Výsledky vyhledávání

Od poloviny června máme přístup k první alpha verzi Bootstrap 5. Kromě nové verze loga v sexy závorkách {B} se dočkáme i obrovského množství vylepšení na všech frontách. Už samotná dokumentace je ukázkou vylepšeného vzhledu a funkcionalit. Pokud se neumíš dočkat a chceš nový Bootstrap vyzkoušet ASAP, začni tady. Je to stále Alpha verze, nedoporučuji ji proto nasadit do žádného projektu. Než dostaneme první betaverzi, může projít změnami, které Ti vyrobí více práce než pomoci. Toto je "sestřih" nejvýraznějších změn, které jsme popsali přesně pro Tebe. Na míru. [Image] JavaScriptUž žádná podpora pro jQuery, i když..Pro některé killer feature, pro jiné nic podstatného. Nový Bootstrap 5 nebude již obsahovat jQuery jako jednu ze svých závislostí (i přesto, že jQuery „asi“ stále žije a v dubnu letošního roku jsme dostali novou verzi jQuery – 3.5). Víme to už dávno, už jsme se na to jen těšili. Ještě nemáme oficiální konečná čísla, ale očekáváme, že Bootstrap díky této zásadní změně ztratí jak na kilobajtech, tak na milisekundách. Pokud si rozumíme 😉 Pokud však stále jQuery ve svém projektu potřebuješ, Bootstrap o tom bude vědět a všechny komponenty přidá k modulům jQuery. V zásadě to znamená, že stále bude možné inicializovat například Tooltip komponent takovým (starým) způsobem (v případě, že Bootstrap detekuje přítomnost jQuery): $('[data-toggle="tooltip"]').tooltip(); Button pluginZměnami projde i state-management tlačítek. Ty využíváme například i jako indikátory ZAP/VYP při různých funkcionalitách našich aplikací. Ve starších verzích Bootstrap stav tlačítka řešil JavaScript. Bootstrap 5 se snaží state-management řešit v co nejvyšší míře dostupnými funkcionalitami a elementy HTML a CSS. Výsledkem tak je manažování stavu tlačítka pomocí checkbox a radio elementů. Naše ZAP/VYP tlačítka tak budou o něco spolehlivější mezi různými platformami. CSSCSS proměnnéS koncem podpory pro Internet Explorer přicházejí i nové možnosti. Jednou z nich jsou i CSS proměnné. Ty jsme spatřili již v předchozí verzi (root variables), avšak ne v takovém rozsahu jako ve verzi 5 – kde se css proměnné dostaly už i do jednotlivých komponent. Například do tabulek: .table { --bs-table-bg: #{$table-bg}; --bs-table-accent-bg: transparent; --bs-table-striped-color: #{$table-striped-color}; --bs-table-striped-bg: #{$table-striped-bg}; --bs-table-active-color: #{$table-active-color}; --bs-table-active-bg: #{$table-active-bg}; --bs-table-hover-color: #{$table-hover-color}; --bs-table-hover-bg: #{$table-hover-bg}; // Styles here... } Výhodou CSS proměnných je jejich používání bez nutnosti zkompilování SASS kódu do CSS. Takto bude možné hodnoty některých proměnných měnit v přímo Inspectoru prohlížeče, což urychlí práci například při prototypování. V Bootstrap 5 stále zůstane možnost definice proměnných v SASS (_variables.scss) souborech, tak, jak jsme to dělali dosud. Osobně bych neočekával kompletní přechod ze SASS proměnných do CSS proměnných. SASS má stále svou nenahraditelnou roli při vytváření proměnných pomocí mapování, proto očekávám, že budeme mít k dispozici kombinaci SASS proměnných s CSS proměnnými iv budoucnosti. Vylepšený gridZískáme nový grid-tier pro obrazovky o šířce větší než 1400px - .col-xxl-. Rovněž mezery mezi jednotlivými sloupci gridu budou nově "ohebnější". Získáme novou css utilitu g pro naše .row. S gutter hodnotami takto bude možné pracovat podobně jako s margin a padding hodnotami, na co jsme si již zvykli: .g-2 .gx-2 .gy-2 .g-lg-2 .g-0 FormulářeOd verze 4 jsme mohli ve svých aplikacích používat checkbox, radio a file elementy dvěma způsoby: 1. Buď jsme použili původní, systémový vzhled (poskytnutý browserem), 2. nebo jsme použili nový vzhled (custom-checkbox, custom-radio). Verze 5 bude obsahovat už jen nový vzhled těchto prvků. Formuláře tak budou vypadat rovněž v každém prohlížeči a operačním systému a přizpůsobení vzhledu těchto komponentů bude stejně jednodušší. Rovněž bude odstraněn i potřebný .form-group wrapper. Nové formuláře již budou obsahovat jen jednotlivé form elementy, bez tohoto DIV elementu. Hurá! Méně kódu! 🙂 <form> <div class="mb-3"> <label for="exampleInputPassword1" class="form-label">Password</label> <input type="password" class="form-control" id="exampleInputPassword1"> </div> ... </form> Wrapper bude potřebný pouze pro custom elementy (.form-select, .form-check, .form-file) a také .form-group. Utilities APIUtility jsou velmi užitečné CSS třídy, kterými obvykle měníme parametry rámování, barev, způsobů zobrazení, stínování a různých velikostí (width, height, padding, margin,...). V praxi se občas stává, že se nevejdeme do předdefinovaných utilit, které jsou součástí Bootstrap-u. Proto jsme někdy vytvářeli vlastní třídy. Například pokud nastavujeme šířku nějakého elementu, máme k dispozici takové css třídy: .w-25 /* 25% */ .w-50 /* 50% */ .w-75 /* 75% */ .w-100 /* 100% */ .w-auto /* auto */ Pokud jsme potřebovali 33% width, 90% width, nebo jiné hodnoty, vytvořili jsme vlastní CSS třídy, udělali override na $sizes mapu v nějakém vlastním souboru, nebo jsme nebodaj editovali přímo $sizes mapu v souboru proměnných _variables.scss. Ve verzi Bootstrap 5 máme k dispozici čistší a užitečnější SASS nástroj, jak modifikovat stávající, nebo přidat nové utility do našeho projektu, tématu nebo pluginu pro Bootstrap - utilities API: $utilities: map-merge( ( "width": ( property: width, class: w, values: ( 33: 33%, 90: 90% ) ), "input-padding": ( property: padding, class: ip, values: ( 0: 0, 1: .3rem, 2: .5rem, 3: .7rem, 4: .9rem, 5: 1rem, ) ) ), $utilities); Výsledkem takového kódu budou nové css třídy utilit: .w-33 /* nastaví width na 33% */ .w-99 /* nastaví width na 90% */ .ip-1 /* nastaví padding na .3rem */ .ip-2 /* nastaví padding na .5rem */ .ip-3 /* nastaví padding na .7rem */ .ip-4 /* nastaví padding na .9rem */ .ip-5 /* nastaví padding na 1rem */ Ostatní vylepšeníIkonyS alpha verzí Bootstrap 5 přichází také pátá alpha verze Bootstrap Icons. Je to sada více než 1000 ikon, které jsou nadesignovány tak, aby parádně ladily s Bootstrapem. Nifty funkcionalita je také SVG sprite, která nám umožňuje vytvořit vlastní mapu SVG ikon a efektně ji používat v projektu, aniž bychom kód špinili samotným SVG zdrojovým kódem. <svg class="bi" width="32" height="32" fill="currentColor"> <use xlink:href="bootstrap-icons.svg#heart-fill"/> </svg> Osobně jsem velkým fanouškem Fontawesome ikon, které obsahují kromě enormně většího množství ikon a jejich variant i velmi užitečné způsoby integrace do projektů. Fontawesome nejsou však dostupné zdarma, proto možná v dalším projektu i my v learn2code zvážíme integraci s Bootstrap ikonami. DokumentaceUž na první pohled je vidět, že dokumentace prošla změnami. Ty však nejsou jen vizuální, ale vylepšen je i samotný obsah. Orientace mezi sekcemi je díky novému postrannímu jménu rychlejší. Jednotlivé sekce obsahují také jakési "overview", které postupně přibývají do každé hlavní sekce dokumentace. I tyto změny urychlují navigaci v dokumentaci a hledání požadované informace je takto rychlejší. BarvyPřibyly také nové barevné odstíny a vylepšen bude také jejich kontrastní poměr. ZávěrTento text není a ani nechtěl být kompletním diffem verze 4 s novou verzí 5. Mnohem více novinek najdeš ve stále rostoucí dokumentaci k Bootstrap 5. Pokud jsem na něco důležitého zapomněl, klidně se ozvi v komentáři.

Lambda a vnitřní anonymní třídyVelmi se nám žádá říci, že lambda výrazy jsou jen zkratky jak napsat vnitřní anonymní třídy. Ale pamatuj si, není tomu tak. Vypadá to podobně, ale lambda není implementace rozhraní. Lambda je sama osobě nezávislá jiná věc. Podívejme se na příklad. Namísto toho, abychom použili implementační třídu našeho rozhraní IHelloWord, vytvoříme si vnitřní anonymní třídu. IHelloWord helloWord3 = new IHelloWord() { @Override public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); } };Všechny 3 možnosti, které mají jako návratovou hodnotu rozhraní IHelloWord můžeme podsunout do metody printHelloWord(IHelloWord helloWord). helloWord.printHelloWord(helloWord1); helloWord.printHelloWord(helloWord2); helloWord.printHelloWord(helloWord3); Jak to, jak to?Jak java ví, jaký má použít typ pro lamba výraz? Abychom tomu porozuměli, vytvoříme si novou třídu, kde budeme pracovat s lambda výrazem. Vytvořme si rozhraní, které bude mít jednu metodu, která bude vracet int a na vstupu bude také int. interface Nasob{ int nasob(int a); } Ako by vyerala implementácia tohto rozhrania? class NasobPiatimi implements Nasob{ public int nasob(int a){ return a*5; } }Nyní si navrhněme lambda výraz, který odpovídá dané metodě. Nepotřebujeme návratovou hodnotu int, neboť java umí na ni přijít sama a nepotřebujeme ani název metody a ani modifikátor přístupu public. Náš lambda výraz bude vypadat takto: (int a) -> a*5;Nyní použijte tento lambda výraz: public static void main(String[] args) { Nasob nasobPiatimi = (int a) -> a*5; System.out.println(nasobPiatimi.nasob(10)); }Na výstupu bude 50. V tomto příkladu se lambda tváří jako instance rozhraní Nasob. V předchozích příkladech, kdy jsme používali HelloWord, jsme takovou proměnnou vkládali jako parametr metody printHelloWord (HelloWord3 v IDEi). Namísto toho jsme mohli tuto lambdu vložit přímo do metody. helloWord.printHelloWord(() -> System.out.println("HelloWord impls lambda");); Java kompilátor vezme tento lambda výraz a podívá se kam jde. Jedná se o metody printHelloWord a podívá se, co akceptuje na vstupu. Akceptuje rozhraní HelloWord. Pokud lambda sedí s požadavkem, že dané rozhraní obsahuje jen jednu metodu a ta vrací void a na vstupu nemá žádný parametr, tak java řekne, že daná lambda je typu HelloWord. Toto se jmenuje Type inference. Java si sama zjistí typ. Teď, když víš jak java dokáže zjistit typy, vrátíme se k příkladu, který jsme začali psát v této kapitole. V našem příkladu umíme ještě více zkrátit zápis našeho lambda výrazu. Nasob nasobPiatimi = (int a) -> a*5; System.out.println(nasobPiatimi.nasob(10));Jelikož naše lamba jde do metody rozhraní, kterou známe interface Nasob{ int nasob(int a); } Tak vieme presne povedať aký typ má vstupný paramter metódy. Je to int. interface Nasob{ int nasob(int a); }Když to víme, tak nemusíme při psaní lambda výrazu znovu specifikovat typ vstupního parametru. Nasob nasobPiatimi = (a) -> a*5; A jelikož máme jen jeden parametr, nemusíme psát ani závorky. Násob napětí = a -> a*5; Už nebudeme nic mazat, neboť by nám už nic nezbylo 😃 Nyní můžeme napsat metodu, která bude na vstupu očekávat rozhraní Nasob a když ji použijeme, tak do ní vložíme na vstup náš lambda výraz. public static void printNasob(Nasob nasob){ System.out.println(nasob.nasob(10)); } public static void main(String[] args) { printNasob(a -> a*5); }V jevu mohli klidně vytvořit nový typ pro tyto lambda výrazy. Ale neudělali to a jedním z důvodů je i zpětná kompatibilita se starším kódem. Jak už víme, tak lambda výrazy můžeme použít všude tam, kde máme vyhovující rozhraní. Ve vnitřních anonymních třídách, v metodách kde je na vstupu interface a podobně. Příklad: HelloWord helloWord3 = new HelloWord() { @Override public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); } }; HelloWord helloWord3 = () -> System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); Při tomto musíme pamatovat, aby rozhraní byla jedno metodová nebo aby ostatní metody rozhraní byly default. A dané metody v rozhraních, aby se shodovaly s lambda výrazem. Takové rozhraní s jednou abstraktní metodou (metoda, která poskytuje popis ne implementaci) se nazývá Functional interface. Představ si, že používáš rozhraní, které má jen jednu metodu a používáš ho pro lambda výrazy. Nyní by někdo cizí přišel a do tohoto rozhraní by přidal další abstraktní metodu, přesněji její popis bez implementace. Takové rozhraní by již více nebylo functional interface a proto by se nemohlo použít pro lambda výraz a nastala by chyba - přestože rozhraní by bylo v pořádku. Třeba na to myslet a pokud chceme něco přidat do functional interfac, tak jen jako default metody. Abychom upozornili kohokoli, kdo by chtěl něco přidat do našeho rozhraní, tak máme možnost přidat anotaci @FunctionalInterface. K anotacím se ještě dostaneme, tak se nebojte. Nyní je důležité vědět, že je to pomůcka – tato pomůcka nám udělá to, že jakmile napíšeme další metodu do našeho rozhraní, tak nastane chyba. Danou anotaci nemusíme psát, ale je to super. @FunctionalInterface public interface HelloWord { void sayHello(); }Příklady na vyzkoušení: 1. vytvoř si seznam míst 2. setřiď seznam 3. napiš metodu, která vypíše vše ze seznamu míst 4. udělej si metodu, která vypíše jen ta města, která se skládají z jednoho slova nepoužívej při tom lambda výrazy Pokračování příště 👋 Články a online kurzy o Javě pro tebe připravuje Jaro Beňo.

Mário Šmýkal se narodil v Prievidzi a vystudoval marketingovou komunikaci v Trnavě. Aktuálně pracuje v deníku SME, kde vede obsahové studio SME Creative, píše newsletter Škola nepsaní a v Prievidzi pořádá talkshow Takové ze života a běžecké akce Brose Night Run Prievidza.    V podcastu nám prozradil jak psát i jak nepsat, jaké jsou nejčastější chyby při psaní, jaké předpoklady má dobrý autor a uvedl i několik zajímavých pisatelských úspěchů.   Mário Šmýkal: Jak psát dobré články a texty? Dá se psaní naučit? ➡️ Co jsou podle tebe takové nejčastější chyby, které dělají autoři? To je velmi náročná otázka, neboť lze říci filozoficky i velmi prakticky. Kdybych měl mluvit prakticky tak: • nesprávně dlouhé věty  • nesprávně vyskládané věty  • nesprávné pořadí slov ve větách - to je velmi náročné • uspořádání informací v článku - nemůžeš začít nějakou těžkou nudou nebo historickým exkurzem, to jsou právě momenty, které se mohou objevit nejdříve ve 2/3 článku    Z filozofických věcí je asi nejdůležitější psát pro čtenáře a ne pro sebe. Ve většině případů autoři píší tak, aby se to líbilo jim.   Každý jeden článek, který píšu nebo edituji, čtu nahlas několikrát. Jakmile mě přestane bavit nebo v momentě, kdy uprchne moje pozornost, si to okamžitě vyznačím a zjišťuji, co se tam vlastně stalo. Snažím se pozorovat, proč mi tam ušla pozornost. Za normálních okolností by se nemělo stát, že by člověk nevydržel číst dostatečně poutavý text.   ➡️ Jaká je optimální délka standardního článku, který bys chtěl publikovat například do novin?   Závisí na formátu, například my máme: · nejkratší odrážkový text do 4000 znaků  · střední délka textu do 6000 znaků · nejdelší jsou kolem 9000 znaků   Napsat tak dlouhý článek, aby byl od začátku po konec dobrý, je dost náročné. Některá témata neodkomunikuješ rychle a krátce. Potřebuješ se do toho tématu ponořit jako do bahenní koupele, tak aby tě téma najednou obalilo a ty sis ho zapamatoval mnohem lépe, než kdybys o něm narychlo přečteš 5 vět.    ➡️ Informace je třeba prý prezentovat formou příběhů. Co ty o tom myslíš? Jaká je podle tebe nejzajímavější forma jak podat nějakou informaci?  Ano, příběh je jednoznačně důležitý. Dělám to od začátku a pravděpodobně to budu dělat navždy. Každý jeden z našich článků musí mít nějaký příběh a to je patrné i na číslech. Nejčtenější články, které máme, jako například o kuřatech v Kauflandu, dosáhly přes 200 000 přečtení. Když jsem šel psát reportáž o kuřatech v Kauflandu, až na místě jsem začal zjišťovat, jaká je to vlastně firma a jaké má zajímavé benefity pro zaměstnance. Když jsem o tomto napsal příběh a pouze mezi řádky zmínil kuřata, dosáhl článku výrazně lepších výsledků.   ➡️ Co by měl splňovat člověk, který chce psát články a dělat nativní obsah?V první řadě bychom měli být všímaví a citliví k věcem. Psaní se lze naučit, ale pouze někoho. Důležité je všímat si věcí, které jiní nevidí. Pouze 1 ze 100 lidí si všimne něčeho, co nikdo jiný když vejde do místnosti. Například, já jsem si všiml, že tramvaje v Bratislavě mají čísla 1, 3, 4, 7 a 9, což mě zaskočilo, protože číslo 4 je sudé, zatímco ostatní jsou liché. Toto je jen příklad, že nemusíte vědět odpověď na všechno, pokud se člověk naučí všímat věci, pak je snadné psát. Ale pokud si někdo nedokáže všímat věci, tak mu nic nepomůže. Ani vědět jak psát, protože bez schopnosti všímat si věcí, nikdy nebude moci napsat dobrý článek a bude klouzat pouze po povrchu.   V podcastu i na přednášce v Trnavě Mário vzpomínal, že psaní se lze naučit. Ale ne každého.   Inspiroval se citátem od Stephena Kinga: „I když je nemožné udělat ze špatného spisovatele schopného a stejně tak z dobrého spisovatele geniálního..."   .... je možné učinit ze schopného spisovatele dobrého. Je k tomu zapotřebí množství práce, nadšení pro věc a včasná pomoc. Tak jako zpěv nebo herectví nemůže dělat každý, stejně nemůže každý psát – nejlépe.   ➡️ Jak probíhá výběr nového kandidáta?  Tak v první řadě mě zajímá, co už napsal. Potom se pokaždé snažím vymyslet nějakou otázku nebo téma, které má kandidát zpracovat. Především se snažím objevit jeho všímavost. Je důležité umět si i domyslet (ne ve smyslu vymyslet něco vlastního). Uvedu na příkladu:    Na fotce jsou zimní běžecké závody. Tipněte si kdo vyhraje. [TIP: Všichni jsou navlečení, jen 2 mají kraťasy a krátké tričko.]⬇️ ⬇️ ⬇️ Určitě nevyhraje nikdo, kdo má dlouhý rukáv. Protože když běžíte rychle, tak vám bude vedro.  Čili při psaní je důležité umět si domyslet, pospojovat a přemýšlet v kontextu. Pro více Mariových zajímavých storiek si poslechněte Skillmea podcast: #9 Jak psát dobré články a texty? a pro hodnotné tipy pro psaní článků všemi deseti doporučujeme odběr newsletteru Škola nepsání.

Ve dnech 5.–20. října 2019 vrcholí sedmý ročník Evropského týdne programování, tzv. EU Code Week. Dobrovolníci z řad učitelů, institucí a nadšenců z více než 70 zemí se budou snažit prostřednictvím aktivit představit nové vzdělávací možnosti a materiály, aby tak zvýšily zájem o programování a zatraktivnily jeho výuku. Proč se zapojujeme i my?Hodiny informatiky na základních a středních školách jsou ne vždy vedeny zábavnou a poutavou formou. Jen si vzpomeň na ty své. Digitální gramotnost se však pro uplatnění na trhu práce stává klíčovou a o tom, jakou roli by měla hrát ve vzdělávání není třeba vést diskuse. Něco o tom víme iv Learn2Code, kde se nás denně obracejí lidé s otázkou, kde s programováním začít. Proto jsme se i my s podporou spoločnosti Google opět staly součástí iniciativy EU Code Week, abychom podpořili digitální vzdělávání na školách a pomohli dětem rozvíjet znalosti a dovednosti, které jim pomohou realizovat nápady a usnadní orientaci v digitálním světě. Pokud se v něm totiž budou správně orientovat již nyní, budou lépe připraveni využívat jeho přínosů a čelit jeho nástrahám.[Image] Tento rok sa s Learn2Code vydáváme na východ Slovenska do Košic a okolí, kde se prostřednictvím workshopů budou moci děti na více základních školách seznámit s programováním v prostředí Scratch, který se díky své jednoduchosti výborně hodí pro výuku programování, vytváření interaktivních her a animací. Kromě Scratchu máme pro děti připraveny i zážitkové hodiny s roboty Ozoboty a programování her v jazyce JavaScript pro pokročilejší. Letos jsme spojili síly is leadership programem Teach for Slovakia a některé ukázkové hodiny zorganizujeme na školách zapojených do TfS. Pokud chceš vědět, jak to na takovém našem workshopu vypadá, můžeš si prohlédnout tento sestřih z roku 2016. Jak se můžeš zapojit?Evropský týden programování je nezávislá iniciativa dobrovolníků s podporou Evropské komise, do které se může zapojit kdokoli, tedy i ty. Můžeš být učitel, vést programátorský kroužek nebo se zkrátka dobrovolně angažovat v digitálním vzdělávání. Stačí, když uspořádáš programátorskou aktivitu #CodeWeek a přidáš ji na mapu na stránce codeweek.eu. Na stránce navíc najdeš návod a propagační materiály, které ti s realizací pomohou. Pokud si na něco podobného netroufáš, můžeš tuto akci podpořit i použitím hashtagu #codeweek. 

Marek  je bývalý programátor, který se v současnosti věnuje grafice a webdesignu. K programování a web stránkám se dostal už na střední škole a takovýmto způsobem si přivydělával, dokud neskončil školu a nenastoupil do zaměstnání. Momentálně žije na „volné noze“ a zabývá se grafikou a tvorbou videí. Při své práci pronikl do „pozadí“ fungování nejnovějších programů a rozhodl se, že pomůže začátečníkům v chápání fungování programů nikoli na teoretické rovině, ale hlavně v praktické.. tak aby tyto znalosti mohly využít ve své práci!  Přečti si rozhovor s Markem a pokud tě něco zajímá, napiš svůj dotaz do komentáře. Marku, jak ses stal grafickým designérem?  Ještě na střední škole jsem dělal webstránky pro klienty, takže když jsem se chtěl pochlubit svojí robotu, tak musely ty weby i nějak vypadat. Tedy jsem se musel naučit i trošku tomu designu a pak to už šlo :) Důležité je neusnout na vavřínech a stále se učit. Trénovat, trénovat, trénovat. Nikdy nic nebude dokonalé, ale dá se alespoň přiblížit k dokonalosti tréninkem. A já jsem se snažil toho držet. Trénoval jsem různé postupy, některé byly dobré, některé ne.. Všechno je o testování a pak to člověk jako kdyby chytí do ruky. Kdysi bych neřekl že ze mě bude grafik, designér ale někde hluboko v sobě má člověk v sobě zákódovaný ten smysl pro design.. jen to je třeba vzbudit :) Jak bys popsal svůj přístup k designu? Kdo nebo co tě nejvíce ovlivnilo nebo ovlivňuje? Přístup? Už jak jsem zmínil výše, snažím se trénovat. Řeknu to na rovinu.. nemaluji na výkresy, necítím k tomu vztah. Ale tak jak se to mluví o papíře že snese všechno.. i počítač snese všechno, takže moje hrací hřiště je paleta nástrojů a otevřený dokument většinou ve Photoshopu. Řídím se pravidlem, že v jednoduchosti je krása a snažím se to odrážet ve svém přístupu k designování, grafice. Kdo mě nejvíce ovlivňuje? Všem známá firma Apple. Opět .. v jednoduchosti je krása :)  Co je podle tebe tvou nejsilnější designérskou stránkou a jak jsi tuto dovednost zlepšoval v posledních letech? Představivost / fantazie – když člověk nemá představivost, nevidí ve své mysli výsledek toho co má vytvořit, jen těžko se bude umět realizovat. Na jakých projektech nejraději pracuješ? Tam kde mám hlavní slovo: D Ale ne.. Nejlepší je když člověk má v hlavě už přibližnou představu co chce.. pak je práce jednoduchá.  [Image] I toto se naučíš v online kurzu od Marka Jaký je tvůj názor na specializaci vs. zobecňování?  Obě jsou super. Ale pro profesionální práci je nezbytná specializace. Nemůžete být profesionál když máte jen všeobecné vzdělání k danému tématu. Je nutné se v tom trošku „povrtat“. Když chce mít člověk přehled, je důležité zobecnění. Specializace patří profesionálům :) Je lepší kopat jednu jámu do 100m hloubky než kopat deset jam do 10m hloubky. Máš nějaké oblíbené nástroje, tooly, které ti usnadňují práci?  Photoshop :)  Co bys doporučil začínajícím grafikům (designérům), jak mohou nastartovat svoji kariéru?  Udělejte si přehled a zjistěte, k čemu máte největší vztah a poté ten směr zdokonalujte a pracujte na tom. Prostě trénovat, trénovat, trénovat. Ještě malá rada.. napodobujte to, co už je vytvořeno, co vidíte v reálném životě a to se snažte vytvořit svépomocí. Marek udělal spolu s námi  online kurz Photoshopu , ve kterém ovládneš úpravu fotografií od úplných základů až po pokročilé techniky. Informace o tomto online kurzu najdeš na  našem webu .

Při tvorbě kurzu iOS Developer jsme rozhodovali, který z jazyků si vybrat jako výukový. Z mého pohledu bylo toto rozhodnutí relativně jednoduché, ale pro úplnost si shrňme důvody, proč to nakonec vyhrál jazyk  Swift .[Image] Apple nám na letošní WWDC představil svůj nový programovací jazyk Swift. Ten by měl být rychlejší bezpečnější modernější a mnoho dalšího. Já osobně za jeho hlavní výhody pro začátečníky považuji jednodušší syntaxi, Playground a interaktivní debugovací konzoli. Jednodušší syntaxSkoro vždy, když jsem si povídal s nějakým vývojářem, který Objective-C viděl, nebo se s ním pokoušel pracovat, přišla řeč i na syntaxi tohoto jazyka. Nepadlo na její adresu snad jediné pozitivní slovo. Kopec hranatých závorek, názvy metod s mezerami, hvězdičky a množství zbytečného kódu kolem. Také mi dost dlouho trvalo, než jsem se s tímto stylem zápisu sžil, i když nakonec jsem mu přišel na chuť. Swift je svojí syntaxí velmi podobný rozšířeným jazykům jako například. JavaScript, C, Ruby, atd., takže pro lidi, kteří už v něčem programovali (a nebylo to nic exotického :-)) bude seznámení se Swiftem jednoduché. Ti, kteří nikdy neprogramovali to budou mít také mnohem jednodušší ve srovnání s Objective-C. Swift od nás, mimo jiné, nepožaduje rozdělovat zápis tříd do dvou samostatných souborů, importovat soubory s deklaracemi nebo si lámat hlavu se správou paměti. PlaygroundXCode ve verzi 6 disponuje novým nástrojem s názvem Playground. Jeho účel vyplývá z jeho názvu. Slouží k „hraní si“ s kódem. Obrazovka je rozdělena na dvě části. Vlevo uživatel píše svůj kód a vpravo hned vidí výsledek. Začínající programátor tedy nebude muset řešit, jaký typ aplikace vytvořit, co všechno kde zaškrtnout a zvolit. Stejně tak nebude muset po každé změně znovu spouštět aplikaci. Je to ideální způsob, jak se s jazykem seznámit a poznávat jej do detailů. Playground není omezen pouze na textový výstup, ale poskytuje také grafické prostředí. Stejně tak zobrazuje programátorovi i případné chyby a upozornění, že něco by mohl udělat jinak resp. lepší.[Image] Interaktivní debugovací konzolaBěžně se při vývoji aplikace stává, že napíšu kus kódu, aplikaci spustím, abych viděl, co jsem vlastně vytvořil a následně zjistím, že se nechová přesně tak, jak bych si představoval. Nebo si jen chci ověřit, co by se stalo když... Doposud jsem to mohl řešit tak, že po každé drobné změně jsem aplikaci znovu spustil a ověřil si, zda se daná změna projevila tak, jak jsem očekával. Tato metoda je náročná v případě, že funkcionalita, kterou potřebuji prověřit je „vzdálená“ několika tapnutí na obrazovku, nebo je závislá na specifickém stavu aplikace resp. prostředí se kterým aplikace pracuje, jako např. vzdálený server. Se Swiftem přichází také  Read-Eval-Print-Loop (REPL) . Je to debugovací konzole, která poskytuje interaktivní verzi Swiftu, pomocí které lze komunikovat s běžící aplikací, nebo si jen ověřit své nápady ve skriptovacím prostředí XCode nebo systémové konzole. Již zanedlouhoProti použití Swiftu v našem kurzu momentálně říká v podstatě jen to, že ještě není ve své finální podobě a vývojáři v Apple jej mohou ještě decentně upravit. Osobně si myslím, že pokud se tak stane, bude to v minimálním rozsahu a náš kurz to neovlivní. Autorem tohoto blog postu je lektor kurzu iOS Developer Števo Ľupták. Máte-li nějaké dotazy týkající se Swiftu nebo kurzu, napište je do komentářů.

Tímto článkem bych vám chtěl představit zajímavé tipy a triky v jazyce C++, které byste mohli použít ve vašem kódu. Jsou velmi jednoduché, protože jsou určeny pro začátečníky. Navíc bych vás chtěl upozornit na některé často se opakující chyby, které se ve vašem kódu mohou na začátku vyskytovat. Nejedná se o chybu v pravém slova smyslu, tedy ne takovou, po které by byl váš kód nepřeložitelný, spíše se jedná o obroušení vašeho programátorského stylu, či vytvoření takového kódu, který bude rychle vykonáván. Poslední zmíněnou vlastnost dosáhnete s C++ snadno, protože kódy, které navrhnete v C++ se provedou mnohem rychleji než ty, které navrhnete v jiných jazycích. Umím programovat ve více jazycích a proto to mám skutečně odzkoušené. Pamatujte, že C++ to však neprovede za vás, protože i tam lze vytvořit velmi špatný kód. Záměrně se použil termín špatný, ačkoli není odborný. Myslím tím kód, ve kterém špatným stylem a technikou nedosáhnete požadavků, které se na kód kladou. Příkladem může být právě rychlost provádění spustitelného kódu, jeho přehlednost či snadná udržovatelnost. V následujících řádcích vám to na pár příkladech ozřejmím. Příklady tipů, triků a chybJistě jste se již v programování pokoušeli naprogramovat jednoduché matematické operace. Mějme tedy následující kód: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nejprve bych se vás chtěl zeptat, jestli se vám takto napsaný kód na první pohled líbí. Myslím tím po koncepční stránce. První chybou je, že začínající programátoři neodsazují bloky kódu. Tak například tento kód by se dal pěkně odsadit pomocí následujících pravidel. Oddělte direktivy preprocesoru od hlavičky funkci main(). Oddělte deklarace a definice proměnných od zbytku kódu. Někdy, když budete používat mnoho proměnných, můžete také jednotlivé deklarace proměnných uspořádat do logických celků. Můžete vytvořit bloky kódu podle typu proměnné. Navíc jazyk C++ vám umožňuje deklarovat a inicializovat proměnnou na místě, kde to skutečně potřebujete, tedy předtím, než ji použijete. Dále, v tomto kódu oddělte nosnou část kódu a to vytvořte blok kódu, kde se provádějí jednotlivé matematické operace. Nakonec, oddělte zápis na obrazovku a také načtení ze vstupu klávesnice. Potom už jen oddělíte klíčové slovo return s jeho návratovou hodnotou. Po zmíněných úpravách vám vznikne čitelný kód, který vypadá následovně: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Když se dále podíváme na kód, můžeme některé deklarace umístit na jeden řádek. Konkrétní provedení nechám na vás, ale já bych doporučoval deklarovat na jednom řádku proměnné, které se neinicializují hned na začátku současně s deklarací. Na druhý řádek bych umístil proměnné, které se inicializují současně s deklarací. Takto získáte ještě větší přehled v kódu a ušetříte 4 řádky kódu. Kód bude vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int a, c, g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nyní přejdeme ke zmiňované rychlosti. Je mi jasné, že při tak krátkém kódu ušetříme relativně málo času, ale kdyby se nosná část kódu, tedy tři matematické operace s přiřazováním, prováděly v cyklu například. 1 000 000 krát, viděli byste zaručeně rozdíl. V uvedeném příkladu není nutné použít 7 proměnných a výsledek vyhodnocovat na třikrát. Výsledky b + c a e - f se vynásobí a přiřadí do další proměnné. Tak, jak to je naprogramováno, je to zbytečné. Zkuste vše vyhodnotit jako jeden výraz a přiřadit na jednom řádku. Vznikne nám kód, který bude mít o dva řádky méně a bude provádět totéž. A v čem je vlastně problém. No v operátoru přiřazení. Tato operace je příliš časově náročná. V podstatě se musí přesunout hodnota proměnné uložená na jednom paměťovém místě do paměťového místa, které je určeno pro jinou proměnnou. A po kurzu už víte, že počítač zná jen 0 a 1. Organizačně existuje nejméně jeden bajt. Nezmiňoval jsem sice, co je zásobník, ale když se pohybujeme v jeho paměti, trvá to ještě déle. Vraťme se ale zpět, po úpravě bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; g = (b + c) * (e - f); std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; } A pojďme ještě dál. K čemu vůbec v tomto kódu používáme proměnné, když je nenačítáme ze vstupu. Výsledek kombinace matematických operací můžeme přece zapsat rovnou na obrazovku, aniž bychom hodnoty přiřazovali do proměnných. Odstraníme tím i deklarace. Po konečné úpravě, bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { std::cout << "res = " << (-1 + 4) * (2 - 3) << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Závěrem bych tedy znovu chtěl zdůraznit, jak jsou programátorský styl a technika důležité. Vidíte, že z 18 řádkového kódu, který jsme získali odsazením původního kódu, nám po několika úpravách zůstal kód, který má 8 řádků. A tento kód, ačkoli je malý, je laicky řečeno, pěkný. To znamená, že se jeho spustitelný kód provede rychle, je přehledný a snadno udržovatelný. Autorem blogu je Marek Šurka, který má na Learn2Code online kurz C++ pro začátečníky.

Od verze 9 bude java vydávána v pravidelných intervalech. Nová java každých 6 měsíců. Takže můžeme očekávat novou funkčnost častěji, ale v menších dávkách. Nejpoužívanější Java dnes je java 8 – vydaná v roce 2014. Java 9 byla poprvé vydána v září 2017, později byly opraveny kritické chyby a lze říci, že taková lepší verze byla vydána v lednu 2018. Java 10 byla vydána v březnu 2018, Java 11 v září 2018. Takže rychlý posun ve verzích, ale ne drastický posun ve funkčnosti. Co je lepší? Najednou a mnohem nebo méně a postupně? Záleží na tom, co děláte. Pokud používáte mnoho rámců a knihoven třetích stran, může být vaše práce ovlivněna po zvýšení tohoto jevu. Prvním milníkem je java 11, která je označena jako LTS, tj. dlouhodobá podpora. Tato verze tohoto jevu bude opravena na dlouhou dobu a bude o ni postaráno v následujících letech. Co to znamená? Že společnosti s větší pravděpodobností přeskočí z jevu 8 dříve na jev 11, protože si budou jisty, že tato java bude v budoucnu opravena –, pokud bude nalezena kritická chyba. V tomto článku se zaměříme hlavně na seznam nových změn. Nebudeme se zabývat jednotlivými změnami podrobně. Budeme to udržovat i v budoucnu. InstalaceNejprve musíte stáhnout a nainstalovat nejnovější fenomén jdk. V době psaní to tak je Java 11. Nastavte proměnnou prostředí JAVA_HOME na nový jev – na kořen, nikoli do složky bin. Poté nastavte cestu k proměnné PATH pouze do složky koše nově nainstalovaného jevu. Spusťte příkazový řádek a zadejte příkaz: java – verze Pokud máte verzi, vše je v pořádku.[Image] Pokud dojde k chybě nebo se zobrazí starší verze, ujistěte se, že v PATH je cesta nového fenoménu nastavena na začátku. Je možné, že v PATH máte také nastaveno C: \ ProgramData \ Oracle \ Java \ javapath. Pokud ano, musí to být za cestou k nejnovějšímu jevu. ModulyV Javě 9 je nejpříznivější změnou projekt Jigsaw –, ale stačí, když si vzpomeneme, že se jedná o divizi modularity – velkého monolitu –, takže celá aplikace v jednom balení do menších buněk – moduly. Moduly pak řeknou, co publikují světu a co požadují pro svou správnou funkčnost. Každý modul obsahuje soubor modul-info.java a alespoň jeden balíček. Module-info.java obsahuje popis závislostí, které modul potřebuje. Každý modul je nezávislý v tom, že pokud obsahuje obrázky nebo konfigurační soubory, modul je spravuje sám. Vše v modulu je pro modul soukromé, pokud neřekneme jinak. Existují 4 typy modulů.Systémové moduly – Java SE a JDK moduly –, pokud si všimnete, jdk nainstalovaný pro novější jev postrádá složku jre. Nyní jsou jmody. Zde máme všechna výchozí nastavení poskytovaná moduly.[Image] Aplikační moduly jsou moduly, které chceme vytvořit, když se rozhodneme, že chceme moduly používat. Automatické moduly je vytvořen, když do modulu cesty přidáme soubory JAR. Název modulu je převzat z názvu souboru. Tyto automatické moduly mají plný přístup ke všem ostatním modulům načteným na cestě. Nepojmenovaný modul = pokud jsou některé třídy nebo soubory jar načteny na cestě –, tyto třídy a soubory jar jsou automaticky přidány do tohoto nejmenovaného modulu. Používá se pro zpětnou kompatibilitu s předchozím starším Javanese kódem. DistribuceModul by měl být zabalen jako jarní soubor – jeden jarní soubor by měl obsahovat maximálně jeden modul. Když provádíme projekt sestavení, musíme být opatrní, abychom každý modul v našem projektu zabalili jako samostatnou pružinu. Základní modulySlíbili jsme, že jdk má novou strukturu, která obsahuje jmoduly. Zde jsou základní moduly. Pokud zadáme příkaz, můžeme tyto moduly uvést pomocí příkazového řádku <b>java --list-modules</b>. [Image] Každý modul, který vytvoříme, použije implicitní modul java.base. Použití dalších modulů bude k dispozici po konfiguraci. Vytvoření moduluModul v podstatě vzniká, pokud definujeme soubor modul-info.java v kořenovém adresáři zdrojového kódu modulu. Tento okamžik pracuje se zdrojovým kódem jako s modulem. Moduly se navzájem nevidí – nemají přístup k sobě navzájem a ke třetímu atd. Podle toho, kolik modulů používáme. Pokud chcete použít něco zvenčí nebo chcete, aby byla viditelná vnitřek vašeho modulu nebo vnitřní čas vašeho modulu, musíte jej definovat. Pojďme mít projekt, ve kterém definujeme nový modul. V modulu máme složku src, do které vložíme veškerý zdrojový kód. Uvnitř definujeme balíček sk.jaro.demo a stále v něm vnější a vnitřní. Vytvoříme jednoduché třídy, které jen něco napíšou na konzoli.[Image] package sk.jaro.demo.external; public class HelloMainModuleExternal { public void doAction() { System.out.println ("Hello main module HelloMainModuleExternal"); } }  package sk.jaro.demo.internal; public class HelloMainModuleInternal { public void doAction() { System.out.println("Hello main module HelloMainModuleInternal"); } } Tyto třídy se liší pouze v názvu a příkazu na konzole. Později nastavíme vnitřní, aby byl viditelný pouze v hlavním modulu. Později nastavíme externí, aby byl viditelný mimo hlavní modul. Vytvořte soubor modul-info.java v src tohoto modulu. Uvnitř souboru je syntaxe, kde klíčovým slovem je nejprve modul, pak název modulu – můžete také použít tečky, a pak jsou zde složené závorky: modul nasmodule { }. Chceme, aby byl externí balíček k dispozici pro další moduly –, které budou nastaveny pro export. module main { exports sk.jaro.demo.external; }Nyní vytvoříme nový modul ve stejném projektu s názvem utils. Uvnitř budeme mít jednu třídu, ve které se pokusíme použít třídu HelloMainModuleExternal z hlavního modulu.[Image] Module-info.java musí nyní obsahovat, že v tomto modulu požadujeme hlavní modul –, protože z tohoto modulu používáme funkčnost. module utils { requires main; } Nyní můžeme použít třídy, které byly exportovány z hlavního modulu: package sk.jaro.demo; import sk.jaro.demo.external.HelloMainModuleExternal; public class UseSomethingFromMainModule { public static void main(String[] args) { HelloMainModuleExternal helloMainModuleExternal = new HelloMainModuleExternal(); helloMainModuleExternal.doAction(); } }ZávěrNakonec si s tím můžete hrát hned teď. Zkuste použít třídu, která není exportována z hlavního modulu. O modulech by bylo možné napsat a mluvit o nich, ale doufám, že pochopíte princip modularizace. Během studií na toto téma mám několik otázek, na které jsem dosud neodpověděl. Například: Maven s java modularizací? Rámce a modularizace? Pokud se vám tento článek líbil, napište něco do komentářů, budu šťastný. Zajímá vás Java? Vyzkoušejte jeden z kurzů na toto téma https://skillmea.sk. Pokud se o mně chcete dozvědět více, sledujte můj web www.jaroslavbeno.sk. jaro Zdrojové kódy ke stažení.