Jak fungují startupy?

Dalším hostem ve Skillmea podcastech byl Juraj Bednář. Juraj je podnikatel, krypto-nadšenec, vyznavač svobody a autor několika knih o kryptoměnách a lepším životě. Aktuálně se věnuje vlastnímu projektu Hacktrophy , který vnikl jako odpověď na intenzivní potřebu řešit bezpečnost na internetu. Projekt vypisuje odměny za to, když někdo najde bezpečnostní zranitelnost.[Natáčení podcastu s Jurajem Bednárem a Radovaném Debnářem] ➡️ Ty jsi v minulosti založil různé firmy, můžeš nám o nich prozradit víc? Co se s nimi stalo, jak se vyvinuly?   Firem, které jsem měl, bylo docela dost, zahrnovaly ziskové projekty ale i neziskovky a občanská sdružení. Založil jsem firmu Digmia , která se stará o správu serverů a navrhování řešení pro velké portály a média. Kromě toho jsem vlastnil i firmu Citadelo , která se zabývá IT bezpečností. Z oblasti bezpečnosti mi zůstala zmiňovaná Hacktrophy .    Aktuálně se věnuji mini startupu, který se zabývá jistotou kryptomenových transakcí. V tradičním finančním systému funguje něco jako bankovní, notářská nebo advokátní jistota, aby se zajistilo, že převod peněz a majetku projde v pohodě. My jsme se rozhodli vytvořit advokátní způsob zabezpečení, ve spolupráci s advokátní kanceláří, protože jsme zjistili, že v kryptomenovém světě není podobná možnost jistoty. Když se někdo rozhodne koupit nemovitost za bitcoiny, pošlou se bitcoiny na speciální adresu, odkud mohou utrácet dva ze tří lidí - kupující, prodávající a my, třetí strana.Pokud by došlo k nějakému problému, my umíme spolu situaci vyřešit. Tímto způsobem se většina moci v kryptomenovém světě drží v rukou uživatelů, nikoli v rukou instituce, což je netradiční přístup. V tradičním finančním systému byste museli složit jistotu na bankovní účet, ale jelikož banka má tyto peníze, může to vést k problémům v případě krachu banky a podobně.   Dále jsem kdysi dávno založil sdružení uživatelů operačního systému Linux, byl jsem u zrodu prvního bratislavského (možná i slovenského) hackerspace, který se jmenoval Progressbar. Momentálně už nefunguje.    Kromě toho, byl jsem při zakládání Pražské Paralelní Polis a Bratislavské Paralelní Polis. Pro ty, kteří nevědí, co je Paralelní Polis, doporučuji se jít podívat. Je to prostor, který celý funguje na kryptoměnách a je založen na myšlence Václava Bendy o vytváření paralelní společnosti. Když jsme zakládali ten prostor, uvědomili jsme si, že například kryptoměny jsou takovým paralelním finančním systémem. Nyní v Paralelní Polis zkoumáme, jestli je to lepší a zda se s tím dá fungovat. Zkoumáme i jaká to má omezení a snažíme se tomuto systému pomoci.   ➡️ Jaké jsou zatím zkušenosti s Paralelní Polis? Zvykli si běžní lidé kupovat kávu za kryptoměny?    V Paralelní Polis v Praze si kávu za české koruny nekoupíš. Je tam bitcoinový automat a člověk si může koupit za hotovost bitcoin a poté jím zaplatit za kávu. Heslo tohoto prostoru je "vejdi ven" . Když osoba vstoupí do tohoto prostoru, vlastně vystupuje z mainstreamového světa. Při prvním pohledu to může být nepříjemný pocit, protože je to něco jiného. V bratislavském prostoru, který už bohužel nefunguje, se například nacházely objekty z 3D tiskárny a používaly se tam podivné peníze. Hrála tam open sourceová creative commons hudba, kterou nelze slyšet v rádiu. Byla tam také bio hackerská kavárna, která měla divné adaptogenní houby a dělaly se tam bulletproof kávy. V prostoru nebyl nikde lepek ani cukr. Když osoba přijde do takového prostoru, má pocit, že se nachází v jiném světě.   ➡️ Paralelní Polis je nějaký mezinárodní koncept? Kde to vzniklo? Možná jste už slyšeli o umělecké skupině s názvem "Z toho ven". Jedná se o českou uměleckou skupinu, což není úplně běžná věc, jelikož většina umělců pracuje samostatně. Tato skupina se skládá z více výtvarníků a funguje ve veřejném prostoru. Měli různé zajímavé projekty, jako například hackly vysílání panoramatu v televizi, kde se ukazuje živé vysílání ze sjezdovek, aby lidé věděli, kde se dá jet lyžovat a odvysílali tam výbuch jaderné bomby.    První prostor Paralelní Polis vznikl jako projekt této umělecké skupiny v Praze, ale podobné prostory již vznikly i po celém světě, například ve Vídni. V současnosti se rýsují plány vytvořit podobný prostor v Barceloně av Brně. Bratislavská je zatím virtuální, občas děláme akce v cizích prostorách.    Tento koncept je decentralizován, není majetkově propojen a musí splňovat několik podmínek, jako například nepřijímat státní peníze a používat vlastní měny.   [Juraj Bednář - podnikatel, kryptonadšenec a vyznavač svobody] ➡️ Jak je to s výplatami v Paralelní Polis?   Ono je to zajímavé v tom, že já interně účtuji v něčem, co je strašně volatilní. Kdybych před týdnem někomu dělal kávu a na konci listopadu mám z těch Bitcoinů, které jsem vybral, někomu zaplatit výplatu, tak je dost možné, že mi to nevyjde.     Například, aby se mi nestalo to, že na konci měsíce budu muset zaplatit baristovi a hodnota těch coinů, které jsem vybral padne, tak mu platím každý den. Jestli si to zaměstnanec přemění na Eura, nebo s tím má nějakou strategii, tak to už je na něm. Může udělat například to, že do částky, kterou potřebuje k zaplacení nájmu, si to mění na Eura.    V Bitcoinu se snažíme, aby každý byl na jedné straně zodpovědný za svá rozhodnutí a na druhé straně, aby měl volnost. Čili je to na zaměstnancích.    Částka ohodnocení je v tomto případě Eurách, neboť kdybys řekl baristovi, že tvá výplata je 10 000 Satoshi, tak ve dnech, kdy je tato hodnota malá by nepřišel do práce nebo by se na to vykašlal. Musí tam být nějaká dohoda, která je pro toho člověka funguje. Pokud má většinu nákladů v Eurech tak je rozumné to nějakým způsobem navázat na Eura, ale transakční jednotka je stále Bitcoin. Juraj nám v podcastu vyprávěl množství zajímavých informací, které se do tohoto článku nevešli. Poslechnout si je však můžeš ve Skillmea podcastu #11 Co se děje ve světě blockchainu a kryptomen? Více ze světa Kryptomen nebo IT bezpečnosti se můžeš dozvědět z Jurajových online kurzů. 

V novém podcastu jsme si povídali s Tonym Dúbravcem. Tony je online marketér, tvůrce podcastu "Doba digitální" a newsletteru o digitálních novinkách. Je odborníkem na social media a e-commerce, takže dnes budeme mluvit právě o těchto tématech. ➡️ Tony, jak silný trend vidíš aktuálně na social media?Jedním z trendů jsou určitě krátká videa, která přišla z TikToku a postupně se dostala na ostatní platformy. Dalším trendem je influencer marketing nebo jiný přístup k obsahu, který začíná s příchodem TikToku zabývat více na kvantitu, ne jen na kvalitu.   ➡️ Ty jsi nyní konzultant pro strategie social media, čemu se věnuješ více detailně?Působím jako marketing manažer v Medusa Group, největší gastro společnosti na Slovensku. Mým druhým směrem je zároveň vytváření týmů pro klienty, které jsou složeny z freelancerů. Pracuje s agenturními týmy složenými z freelancerů a vytváří tým podle potřeb klienta, kde jsem v pozici account manažera. Kromě toho provádí školení o sociálních sítích, přednáší na eventech a publikuje podcasty a newslettery o digitálních novinkách. [Natáčení podcastu] ➡️ Jak vnímáš vývoj infuencer marketingu na trhu? Je poptávka ze strany firem vyšší? Je to stále považováno za "sexy" pro firmy. Ne každý si ovšem uvědomuje, že to není vždy to, co by měli řešit. Je to pořád buzzword, ale výrazně se to změnilo od doby, kdy jsem psal blogy. Tato oblast nabrala obrovský rozmach a nyní už pro některé představuje základ jejich příjmu. Někteří lidé se totiž živí jen tím, že propagují produkty a služby. Momentálně existují dvě hlavní formy takové spolupráce. První je, že někdo žije tou značkou, používá ji a je jejím ambasadorem. Druhou formou jsou influenceři, kteří v podstatě prodávají reklamní prostor.    ➡️ Kolik výstupů bys doporučil dohodnout aby to mělo smysl?  Pokud chceš jen zásah, pak má smysl i jeden příspěvek, záleží také na tom, kolik času trvá kampaň a kolik máš budget. Většina influencerů si účtuje za příspěvek, nebo mají nějaký balík příspěvků a stories. Většinou se to jen násobí. Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout, jestli ti stačí jeden příspěvek nebo chceš kampaň táhnout déle. Pak by se možná vyplatilo uvažovat o užší spolupráci s influencerem, ne jen o „koupě reachu.“   ➡️ Jak se pohybují ceny v influencer marketingu? U influencerů s 50 tisíci followery je to částka od 500 € za příspěvek. Obecně bych řekl že to začíná na 250 €. Samozřejmě se najdou influenceři, kteří ti udělají za 200 € tři příspěvky nebo tě spropagují za barter. Je to individuální, každý si své práce váží jinak.   [Tony Dúbravec ve Skillmea podcastu] ➡️ Existuje nějaká databáze, kde si umíš vyhledat relevantní influencery k navázání spolupráce? Existují také agentury, které se věnují této oblasti. Samozřejmě, za nějakou provizi. Doporučuji, pokud je to v možnostech, dělat si to sám nebo s někým, komu důvěřuješ a zná prostředí. Pokud si to člověk řeší sám, tak pozná ten svět influencerů, pochopí, že to není jako nakupování v obchodě.    ➡️ Co doporučuješ měřit při influencer marketingu nebo co ty sleduješ, jaké metriky? Na Reach lze asi nejvíce spoléhat. Existují různé způsoby jak měřit výkon spolupráce, jako jsou údaje UTM nebo kupony. Avšak většinou lidi zajímají interakce. Spousta lidí však nevšímá, zda jsou to reálné interakce nebo jen nějaké boty. Autenticita tedy může být obtížně ověřitelná. Engagement rate může být důležitý, ale nemusí být relevantní. Když se provádí s více influencery, je vhodné porovnat výkony jednotlivých influencerů a podle toho se pak rozhodovat, s kým se bude dělat dál. Avšak když se provádí jen s jedním influencerem, je těžko posoudit, zda to bylo dobré nebo ne, je to spíše pocitové. Pro více z rozhovoru s Tonym si poslechněte Skillmea podcast: #10 Jaké jsou trendy v social media marketingu?. 

Mário Šmýkal se narodil v Prievidzi a vystudoval marketingovou komunikaci v Trnavě. Aktuálně pracuje v deníku SME, kde vede obsahové studio SME Creative, píše newsletter Škola nepsaní a v Prievidzi pořádá talkshow Takové ze života a běžecké akce Brose Night Run Prievidza.    V podcastu nám prozradil jak psát i jak nepsat, jaké jsou nejčastější chyby při psaní, jaké předpoklady má dobrý autor a uvedl i několik zajímavých pisatelských úspěchů.   Mário Šmýkal: Jak psát dobré články a texty? Dá se psaní naučit? ➡️ Co jsou podle tebe takové nejčastější chyby, které dělají autoři? To je velmi náročná otázka, neboť lze říci filozoficky i velmi prakticky. Kdybych měl mluvit prakticky tak: • nesprávně dlouhé věty  • nesprávně vyskládané věty  • nesprávné pořadí slov ve větách - to je velmi náročné • uspořádání informací v článku - nemůžeš začít nějakou těžkou nudou nebo historickým exkurzem, to jsou právě momenty, které se mohou objevit nejdříve ve 2/3 článku    Z filozofických věcí je asi nejdůležitější psát pro čtenáře a ne pro sebe. Ve většině případů autoři píší tak, aby se to líbilo jim.   Každý jeden článek, který píšu nebo edituji, čtu nahlas několikrát. Jakmile mě přestane bavit nebo v momentě, kdy uprchne moje pozornost, si to okamžitě vyznačím a zjišťuji, co se tam vlastně stalo. Snažím se pozorovat, proč mi tam ušla pozornost. Za normálních okolností by se nemělo stát, že by člověk nevydržel číst dostatečně poutavý text.   ➡️ Jaká je optimální délka standardního článku, který bys chtěl publikovat například do novin?   Závisí na formátu, například my máme: · nejkratší odrážkový text do 4000 znaků  · střední délka textu do 6000 znaků · nejdelší jsou kolem 9000 znaků   Napsat tak dlouhý článek, aby byl od začátku po konec dobrý, je dost náročné. Některá témata neodkomunikuješ rychle a krátce. Potřebuješ se do toho tématu ponořit jako do bahenní koupele, tak aby tě téma najednou obalilo a ty sis ho zapamatoval mnohem lépe, než kdybys o něm narychlo přečteš 5 vět.    ➡️ Informace je třeba prý prezentovat formou příběhů. Co ty o tom myslíš? Jaká je podle tebe nejzajímavější forma jak podat nějakou informaci?  Ano, příběh je jednoznačně důležitý. Dělám to od začátku a pravděpodobně to budu dělat navždy. Každý jeden z našich článků musí mít nějaký příběh a to je patrné i na číslech. Nejčtenější články, které máme, jako například o kuřatech v Kauflandu, dosáhly přes 200 000 přečtení. Když jsem šel psát reportáž o kuřatech v Kauflandu, až na místě jsem začal zjišťovat, jaká je to vlastně firma a jaké má zajímavé benefity pro zaměstnance. Když jsem o tomto napsal příběh a pouze mezi řádky zmínil kuřata, dosáhl článku výrazně lepších výsledků.   ➡️ Co by měl splňovat člověk, který chce psát články a dělat nativní obsah?V první řadě bychom měli být všímaví a citliví k věcem. Psaní se lze naučit, ale pouze někoho. Důležité je všímat si věcí, které jiní nevidí. Pouze 1 ze 100 lidí si všimne něčeho, co nikdo jiný když vejde do místnosti. Například, já jsem si všiml, že tramvaje v Bratislavě mají čísla 1, 3, 4, 7 a 9, což mě zaskočilo, protože číslo 4 je sudé, zatímco ostatní jsou liché. Toto je jen příklad, že nemusíte vědět odpověď na všechno, pokud se člověk naučí všímat věci, pak je snadné psát. Ale pokud si někdo nedokáže všímat věci, tak mu nic nepomůže. Ani vědět jak psát, protože bez schopnosti všímat si věcí, nikdy nebude moci napsat dobrý článek a bude klouzat pouze po povrchu.   V podcastu i na přednášce v Trnavě Mário vzpomínal, že psaní se lze naučit. Ale ne každého.   Inspiroval se citátem od Stephena Kinga: „I když je nemožné udělat ze špatného spisovatele schopného a stejně tak z dobrého spisovatele geniálního..."   .... je možné učinit ze schopného spisovatele dobrého. Je k tomu zapotřebí množství práce, nadšení pro věc a včasná pomoc. Tak jako zpěv nebo herectví nemůže dělat každý, stejně nemůže každý psát – nejlépe.   ➡️ Jak probíhá výběr nového kandidáta?  Tak v první řadě mě zajímá, co už napsal. Potom se pokaždé snažím vymyslet nějakou otázku nebo téma, které má kandidát zpracovat. Především se snažím objevit jeho všímavost. Je důležité umět si i domyslet (ne ve smyslu vymyslet něco vlastního). Uvedu na příkladu:    Na fotce jsou zimní běžecké závody. Tipněte si kdo vyhraje. [TIP: Všichni jsou navlečení, jen 2 mají kraťasy a krátké tričko.]⬇️ ⬇️ ⬇️ Určitě nevyhraje nikdo, kdo má dlouhý rukáv. Protože když běžíte rychle, tak vám bude vedro.  Čili při psaní je důležité umět si domyslet, pospojovat a přemýšlet v kontextu. Pro více Mariových zajímavých storiek si poslechněte Skillmea podcast: #9 Jak psát dobré články a texty? a pro hodnotné tipy pro psaní článků všemi deseti doporučujeme odběr newsletteru Škola nepsání.