Vše, co potřebujete vědět o SEO

V moři možností, které Excel nabízí, najdeme jednu, která nám pomáhá s rychlým analyzováním obrovského množství dat. Jedná se o logickou funkci IF. Tato funkce je známá tím, že ačkoli jde o jednu z nejlehčích, dokáže potrápit mnoho uživatelů. Možná si říkáš, co vlastně ta IF funkce dělá a proč je tak důležitá? Nech nás ti to vysvětlit! Co je IF funkceIF funkci si můžeš představit v češtině i jako „AK” funkci – umožňuje ti provést určitou akci, platí-li nějaká podmínka. A co je na tom tak výjimečné? Ale právě to, že ti umožňuje automatizovat rozhodovací procesy ve tvých tabulkách. Funkce přemýšlí jednoduše, důležité jsou pro ni jen tři body: 1. Logický test – podmínka nebo otázka. Většinou má v sobě srovnání - větší (>), menší (<), rovná se (=),.... Argumentem může být číslo, odkaz na jinou buňku nebo vzorec. 2. Hodnota_ak_pravda - určuje, zda je výsledek pravdivý. 3. Hodnota_ak_nepravda - určuje zda výsledek není pravdivý. Příklad využití IF funkce v ExceluPředstav si, že chceš vytvořit jednoduchou tabulku, která zobrazí zda studenti na tvé škole prošli nebo neprošli testem z matematiky. Maximální počet bodů, kterého z testu mohly dosáhnout je 50 bodů, minimální 25. Upřesníme si nyní výše zmíněné tři body: 1. Logický test – aby studenti prošli, nesmí mít méně než 25 bodů. V excelu tuto podmínku zadáme následovně: buňka c>25. 2. Hodnota_ak_pravda - co bude výsledkem, pokud srovnání platí? V našem případě to bude slovíčko „ano“. 3. Hodnota-nepravda - co bude výsledkem, pokud srovnání neplatí? V našem případě to bude „ne“. [IF funkce v Excelu] Funkce IF nám pomohla vyhodnotit pět údajů. Pokud bychom jich měli například 500, ušetřili bychom díky ní spoustu času. [IF funkce v Excelu] IF funkce je snadno kombinovatelná s mnoha jinými funkcemi, které excel nabízí, mezi ně například patří SUM, AVERAGE, COUNT a mnoho dalších. Jejich kombinací dokážeš získat ještě komplexnější výsledky. :-) ZávěrFunkce IF v Excelu je skutečně neocenitelným nástrojem pro každého, kdo pracuje s daty a potřebuje rychle a snadno zpracovat logická rozhodnutí. Ať už jsi student, profesionál, podnikatel nebo účetní, Excel ti poskytne všechny nástroje, které potřebuješ k práci s tvými údaji. Jdi a vyzkoušej si tuto a mnoho dalších funkcí v našich kurzech. Objevíš úžasný způsob jak efektivně a snadno zpracovat svá data.

Zajímalo Vás někdy, jak říkají anglicky mluvící lidé o vzrušujícím světě zítřka? Odpověď tkví v příštím čase! V tomto blogu objevíme fascinující svět tzv. future tense v angličtině. Přítomný čas s budoucím významem?Zajímavým, ale často matoucí způsobem vyjádření budoucího času pro mnohé začátečníky je kombinace přítomného jednoduchého a průběhového času s budoucím významem. Tento způsob se využívá k vyjádření plánovaných a předem dohodnutých událostí, které nemají tendenci se měnit. Present simple → používáme při tzv. timetable events. Jedná se o události, které jsou naplánovány dopředu a nemají tendenci se měnit (The train arrives at 10 o'clock). Present continuous → předem naplánované události na základě nějakého podnětu (I'm seeing my dentist at 9). Síla slovíčka “Will”Příští čas se v angličtině často vyjadřuje pomocí slovesa will. Díky tomuto jednoduchému způsobu jsme schopni mluvit o našich budoucích plánech, předsevzetí a očekávaných událostech. Jedná se zejména o predikce, o kterých si myslíme, že se stanou. Například větu, „Budu studovat na univerzitě.“ přeložíme, „I will study at university“. Toto pomocné slovíčko nám dává v angličtině schopnost vyjádřit naše plány s jistotou a sebevědomím.[Zde je přehled použití will v kladných a záporných větách] Konstrukce “Be going to”Dalším způsobem vyjádření budoucnosti v angličtině je konstrukce be going to. Oproti slovíčku will se tato větná konstrukce vztahuje na rozhodnutí nebo predikce. Příkladem může být věta, „Look at the clouds. It's going to rain.” (Podívej se na oblaky. Bude pršet). Díky be going to umíme předpovídat budoucí události na základě současných skutečností. Jelikož budoucnost je neodmyslitelnou součástí našeho života, příští čas nám v angličtině pomáhá vyjádřit naše cíle a touhy. Ať už sníte o úspěšném podnikání, zážitcích z cestování nebo jiných dobrodružstvích, příští čas je klíčem k oživení Vašich snů. Proto se do toho pusťte, objevujte a učte se nové způsoby použití tohoto času. Angličtina se pro vás stane magickým nástrojem, který vás povede k novým horizontům!

Design thinking ani zdaleka nepatří pouze do portfolia designérů, neboť s touto metodou se můžete setkat v literatuře, umění, hudbě, vědě i obchodě. Chcete-li vědět, co je design thinking, máme pro vás několik důležitých informací. Design thinking je o využívání kreativních a inovativních pracovních postupů designérů při řešení problémů v různých oblastech, nejen v podnikání či managementu, ale také v každodenním životě. Mezi společnosti využívající design thinking patří Apple, Google či Samsung. Nedají na něj dopustit ani přední světové univerzity - Stanford, Harvard či Imperial College v Londýně. Většina z nás si uvědomuje, že problémy jsou neodmyslitelnou součástí života, posouvají nás vpřed a dělají z nás lepší lidi. Pokud byste je rádi řešili kreativním způsobem, design thinking je výborná metoda. Podívejte se tedy spolu s námi na to, co je design thinking a jak tuto metodu používat v osobním i pracovním životě. Design thinking se soustřeďuje na pochopení člověkaCo to je design thinking? Jednotná definice pro designové myšlení neexistuje. Můžeme ho označit za kreativní způsob, jak řešit problémy, úsilí hledat inovace a přicházet s inovativními řešeními, přičemž klíčem k úspěchu je pochopení člověka (zákazníka), kterého se problém týká. V rámci design thinking dochází ke zpochybnění předpokladů a předefinování problémů ve snaze vytvořit inovativní řešení. Z nich se stávají prototypy, které se dále testují. Cílem je i identifikace alternativních strategií a řešení problému. Design thinking je nový způsob myšlení spolu s praktickými metodami, které vám jej pomohou uplatnit v životě, manažerských pozicích i podnikání. V čem se design thinking liší od tradičního řešení problémů?Jak postupujete, když se snažíte najít řešení konkrétního problému? Obvykle se snažíte definovat problém a přijít s něčím konstruktivním, což jej pomůže vyřešit. Nicméně designéři upřednostňují neustálé experimentování, které vede k řešení. To znamená, že design thinking se soustřeďuje na uživatele a ne na problém, resp. před definováním problému preferuje hledání jeho řešení kreativním způsobem. Například pokud firma řeší přechod zaměstnanců na homeoffice, designérské myšlení se soustřeďuje na zvýšení angažovanosti zaměstnanců v těchto podmínkách a nikoli na problém, kterým je snížení produktivity práce v domácím prostředí. Zajímavou studii v tomto směru provedl Bryan Lawson z University of Sheffield. Tento profesor chtěl zjistit, jak přistupují k problému vědci a designéři. Každé ze skupin dal vytvořit obraz ze sady barevných bloků, přičemž po obvodu museli použít co nejvíce červených nebo modrých cihel. To představovalo i řešení problému, resp. požadovaný výsledek. Nicméně, aby to nebylo tak jednoduché, byla stanovena pravidla týkající se umístění a vztahu některých bloků. Ty zase v pokusu značily problém či omezení. Co tento profesor zjistil? Vědci nejprve identifikovali problém, čili použili myšlení založené na problémech. Designéři preferovali potřebu najít správné řešení experimentováním. Charakteristické znaky design thinkingDesignové myšlení charakterizují následující prvky: • Je soustředěno na hluboký zájem o pochopení člověka, pro kterého se navrhují řešení. • Pomáhá rozvíjet empatii s cílovými skupinami. • Zlepšuje schopnost nastolovat otázky, jelikož je o zpochybňování problému. • Je užitečné při řešení nesprávně definovaných problémů. • Je plné experimentování, v jehož rámci se využívají prototypy, testování, zkoušení nových konceptů a nápadů v praxi. Brainstorming versus design thinkingPokud potřebujete vymyslet něco originálního, brainstorming je ke splnění tohoto cíle výborným řešením. Brainstorming a design thinking k sobě neodmyslitelně patří. Podle odborníků lze díky brainstormingu získat téměř o 30 procent více nápadů, než kreativně řešit problém. Co je brainstorming? Brainstorming pochází z anglických slov brain, neboli mozek a storm, což značí bouři. Je to v podstatě kreativní metoda určená k nalezení nápadité strategie v rámci skupiny lidí. Brainstorming lze označit za společnou tvůrčí praxi, kde všichni členové týmu přispívají novými nápady. Vzájemné interakce, poslech a rozpracovávání nápadů jiných členů brainstormingové skupiny vede k nalezení kreativních řešení. Záštitu nad celým procesem má facilitátor. Význam brainstormingu v design thinking Brainstorming v design thinking přináší následující výhody: • Pokud firma spoléhá na jednoho člověka, který přichází s nápady, ty postupně dojdou, nebo se opakují. Brainstorming je o řadě originálních nápadů od různých lidí. • Brainstorming je užitečný také při plánování a organizování nápadů. • Říká se, že budoucnost lidstva je o obnovení vzájemné spolupráce. Spolupráce je klíčem k úspěchu i v podnikání a brainstorming posiluje ducha týmové práce. Design thinking a jeho principy Metoda design thinking je založena na čtyřech hlavních principech. Které jsou to? • Lidské pravidlo - všechny aktivity v rámci design thinking jsou zaměřeny na člověka. • Pravidlo nejednoznačnosti – nejednoznačnost je nezbytnost, nelze ji odstranit. Experiment, často na hranici svých znalostí a dovedností, je rozhodujícím faktorem, jak vidět věci jinak. • Pravidlo redesignu – technologie i okolnosti v sociální oblasti se mění a vyvíjejí, avšak základní lidské potřeby jsou neměnné. Design thinking je o modifikování prostředků vedoucích ke splnění potřeb nebo dosažení požadovaných výsledků. • Pravidlo hmatatelnosti – nápady realizované formou prototypů umožňují efektivnější komunikaci. Zásady design thinkingDesign thinking se dělí do pěti kroků nebo fází. Uvádějí se také jako zásady designového myšlení. Které jsou to? [Zásady Design Thinking] Empatia Empatie je základem pro design thinking. V praxi to znamená, že je nezbytné detailně se seznámit s člověkem (uživatelem), pochopit jeho potřeby, přání i cíle. Tato zásada se neobejde bez pozorování lidí na různých úrovních, psychologickou a emocionální nevyjímaje. Věk či bydliště uživatele jsou nepodstatné, ale naopak pocity ke konkrétnímu produktu či motivace k určitému chování hrají klíčovou roli. Při pozorování je podstatné nespadnout do úrovně tvorby předpokladů, ale získat relevantní informace. Pro design thinking je nezbytné uspokojení reálných potřeb a ne těch předpokládaných a získaných na základě průměrování. Definice Definice se soustřeďuje na definování problému způsobem zaměřeným na uživatele. Po shromáždění zjištění z první fáze design thinking je třeba propojit je se zjištěními, které se týkají, například konkrétních problémů uživatelů a jejich rozsahu. Definice problému může znít: "Důchodci s minimálními důchody bez blízkých rodinných příslušníků na sídlišti XY ve městě Z potřebují jistotu základních životních potřeb, jako jsou jídlo, jistota bydlení spojená se schopností platit účty, dostatek prostředků na doplatky za léky a pravidelné sociální interakce". Nápad Nápad představuje potenciální řešení jasně zformulovaného problému s ohledem na uživatele. Tato fáze se vyznačuje extrémní mírou kreativity, přičemž jednotlivé nápady se neposuzují. Cílem je získat co nejvíce nových nápadů a úhlů pohledu na řešení problému. Využívají se techniky, jako brainstorming, mentální mapy či bodystorming. Na konci této fáze existuje několik nápadů, se kterými se pracuje dále. Prototyp Prototyp je o experimentování a přetavení nápadů do hmatatelných řešení. Prototyp je vlastně potenciální řešení problému s tím, že řešení mohou být přijata, neustále vylepšována, přepracována či dokonce zamítnuta. Test Test je pátou fází design thinking, ale většinou nevede k ukončení celého procesu. Právě naopak. Obvykle vrací designéry k předchozímu kroku. Nejednou i předefinování původního problému či nalezení zcela nových řešení. Využití design thinking v byznysu Metodu design thinking lze využít v reálném životě i podnikání. Nutí vás myslet „out of the box“ a ponořit se hlouběji do řešení problémů. Designové myšlení využívají marketingoví pracovníci, manažeři, grafičtí designéři, vývojáři softwaru, analytici, architekti a mnozí další. Design thinking pomáhá navrhnout řešení problémů pro koncové uživatele, která jsou proveditelná a ekonomicky implementovatelná. Ovládání metody design thinking zvyšuje šance na postoupení v kariérním žebříčku nebo pomáhá posunout svůj byznys na vyšší level. Chcete se o design thinking dozvědět víc? Dáváme vám do pozornosti kurz Úvod do design thinking, ve kterém máte možnost seznámit se se základy i výhodami této metody. Naučíte se také to, kdy ji využít a mnoho dalšího.