Jaro Beňo - lektor free kurzu Java pro začátečníky

Znáte ji zejména jako jednu ze zakladatelek společnosti PIXEL FEDERATION, dlouhá léta působila a působí v IT a v oblasti lidských zdrojů. Jak sama říká, IT je všude kolem nás, potřebujeme ho a vidí potřebu se vzdělávat v této oblasti nehledě na to, zda jsi žena nebo muž. V rámci Mezinárodního dne žen v IT pokračujeme v sérii zajímavých rozhovorů se zajímavými ženami. Moje pozvání přijala Lucie Šicková. [Image] Pro začátek se nám prosím představ, co přesně děláš a čemu se věnuješ?Ahojte, jmenuji se Lucie Šicková, jsem jedna ze zakladatelek Pixel Federation a v rámci Pixelu pracuji se vzděláváním. Mám na starosti systém vzdělávání pro naše lidi založený hlavně na sdílení znalostí a zkušeností v rámci firmy a také sem zveme experty ze zahraničí, zastřešujeme mentoring, coaching a aktuálně jdeme řešit individuální vzdělávací plány. Kromě interního vzdělávání mám na starosti projekt Edufactory, jehož cílem je podporovat a tvořit inovativní vzdělávací koncepty, které přistupují ke vzdělávání interaktivní formou, projektově, pragmaticky, s respektem, okamžitou zpětnou vazbou. Zajímám se o edugaming, social impact hry, využívání her v rámci vzdělávacího procesu a také o samotné vzdělávání vývojářů na Slovensku. Pokud bys nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala? Určitě bych něco organizovala v rámci kreativního průmyslu a pracovala s velkou skupinou lidí. Kreativní průmysl proto, že si vždy obdivovala jakoukoli formu lidské tvořivosti – ať už filmovou tvorbu, komiks, animaci, aplikaci nebo hru. A lidé jsou pro mě to nejdůležitější. Od mých nejbližších až po kohokoli se zajímavým příběhem či pohledem na svět. Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit? Když jsem začínala pracovat, měla jsem 17 let a pracovala jsem ve VHS půjčovně. Tam asi ale otázka nesměřovala... Co chci říct je, že od té doby jsem vždy pracovala, čili nevím, který bod považovat za začátek. Vždy jsem pracovala s lidmi, nikdy jsem neměla strach z technologií a lidmi pracujícími s technologiemi. Moje první práce v rámci herního průmyslu bylo řízení právě technické části týmu. Měla jsem na starosti programátory, testery, scriptery. S některými nebyla jednoduchá komunikace, protože mi rádi dali pocítit, že nerozumím detailu. Ale měla jsem pár skvělých překladatelů a ti mi dělali podporu. Pochopila jsem, že témata nebo dovednosti, které nejsou primárně moje doména, si potřebuji vyskládat lidmi, kteří mě doplňují. Já se nezvyknu zamotat v problému, snažím se vždy hledat řešení a to v malých, manažovatelných krocích. Co bylo pro tebe nejtěžší? Různé momenty. Náročný byl přechod z trvalého pracovního poměru, kde jsem měla stabilní příjem a zdánlivé jistoty na volnou nohu, kde neexistovala garance ničeho. Potom přechod z korporátu do kreativního průmyslu, také kvůli zdánlivým jistotám. Další velkou výzvou bylo založení Pixelu a najednou obrovská zodpovědnost za lidi, kteří se rozhodli s námi spolupracovat. Následně potřeba mít dítě a když už se mi narodilo a potom další a další, skloubit rodinu a práci. Ale i mateřství mě naučilo, že všechno je jen fáze, ať už příjemná, nebo nepříjemná v nějakém momentě skončí, čili nejdůležitější jsou výdrž, konzistence a trpělivost. Jak to vnímáš pracovně? Je velká poptávka po lidech s IT znalostmi, mají větší šance se zaměstnat v této oblasti, najít si lépe placenou práci? Myslím si, že IT a digitální technologie již nyní hrají důležitou roli v našich životech a naše potřeby v této oblasti budou jen růst. I proto je stále rostoucí poptávka po vývojářích, lidech se znalostí toho, co vše zahrnuje tvorba digitálních produktů od nápadu po jejich spuštění na trh. To obnáší nejen programátory, ale i grafiky, kteří rozumějí technologiím, koncovému uživateli, marketérům, manažerům, designérům a podobně. Čili k tomu, aby člověk pracoval ve firmě, která tvoří digitální produkt, nemusí být kodér, ale musí rozumět souvislostem a životnímu cyklu digitálního produktu. Po takových lidech bude vždy poptávka. Jak vnímáš spojení IT a ženy? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?IT je dominantně mužským světem, herní průmysl stejně. V rámci Pixelu máme téměř 20 procent žen. Stále je to málo, na vysloveně techničtějších pozicích máme jen pár žen. Není to proto, že bychom ženy nechtěli přijímat, právě naopak, ale bohužel na trhu jich není mnoho. Vidíš výhody toho, že je stále málo žen v IT? Žen je stále méně než mužů, než v mnoha jiných segmentech. Nevidím v tom výhody. Kolektiv, kde jsou i muži i ženy, je mnohem funkčnější, dynamičtější, obě pohlaví jsou něčím specifická a společně tvoří větší rovnováhu. Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla pracovat v této sféře? Já jsem studovala finance, pracovala jsem s lidskými zdroji, čili IT směr jsem nestudovala. Protože však mám velmi široké zájmy a jsem extrémně zvědavý člověk, který se neustále snaží rozšiřovat si své znalosti, hledat širší souvislosti a dopad na lidi, nikoho kdo mě zná, nepřekvapuje, co dělám.  Pracují i ​​ony v IT? Když jdete baby třeba na kávu, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma necháš pro mužský kolektiv? Mám spoustu kamarádů a kamarádek, bohužel, však ne dost času na jen takové to příjemné posedávání na kávě a povídání si o čemkoli. Svůj čas dělím mezi svou rodinu, tedy Šimona, děti a práci. Mám i kamarády se kterými nepracuji, ale jsem typ člověka, který má rád, když může svůj okruh kamarádů propojovat i pracovně. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady? Pixel Federation je aktuálně velmi exponován a dostáváme spoustu otázek. Já odpovídám, neboť cítím velkou zodpovědnost - za náš úspěch, za to co firma a všichni v ní dokázali vůči všem lidem, kteří se na tom v nějakém bodě podíleli i vůči komukoli, koho ten příběh může inspirovat. Vidím, jak umí jen tak malá věc jako exkurze namotivovat mladé, aby se nebáli zkusit něco vlastního. Mám ráda tuto zemi. Můj syn dnes cestou autobusem řekl, že Slovensko miluje a chce zde zůstat navždy. Chci, aby v této zemi zůstávali moudří, mladí lidé a proto se budu dělat všechno proto, abychom k tomu přispěli. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do programování nebo do IT samotného? Neumím sice programovat, ale pokud máte rádi dynamicky se měnící prostředí, kde je třeba používat hlavu, určitě jděte do toho. Je to velmi zajímavý směr, díky kterému budete vždy o krok vpřed! Lucce děkujeme za rozhovor. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Lucii nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

V rámci Mezinárodního dne žen v IT jsem pátrala po úspěšných Slovenkách ai když je žen obecně v IT pomálu, stále se můžeme u nás doma pochlubit těmi šikovnými! Ivana Lieskovská je tedy nejen šikovná, mladá a krásná žena (podle fotek bych řekla, že si zmýlila povolání a klidně by mohla být i modelka), ale navíc k tomu je úspěšná programátorka, která každý den produkuje spoustu skvělých nápadů. Vtipně poukazuje také na to, že žena v IT nemusí být vnímána jen jako dekorace. Ivana má také svůj vlastní blog, kkde si můžeš přečíst více o jejích aktivitách - o jejích konferencích a cestování, o Rails Girls nebo o projektu o lingvistice.[Ivana Lieskovská] Můžeš se nám na začátek trošku představit. Co přesně děláš, čemu se věnuješ?Jsem programátorka a analytička. Momentálně pracuji pro CSA Systems, kde se zabýváme laserovým skenováním a zpracováním 3D scanů prostoru. V práci zejména piji kávu a přeměňuji ji na skvělé nápady, které pak programuji. Ve volném čase tancuji, maluji, chodívám do fitka nebo na bouldrovku. A učím se pár cizích jazyků, což ve mně vzbudilo zájem o kvantitativní lingvistiku. Wau, to zní, že tvůj den je skutečně nabitý povinnostmi, ale najdeš si čas i na zábavu. Pokud bys však nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala?Byla bych bouře. Ale ne, asi malířka. Nebo bych se věnovala lingvistice a nějakým exotickým cizím jazykům. Vraťme se ještě trošku ke studiu. Dnes nemusíme IT studovat výhradně jen na vysoké škole, existují různé online vzdělávací platformy, kde se dokážou lidé naučit i programovat. Co si myslíš o podobném stylu samostudia ty?Online kurzy zbožňuji. Na netu dnes již naleznete miliony kurzů z oblastí informatiky, ekonomie, podnikání, psychologie, hudby... Většina MOOC (massive online open course) je sestavena ze sérii krátkých videí, ve kterých je jednoduše a zajímavě vysvětlena učební látka. Online kurzy mají výhodu iv tom, že řeší aktuální věci, na rozdíl od předmětů ve škole, jsou poutavější a více vás vtáhnou, neboť se učíte tím, že něco sami tvoříte.[Ivana Lieskovská, autor fotografie: Michal Čerňanský] Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit?Upřímně, často jsem byla frustrovaná a přemýšlela jsem nad jinou školou asi tak každé dva týdny. Co bylo pro tebe nejtěžší?Uf, toho je celý seznam. Jednou z těch těžkých věcí bylo přijmout jakési apatické a poněkud nekulturní prostředí na fakultě mezi informatiky. Z gymnázia jsem byla zvyklá na proaktivitu, angažovanost, zájem učitelů o názor studentů, podporu tvořivosti a jaký takový vzájemný respekt. S tímto jsem se setkala během studia vlastně zřídka. Naštěstí jsem poznala i pár nadšenců a brutálně inteligentních lidí, kteří na sobě makali a tvořili vlastní věci už dávno vedle škole. Ti byli také jsou pro mě inspirací, když mi něco nejde.[Fórum Restart Europe v Benátkách, 2014. Na fotografii je také CEO Microsoft Italy - Carlo Purassanta] Jak to vnímáš pracovně? Máš podle tebe větší šance se zaměstnat v IT a najít lepší placenou práci?Z pracovního hlediska si mohu stěžovat pouze pokud na příliš mnoho pracovních nabídek. Dostávám jejich množství, neustále! A to z různých koutů světa. A co se týká platu, na ten si stěžovat také nemůžu. Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla studovat a pracovat v této sféře?Zmateným úsměvem. Ale všechny jsme šli studovat něco ulítlé, bavila nás fyzika. Jedna šla studovat matematiku, druhá jadernou chemii.[Velká Čínská zeď, Peking, Čína 2016 - výlet během konference softwarových inženýrů.] Jak to pak vypadá, když jdete spolu například na kávu, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma šetříš pro mužský kolektiv?Během studia informatiky se mými kamarádkami stali spolužáci a káva se záhadně transformovala na pivo. S kluky jsme málokdy řešili něco jiného, ještě iv intrákových oknech, ve kterých se svítilo, jsme viděli trojúhelníkové matice a rady na parkovištích nám připomínaly matematickou analýzu. Pokud jdu mimořádně na kávu s někým mimo IT, řešíme to, co máme společného. Lidé si často spojují výraz IT s muži a neumí si představit, že by s ním mohlo mít něco co činění i něžnější pohlaví. Automaticky si myslí, že IT je spíše svět mužů. Jak to vnímáš ty? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?Práci v IT vnímám jako kreativní a vznešenou zároveň. Kreativní proto, že existuje x způsobů, jak můžeš něco udělat. Vznešenou proto, že slouží lidem. Děláš produkty pro lidi, kteří je budou potom používat při práci nebo jen tak, pro zábavu. Co na tom není pro ženy? Muži se v IT možná jen cítí sebevědoměji. Mnohdy jen proto, že jako děti vnímaly počítače jako hračky. Když však přijdou na vysokou školu, málokdy mají více relevantních znalostí než dívky. Takové stereotypní modely však mají velký vliv na výběr budoucího směřování, což je škoda, protože spojení „ženy v IT“ zní zcela harmonicky. Abych odpověděla i na tvou poslední otázku, průměrně se pohyboval počet mých kolegyň v intervalu <0; 2>. Navzdory těmto číslům budu tvrdohlavě tvrdit, že nepracuji v mužském světě, vždyť je to i můj svět.[Jak jsme dělali semestrální práci na číslicové počítače] Podle toho, co teď poslouchám a vidím, jsi mladá a atraktivní žena plná energie, skvělých nápadů. Berou tě tvoji mužští kolegové rovnocenně? Řekněme, pokud řešíte nějaký úkol, cítíš, že tvé slovo má stejnou váhu?Většinou ano. Měla jsem jen pár kolegů, kteří si potřebovali něco dokazovat. Vidíš výhody toho, že je stále méně žen v IT? Nebo se už poměr žen a mužů pomaličku vyrovnal?Nemyslím si, že se poměr mužů a žen v IT vyrovnal a než (pokud) se tak stane, to ještě nějakou dobu potrvá. Tento nepoměr má samozřejmě i své výhody. Jednou z nich je například to, že s tebou dělají občas rozhovory o tom, jak málo je žen v IT (smích). Je to dvousečná zbraň, někdy je tvá přítomnost velmi vítaná, v horších případech se cítíš jako dekorace. Díky nízkému počtu žen v IT jsou však vyvíjeny úžasné aktivity, organizované eventy a workshopy speciálně pro dívky, které mají zájem o IT, ale nevědí, jak začít. Toto úsilí spojuje lidi a mě vždy fascinuje to, jak se nadšení lidé umí spojit pro dobrou věc.[Programátorská soutěž ACM ICPC, Krakov, Polsko 2013, sleva: Tomáš Isteník, Ivana Lieskovská, Martin Olešnaník] Ty očividně hodně cestuješ. Je to také díky tomu, co děláš? Má podle tebe programátorka velké šance při zaměstnání i cestovat? Myslím tím samozřejmě i pracovní cesty do zahraničí.Snažím se, příležitostí je docela dost. Například na fórum v Benátkách jsem byla pozvána díky mému zájmu o startupy spolu s další hrstkou žen z JA-YE (Junior Achievement Europe). V Lisabonu měly zase ženy z IT vstup na jednu konferenci zdarma. Někteří zaměstnavatelé vám rádi proplatí účast na mezinárodních konferencích nebo školeních, vedle kterých si najdete chvíli čas i poznat okolí. A služební cesty jsou další kapitola, i na Slovensku se dá najít práce, odkud chodíte každé dva týdny do Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo Rakouska. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady?Víš co, na práci se mě zeptají noví lidé vždy jen jednou. Buď jsou ze stejného „akvária“ a máme se o čem bavit, nebo nastane chvilka přemýšlení, kam se debata ubere dále z překvapeného „Aha, wow“. Jasné, někdy ode mě potřebují radu. Myslím, že několik z nás zažilo odpověď typu “Nevíš používat počítač?”. Tak jasné, že se raději zeptáš kámošky. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do programování?Toto rozhodnutí s sebou nese mnoho různých reakcí, od lichotivých až po fakt extrémně trapné. Nenechte se odradit hlupáky a myslete se svoji budoucnost. Na netu najdete spoustu tutoriálů a online kurzů, kde si můžete trochu pohrát a zjistit, o čem to je.[Image]Workshop Railsgirls, kde byla Ivana Lískovská mentorkou, Bratislava 2015! Ivanko, děkujeme ti za rozhovor.

Jsme již v jedné Alexandře Nyitrai rozhovor řekli, že ji mnozí z vás také znají z Learn2Code, kde chvíli pracovala. Protože však stále ještě musíme mluvit, zeptal jsem se také, co si myslí o ženách a jejich postavení v IT. Proč zmiňuji ženy v IT?  Mezinárodní den žen v IT se blíží a jako ženská část našeho týmu L2C cítím morální odpovědnost za to, že si pamatuji něžné pohlaví v tomto odvětví a dívám se na něj společně, jaká je dnes situace.  Alexandra v současné době studuje na MatFyze a přestože práci odložila na chvíli, pstále se podílí na pověsti a všem kolem ní. Mentoring v dílnách pro dívky Rails Girls nebo Django Girls v Bratislavě s námi pracovala Learn2Code jako vývojář front-end. Programování je opravdu také o hledání informací na internetu. Neustálé googling a trpělivost, jak sama Alexandra říká. Pokud jde o podíl žen ve světě IT, vidí v tom také určitou výhodu. Na začátku neodhalíme všechno, dozvíte se více v následujících řádcích od samotné Alexandry.[Image] I dnes si lidé často myslí, že IT je svět lidí. Jak to vnímáte? Pracujete více v mužském nebo ženském světě? „ IT je svět mužů “ lze chápat jinak. Například více mužů než žen studuje programování úzké unie. Nebo existuje vyšší procento mužů než žen, které se podílejí na vývoji nebo výzkumu IT. Nebo více mužů než žen pracuje jako manažer v oddělení IT. To, co bych už neuvažoval o práci v IT. Možná to lze chápat jinak. Podle mého názoru není programátorem jako programátor. Ať už je to muž nebo žena. Mnoho programátorů nestudovalo informatiku. Nezajímalo se, neměli pro to vášeň. Ale protože je programování populární, naučili se ho z různých online kurzů. Bohužel mnoho takových programátorů neví, jaká je časová složitost algoritmu. Díky diskrétní matematice nevyvinuli programové myšlení. Chybí jim také obecná znalost sítí, zabezpečení, návrhu databázového systému nebo jiných oblastí IT, které se používají v praxi vývojářů. To je vidět v jejich kódu, který může fungovat a vypadat hezky, ale je často neefektivní. Podle mnoha studií se do vývoje nebo výzkumu IT podílí více mužů než žen. Pro mě tento rozdíl není významný. To na mě nemá vliv, a proto si toho nevšimnu. Nerozlišuji mezi ženami a muži v technických oborech. Rozlišuji mezi těmi lidmi, kteří pro to mají vášeň a zájem, a těmi, kteří to nemají. Jak jste se dostali do práce na Learn2Code a co přesně děláte teď? Sedět léto v bazénu je pro mě upřímně nudné. Věděl jsem, že kdybych to zkusil během studia, po ukončení školy bych nezačal na úplně juniorské pozici. Objasnil jsem, co chci dělat v tomto období svého profesního života. A to byl a je Javascript.  Protože jsem neměl žádné pracovní zkušenosti, hledal jsem studentské nabídky.  Našel jsem reklamu Learn2Code na jednom z profesionálních portálů a okamžitě jsem jim napsal. Věděl jsem, že to byla ideální nabídka pro mě. V současné době plně studuji. V MatFyze nám v tomto semestru dávají mnoho úkolů, takže je mi líto, že nemám rád práci. Věřím, že až bude trochu propuštěn, vrátím se do práce.  Kdybyste neudělali to, co děláte, co byste s největší pravděpodobností udělali?  Ve skutečnosti nemám tušení. Teď bych se rozhodně nezměnil. Ale kdybych si musel vybrat, pravděpodobně bych studoval cizí jazyky a zlepšoval je. Cestoval bych a možná jsem někde v zahraničí průvodce turistikou. Ale netuším, jakou profesi by mi to přineslo. Bylo to pro tebe těžké, když jsi začal? Věděli jste, jak to okamžitě zvládnout? Začátky jsou vždy obtížné. V jakémkoli poli. Nemohl jsem to hned zvládnout. Často jsem se ptal zkušenějších – přátel, učitelů. Začalo se to zlepšovat, když jsem se naučil nespoléhat se na mentory nebo učitele, ale výhradně na sebe. Co pro tebe bylo nejtěžší?  Mnoho věcí. Při programování je obtížné pochopit, že je nutné se učit googlit. Bylo také obtížné získat více trpělivosti. Když pro mě něco nefungovalo, nemohl jsem vykašlat. Nikdo jiný by to pro mě neudělal a nic bych se nenaučil. Bylo také obtížné pochopit, že pokud nechci zůstat průměrný, musím začít zlepšovat programování i ve svém volném čase. Protože škola mi nedává dost praxe. Jak to vnímáte na pracovišti? Myslíte si, že máte lepší šanci získat práci v IT a najít lépe placenou práci? Myslím, že to hodně záleží na společnosti, na kterou se ucházím. A také z mých schopností. Pokud se někdo opravdu snaží a nevynechá angličtinu ze své studie, má šanci na tak dobře placených pozicích, pro které by se na Slovensku několikrát méně. Například, pokud to funguje pro zahraniční trh. Myslím, že stále existují společnosti, které si vybírají zaměstnance, zejména na základě méně podstatných věcí, než jsou jejich schopnosti. Někteří proto neudržují rozmanitost zaměstnanců. A to je jen nevýhoda takové společnosti. A proto bych tam nechtěl pracovat. Jak reagovali vaši přátelé, když jste se rozhodli studovat a pracovat v této oblasti? Na střední škole jsem nenašel přítele, se kterým bych ve většině názorů souhlasil. Takže i když jsem s nimi mluvil, nikdy jsem jim nerozuměl dost, abych si udržel „ offlat “ své rozhodnutí. Pracují také v IT? Když například chodíte na kávu, mluvíte o své práci? Nebo si toto téma ponecháte pro mužský kolektiv? Když jsem přišel do MatFyzu, zjistil jsem, že lidé jsou zde mnohem chytřejší. Dívky a kluci. Můžete s nimi opravdu mluvit o všem. A tady jsem našel skutečné přátele a přátele. Opravdu můžete mluvit o práci zde se všemi. Vidíte výhody méně a méně žen v IT? Nebo se poměr žen k mužům s pomalým pohybem již vyrovnal? Podle mého názoru má také výhody, že v IT je méně žen. Například, pokud na pracovní pohovor přijde vážně skleněná baba, mohou být v kolektivu cennější. Protože díky tomu je kolektiv rozmanitější. A pokud jde o vztah, myslím, že to bude stále vyváženější. Ptají se lidé často na vaši práci? Setkáte se s tím, že se vás dívky zeptají na několik tipů a rad? Lidé se mě ptají na práci společné komunikace. Protože většina z těch, které potkávám, jsou také ITčariáni, rozumím mi. Někdy jsem také požádán o zkušenosti spolužáků, kteří dosud nepracovali v IT. Potkávám pouze dívky, které se rozhodují mezi IT a jiným oddělením na seminářích. A ano, někdy jsem požádán o studium nebo práci. Co byste radili dívkám, které se nemohou rozhodnout, zda by měly jít do programování? Pokud se jim to alespoň trochu líbí, nechte je studovat informatiku nebo podobné obory. Existuje doba automatizace, technologie a v IT bude v dohledné budoucnosti spousta solidních pracovních nabídek. Pokud se přestanou bavit, mohou se stále přestěhovat do jiné školy. Jsou ve věku, kdy je třeba mnoho věcí vyzkoušet, co chtějí a co ne. Alexandra má také svůj osobní blog, který najdete TADY.  Děkuji Alexandre za rozhovor. Líbil se vám rozhovor? Dejte mu 👍 Pokud máte dotaz na Alexandru, napište si ji do komentáře 👇