aplikaci řekněme na iPhone. S malými UI úpravami bude perfektně fungovat i na iPadu a když funguje na iPadu bude fungovat i na všech M (1, 2) Macech. A to nemluvím o znovupoužitelnosti views a logiky mezi aplikací, widgety a např. hodinkami. Prostě nádhera.[Šimon Urbánek] Jaké jsou tvé cíle a co tě udržuje stále motivovaným?Od malička mě bavilo vytváření nových věcí a programování je pro mě něco jako pro malíře štětec. Máte čisté plátno s nekonečnými možnostmi a je jen na vás, čím jej zaplníte. A když ještě vaši aplikaci používají lidé, kterým pomáhá, je to úžasný pocit. Práce ve Windy je skvělá, protože píšu kód pro miliony, a ten adrenalin při releasech je jako droga. Mám tam velkou volnost (a také zodpovědnost) vést iOS development. Skvělé je, že když se firma věnuje jen jedné aplikaci, mám možnost si mezi prvními vyzkoušet nejnovější technologie, které ji posouvají vpřed. Vedle práce jsem ale nezanevřel na Pencility (i když času je podstatně méně) a mám v plánu i další iPad aplikaci.[Šimon Urbánek] Ovlivnila pandemie covidu nějakým způsobem tvou práci?Do Windy jsem nastupoval právě v covidovém období, takže když jsem něco potřeboval, musel jsem si vystačit se Slackem a videohovory, což je složitější, než se postavit a kolegu se něco zeptat v office. Ale asi nic jiného. Na závěr můžeš našim čtenářům prozradit, co plánuješ do budoucnosti? Chystáš se zrealizovat i nějaké kurzy?Myslím, že jsem od programátorské komunity dostal hodně, a teď je na čase něco vrátit. Proto bych chtěl zrealizovat kurz, právě na vývoj nejen iOS aplikací, ale pro celý ekosystém ve SwiftUI. Být iOS vývojářem není snadná cesta, hlavně na začátku, ale stojí za to.

V osmém díle Skillmea Podcastů jsme vyzpovídali Milana Novotného, který působí jako SEO & Content Director v CloudTalk, kromě toho přednáší a mentoruje začínající startupy a podnikatele.   V podcastu Milan Novotný zavzpomíná na své začátky v online marketingu, prozradí tipy, jak nastartovat svou kariéru a řekne několik zajímavostí ze světa SEO či businessu.[Podcast s Milanem Novotným a Radovanem Debnářem] ➡️ Jak ses dostal k online marketingu?  Víš co, bylo to moc dávno, nemám to ani na LinkedIn, ale začal jsem s děláním stránek ve WordPressu. Když to zjistila moje máma, potřebovala i ona stránku. Potom mě doporučila svým známým, ti to posunuli dál a najednou jsem dělal WordPress stránky pro více lidí. A ti lidé mi pak říkali, že potřebují také marketing a SEO, ale já jsem nevěděl, co to je. Potom jsem si to pogooglil a začal jsem se učit nějaké první věci a dělat na nich. To jsem mohl mít asi 14 let. Tehdy mě bavilo sledovat page ranky a velmi mě těšilo, když se mé stránky posouvaly výše. Moje stránka byla v té době velmi vysoce hodnocena v pageranku, dokonce třetí z deseti.   ➡️ Po gymnáziu si šel rovnou do praxe. Jak ses dostal do reálné firmy?  Začal jsem na letní stáži v menší agentuře Teapot. Uměl jsem dělat wordpress webové stránky na měl hotovou Digitální garáž od Googlu, ale v podstatě jsem byl samouk a chyběl mi externí knowledge. Později jsem šel na sedmé narozeniny společnosti Visibility. Tam jsem se opil a povídal jsem si s jedním člověkem z Visibility, který mi na otázku, zda nemají místo pro stážisty řekl, že můžu přijít. A tak jsem se dostal do Visibility. Potom jsem pracoval v několika dalších agenturách a nakonec jsem skončil v CloudTalk, kde vedu SEO a Content tým.   ➡️ Poraď středoškolákům, jak nejlépe nastartovat kariéru v online marketingu. Jaké tipy bys jim doporučil?  Začni s Digitální garáží od Googlu, která ti dá základní přehled o online marketingu. Snaž se zjistit, která oblast by tě aspoň trochu bavila. Udělej si v té oblasti kurz na Skillmea, abys měl nějaké základy. Hledej si stáž. Klidně i neplacenou, abys získal skills a kontakt s klientem. Využij k tomu stránku growni.cz nebo napiš přímo agenturám. Oni neustále hledají chytré a talentované lidi. Prohlédni si například agentury v ADMA (Asociace digitálních marketingových agentur) a přímo jim napiš, že zda náhodou nemají nějaké místo pro stážisty nebo si prohlédněte nabídky na jejich stránkách.   ➡️ Když jsi byl v agentuře a měli jste stážisty, jak to probíhalo?  Když jsem pracoval v marketingové agentuře Invelity, tak stážisté měli určený počet hodin, který chodili do officu a já jsem se jim věnoval. Já jsem měl zkušenosti i se stážemi, kde se mi až tak nevěnovaly a nechtěl jsem aby to i oni měli takové. Chtěl jsem, aby měli kvalitní zkušenost, takže jsme hned začali dělat na nějakých projektech, každý dnes jsme si procházeli nějaké nové věci. Například jeden týden jsme se věnovali analýze klíčových slov, kde jsem já vysvětlil nějaké základy, prohlédli si článek, vysvětlil jsem jim, co je cílem, kterého chceme dosáhnout a jak na tom pracujeme. V CloudTalku jsme měli interny, kteří byli full-remote, ale pořád jsem se snažili věnovat jim čas a připravoval pro ně learning seznam, aby se mohli učit postupně. [Content Director Milan Novotný]Zajímavosti o SEO a content strategii si můžeš poslechnout ve Skillmea podcastu: #8 Jak na kariéru v SEO a online marketingu? Najdeš ho na našem Youtube.   Milan je zároveň Skillmea lektorem, který tě naučí Content marketing, SEO trendy nebo Škálovatelný marketing.

V podcastu jsme si s Vítem promluvili zejména o online marketingu, Facebooku a TikToku, influencer marketingu, ale věnovali jsme se i blockchainu a metaversu. Vítězslav Klement je marketér, který je od roku 2013 spojen s mediální agenturou GroupM, v rámci které si prošel několika pozicemi a pracoval pro klienty jako Škoda Auto, Red Bull, Unilever a další. Aktuálně v rámci této agentury pracuje na pozici Social Skillhead, kde rozvíjí social content & performance napříč všemi GroupM agenturami. [Vítězslav Klement a Radovan Debnár v Skillmea podcastu] ➡️ V dnešní době se říká, že je Facebook je mrtvý nebo na ústupu. Je to pravda? Vyplatí se ještě budovat svoji fanpage?Není to pravda. Ještě stále žije, i když už není tak vitální, jak byl před lety. Facebook má v Čechách a na Slovensku oproti ostatním platformám stále nejvíce uživatelů. I když pro tu mladší kategorii už není tak „cool“, protože tam působí i jejich rodiče a prarodiče.   Pokud chce být nový podnik aktivní na sociálních sítích, tak dříve nebo později dospěje k tomu, v rámci „mainstreamu“, že bez Facebooku to úplně dobře nejde.   I když organický dopad na sociálních sítích je stále nižší a nižší, vyplatí se budovat si stránku a komunitu, ale nemělo by to být hlavním kritériem. Nedoporučuji tedy nakupovat fanoušky stránky.   My se dnes setkáváme s trendem, který mnozí nazýváme „tiktokizace“ sociálních sítí. To znamená, že platforma nezobrazuje příspěvky od uživatelových spojení, ale příspěvky, o které si myslí, že by mohl mít uživatel na základě algoritmu zájem. Mám pocit, že Facebook nyní přešlapuje na místě a neví jestli jít cestou toho TikTok trendu nebo si udržet to „své“.   ➡️ Jak by měl vypadat obsah na Facebooku?Ať chceme nebo nechceme Facebook se přibližuje k Instagramu a TikToku, protože dnešním trendem na sítích je stručný, jasný a úderný obsah.   Z dat GroupM umíme vyčítat, že průměrná délka shlédnutí videa na Facebooku je 8-9 vteřin. Dnešní uživatel má množství dostupného obsahu, když ho v prvních vteřinách nezaujmete, tak jde dál.   Tím nejdůležitějším na sociálních sítích je podle mě efektivní zásah relevantní cílové skupiny. Platí, že míra interakce v čase klesá, uživatelé se stávají pouze pozorovateli a aktivně neinteragují s obsahem. Nízké interakce neznamenají, že uživatelé obsah neviděli a nedrží si jej v hlavě.   Frekvence je důležitá pro algoritmus sítí, které preferují stránky a tvůrce obsahu, kteří komunikují pravidelně. Našim klientům doporučuji jako ideální frekvenci 2-3 příspěvky týdně. Životnost jednoho příspěvku jsou přibližně 3 dny.   [A ty? Natáčíš videa na TikTok?] ➡️ Co se týká TikToku, jak to vypadá v Čechách a na Slovensku?TikTok zpočátku čelil obavám o úniku dat a ochrany značky, výrazně to upravil a aktuálně se stává stále více zajímavým.   TikTok však vůbec nezjímá slovenský trh. Nemáme tedy žádná data o tom, kolik Slováků na TikToku působí. V Čechách je na platformě k listopadu 2022 registrováno 2 miliony českých uživatelů starších 18 let, což představuje „menší“ polovinu v porovnání s Facebookem.   Více dětů o TikToku, jeho reklamní strategii a influencer marketingu se dozvíte v našem Skillmea podcastu: #7 Co funguje v online marketingu a je Facebook mrtvý? nebo v nových online kurzech Influencer marketing a Komunikace na TikToku.

Miro Beka začal programovat už na střední, kdy frčel turbo pascal. Na výšce přičichl k Pythonu a od té doby v Pythonu dělá všechno. Mezi Mirovy oblíbené oblasti paří DevOps, automatizování testování a web development (hlavně backend). Věnuje se také hudbě jako zpěvák a baskytarista v kapele @mofokillerofficial.[Skillmea podcast: Miro Beka a Laura Modrianska] ➡️ Python je velmi univerzální programovací jazyk, k čemu všemu lze využít?Já volám Python takový „programovací ducktape“ protože se dá použít na velké množství úkolů, od malých projektů až po větší aplikace. Lidé jej rádi používají pro mini projekty, jako například stahování dat z internetu, ale může se použít také pro větší úkoly, jako je serverová část webových aplikací, které běží na serverech, a dokonce i desktopové aplikace, ačkoli to není jeho nejpopulárnější využití. ➡️ Jaké je nejpopulárnější využití Pythonu?Řekl bych, že nejpopulárnější využití Pythonu je v oblasti data science, kde se používá ke zpracování dat, tedy rychlé programování a testování hypotéz v modelech umělé inteligence. Když se to jednoduše vyzkouší a ověří, pak se to často programuje v efektivnějších jazycích, které běží rychleji. ➡️ Jaká je jeho výhoda Pythonu oproti jiným programovacím jazykům?Výhodou Pythonu je, že se snadno naučí a je velmi čitelný. Syntaxe je jednoduchá a píše se jako kdyby angličtinou. Názvy funkcí jsou snadno čitelné a snadno s ním začíná. Stačí si stáhnout Python a můžete začít programovat bez potřeby speciálních knihoven. Komunita programátorů je velká a plná zdrojů, tutoriálů, článků, návodů, videí a blogů, takže Python má velkou podporu. To je také důvodem, proč je oblíbeným jazykem v komunitě programátorů. ➡️ Když se chce někdo stát Python vývojářem, co všechno musí vědět úplně na začátku?Abyste začali s programováním v Pythonu, stačí si najít základní návod nebo tutoriál do programování a začít s jednoduchými výpočty 1+1 a podobně a postupně se prokousávat součástmi Pythonu. Potřebujete k tomu jen textový editor, jak se říká ID-čko (integrity development investment), který vám pomáhá doplňováním funkcí nebo higlightováním syntaxe. ➡️ Je angličtina nutností?Řekl bych, že je to velmi velká výhoda, protože těch zdrojů v angličtině je mnohem více. ➡️ Pokud někdo vyvíjí software prostřednictvím telefonu, k čemu všechno může Python jako jazyk posloužit?Řeknu to z vlastní zkušenosti, že Python používám jako takový „ducktape“ nebo švýcarský nožík. Když dostanu úkol otestovat aplikaci, která závisí na jiných 6 systémech a bez nich se neumí pohnout, přichází na řadu Python. S Pythonem udělám mock, tedy náhradu těch ostatních součástí, která se nemá žádnou funkcionalitu, co umím ovládat. V případě datové vědy, kdy potřebuji zpracovat nějaká data a ověřit si hypotézu, zda dokážu naučit neuronovou síť vypočítat nebo rozpoznávat něco na obrázku, vezmu si Python a vyzkouším si to. Potom se ukáže, jestli to jde, nejde, nebo je to příliš komplikované na mé schopnosti. Python je pro mě vždy nástroj, po kterém sahám, když potřebuji něco udělat.[Programátor Miro Beka]Ve Skillmea podcastu#6 jsme si povídali nejen o programování a Pythonu, ale i o vývoji her a Mirově vlastním herním studiu Fono Labs. Poslechnout si jej můžete na našem Youtube nebo na Spotify.

Denisa Štefunková je copywriterka, která se věnuje tvorbě reklamních textů na weby a sociální sítě, jakož i tvorbě televizních reklam. Pracuje jako freelancer již téměř tři roky a dříve působila na oddělení ekologie ve Volkswagenu. Nyní se specializuje na SEO texty a korektury na pozici head of content v agentuře Vojkovsky.sk. Denisa spolupracuje s různými klienty, od velkých firem až po malé rodinné byznysy. [Podcast s copywriterkou Denisou Štefunkovou a Laurou Modrianskou] ➡️ Jak je podle tebe vnímána profese copywritera na Slovensku?Mnoho lidí neví, co je copywriting. Už jsem se setkala s tím, že když jim řeknu, že jsem copywriterka, mylně si myslí, že to souvisí s autorskými právy. Nicméně, někdy mě překvapí, když se setkám s někým, kdo ví, co copywriting je, jako například šofér Uberu, který věděl, že copywriting znamená psaní textů. Někdy mě to potěší, že lidé vědí, ale jindy nevědí.   ➡️ Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít dobrý copywriter?Dobrý copywriter by měl mít v první řadě empatii. Měl by se vcítit do těch, kteří budou číst jeho články nebo texty. Měl by vědět, co je trápí ao čem sní. Pro tyto lidi by měl být jakoby psycholog. Kromě toho musí mít dobré znalosti gramatiky, stylistiky a umět psát. ➡️ Podle čeho si klienti vybírají copywritery?V dnešní době si lidé vybírají copywritery podle recenzí a portfolia. Klienti si vybírají copywritera i podle toho, jak se jim líbí jeho styl psaní nebo jestli si spolu sednou. Nejdůležitější při výběru copywriteru jsou zkušenosti, které jsou prezentovány v jeho portfoliu. Začínající copywriter, který nemá zkušenosti, může nabízet psaní článků za reference, aby si portfolio vytvořil.   ➡️ Vzpomínáš si na svůj první projekt, na kterém jsi pracoval jako copywriter?Začala jsem pomáhat nejlepší kamarádce, která byla copywriterka, s anglickými texty, protože ona nevěděla anglicky. Mým prvním úkolem bylo napsat blogový příspěvek o zimě v srdci Slovenska. Bylo to milé a krásné zadání.   ➡️ Jaká jsou podle tebe největší zlepšení ve tvé práci jako copywriterky od tvých začátků až po dnešek?Když čtu svůj první článek, uvědomuji si, že jsem se zlepšila v technické stránce psaní. Co jsem na začátku nevěděla, je, že jen to, že umíš psát, nestačí k tomu, abys byl dobrým copywriterem. Psaní je jen malou částí toho, co je třeba ovládat v oblasti copywritingu. Kromě toho je tam asi milion pravidel, která jsem se postupně učila. ➡️ Na co si jako copywriterka musíš při práci dávat největší pozor?Musím se snažit důsledně sledovat zdroje informací, protože v dnešní době ne všechny informace jsou spolehlivé. Už se mi stalo, že jsem použila informaci z neověřeného webu, což bylo velký problém. Od té doby se snažím být opatrná a důkladně zkontrolovat zdroje.  [Copywriting] ➡️ Kromě poskytování copywritingových služeb nabízíš i různé kurzy, na koho je tvůj kurz copywritingu ve Skillmea zaměřen a jakými tématy se v něm budete zabývat?Tento kurz copywritingu je zaměřen na začínající copywritery nebo lidi, kteří uvažují o tom, že by se chtěli stát copywritery. Také je určen pro vlastníky e-shopů nebo webových stránek, kteří si chtějí psát texty sami. V kurzu začneme teorií o copywritingu, projdeme modely nákupního chování a poté se budeme věnovat praktické části. Se studenty nebo klienty vytvoříme blogový příspěvek a texty pro weby a e-shopy. Celý rozhovor s Denisou si můžete poslechnout v našem Skillmea podcastu na Youtube. 

V tomto podcastu jsme si povídali o coworkingovém centru The Spot v Bratislavě s Michalem Haruštiakem . Na začátek si řekněme, co vlastně coworkingové centrum je:    Coworkingové centrum je sdílený prostor, kde sídlí různé firmy, pronajímající kancelářský prostor nebo jednotlivé stoly za účelem své práce. [Podcast s Michalem Haruštiakem a Laurou Modrianskou] ➡️ Jak vznikl tento nápad založit takové centrum v Bratislavě? Přestože nové prostory jsou otevřeny jen rok, nápad na toto coworkingové centrum vznikl již před 11 lety. V roce 2011 jsme otevřeli první THE SPOT v Bratislavě v původních prostorách ve Starém městě, který byl působištěm pro asi 50 mladých, začínajících podnikatelů, kteří chtěli vytvářet digitální produkty. Cílem bylo poskytnout jim prostor pro práci, vzdělávání, mentoring, možnost chodit na eventy a setkávat se posouvat se vpřed.    ➡️ Proč jste se rozhodli právě pro tuto budovu a tyto prostory ve Sky Parku? Při hledání moderního prostoru pro nový koncept coworkingu s extra službami jsme měli tři základní požadavky. Chtěli jsme si propojit naše prostory interním schodištěm, mít velkou terasu a vlastní kantýnu, která by mohla vařit 300 obědů denně. Sky Park toto dokázal splnit.   ➡️ Když se zařizovaly tyto prostory, měli jste nějakou coworkingovou inspiraci? Jeli jsme spíše vlastní cestou. Naše coworkingové centrum je unikátní a nabízí služby nad rámec běžných coworkingových center. Vybavení zasedacích místností a témata, která zde máme, jsou přizpůsobena programátorům a technicky zaměřeným lidem, kterých zde hodně pracuje. Témata zasedaček, jako Star Wars, Matrix, DC Comics a podobně, nejsou běžnou věcí. [The Spot] ➡️ Co všechno zde mají členové k dispozici všechno mohou využívat? Vytvoření kvalitního pracovního prostoru byl hlavním cílem, proto jsou všechny kanceláře odhlučněny s použitím zdvojených materiálů. K dispozici je nadstandardní počet zasedacích místností a další benefity, jako vlastní fitko, školka, kantína s vlastními šéfkuchaři a chladničky se snacky. Jsou k dispozici také tři teplá jídla denně a kavárna s baristy. V pondělí, středy a pátky se dělají nákupy z potravin, drogerií a lékáren pro zaměstnance nebo plníme různé požadavky, jako měnění pneumatik na autě, či kontaktování lékařů.   ➡️ Jaká je filozofie celého The Spotu? Naše motto zní, že jsme kancelářemi nové generace a chceme přinášet přesně takové služby startupům a etablovaným firmám, které by měly být v tomto segmentu k dispozici. Díky těmto výhodám mohou firmy v The Spotu soustředit svou pozornost na práci a zbytek nechávají na nás.   ➡️ Pro koho je The Spot určen? Momentálně máme více než 400 členů, od jednotlivců, kteří si pronajímají jednotlivé stoly, po firmy se 4, 6, 12 nebo 15 zaměstnanci. Největší společnost, která má své místo v The Spotu, má více než 100 zaměstnanců.   ➡️ Jaké etablované úspěšné firmy vznikly v takových prostorách The Spote?  Ve zcela prvním coworku, kdy ještě neexistovala taková konkurence a celý startupový talent se soustředil v The Spotu, vznikly úspěšné firmy jako Slido, Kickresume, Vacuumlabs a Eyerim. Momentálně jsou v novém The Spotu firmy, které jsou již většinou etablovanější a mají investice nebo fungující produkt, službu i revenue. Existuje mnoho úspěšných příběhů i neúspěšných, protože mnoho startupů, které zde kdysi existovaly, už dnes neexistují. [Prostředí The Spot] ➡️ Je toto podle tebe nový standard jak bude vypadat většina firem nebo jak bude vypadat tak běžný pracovní život i Slováků? Coworking je stále populárnější, neboť firmy oceňují flexibilitu a přidanou hodnotu tohoto typu prostoru. Pro firmy určité velikosti je to výhodné, aby se přesunuly do coworkingových prostor a pro větší firmy může být výhodnější mít vlastní prostor. Trendem však je flexibilita a služby navíc, o které se nemusí nikdo starat.    Více o The Spot v Bratislavě se dozvíte v celé části našeho Skillmea podcastu: #4 Coworkingový byznys na Slovensku. 

Veronika Čiefová se ve své firmě věnuje kariérním a psychologickým konzultacím. Člověk má často nějaký problém v kariéře, neumí se rozhodnout, kterým směrem se vydat, vidí buď více nebo žádné možnosti, zda se necítí motivovaný.  S Veronikou prostřednictvím rozhovoru hledají, co je pro člověka to pravé. Spolu si kladou otázky jako: Co vás v minulosti bavilo? Co vám dávalo energii? V jakém bodě se to změnilo? Podle odpovědí se snaží přijít na to, které části života pro něj znamenají hodně, co ho umí nadchnout a co mu odebírá energii.  V podcastu s Veronikou jsme rozebrali, co všechno má vliv na spokojenost v práci, duševní zdraví a zda je finanční ohodnocení ten nejdůležitější faktor. V tomto článku se podíváme na Veronikiny doporučení pro práci z domova.  Práce z domova se stává stále častějším trendem v dnešní době a pro mnohé zaměstnance je to skvělá možnost ušetřit čas a peníze za cestu do zaměstnání. Nicméně, práce z domova může být náročnější, není-li správně zorganizována. Aby bylo možné efektivně pracovat z domova, je důležité vytvořit si pravidla a rituály, které vám pomohou udržet produktivitu a vyhnout se stresu a vyhoření. [Pravidlá a rituály pri práci z domu] ➡️  Jaká pravidla a rituály si vytvořit při práci z domova? 🕒 Časové odděleníZákladem je vytvořit strukturu času, kdy pracujete a kdy odpočíváte. Vytvořte si rituály přechodu z jedné fáze do druhé, jako například oblékání do pracovního oblečení před prací. Je důležité nepracovat v pyžamu. Sprcha nebo procházka po skončení práce také vytváří ideální přechod mezi prací a odpočinkem. Někteří lidé využívají také tzv. "fake commuting", kdy před začátkem a po skončení práce z domu nasednou do auta a převezou se dvě ulice.  🏠 Prostorové odděleníIdeální je mít dedikovanou místnost pro práci. Domácí pracovna by se určitě neměla nacházet v ložnici, lidé mají pak častěji problém s usnutím. Pokud není možné vyhradit na pracovnu celou místnost, postačí kout místnosti nebo třeba židle, na které sedíte pouze během pracovní doby. 🛌 Připravení mysli na spánekJe důležité nepracovat alespoň 2 hodiny před spánkem a hodinu před spaním se vyhnout dívání do počítače, mobilu nebo televize. Je lepší pomalu utišovat mysl čtením knihy nebo pobytem v méně osvětlené místnosti, aby se naladila na spánek. 🧒 Rozdělení služeb u dětíV případě, že máte děti v domácnosti během pracovní doby, doporučuje se domluvit si strukturu s partnerem nebo partnerkou, kdo bude v daném čase "na službě". Když děti budou něco potřebovat, tak se ohlásí dopoledne pouze na jednoho a odpoledne pouze na druhého partnera. Vyhradí se tak klidnější prostředí, alespoň na nějakou část pracovní doby.  [Podcast s Veronikou Čiefovou a Radovanom Debnárom]Celý rozhovor s Veronikou si můžete poslechnout ve třetí části Skillmea podcastu: Co má vliv na spokojenost v práci a jsou peníze nejdůležitější?, který najdete na našem YT kanály. Pokud vás zajímá kariérní poradenství, doporučujeme Veronikin kurz Kreativní rozhodování o kariéře.