Výsledky vyhledávání

Ve dnech 5.–20. října 2019 vrcholí sedmý ročník Evropského týdne programování, tzv. EU Code Week. Dobrovolníci z řad učitelů, institucí a nadšenců z více než 70 zemí se budou snažit prostřednictvím aktivit představit nové vzdělávací možnosti a materiály, aby tak zvýšily zájem o programování a zatraktivnily jeho výuku. Proč se zapojujeme i my?Hodiny informatiky na základních a středních školách jsou ne vždy vedeny zábavnou a poutavou formou. Jen si vzpomeň na ty své. Digitální gramotnost se však pro uplatnění na trhu práce stává klíčovou a o tom, jakou roli by měla hrát ve vzdělávání není třeba vést diskuse. Něco o tom víme iv Learn2Code, kde se nás denně obracejí lidé s otázkou, kde s programováním začít. Proto jsme se i my s podporou spoločnosti Google opět staly součástí iniciativy EU Code Week, abychom podpořili digitální vzdělávání na školách a pomohli dětem rozvíjet znalosti a dovednosti, které jim pomohou realizovat nápady a usnadní orientaci v digitálním světě. Pokud se v něm totiž budou správně orientovat již nyní, budou lépe připraveni využívat jeho přínosů a čelit jeho nástrahám.[Image] Tento rok sa s Learn2Code vydáváme na východ Slovenska do Košic a okolí, kde se prostřednictvím workshopů budou moci děti na více základních školách seznámit s programováním v prostředí Scratch, který se díky své jednoduchosti výborně hodí pro výuku programování, vytváření interaktivních her a animací. Kromě Scratchu máme pro děti připraveny i zážitkové hodiny s roboty Ozoboty a programování her v jazyce JavaScript pro pokročilejší. Letos jsme spojili síly is leadership programem Teach for Slovakia a některé ukázkové hodiny zorganizujeme na školách zapojených do TfS. Pokud chceš vědět, jak to na takovém našem workshopu vypadá, můžeš si prohlédnout tento sestřih z roku 2016. Jak se můžeš zapojit?Evropský týden programování je nezávislá iniciativa dobrovolníků s podporou Evropské komise, do které se může zapojit kdokoli, tedy i ty. Můžeš být učitel, vést programátorský kroužek nebo se zkrátka dobrovolně angažovat v digitálním vzdělávání. Stačí, když uspořádáš programátorskou aktivitu #CodeWeek a přidáš ji na mapu na stránce codeweek.eu. Na stránce navíc najdeš návod a propagační materiály, které ti s realizací pomohou. Pokud si na něco podobného netroufáš, můžeš tuto akci podpořit i použitím hashtagu #codeweek. 

Předplatné Learn2Code online kurzů jsme letos trochu upravili a máš možnost si jej objednat nebo prodloužit za výhodných podmínek. Vždyť čti dál. Cenu ročního přístupu jsme snížili z 249 Eur na 199 Eur a kromě toho, pokud si předplatné objednáš například v listopadu, přístup získáš až do konce prosince 2018. Máš tak od nás další měsíc studia programování, online marketingu nebo designu grátis .  Co všechno u nás najdešJiž téměř 40 online kurzů můžeš studovat na Learn2Code platformě. Další kurzy budou neustále přibývat, zmíním jen ty nejzajímavější, na které se asi nejvíc těšíš: • Python pro začátečníky • Android Developer • JavaScript série • VBA programování • Adobe Illustrator • a mnoho dalších témat Toto vše máš za 199 Eur, což je přibližně 15 Eur na měsíc , pokud přičteme i prosinec 2017 jako bonusový měsíc, který dostáváš zdarma. A to se vyplatí, protože dostaneš desítky kurzů, stovky hodin videomateriálu, certifikáty o absolvování kurzů, podporu od lektorů v diskusích. Předplatné jako dárekNevíš, čím obdarovat sebe nebo své blízké na Vánoce? Máme pro tebe super tip - Learn2Code Předplatné :) Vzdělávání je ta nejlepší investice do budoucnosti pro tebe nebo tvé blízké. A proto nám napiš email a vystavíme ti dárkový poukaz.[Image] Garance včetně penězLearn2Code kurzy prošly stovky spokojených studentů, nekupuješ tedy kočku v pytli. Pokud sis přesto nejistý, jestli se ti bude online forma vzdělávání zamlouvat a zda ti bude vyhovovat, garantujeme ti vrácení peněz v ochranné lhůtě 14 dnů. V případě, že tedy nebudeš s našimi kurzy spokojen, vrátíme ti plnou částku zpět. O vrácení peněz nás požádej emailem do 14 dnů od tvé objednávky.[Image] Pojď do toho! Veškeré info a přihlašování do předplatného  najdeš na této stránce . Pokud máš nějaké dotazy nebo nejasnosti, napiš nám email nebo zavolej :) 

Marek  je bývalý programátor, který se v současnosti věnuje grafice a webdesignu. K programování a web stránkám se dostal už na střední škole a takovýmto způsobem si přivydělával, dokud neskončil školu a nenastoupil do zaměstnání. Momentálně žije na „volné noze“ a zabývá se grafikou a tvorbou videí. Při své práci pronikl do „pozadí“ fungování nejnovějších programů a rozhodl se, že pomůže začátečníkům v chápání fungování programů nikoli na teoretické rovině, ale hlavně v praktické.. tak aby tyto znalosti mohly využít ve své práci!  Přečti si rozhovor s Markem a pokud tě něco zajímá, napiš svůj dotaz do komentáře. Marku, jak ses stal grafickým designérem?  Ještě na střední škole jsem dělal webstránky pro klienty, takže když jsem se chtěl pochlubit svojí robotu, tak musely ty weby i nějak vypadat. Tedy jsem se musel naučit i trošku tomu designu a pak to už šlo :) Důležité je neusnout na vavřínech a stále se učit. Trénovat, trénovat, trénovat. Nikdy nic nebude dokonalé, ale dá se alespoň přiblížit k dokonalosti tréninkem. A já jsem se snažil toho držet. Trénoval jsem různé postupy, některé byly dobré, některé ne.. Všechno je o testování a pak to člověk jako kdyby chytí do ruky. Kdysi bych neřekl že ze mě bude grafik, designér ale někde hluboko v sobě má člověk v sobě zákódovaný ten smysl pro design.. jen to je třeba vzbudit :) Jak bys popsal svůj přístup k designu? Kdo nebo co tě nejvíce ovlivnilo nebo ovlivňuje? Přístup? Už jak jsem zmínil výše, snažím se trénovat. Řeknu to na rovinu.. nemaluji na výkresy, necítím k tomu vztah. Ale tak jak se to mluví o papíře že snese všechno.. i počítač snese všechno, takže moje hrací hřiště je paleta nástrojů a otevřený dokument většinou ve Photoshopu. Řídím se pravidlem, že v jednoduchosti je krása a snažím se to odrážet ve svém přístupu k designování, grafice. Kdo mě nejvíce ovlivňuje? Všem známá firma Apple. Opět .. v jednoduchosti je krása :)  Co je podle tebe tvou nejsilnější designérskou stránkou a jak jsi tuto dovednost zlepšoval v posledních letech? Představivost / fantazie – když člověk nemá představivost, nevidí ve své mysli výsledek toho co má vytvořit, jen těžko se bude umět realizovat. Na jakých projektech nejraději pracuješ? Tam kde mám hlavní slovo: D Ale ne.. Nejlepší je když člověk má v hlavě už přibližnou představu co chce.. pak je práce jednoduchá.  [Image] I toto se naučíš v online kurzu od Marka Jaký je tvůj názor na specializaci vs. zobecňování?  Obě jsou super. Ale pro profesionální práci je nezbytná specializace. Nemůžete být profesionál když máte jen všeobecné vzdělání k danému tématu. Je nutné se v tom trošku „povrtat“. Když chce mít člověk přehled, je důležité zobecnění. Specializace patří profesionálům :) Je lepší kopat jednu jámu do 100m hloubky než kopat deset jam do 10m hloubky. Máš nějaké oblíbené nástroje, tooly, které ti usnadňují práci?  Photoshop :)  Co bys doporučil začínajícím grafikům (designérům), jak mohou nastartovat svoji kariéru?  Udělejte si přehled a zjistěte, k čemu máte největší vztah a poté ten směr zdokonalujte a pracujte na tom. Prostě trénovat, trénovat, trénovat. Ještě malá rada.. napodobujte to, co už je vytvořeno, co vidíte v reálném životě a to se snažte vytvořit svépomocí. Marek udělal spolu s námi  online kurz Photoshopu , ve kterém ovládneš úpravu fotografií od úplných základů až po pokročilé techniky. Informace o tomto online kurzu najdeš na  našem webu .

Při tvorbě kurzu iOS Developer jsme rozhodovali, který z jazyků si vybrat jako výukový. Z mého pohledu bylo toto rozhodnutí relativně jednoduché, ale pro úplnost si shrňme důvody, proč to nakonec vyhrál jazyk  Swift .[Image] Apple nám na letošní WWDC představil svůj nový programovací jazyk Swift. Ten by měl být rychlejší bezpečnější modernější a mnoho dalšího. Já osobně za jeho hlavní výhody pro začátečníky považuji jednodušší syntaxi, Playground a interaktivní debugovací konzoli. Jednodušší syntaxSkoro vždy, když jsem si povídal s nějakým vývojářem, který Objective-C viděl, nebo se s ním pokoušel pracovat, přišla řeč i na syntaxi tohoto jazyka. Nepadlo na její adresu snad jediné pozitivní slovo. Kopec hranatých závorek, názvy metod s mezerami, hvězdičky a množství zbytečného kódu kolem. Také mi dost dlouho trvalo, než jsem se s tímto stylem zápisu sžil, i když nakonec jsem mu přišel na chuť. Swift je svojí syntaxí velmi podobný rozšířeným jazykům jako například. JavaScript, C, Ruby, atd., takže pro lidi, kteří už v něčem programovali (a nebylo to nic exotického :-)) bude seznámení se Swiftem jednoduché. Ti, kteří nikdy neprogramovali to budou mít také mnohem jednodušší ve srovnání s Objective-C. Swift od nás, mimo jiné, nepožaduje rozdělovat zápis tříd do dvou samostatných souborů, importovat soubory s deklaracemi nebo si lámat hlavu se správou paměti. PlaygroundXCode ve verzi 6 disponuje novým nástrojem s názvem Playground. Jeho účel vyplývá z jeho názvu. Slouží k „hraní si“ s kódem. Obrazovka je rozdělena na dvě části. Vlevo uživatel píše svůj kód a vpravo hned vidí výsledek. Začínající programátor tedy nebude muset řešit, jaký typ aplikace vytvořit, co všechno kde zaškrtnout a zvolit. Stejně tak nebude muset po každé změně znovu spouštět aplikaci. Je to ideální způsob, jak se s jazykem seznámit a poznávat jej do detailů. Playground není omezen pouze na textový výstup, ale poskytuje také grafické prostředí. Stejně tak zobrazuje programátorovi i případné chyby a upozornění, že něco by mohl udělat jinak resp. lepší.[Image] Interaktivní debugovací konzolaBěžně se při vývoji aplikace stává, že napíšu kus kódu, aplikaci spustím, abych viděl, co jsem vlastně vytvořil a následně zjistím, že se nechová přesně tak, jak bych si představoval. Nebo si jen chci ověřit, co by se stalo když... Doposud jsem to mohl řešit tak, že po každé drobné změně jsem aplikaci znovu spustil a ověřil si, zda se daná změna projevila tak, jak jsem očekával. Tato metoda je náročná v případě, že funkcionalita, kterou potřebuji prověřit je „vzdálená“ několika tapnutí na obrazovku, nebo je závislá na specifickém stavu aplikace resp. prostředí se kterým aplikace pracuje, jako např. vzdálený server. Se Swiftem přichází také  Read-Eval-Print-Loop (REPL) . Je to debugovací konzole, která poskytuje interaktivní verzi Swiftu, pomocí které lze komunikovat s běžící aplikací, nebo si jen ověřit své nápady ve skriptovacím prostředí XCode nebo systémové konzole. Již zanedlouhoProti použití Swiftu v našem kurzu momentálně říká v podstatě jen to, že ještě není ve své finální podobě a vývojáři v Apple jej mohou ještě decentně upravit. Osobně si myslím, že pokud se tak stane, bude to v minimálním rozsahu a náš kurz to neovlivní. Autorem tohoto blog postu je lektor kurzu iOS Developer Števo Ľupták. Máte-li nějaké dotazy týkající se Swiftu nebo kurzu, napište je do komentářů.

Minulý rok se téměř milion účastníků zapojilo do některé z 23 000 akcí pořádaných v rámci kampaně EU CodeWeek 2016 . Akcie se konaly ve více než 50 zemích světa a tedy CodeWeek už není jen čistě evropskou záležitostí. [Image] Co je CodeWeek?CodeWeek je kampaň, jejímž cílem je popularizovat programování a digitální svět v EU a ve světě. Cílem této kampaně je ukázat, že programování není určeno pouze pro úzkou skupinu odborníků, ale pomocí něj lze realizovat vlastní nápady. CodeWeek slaví letos své páté narozeniny a školy, učitelé, programátoři, vzdělávací organizace připravují různé akce, kterými se snaží zpopularizovat programování. Jak se zapojit?Děti, mládež nebo i dospělí se mohou zúčastnit akcí zveřejněných na stránce codeweek.eu. Programátoři nebo vzdělávací organizace si mohou vytvořit vlastní veřejné akce a pozvat lidi, aby jim ukázali, jak programování vypadá v praxi. Učitelé a školy rovněž mohou zorganizovat různé mini kurzy nebo se s žáky zúčastnit programátorských akcí v jejich regionu.  Chceš se zapojit se svou akcí? Přidej jej na stránku  events.codeweek.eu . Zde si také umíš vyhledat seznam plánovaných akcí. Zatím jich tam není mnoho, ale určitě budou přibývat :) Proč začít s programováním?Způsob jakým pracujeme, ale také komunikujeme se vlivem rychle se vyvíjejících technologií mění. Nauč se programovat a zlepši svoji digitální gramotnost, přestaneš být konzumentem v digitálním světě, staneš se jeho tvůrcem. Zlepšíš i svůj přístup k řešení problémů, což jistě využiješ i v běžném životě. V neposlední řadě, tvé uplatnění na trhu práce rapidně zlepšíš. Máme zde i pár statistik: v současnosti se vyžadují alespoň nějaké IT dovednosti ve více než 90% pracovních pozic. Poptávka po IT odbornících roste ročně o více než 3%, avšak IT zaměřené školy nedokážou tuto poptávku pokrýt svými absolventy. Pokud nebude tento problém řešen, do roku 2020 bude v EU chybět více než 800 000 IT specialistů.  Learn2Code pořádalo EU Code Week workshopy i minulý rok, vypadalo to na nich přibližně takto: Co tedy udělat dál?Vytvoř vlastní event nebo se přidej do nějakého, který přibude na mapě. Pokud si neumíš poradit, kontaktuj nás a rádi ti pomůžeme s organizací :) Klidně followuj oficiální EU Code Week twitter profil ->  https://twitter.com/CodeWeekEU  a při sdílení na sociálních sítích používej hashtag #CodeEU. Pomůžeš tak šíření povědomí o akci.

Typy lambda výrazůTento článek je pokračováním první části tutoriálu o Lambda výrazech. Vraťme se k našemu příkladu na začátku, kde jsme do metody vložili implementaci rozhraní a zavolali jsme metodu. Toto si teď zkusíme spolu předělat, tak abychom použili lamba výraz. HelloWord2. Přepište metodu implementace na lambda výraz. public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls"); } () -> System.out.println("HelloWord impls"); Znovu ta samá otázka, jaký typ má lamba výraz pokud ho chci přiřadit do proměnné? lambdaFunkcia = () -> System.out.println("HelloWord impls");Počkat! V Javě přece máme možnost jak deklarovat, jmenovat metody a tu použijeme. Tou možností je použít rozhraní. 1. vytvoření rozhraní s jednou deklarací metody 2. vytvoření metody, která odpovídá našemu lambda výrazu 1. v našem případě nemá žádné argumenty a návratová hodnota je void  Pokud bychom vytvořili rozhraní, kde budeme uvádět několik metod, tak to bude chyba. Jedině pokud budou default - tedy implementovány. Viz sekci o rozhraních. ILambda lambdaFunkcia = () -> System.out.println("HelloWord impls"); … public interface ILambda { void metoda(); // void metoda2(String s); // bude error } Použijme lambda výraz s bezpečným dělením. Napišme si k tomu interface a proměnnou: bezpecneDelenieFunkcia = (int a, int b) -> { if(b==0) { return 0 ; } return a/b; }; public static void main(String[] args) { Hocijako hocijako = (int a, int b) -> { if(b==0){ return 0; } return a/b; }; double d = hocijako.hocico(10, 2); System.out.println(d); } interface Hocijako{ double hocico(int x, int y); }Tady si můžeme říci, že název rozhraní a název metody v rozhraní není důležitý. Důležité je, aby seděly vlastnosti. Tedy rozhraní má jen jednu metodu (mimo default metod) a metodě sedí typ návratové hodnoty a parametry metody. Implemetační třídu už tedy nepotřebujeme, neboť jakoby implementací je lambda výraz. Můžu si to nechat, pokud to potřebuji takto používat, ale v našem případě nepotřebuji implementační třídu. Lambda výraz se chová jako implemtnace rozhraní. Ale není to implementace. Tento příklad bude fungovat: HelloWord3 helloWord = new HelloWord3(); IHelloWord helloWord1 = new HelloWordImpl(); IHelloWord helloWord2 = () -> System.out.println("HelloWord impls lambda"); helloWord1.sayHello(); helloWord2.sayHello();Na výstupu bude: HelloWord impls HelloWord impls lambda Pokračování příště 😗 Mrkni prozatím moje kurzy o Java programování nebo videa, která máme na Youtube.

Tímto článkem bych vám chtěl představit zajímavé tipy a triky v jazyce C++, které byste mohli použít ve vašem kódu. Jsou velmi jednoduché, protože jsou určeny pro začátečníky. Navíc bych vás chtěl upozornit na některé často se opakující chyby, které se ve vašem kódu mohou na začátku vyskytovat. Nejedná se o chybu v pravém slova smyslu, tedy ne takovou, po které by byl váš kód nepřeložitelný, spíše se jedná o obroušení vašeho programátorského stylu, či vytvoření takového kódu, který bude rychle vykonáván. Poslední zmíněnou vlastnost dosáhnete s C++ snadno, protože kódy, které navrhnete v C++ se provedou mnohem rychleji než ty, které navrhnete v jiných jazycích. Umím programovat ve více jazycích a proto to mám skutečně odzkoušené. Pamatujte, že C++ to však neprovede za vás, protože i tam lze vytvořit velmi špatný kód. Záměrně se použil termín špatný, ačkoli není odborný. Myslím tím kód, ve kterém špatným stylem a technikou nedosáhnete požadavků, které se na kód kladou. Příkladem může být právě rychlost provádění spustitelného kódu, jeho přehlednost či snadná udržovatelnost. V následujících řádcích vám to na pár příkladech ozřejmím. Příklady tipů, triků a chybJistě jste se již v programování pokoušeli naprogramovat jednoduché matematické operace. Mějme tedy následující kód: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nejprve bych se vás chtěl zeptat, jestli se vám takto napsaný kód na první pohled líbí. Myslím tím po koncepční stránce. První chybou je, že začínající programátoři neodsazují bloky kódu. Tak například tento kód by se dal pěkně odsadit pomocí následujících pravidel. Oddělte direktivy preprocesoru od hlavičky funkci main(). Oddělte deklarace a definice proměnných od zbytku kódu. Někdy, když budete používat mnoho proměnných, můžete také jednotlivé deklarace proměnných uspořádat do logických celků. Můžete vytvořit bloky kódu podle typu proměnné. Navíc jazyk C++ vám umožňuje deklarovat a inicializovat proměnnou na místě, kde to skutečně potřebujete, tedy předtím, než ji použijete. Dále, v tomto kódu oddělte nosnou část kódu a to vytvořte blok kódu, kde se provádějí jednotlivé matematické operace. Nakonec, oddělte zápis na obrazovku a také načtení ze vstupu klávesnice. Potom už jen oddělíte klíčové slovo return s jeho návratovou hodnotou. Po zmíněných úpravách vám vznikne čitelný kód, který vypadá následovně: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Když se dále podíváme na kód, můžeme některé deklarace umístit na jeden řádek. Konkrétní provedení nechám na vás, ale já bych doporučoval deklarovat na jednom řádku proměnné, které se neinicializují hned na začátku současně s deklarací. Na druhý řádek bych umístil proměnné, které se inicializují současně s deklarací. Takto získáte ještě větší přehled v kódu a ušetříte 4 řádky kódu. Kód bude vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int a, c, g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nyní přejdeme ke zmiňované rychlosti. Je mi jasné, že při tak krátkém kódu ušetříme relativně málo času, ale kdyby se nosná část kódu, tedy tři matematické operace s přiřazováním, prováděly v cyklu například. 1 000 000 krát, viděli byste zaručeně rozdíl. V uvedeném příkladu není nutné použít 7 proměnných a výsledek vyhodnocovat na třikrát. Výsledky b + c a e - f se vynásobí a přiřadí do další proměnné. Tak, jak to je naprogramováno, je to zbytečné. Zkuste vše vyhodnotit jako jeden výraz a přiřadit na jednom řádku. Vznikne nám kód, který bude mít o dva řádky méně a bude provádět totéž. A v čem je vlastně problém. No v operátoru přiřazení. Tato operace je příliš časově náročná. V podstatě se musí přesunout hodnota proměnné uložená na jednom paměťovém místě do paměťového místa, které je určeno pro jinou proměnnou. A po kurzu už víte, že počítač zná jen 0 a 1. Organizačně existuje nejméně jeden bajt. Nezmiňoval jsem sice, co je zásobník, ale když se pohybujeme v jeho paměti, trvá to ještě déle. Vraťme se ale zpět, po úpravě bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; g = (b + c) * (e - f); std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; } A pojďme ještě dál. K čemu vůbec v tomto kódu používáme proměnné, když je nenačítáme ze vstupu. Výsledek kombinace matematických operací můžeme přece zapsat rovnou na obrazovku, aniž bychom hodnoty přiřazovali do proměnných. Odstraníme tím i deklarace. Po konečné úpravě, bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { std::cout << "res = " << (-1 + 4) * (2 - 3) << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Závěrem bych tedy znovu chtěl zdůraznit, jak jsou programátorský styl a technika důležité. Vidíte, že z 18 řádkového kódu, který jsme získali odsazením původního kódu, nám po několika úpravách zůstal kód, který má 8 řádků. A tento kód, ačkoli je malý, je laicky řečeno, pěkný. To znamená, že se jeho spustitelný kód provede rychle, je přehledný a snadno udržovatelný. Autorem blogu je Marek Šurka, který má na Learn2Code online kurz C++ pro začátečníky.

Od verze 9 bude java vydávána v pravidelných intervalech. Nová java každých 6 měsíců. Takže můžeme očekávat novou funkčnost častěji, ale v menších dávkách. Nejpoužívanější Java dnes je java 8 – vydaná v roce 2014. Java 9 byla poprvé vydána v září 2017, později byly opraveny kritické chyby a lze říci, že taková lepší verze byla vydána v lednu 2018. Java 10 byla vydána v březnu 2018, Java 11 v září 2018. Takže rychlý posun ve verzích, ale ne drastický posun ve funkčnosti. Co je lepší? Najednou a mnohem nebo méně a postupně? Záleží na tom, co děláte. Pokud používáte mnoho rámců a knihoven třetích stran, může být vaše práce ovlivněna po zvýšení tohoto jevu. Prvním milníkem je java 11, která je označena jako LTS, tj. dlouhodobá podpora. Tato verze tohoto jevu bude opravena na dlouhou dobu a bude o ni postaráno v následujících letech. Co to znamená? Že společnosti s větší pravděpodobností přeskočí z jevu 8 dříve na jev 11, protože si budou jisty, že tato java bude v budoucnu opravena –, pokud bude nalezena kritická chyba. V tomto článku se zaměříme hlavně na seznam nových změn. Nebudeme se zabývat jednotlivými změnami podrobně. Budeme to udržovat i v budoucnu. InstalaceNejprve musíte stáhnout a nainstalovat nejnovější fenomén jdk. V době psaní to tak je Java 11. Nastavte proměnnou prostředí JAVA_HOME na nový jev – na kořen, nikoli do složky bin. Poté nastavte cestu k proměnné PATH pouze do složky koše nově nainstalovaného jevu. Spusťte příkazový řádek a zadejte příkaz: java – verze Pokud máte verzi, vše je v pořádku.[Image] Pokud dojde k chybě nebo se zobrazí starší verze, ujistěte se, že v PATH je cesta nového fenoménu nastavena na začátku. Je možné, že v PATH máte také nastaveno C: \ ProgramData \ Oracle \ Java \ javapath. Pokud ano, musí to být za cestou k nejnovějšímu jevu. ModulyV Javě 9 je nejpříznivější změnou projekt Jigsaw –, ale stačí, když si vzpomeneme, že se jedná o divizi modularity – velkého monolitu –, takže celá aplikace v jednom balení do menších buněk – moduly. Moduly pak řeknou, co publikují světu a co požadují pro svou správnou funkčnost. Každý modul obsahuje soubor modul-info.java a alespoň jeden balíček. Module-info.java obsahuje popis závislostí, které modul potřebuje. Každý modul je nezávislý v tom, že pokud obsahuje obrázky nebo konfigurační soubory, modul je spravuje sám. Vše v modulu je pro modul soukromé, pokud neřekneme jinak. Existují 4 typy modulů.Systémové moduly – Java SE a JDK moduly –, pokud si všimnete, jdk nainstalovaný pro novější jev postrádá složku jre. Nyní jsou jmody. Zde máme všechna výchozí nastavení poskytovaná moduly.[Image] Aplikační moduly jsou moduly, které chceme vytvořit, když se rozhodneme, že chceme moduly používat. Automatické moduly je vytvořen, když do modulu cesty přidáme soubory JAR. Název modulu je převzat z názvu souboru. Tyto automatické moduly mají plný přístup ke všem ostatním modulům načteným na cestě. Nepojmenovaný modul = pokud jsou některé třídy nebo soubory jar načteny na cestě –, tyto třídy a soubory jar jsou automaticky přidány do tohoto nejmenovaného modulu. Používá se pro zpětnou kompatibilitu s předchozím starším Javanese kódem. DistribuceModul by měl být zabalen jako jarní soubor – jeden jarní soubor by měl obsahovat maximálně jeden modul. Když provádíme projekt sestavení, musíme být opatrní, abychom každý modul v našem projektu zabalili jako samostatnou pružinu. Základní modulySlíbili jsme, že jdk má novou strukturu, která obsahuje jmoduly. Zde jsou základní moduly. Pokud zadáme příkaz, můžeme tyto moduly uvést pomocí příkazového řádku <b>java --list-modules</b>. [Image] Každý modul, který vytvoříme, použije implicitní modul java.base. Použití dalších modulů bude k dispozici po konfiguraci. Vytvoření moduluModul v podstatě vzniká, pokud definujeme soubor modul-info.java v kořenovém adresáři zdrojového kódu modulu. Tento okamžik pracuje se zdrojovým kódem jako s modulem. Moduly se navzájem nevidí – nemají přístup k sobě navzájem a ke třetímu atd. Podle toho, kolik modulů používáme. Pokud chcete použít něco zvenčí nebo chcete, aby byla viditelná vnitřek vašeho modulu nebo vnitřní čas vašeho modulu, musíte jej definovat. Pojďme mít projekt, ve kterém definujeme nový modul. V modulu máme složku src, do které vložíme veškerý zdrojový kód. Uvnitř definujeme balíček sk.jaro.demo a stále v něm vnější a vnitřní. Vytvoříme jednoduché třídy, které jen něco napíšou na konzoli.[Image] package sk.jaro.demo.external; public class HelloMainModuleExternal { public void doAction() { System.out.println ("Hello main module HelloMainModuleExternal"); } }  package sk.jaro.demo.internal; public class HelloMainModuleInternal { public void doAction() { System.out.println("Hello main module HelloMainModuleInternal"); } } Tyto třídy se liší pouze v názvu a příkazu na konzole. Později nastavíme vnitřní, aby byl viditelný pouze v hlavním modulu. Později nastavíme externí, aby byl viditelný mimo hlavní modul. Vytvořte soubor modul-info.java v src tohoto modulu. Uvnitř souboru je syntaxe, kde klíčovým slovem je nejprve modul, pak název modulu – můžete také použít tečky, a pak jsou zde složené závorky: modul nasmodule { }. Chceme, aby byl externí balíček k dispozici pro další moduly –, které budou nastaveny pro export. module main { exports sk.jaro.demo.external; }Nyní vytvoříme nový modul ve stejném projektu s názvem utils. Uvnitř budeme mít jednu třídu, ve které se pokusíme použít třídu HelloMainModuleExternal z hlavního modulu.[Image] Module-info.java musí nyní obsahovat, že v tomto modulu požadujeme hlavní modul –, protože z tohoto modulu používáme funkčnost. module utils { requires main; } Nyní můžeme použít třídy, které byly exportovány z hlavního modulu: package sk.jaro.demo; import sk.jaro.demo.external.HelloMainModuleExternal; public class UseSomethingFromMainModule { public static void main(String[] args) { HelloMainModuleExternal helloMainModuleExternal = new HelloMainModuleExternal(); helloMainModuleExternal.doAction(); } }ZávěrNakonec si s tím můžete hrát hned teď. Zkuste použít třídu, která není exportována z hlavního modulu. O modulech by bylo možné napsat a mluvit o nich, ale doufám, že pochopíte princip modularizace. Během studií na toto téma mám několik otázek, na které jsem dosud neodpověděl. Například: Maven s java modularizací? Rámce a modularizace? Pokud se vám tento článek líbil, napište něco do komentářů, budu šťastný. Zajímá vás Java? Vyzkoušejte jeden z kurzů na toto téma https://skillmea.sk. Pokud se o mně chcete dozvědět více, sledujte můj web www.jaroslavbeno.sk. jaro Zdrojové kódy ke stažení.