Jak dokáže metoda design thinking posunout váš byznys?

Design thinking ani zdaleka nepatří pouze do portfolia designérů, neboť s touto metodou se můžete setkat v literatuře, umění, hudbě, vědě i obchodě. Chcete-li vědět, co je design thinking, máme pro vás několik důležitých informací.

Design thinking je o využívání kreativních a inovativních pracovních postupů designérů při řešení problémů v různých oblastech, nejen v podnikání či managementu, ale také v každodenním životě.

Mezi společnosti využívající design thinking patří Apple, Google či Samsung. Nedají na něj dopustit ani přední světové univerzity - Stanford, Harvard či Imperial College v Londýně.

Většina z nás si uvědomuje, že problémy jsou neodmyslitelnou součástí života, posouvají nás vpřed a dělají z nás lepší lidi. Pokud byste je rádi řešili kreativním způsobem, design thinking je výborná metoda.

Podívejte se tedy spolu s námi na to, co je design thinking a jak tuto metodu používat v osobním i pracovním životě.

Design thinking se soustřeďuje na pochopení člověka

Co to je design thinking? Jednotná definice pro designové myšlení neexistuje. Můžeme ho označit za kreativní způsob, jak řešit problémy, úsilí hledat inovace a přicházet s inovativními řešeními, přičemž klíčem k úspěchu je pochopení člověka (zákazníka), kterého se problém týká.

V rámci design thinking dochází ke zpochybnění předpokladů a předefinování problémů ve snaze vytvořit inovativní řešení. Z nich se stávají prototypy, které se dále testují. Cílem je i identifikace alternativních strategií a řešení problému.

Design thinking je nový způsob myšlení spolu s praktickými metodami, které vám jej pomohou uplatnit v životě, manažerských pozicích i podnikání.

V čem se design thinking liší od tradičního řešení problémů?

Jak postupujete, když se snažíte najít řešení konkrétního problému? Obvykle se snažíte definovat problém a přijít s něčím konstruktivním, což jej pomůže vyřešit. Nicméně designéři upřednostňují neustálé experimentování, které vede k řešení.

To znamená, že design thinking se soustřeďuje na uživatele a ne na problém, resp. před definováním problému preferuje hledání jeho řešení kreativním způsobem. Například pokud firma řeší přechod zaměstnanců na homeoffice, designérské myšlení se soustřeďuje na zvýšení angažovanosti zaměstnanců v těchto podmínkách a nikoli na problém, kterým je snížení produktivity práce v domácím prostředí.

Zajímavou studii v tomto směru provedl Bryan Lawson z University of Sheffield. Tento profesor chtěl zjistit, jak přistupují k problému vědci a designéři. Každé ze skupin dal vytvořit obraz ze sady barevných bloků, přičemž po obvodu museli použít co nejvíce červených nebo modrých cihel. To představovalo i řešení problému, resp. požadovaný výsledek. Nicméně, aby to nebylo tak jednoduché, byla stanovena pravidla týkající se umístění a vztahu některých bloků. Ty zase v pokusu značily problém či omezení.

Co tento profesor zjistil? Vědci nejprve identifikovali problém, čili použili myšlení založené na problémech. Designéři preferovali potřebu najít správné řešení experimentováním.

Charakteristické znaky design thinking

Designové myšlení charakterizují následující prvky:

Je soustředěno na hluboký zájem o pochopení člověka, pro kterého se navrhují řešení.
Pomáhá rozvíjet empatii s cílovými skupinami.
Zlepšuje schopnost nastolovat otázky, jelikož je o zpochybňování problému.
Je užitečné při řešení nesprávně definovaných problémů.
Je plné experimentování, v jehož rámci se využívají prototypy, testování, zkoušení nových konceptů a nápadů v praxi.

Brainstorming versus design thinking

Pokud potřebujete vymyslet něco originálního, brainstorming je ke splnění tohoto cíle výborným řešením. Brainstorming a design thinking k sobě neodmyslitelně patří. Podle odborníků lze díky brainstormingu získat téměř o 30 procent více nápadů, než kreativně řešit problém.

Co je brainstorming?

Brainstorming pochází z anglických slov brain, neboli mozek a storm, což značí bouři. Je to v podstatě kreativní metoda určená k nalezení nápadité strategie v rámci skupiny lidí. Brainstorming lze označit za společnou tvůrčí praxi, kde všichni členové týmu přispívají novými nápady. Vzájemné interakce, poslech a rozpracovávání nápadů jiných členů brainstormingové skupiny vede k nalezení kreativních řešení. Záštitu nad celým procesem má facilitátor.

Význam brainstormingu v design thinking

Brainstorming v design thinking přináší následující výhody:

Pokud firma spoléhá na jednoho člověka, který přichází s nápady, ty postupně dojdou, nebo se opakují. Brainstorming je o řadě originálních nápadů od různých lidí.
Brainstorming je užitečný také při plánování a organizování nápadů.
Říká se, že budoucnost lidstva je o obnovení vzájemné spolupráce. Spolupráce je klíčem k úspěchu i v podnikání a brainstorming posiluje ducha týmové práce.

Design thinking a jeho principy

Metoda design thinking je založena na čtyřech hlavních principech. Které jsou to?

Lidské pravidlo - všechny aktivity v rámci design thinking jsou zaměřeny na člověka.
Pravidlo nejednoznačnosti – nejednoznačnost je nezbytnost, nelze ji odstranit. Experiment, často na hranici svých znalostí a dovedností, je rozhodujícím faktorem, jak vidět věci jinak.
Pravidlo redesignu – technologie i okolnosti v sociální oblasti se mění a vyvíjejí, avšak základní lidské potřeby jsou neměnné. Design thinking je o modifikování prostředků vedoucích ke splnění potřeb nebo dosažení požadovaných výsledků.
Pravidlo hmatatelnosti – nápady realizované formou prototypů umožňují efektivnější komunikaci.

Zásady design thinking

Design thinking se dělí do pěti kroků nebo fází. Uvádějí se také jako zásady designového myšlení. Které jsou to?

Empatia

Empatie je základem pro design thinking. V praxi to znamená, že je nezbytné detailně se seznámit s člověkem (uživatelem), pochopit jeho potřeby, přání i cíle. Tato zásada se neobejde bez pozorování lidí na různých úrovních, psychologickou a emocionální nevyjímaje.

Věk či bydliště uživatele jsou nepodstatné, ale naopak pocity ke konkrétnímu produktu či motivace k určitému chování hrají klíčovou roli. Při pozorování je podstatné nespadnout do úrovně tvorby předpokladů, ale získat relevantní informace.

Pro design thinking je nezbytné uspokojení reálných potřeb a ne těch předpokládaných a získaných na základě průměrování.

Definice

Definice se soustřeďuje na definování problému způsobem zaměřeným na uživatele. Po shromáždění zjištění z první fáze design thinking je třeba propojit je se zjištěními, které se týkají, například konkrétních problémů uživatelů a jejich rozsahu.

Definice problému může znít: "Důchodci s minimálními důchody bez blízkých rodinných příslušníků na sídlišti XY ve městě Z potřebují jistotu základních životních potřeb, jako jsou jídlo, jistota bydlení spojená se schopností platit účty, dostatek prostředků na doplatky za léky a pravidelné sociální interakce".

Nápad

Nápad představuje potenciální řešení jasně zformulovaného problému s ohledem na uživatele. Tato fáze se vyznačuje extrémní mírou kreativity, přičemž jednotlivé nápady se neposuzují. Cílem je získat co nejvíce nových nápadů a úhlů pohledu na řešení problému.

Využívají se techniky, jako brainstorming, mentální mapy či bodystorming. Na konci této fáze existuje několik nápadů, se kterými se pracuje dále.

Prototyp

Prototyp je o experimentování a přetavení nápadů do hmatatelných řešení. Prototyp je vlastně potenciální řešení problému s tím, že řešení mohou být přijata, neustále vylepšována, přepracována či dokonce zamítnuta.

Test

Test je pátou fází design thinking, ale většinou nevede k ukončení celého procesu. Právě naopak. Obvykle vrací designéry k předchozímu kroku. Nejednou i předefinování původního problému či nalezení zcela nových řešení.

Využití design thinking v byznysu

Metodu design thinking lze využít v reálném životě i podnikání. Nutí vás myslet „out of the box“ a ponořit se hlouběji do řešení problémů. Designové myšlení využívají marketingoví pracovníci, manažeři, grafičtí designéři, vývojáři softwaru, analytici, architekti a mnozí další.

Design thinking pomáhá navrhnout řešení problémů pro koncové uživatele, která jsou proveditelná a ekonomicky implementovatelná. Ovládání metody design thinking zvyšuje šance na postoupení v kariérním žebříčku nebo pomáhá posunout svůj byznys na vyšší level.

Chcete se o design thinking dozvědět víc? Dáváme vám do pozornosti kurz Úvod do design thinking, ve kterém máte možnost seznámit se se základy i výhodami této metody. Naučíte se také to, kdy ji využít a mnoho dalšího.

Vzdělávání

03.09.2023

Skillmea

Co je branding a jak budovat značku?

Chcete vědět, co je branding, proč je důležitý a vyplatí se do něj investovat? Zajímá vás, jaké jsou hlavní pilíře budování značky a jak ji vytvořit? Pokud říkáte, že ano, pak čtěte dál. Branding, neboli investice do značky, se vyplatí z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že značku lze přirovnat ke kyslíku, který k vám přiláká nové zákazníky a zvýší loajalitu těch stávajících. To znamená, získání větší důvěryhodnosti, se kterou jde ruku v ruce zvýšení prodeje, vyšší marže a zisk. Není žádným tajemstvím, že značka je jedním z rozhodujících kritérií při výběru a preferencích zákazníků. Často je důležitější než samotná kvalita produktu. Silný a kvalitní brand je io tom, že zákazníci budou o vás povídat. Jelikož žijeme v době plné technologií a velká část našeho reálného života se odehrává na sociálních sítích, budování značky ve virtuálním světě má obrovský význam. S vytvářením a formováním značky souvisí také firemní kultura a potenciál měnit svým podnikáním svět k lepšímu. Avšak pojďme popořádku a podívejme se na to, co vlastně branding je. Co je to branding? Když si pojem branding rozměníme na drobné, znamená budování nebo rozvíjení a posilování značky, s cílem odlišit se od konkurence a zapsat se do povědomí zákazníka, zapůsobit na jeho emoce a zanechat v něm trvalé představy. Je to v podstatě jakási nepsaná smlouva mezi zákazníkem a výrobcem, která slibuje uspokojení určitých potřeb a tužeb, přičemž touhy jsou v tomto směru klíčové. Branding se často charakterizuje také jako proces tvoření vizuální identity značky a jejího používání. Branding představuje zejména marketingovou a komunikační techniku, která ovlivňuje samotnou značku, její cíle a cílové skupiny. Úkolem brandingu je dostat značku do povědomí zákazníka a postupně zvyšovat jeho loajalitu ke značce. Branding je spojen, například s názvem a logem značky, tvorbou sloganů, vizuální identitou, sound brandingem a samozřejmě marketingovou komunikací. Ke značce neodmyslitelně patří logo a právě tyto pojmy si mnozí stále zaměňují. Značka versus logo. Jaký je mezi nimi rozdíl? Podle American Marketing Association je značka „jméno, termín, označení, symbol či design nebo kombinace těchto pojmů, která slouží k identifikaci výrobků a služeb jednoho či více prodejců ak odlišení od konkurence na trhu“. Úspěšné značky v zákaznících evokují představy a očekávání, pomáhají udržet jejich pozornost při jejich brandě. Zcela zjednodušeně lze značku označit jako to, co si lidé myslí, říkají a cítí. Pokud si vzpomenete na značku Volvo, zřejmě se vám automaticky spojí s pocity bezpečí a spolehlivosti. Logo Volva je pověstný znak, který v sobě ukrývá symbol síly a odolnosti. Jakub Čech v kurzu Branding – budování úspěšné značky říká, že značka je moře a logo představuje loďku, na které se firma pluje, a tedy úkolem loga je zajistit rychlou a snadnou identifikaci firmy či produktu. Logo podle něj představuje vrchol ledovce. To, co je viditelné pro zákazníky. Značka zahrnuje poslání, vizi, hodnoty či vztah k inovacím. [Značka vs. logo] Jak může branding pomoci podnikání?Silná značka, která investuje do brandingu a brand managementu, sklízí několik výhod. Mezi ně patří, například: • Získání jedinečné pozice na trhu, protože značka je při rozhodování se zákazníka o koupi nejednou důležitější než samotný produkt. • Šíření poselství značky přináší jedinečné vztahy se zákazníky a ti obvykle přilákají nové zákazníky, čímž se zvyšuje jejich důvěryhodnost. • Silná značka má vysokou konkurenceschopnost na trhu, protože zákazníci k ní mají důvěru a jsou loajální. Pokud potřebujete provést konkurenční analýzu, zjistit konkurenční výhodu a najít výchozí situaci vaší značky, stanovit si vizi a poslání, doporučujeme vám kurz Značka a konkurence s Annou Sabolovou. • Usnadňuje zákazníkům rozhodování o koupi, tedy přináší zvýšení prodeje a díky unikátnímu postavení na trhu i vyšší marže as tím spojené zisky. • Zjednodušuje proces zavádění nových produktů na trh, protože značka má věrné spotřebitele, které značce důvěřují a tím pádem jsou ochotni utratit peníze i za nové produkty s vyšší cenou. • Zvyšuje hodnotu firmy nejen v očích zákazníků, ale také jiných firem či institucí. Branding jako součást marketinguBranding lze označit za duši společnosti nebo produktu. Patří mezi nejdůležitější marketingové nástroje, neboť odráží postoje a hodnoty firmy, činí ji originální a je klíčový při budování identity společnosti. S tím se samozřejmě pojí vyšší efektivita reklam, následně zvýšení prodeje a zisku. Značka je základem pro marketingovou komunikaci společnosti. Branding má následujících 5 prvků:• Pozicioning je vlastně umístění značky na trhu, přičemž cílem je zaujmout v mysli zákazníka určitou pozici a také vytyčit si postoj vůči konkurenci. • Součástí dlouhodobé strategie brandingu je vyprávění svého příběhu a vyvolání emocí u zákazníka. • Design je o vizuálu produktu, jeho vytváření a formování, ale také jeho formě, obalu, prodejních prospektech, atmosféře na prodejně a pod. • Pro dlouhodobý a udržitelný rozvoj značky je podstatné i stanovení vhodné ceny. • Vztah se zákazníkem představuje zjišťování jeho potřeb a tužeb i úsilí, jak v něm vyvolat pocit důležitosti o uspokojení potřeby, resp. touhy. Povědomí o značce, názory na značku, prvky značky a pozicioning. Co je to? Brand marketing zahrnuje také pojmy, které se týkají povědomí o značce, názorů na značku a prvků značky. O co jde? • Povědomí o značce zahrnuje rozpoznání značky a vybavení si značky. Rozpoznání je o tom, zda zákazník značku zná, nebo o ní něco slyšel. Vybavení značky představuje, že spotřebitel si vybaví například značku Volvo tehdy, když se mluví o bezpečném a spolehlivém autě. • Názory na značku jsou spojením asociací výkonu a představ o značce, přičemž klíčové jsou názory na kvalitu (subjektivní hodnocení zákazníka na základě zkušeností a jeho úsudku), důvěryhodnost (vychází ze sympatií, spolehlivosti a odbornosti), zvažování (důležitost značky pro zákazníka) a superioritu značky (jedinečnost značky v porovnání s ostatními pro konkrétního zákazníka). • Prvky značky brand identifikují a odlišují od konkurence, jedná se o jméno, logo, symbol, slogan, znělku či obal a měly by být snadno zapamatovatelné, smysluplné, přizpůsobivé, přenosné a právně chráněné. • Pozicioning je vlastně odlišení od konkurence, které probíhá v podvědomí zákazníků. Klíčové principy pozicioningu jsou význam značky (proč existuje a jaké má úkoly), segmentace trhu (pro koho je na trhu, tedy jací jsou její zákazníci), konkurence (proti komu značka stojí, tedy kdo je konkurence a čas (kdy, resp. jak probíhá vývoj značky v čase). Když to shrneme, tak mezi pilíře úspěšné značky podle Jakuba Čecha, o kterých mluví v kurzu Branding - budování úspěšné značky, patří: • kreativita a odlišnost, • přidaná hodnota, • sladění s cílovou skupinou, • jasný pozicioning a • dlouhodobá vize. [Budovanie brandu] Co je to sound branding?Sound branding je znám jako zvuková či akustická značka či značka zvuku. Strategie sound brandingu zahrnuje použití zvuku s cílem posílit identitu značky. Sound branding využívají také známé značky, jako například McDonalds, Telekom či Windows. Zvukové efekty či znělky spojené se značkou disponují emocionální hodnotou a spojují se se značkou stejně jako vizuální prvky. To znamená, že jedinečná zvuková znělka doprovázející značku ji reprezentuje směrem k zákazníkům a odlišuje ji od konkurence, čímž je pevně ukotvena v myslích lidí. Sound branding má následující výhody:• poutá pozornost a napomáhá budování povědomí o značce, • je důležitým prvkem udržení pozornosti cílové skupiny, tedy přispívá ke zvýšení loajality ke značce, • zvukové vjemy na rozdíl od vizuálních pronikají do podvědomí i tehdy, když publikum vykonává jiné činnosti, • zvyšuje důvěryhodnost značky, čímž zvyšuje pravděpodobnost koupě, • je prvkem dotvářejícím osobnost značky. Sound branding má tedy schopnost vyvolávat emoce ve větší míře, než je tomu při vizuálních podnětech. Pomáhá posilovat identitu značky a získat větší pozornost publika. Samozřejmě, díky sound brandingu je značka lépe zapamatovatelná a tím, že hudba ovlivňuje emoce, přispívá k jasnější komunikaci poselství značky. Jak začít s brandingem?Chcete-li začít s brandingem, neobejdete se bez několika kroků, které jsou nezbytné pro budování značky. Které jsou to? • Definujte si cíle a hodnoty: stanovte si vizi a poslání. • Proveďte průzkum cílové skupiny: analyzujte stávající zákazníky z hlediska demografických údajů, pohlaví či věku. Podívejte se na cílové skupiny konkurenčních podniků, realizujte rozhovory či průzkumy s cílem vytvořit osobnost kupujícího na základě společných charakteristik. • Analyzujte konkurenci: zaměřte se na konkurenční firmy, jejich produkty i služby. Vytvořte si SWOT analýzu silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí. • Určete strategii umístění značky: zaměřte se na to, co jiné značky nenabízejí, jako například výhodné ceny, inovativní produkty, výborný servis, příjemný uživatelský zážitek či nabídku prémiového zboží. • Budujte efektivní komunikaci: vytvořte originální název, slogan, logo, nezapomínejte na sound branding a poutavý příběh značky, snažte se měnit svět k lepšímu, vsaďte na autentičnost. Neopomínejte ani fakt, že s publikem komunikujete také prostřednictvím webové stránky, sociálních sítí, email marketingu a mnoha dalších. • Udržujte reputaci značky poskytováním kvalitních služeb, adekvátním řešením stížností či negativních recenzí na internetu či zlepšením spokojenosti zákazníků a budováním firemní kultury. Máte pocit, že se v budování značky ztrácíte? V tom případě vám dáváme do pozornosti naše kurzy Branding – budování úspěšné značky a Značka a konkurence, na základě kterých si dokážete postupně vybudovat vlastní značku.