Jak využít naplno LinkedIn potenciál

V novém podcastu jsme si povídali s Petrem Paškem. Peter je partnerem slovenské pobočky Accace, specializuje se na lokální daně, transakční poradenství a mezinárodní daňové plánování. Momentálně je Peter zodpovědný za řízení pobočky Accace Slovensko. S Petrem jsme si v podcastu promluvili o startupech a jejich specifikách, fundraisingu a nejzásadnějších problémech startupové scény na Slovensku. V tomto článku vám přinášíme krátký výcuc z našich rozhovorů o startupech. Jaký je rozdíl mezi podnikáním a startupem?Startupy jsou pro mě osobně podnikání jako každé jiné, s tím rozdílem, že za nimi stojí nějaká technologie nebo inovace, která by měla poskytnout konkurenční výhodu. Cílem této konkurenční výhody a technologie nebo inovace je umožnit startupu v krátké době generovat vysoký nárůst tržeb a tím dosáhnout zisku. To je důvod, proč se startupy odlišují od tradičního podnikání, protože často potřebují velké množství kapitálu, které obvykle získávají z fondů rizikového kapitálu, které mají omezený horizont investice a očekávají návratnost svých investic. Tedy rozdíl mezi tradičním podnikáním a startupem je, že startup musí rychle růst, aby mohl v relativně krátké době vrátit peníze investorům, od kterých je získal. Jaké by měl mít startup předpoklady?V podstatě hlavní předpoklad je, aby founder měl nějakou zkušenost v té oblasti, kterou chce řešit. Nejdůležitější podle mě je, aby v té oblasti existoval určitý problém, který umí startup vyřešit. Velmi často se stává, že foundeři mají tendenci si říci, že v kurzu je například umělá inteligence, která představuje řešení a němu se snaží nějakým způsobem vytvořit problém. Nejlepší je mít v týmu lidi, kteří mají zkušenosti z nějaké oblasti. Ideální je, když v té oblasti oni měli nějaký problém, který zjistili svou vlastní zkušeností a zaměřit se na jeho vyřešení pomocí startupu. Jaké jsou aktuální trendy ve startupech?Aktuálně jsou zajímavá témata umělá inteligence, blockchain nebo virtuální a rozšířená realita. Toto jsou možné budoucí trendy, které by se daly v oblasti startupů uplatnit. Například, co se týče VR, v Bratislavě je velká hala, kde si nasadíte krásné brýle, jdete do virtuální reality a vidíte tam řešení potenciálního problému: tradičně vám architekt udělá dvoudimenzionální projekt nebo 3D model na dům, který si umíte na počítači prohlédnout. Díky VR brýlím se můžete projít tím domem ještě předtím, než jej postavíte. Vidíte tam výhledy z oken, jako je dům zasazený do terénu nebo jaký je tam nábytek. Co by pomohlo startupům na Slovensku?Startupy se soustředí většinou ve městech nebo v lokalitách, kde je velká koncentrace relativně mladých lidí, možná 25 až 40 letých a musí to být místo, kde lidé chtějí žít, přestěhovat se, být tam. Čili potřebujeme místa, která budou dobře na život, potřebujeme na dobré školy a kvalitní školství, dobré zdravotnictví, pěkný veřejný prostor, velké množství zajímavých míst a restaurací a způsobů trávení volného času. To přiláká talent a když přijde on, tak přijdou i startupy. To že tady není dostatek kapitálu je pravda, ale ten by po čase přišel. Peter nám v podcastu vyprávěl množství zajímavých informací, které se do tohoto článku nevešli. Poslechnout si je však můžeš ve Skillmea podcasty: #12 Jak fungují startupy na Slovensku?na našem Youtube kanály nebo Spotify. Pokud tě zajímá financování startupů, jaká existují investiční kola, jak se na startupy dívají VC fondy a jiné fondy rizikového kapitálu a jaká je jejich problematika, Peter tě jimi převede ve svém kurzu Úvod do financování startupů.

Dalším hostem ve Skillmea podcastech byl Juraj Bednář. Juraj je podnikatel, krypto-nadšenec, vyznavač svobody a autor několika knih o kryptoměnách a lepším životě. Aktuálně se věnuje vlastnímu projektu Hacktrophy , který vnikl jako odpověď na intenzivní potřebu řešit bezpečnost na internetu. Projekt vypisuje odměny za to, když někdo najde bezpečnostní zranitelnost.[Natáčení podcastu s Jurajem Bednárem a Radovaném Debnářem] ➡️ Ty jsi v minulosti založil různé firmy, můžeš nám o nich prozradit víc? Co se s nimi stalo, jak se vyvinuly?   Firem, které jsem měl, bylo docela dost, zahrnovaly ziskové projekty ale i neziskovky a občanská sdružení. Založil jsem firmu Digmia , která se stará o správu serverů a navrhování řešení pro velké portály a média. Kromě toho jsem vlastnil i firmu Citadelo , která se zabývá IT bezpečností. Z oblasti bezpečnosti mi zůstala zmiňovaná Hacktrophy .    Aktuálně se věnuji mini startupu, který se zabývá jistotou kryptomenových transakcí. V tradičním finančním systému funguje něco jako bankovní, notářská nebo advokátní jistota, aby se zajistilo, že převod peněz a majetku projde v pohodě. My jsme se rozhodli vytvořit advokátní způsob zabezpečení, ve spolupráci s advokátní kanceláří, protože jsme zjistili, že v kryptomenovém světě není podobná možnost jistoty. Když se někdo rozhodne koupit nemovitost za bitcoiny, pošlou se bitcoiny na speciální adresu, odkud mohou utrácet dva ze tří lidí - kupující, prodávající a my, třetí strana.Pokud by došlo k nějakému problému, my umíme spolu situaci vyřešit. Tímto způsobem se většina moci v kryptomenovém světě drží v rukou uživatelů, nikoli v rukou instituce, což je netradiční přístup. V tradičním finančním systému byste museli složit jistotu na bankovní účet, ale jelikož banka má tyto peníze, může to vést k problémům v případě krachu banky a podobně.   Dále jsem kdysi dávno založil sdružení uživatelů operačního systému Linux, byl jsem u zrodu prvního bratislavského (možná i slovenského) hackerspace, který se jmenoval Progressbar. Momentálně už nefunguje.    Kromě toho, byl jsem při zakládání Pražské Paralelní Polis a Bratislavské Paralelní Polis. Pro ty, kteří nevědí, co je Paralelní Polis, doporučuji se jít podívat. Je to prostor, který celý funguje na kryptoměnách a je založen na myšlence Václava Bendy o vytváření paralelní společnosti. Když jsme zakládali ten prostor, uvědomili jsme si, že například kryptoměny jsou takovým paralelním finančním systémem. Nyní v Paralelní Polis zkoumáme, jestli je to lepší a zda se s tím dá fungovat. Zkoumáme i jaká to má omezení a snažíme se tomuto systému pomoci.   ➡️ Jaké jsou zatím zkušenosti s Paralelní Polis? Zvykli si běžní lidé kupovat kávu za kryptoměny?    V Paralelní Polis v Praze si kávu za české koruny nekoupíš. Je tam bitcoinový automat a člověk si může koupit za hotovost bitcoin a poté jím zaplatit za kávu. Heslo tohoto prostoru je "vejdi ven" . Když osoba vstoupí do tohoto prostoru, vlastně vystupuje z mainstreamového světa. Při prvním pohledu to může být nepříjemný pocit, protože je to něco jiného. V bratislavském prostoru, který už bohužel nefunguje, se například nacházely objekty z 3D tiskárny a používaly se tam podivné peníze. Hrála tam open sourceová creative commons hudba, kterou nelze slyšet v rádiu. Byla tam také bio hackerská kavárna, která měla divné adaptogenní houby a dělaly se tam bulletproof kávy. V prostoru nebyl nikde lepek ani cukr. Když osoba přijde do takového prostoru, má pocit, že se nachází v jiném světě.   ➡️ Paralelní Polis je nějaký mezinárodní koncept? Kde to vzniklo? Možná jste už slyšeli o umělecké skupině s názvem "Z toho ven". Jedná se o českou uměleckou skupinu, což není úplně běžná věc, jelikož většina umělců pracuje samostatně. Tato skupina se skládá z více výtvarníků a funguje ve veřejném prostoru. Měli různé zajímavé projekty, jako například hackly vysílání panoramatu v televizi, kde se ukazuje živé vysílání ze sjezdovek, aby lidé věděli, kde se dá jet lyžovat a odvysílali tam výbuch jaderné bomby.    První prostor Paralelní Polis vznikl jako projekt této umělecké skupiny v Praze, ale podobné prostory již vznikly i po celém světě, například ve Vídni. V současnosti se rýsují plány vytvořit podobný prostor v Barceloně av Brně. Bratislavská je zatím virtuální, občas děláme akce v cizích prostorách.    Tento koncept je decentralizován, není majetkově propojen a musí splňovat několik podmínek, jako například nepřijímat státní peníze a používat vlastní měny.   [Juraj Bednář - podnikatel, kryptonadšenec a vyznavač svobody] ➡️ Jak je to s výplatami v Paralelní Polis?   Ono je to zajímavé v tom, že já interně účtuji v něčem, co je strašně volatilní. Kdybych před týdnem někomu dělal kávu a na konci listopadu mám z těch Bitcoinů, které jsem vybral, někomu zaplatit výplatu, tak je dost možné, že mi to nevyjde.     Například, aby se mi nestalo to, že na konci měsíce budu muset zaplatit baristovi a hodnota těch coinů, které jsem vybral padne, tak mu platím každý den. Jestli si to zaměstnanec přemění na Eura, nebo s tím má nějakou strategii, tak to už je na něm. Může udělat například to, že do částky, kterou potřebuje k zaplacení nájmu, si to mění na Eura.    V Bitcoinu se snažíme, aby každý byl na jedné straně zodpovědný za svá rozhodnutí a na druhé straně, aby měl volnost. Čili je to na zaměstnancích.    Částka ohodnocení je v tomto případě Eurách, neboť kdybys řekl baristovi, že tvá výplata je 10 000 Satoshi, tak ve dnech, kdy je tato hodnota malá by nepřišel do práce nebo by se na to vykašlal. Musí tam být nějaká dohoda, která je pro toho člověka funguje. Pokud má většinu nákladů v Eurech tak je rozumné to nějakým způsobem navázat na Eura, ale transakční jednotka je stále Bitcoin. Juraj nám v podcastu vyprávěl množství zajímavých informací, které se do tohoto článku nevešli. Poslechnout si je však můžeš ve Skillmea podcastu #11 Co se děje ve světě blockchainu a kryptomen? Více ze světa Kryptomen nebo IT bezpečnosti se můžeš dozvědět z Jurajových online kurzů. 

V novém podcastu jsme si povídali s Tonym Dúbravcem. Tony je online marketér, tvůrce podcastu "Doba digitální" a newsletteru o digitálních novinkách. Je odborníkem na social media a e-commerce, takže dnes budeme mluvit právě o těchto tématech. ➡️ Tony, jak silný trend vidíš aktuálně na social media?Jedním z trendů jsou určitě krátká videa, která přišla z TikToku a postupně se dostala na ostatní platformy. Dalším trendem je influencer marketing nebo jiný přístup k obsahu, který začíná s příchodem TikToku zabývat více na kvantitu, ne jen na kvalitu.   ➡️ Ty jsi nyní konzultant pro strategie social media, čemu se věnuješ více detailně?Působím jako marketing manažer v Medusa Group, největší gastro společnosti na Slovensku. Mým druhým směrem je zároveň vytváření týmů pro klienty, které jsou složeny z freelancerů. Pracuje s agenturními týmy složenými z freelancerů a vytváří tým podle potřeb klienta, kde jsem v pozici account manažera. Kromě toho provádí školení o sociálních sítích, přednáší na eventech a publikuje podcasty a newslettery o digitálních novinkách. [Natáčení podcastu] ➡️ Jak vnímáš vývoj infuencer marketingu na trhu? Je poptávka ze strany firem vyšší? Je to stále považováno za "sexy" pro firmy. Ne každý si ovšem uvědomuje, že to není vždy to, co by měli řešit. Je to pořád buzzword, ale výrazně se to změnilo od doby, kdy jsem psal blogy. Tato oblast nabrala obrovský rozmach a nyní už pro některé představuje základ jejich příjmu. Někteří lidé se totiž živí jen tím, že propagují produkty a služby. Momentálně existují dvě hlavní formy takové spolupráce. První je, že někdo žije tou značkou, používá ji a je jejím ambasadorem. Druhou formou jsou influenceři, kteří v podstatě prodávají reklamní prostor.    ➡️ Kolik výstupů bys doporučil dohodnout aby to mělo smysl?  Pokud chceš jen zásah, pak má smysl i jeden příspěvek, záleží také na tom, kolik času trvá kampaň a kolik máš budget. Většina influencerů si účtuje za příspěvek, nebo mají nějaký balík příspěvků a stories. Většinou se to jen násobí. Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout, jestli ti stačí jeden příspěvek nebo chceš kampaň táhnout déle. Pak by se možná vyplatilo uvažovat o užší spolupráci s influencerem, ne jen o „koupě reachu.“   ➡️ Jak se pohybují ceny v influencer marketingu? U influencerů s 50 tisíci followery je to částka od 500 € za příspěvek. Obecně bych řekl že to začíná na 250 €. Samozřejmě se najdou influenceři, kteří ti udělají za 200 € tři příspěvky nebo tě spropagují za barter. Je to individuální, každý si své práce váží jinak.   [Tony Dúbravec ve Skillmea podcastu] ➡️ Existuje nějaká databáze, kde si umíš vyhledat relevantní influencery k navázání spolupráce? Existují také agentury, které se věnují této oblasti. Samozřejmě, za nějakou provizi. Doporučuji, pokud je to v možnostech, dělat si to sám nebo s někým, komu důvěřuješ a zná prostředí. Pokud si to člověk řeší sám, tak pozná ten svět influencerů, pochopí, že to není jako nakupování v obchodě.    ➡️ Co doporučuješ měřit při influencer marketingu nebo co ty sleduješ, jaké metriky? Na Reach lze asi nejvíce spoléhat. Existují různé způsoby jak měřit výkon spolupráce, jako jsou údaje UTM nebo kupony. Avšak většinou lidi zajímají interakce. Spousta lidí však nevšímá, zda jsou to reálné interakce nebo jen nějaké boty. Autenticita tedy může být obtížně ověřitelná. Engagement rate může být důležitý, ale nemusí být relevantní. Když se provádí s více influencery, je vhodné porovnat výkony jednotlivých influencerů a podle toho se pak rozhodovat, s kým se bude dělat dál. Avšak když se provádí jen s jedním influencerem, je těžko posoudit, zda to bylo dobré nebo ne, je to spíše pocitové. Pro více z rozhovoru s Tonym si poslechněte Skillmea podcast: #10 Jaké jsou trendy v social media marketingu?.