Výsledky vyhledávání

Předplatné Learn2Code online kurzů jsme letos trochu upravili a máš možnost si jej objednat nebo prodloužit za výhodných podmínek. Vždyť čti dál. Cenu ročního přístupu jsme snížili z 249 Eur na 199 Eur a kromě toho, pokud si předplatné objednáš například v listopadu, přístup získáš až do konce prosince 2018. Máš tak od nás další měsíc studia programování, online marketingu nebo designu grátis .  Co všechno u nás najdešJiž téměř 40 online kurzů můžeš studovat na Learn2Code platformě. Další kurzy budou neustále přibývat, zmíním jen ty nejzajímavější, na které se asi nejvíc těšíš: • Python pro začátečníky • Android Developer • JavaScript série • VBA programování • Adobe Illustrator • a mnoho dalších témat Toto vše máš za 199 Eur, což je přibližně 15 Eur na měsíc , pokud přičteme i prosinec 2017 jako bonusový měsíc, který dostáváš zdarma. A to se vyplatí, protože dostaneš desítky kurzů, stovky hodin videomateriálu, certifikáty o absolvování kurzů, podporu od lektorů v diskusích. Předplatné jako dárekNevíš, čím obdarovat sebe nebo své blízké na Vánoce? Máme pro tebe super tip - Learn2Code Předplatné :) Vzdělávání je ta nejlepší investice do budoucnosti pro tebe nebo tvé blízké. A proto nám napiš email a vystavíme ti dárkový poukaz.[Image] Garance včetně penězLearn2Code kurzy prošly stovky spokojených studentů, nekupuješ tedy kočku v pytli. Pokud sis přesto nejistý, jestli se ti bude online forma vzdělávání zamlouvat a zda ti bude vyhovovat, garantujeme ti vrácení peněz v ochranné lhůtě 14 dnů. V případě, že tedy nebudeš s našimi kurzy spokojen, vrátíme ti plnou částku zpět. O vrácení peněz nás požádej emailem do 14 dnů od tvé objednávky.[Image] Pojď do toho! Veškeré info a přihlašování do předplatného  najdeš na této stránce . Pokud máš nějaké dotazy nebo nejasnosti, napiš nám email nebo zavolej :) 

Lambda a vnitřní anonymní třídyVelmi se nám žádá říci, že lambda výrazy jsou jen zkratky jak napsat vnitřní anonymní třídy. Ale pamatuj si, není tomu tak. Vypadá to podobně, ale lambda není implementace rozhraní. Lambda je sama osobě nezávislá jiná věc. Podívejme se na příklad. Namísto toho, abychom použili implementační třídu našeho rozhraní IHelloWord, vytvoříme si vnitřní anonymní třídu. IHelloWord helloWord3 = new IHelloWord() { @Override public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); } };Všechny 3 možnosti, které mají jako návratovou hodnotu rozhraní IHelloWord můžeme podsunout do metody printHelloWord(IHelloWord helloWord). helloWord.printHelloWord(helloWord1); helloWord.printHelloWord(helloWord2); helloWord.printHelloWord(helloWord3); Jak to, jak to?Jak java ví, jaký má použít typ pro lamba výraz? Abychom tomu porozuměli, vytvoříme si novou třídu, kde budeme pracovat s lambda výrazem. Vytvořme si rozhraní, které bude mít jednu metodu, která bude vracet int a na vstupu bude také int. interface Nasob{ int nasob(int a); } Ako by vyerala implementácia tohto rozhrania? class NasobPiatimi implements Nasob{ public int nasob(int a){ return a*5; } }Nyní si navrhněme lambda výraz, který odpovídá dané metodě. Nepotřebujeme návratovou hodnotu int, neboť java umí na ni přijít sama a nepotřebujeme ani název metody a ani modifikátor přístupu public. Náš lambda výraz bude vypadat takto: (int a) -> a*5;Nyní použijte tento lambda výraz: public static void main(String[] args) { Nasob nasobPiatimi = (int a) -> a*5; System.out.println(nasobPiatimi.nasob(10)); }Na výstupu bude 50. V tomto příkladu se lambda tváří jako instance rozhraní Nasob. V předchozích příkladech, kdy jsme používali HelloWord, jsme takovou proměnnou vkládali jako parametr metody printHelloWord (HelloWord3 v IDEi). Namísto toho jsme mohli tuto lambdu vložit přímo do metody. helloWord.printHelloWord(() -> System.out.println("HelloWord impls lambda");); Java kompilátor vezme tento lambda výraz a podívá se kam jde. Jedná se o metody printHelloWord a podívá se, co akceptuje na vstupu. Akceptuje rozhraní HelloWord. Pokud lambda sedí s požadavkem, že dané rozhraní obsahuje jen jednu metodu a ta vrací void a na vstupu nemá žádný parametr, tak java řekne, že daná lambda je typu HelloWord. Toto se jmenuje Type inference. Java si sama zjistí typ. Teď, když víš jak java dokáže zjistit typy, vrátíme se k příkladu, který jsme začali psát v této kapitole. V našem příkladu umíme ještě více zkrátit zápis našeho lambda výrazu. Nasob nasobPiatimi = (int a) -> a*5; System.out.println(nasobPiatimi.nasob(10));Jelikož naše lamba jde do metody rozhraní, kterou známe interface Nasob{ int nasob(int a); } Tak vieme presne povedať aký typ má vstupný paramter metódy. Je to int. interface Nasob{ int nasob(int a); }Když to víme, tak nemusíme při psaní lambda výrazu znovu specifikovat typ vstupního parametru. Nasob nasobPiatimi = (a) -> a*5; A jelikož máme jen jeden parametr, nemusíme psát ani závorky. Násob napětí = a -> a*5; Už nebudeme nic mazat, neboť by nám už nic nezbylo 😃 Nyní můžeme napsat metodu, která bude na vstupu očekávat rozhraní Nasob a když ji použijeme, tak do ní vložíme na vstup náš lambda výraz. public static void printNasob(Nasob nasob){ System.out.println(nasob.nasob(10)); } public static void main(String[] args) { printNasob(a -> a*5); }V jevu mohli klidně vytvořit nový typ pro tyto lambda výrazy. Ale neudělali to a jedním z důvodů je i zpětná kompatibilita se starším kódem. Jak už víme, tak lambda výrazy můžeme použít všude tam, kde máme vyhovující rozhraní. Ve vnitřních anonymních třídách, v metodách kde je na vstupu interface a podobně. Příklad: HelloWord helloWord3 = new HelloWord() { @Override public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); } }; HelloWord helloWord3 = () -> System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); Při tomto musíme pamatovat, aby rozhraní byla jedno metodová nebo aby ostatní metody rozhraní byly default. A dané metody v rozhraních, aby se shodovaly s lambda výrazem. Takové rozhraní s jednou abstraktní metodou (metoda, která poskytuje popis ne implementaci) se nazývá Functional interface. Představ si, že používáš rozhraní, které má jen jednu metodu a používáš ho pro lambda výrazy. Nyní by někdo cizí přišel a do tohoto rozhraní by přidal další abstraktní metodu, přesněji její popis bez implementace. Takové rozhraní by již více nebylo functional interface a proto by se nemohlo použít pro lambda výraz a nastala by chyba - přestože rozhraní by bylo v pořádku. Třeba na to myslet a pokud chceme něco přidat do functional interfac, tak jen jako default metody. Abychom upozornili kohokoli, kdo by chtěl něco přidat do našeho rozhraní, tak máme možnost přidat anotaci @FunctionalInterface. K anotacím se ještě dostaneme, tak se nebojte. Nyní je důležité vědět, že je to pomůcka – tato pomůcka nám udělá to, že jakmile napíšeme další metodu do našeho rozhraní, tak nastane chyba. Danou anotaci nemusíme psát, ale je to super. @FunctionalInterface public interface HelloWord { void sayHello(); }Příklady na vyzkoušení: 1. vytvoř si seznam míst 2. setřiď seznam 3. napiš metodu, která vypíše vše ze seznamu míst 4. udělej si metodu, která vypíše jen ta města, která se skládají z jednoho slova nepoužívej při tom lambda výrazy Pokračování příště 👋 Články a online kurzy o Javě pro tebe připravuje Jaro Beňo.

Každý týden jeden blog. Takové jsem si dal předsevzetí do nového roku. Hned první týden se to nepodařilo, ale co už 🤦🏻‍♂️ . V tomto textu (nebo seriálu?) budeme řešit tvůj vlastní Virtuální privátní server (VPS). Konkrétně: • zjistíme co to VPS vlastně je a jaké jsou výhody a případné nevýhody, • zkusíme analyzovat naše potřeby a vybrat vhodné parametry našeho serveru, • VPS koupíme, nastavíme, zajistíme a připravíme pro naši aplikaci, • z GitHub repozitáře nasadíme naši aplikaci do produkce pomocí GithubActions (CI), • koupíme doménu a nasadíme SSL certifikát pomocí letsencrypt. Je to hodně práce, pome na to.[Image] K čemu mi je vlastní server?Hned na začátku si to vyjasněme: VPS je pro většinu projektů zbytečný. Při dnešních možnostech, jak svou aplikaci umíme nasadit do produkce a zpřístupnit ji uživatelům na pár kliků, je často zbytečné řešit komplikované nastavování vlastního serveru. Hlavně údržba a řešení případných problémů nám může připomenout, jak špatně jsme se rozhodli. Přesto VPS má své místo a někdy se opravdu může hodit, například: • pokud máš linux v malíčku, nebo svůj VPS už máš (jsi zkušený/á), • pokud výkon sdíleného hostingu viditelně nestačí a už neumíš svou aplikaci dále optimalizovat, • pokud nepostačují dostupné technologie sdíleného hostingu (potřebuješ doinstalovat vlastní knihovny, tooly), • pokud má aplikace extrémní nároky na výkon procesoru, velikost paměti, nebo potřebuješ ukládat gigabajty/terabajty dat, • pokud jsou data, se kterými pracuješ příliš senzitivně na to, aby byla uložena na jednom místě spolu s daty jiných uživatelů sdíleného hostingu. Asi bychom našli i další případy, specifika, kdy se hodí VPS, tyto nám však prozatím postačí. Pokud tedy spadáš do některého z kritérií, čti dále. Jaký výkon serveru potřebuji?Brzdí. Než přistoupíme ke koupi serveru bychom měli vědět, jaké jsou naše požadavky. Alespoň přibližně. Potřebujeme spoustu jader procesoru? Nebo si vystačíme s jedním, případně dvěma jádry? Potřebujeme spoustu operační paměti, nebo terabajty dat na disku? To jsou těžké otázky, ale poradím ti: • Pokud aplikace neexistuje a chceš VPS jen vyzkoušet, zvol nejlevnější server jaký je v nabídce. Zda máš 1 procesor, nebo 32 procesorů - terminál reaguje vždy stejně rychle. • Pokud je aplikace nová a neznáš její nároky, začni raději s méně výkonným a levnějším serverem. Například CPU s jedním nebo dvěma jádry a 2G RAM. Většina providerů disponuje jednoduchým škálovacím nástrojem. Pokud se zvýší nároky, pohneš v administračním rozhraní nějakým sliderem a šup, máš o dvě jádra více, případně dvojnásobek RAM - do pár vteřin. • Pokud jsi narazil na limity sdíleného hostingu, pravděpodobně znáš důvod, proč chceš vyzkoušet VPS. Nejlepší pokud si komunikoval s podporou svého providera a potvrdili, že jsi narazil na limit jejich CPU, nebo RAM. Kde koupit server?Takže, pokud víme alespoň přibližně co chceme, udělejme průzkum. Osobně mám vyzkoušených těchto prodejců VPS: • Linode, DigitalOcean, Hetzner, WebSupport Ubuntu Server a terminál bude u každého prodejce stejný. Řídit se tedy můžeme podle následujících kritérií: 1. cena 2. ještě jednou cena 3. možnosti administračního rozhraní a případného navyšování výkonu do budoucnosti 4. lokalita datového centra (co nejblíže uživatelům) Moje zkušenost V poslední době to u mě osobně vyhrává Hetzner (hetzner.de). Frajeři mají vynikající ceny (vlastní server v době psaní tohoto textu umíš získat již za 3E/měsíc) a navyšování počtu CPU a RAM je řešeno jednoduchým sliderem v administračním rozhraní. Super věc 🎉. Datové centrum můžeš zvolit relativně blízko – Falkenstein, Nemecko. TIP: V levém horním rohu změníš jazyk webu z německého na anglický. 😎 Vytvoření účtu HetznerJak se už konečně tedy dostaneme k vlastnímu serveru? Takto: 1. Vytvoř si účet na hetzner.de (klik) 2. Klikni na linku, kterou ti Hetzner poslal na email zadaný při registraci 3. V sérii formulářů vyplň své iniciály (poslední formulář vyžaduje údaje o platbě, žádná platba předem však není nutná) 4. Po vyplnění a odeslání formulářů se implicitně zobrazí formulář - nastavení tvých iniciál. Vpravo nahoře klikej na čtverečky a vyber z nabídky možnost "Cloud": Pokud máš po absolvování předchozích kroků před sebou takovou obrazovku:[Konzole cloudu Hetzner.de. je vše v pořádku.] Můj server!Už jsme blízko. V seznamu projektů (předchozí obrázek) klikni na "Default" (tento název umíš změnit přes ikonu tří teček v pravém horním rohu karty produktu) a následně "Add server".[Vytvoření nového VPS.] Parametry serveruNyní zvolíme parametry serveru. V tomto případě zvolíme nejlevnější variantu, ale některé možnosti popíšeme blíže. Parametry serveru tedy nastavíme následovně: 1. Location (umístění datového centra): Falkenstein, protože je nejblíže Slovensku. 2. Image (operační systém): Ubuntu 20.04, protože s ním umím pracovat a také existuje obrovská komunita uživatelů Ubuntu serveru, což usnadní vyhledání návodů a řešení případných problémů. Se serverem Ubuntu bude dále pokračovat i tento tutoriál. 3. Type (typ serveru): Standardní, protože nám nevadí, že spolu s naším VPS budou na fyzickém serveru běžet i jiné virutální servery. Dedikovaný typ serveru je vhodný jen tehdy, potřebujeme-li opravdu velký výpočetní výkon pro naše použití. Z dalších možností typu serveru vyberme hned první s označením CX11 a tedy 1x VCPU, 2GB RAM, 20GB SSD v ceně €2.99 za měsíc. 4. Volume (externí disk): Nevytváříme externí disk. 1. TIP: Pokud vytvoříme VPS o velikosti SSD 20GB a potřebujeme více dat, nemusíme hned měnit velikost SSD na serveru, ale můžeme připojit k serveru externí disk. Má to jednu velkou výhodu a jednu menší. Velkou výhodou je, že v případě zvyšování výkonu (např. z 1CPU a 2GB RAM na 4CPU 8GB RAM) můžeme zvolit možnost, že nechceme navyšovat i velikost SSD – tedy SSD zůstane na hodnotě 20GB. Takové rozhodnutí nám v budoucnu umožní i krok zpět a tedy snížení počtu VCPU a RAM. Takto můžeme ušetřit nemálo finančních prostředků, pokud potřebujeme zvýšit výkon VPS jen dočasně, ne natrvalo (např. pokud je aplikace přetížena jen v období Vánoc). 5. Network (síť): Nevytváříme síť, protože nevytváříme skupinu serverů, které potřebujeme mít na jedné síti (např. pokud bychom potřebovali zvlášť VPS pro webserver a databázový server). 6. Additional features (další možnosti): V případě možnosti User data nespekulujeme (zatím). To se nám může hodit tehdy, chceme-li některé činnosti automatizovat, například automaticky přidat uživatele do systému, spustit různé skripty po instalaci a podobně. Backups jsou pravidelné zálohy, což je nutnost na produkčním serveru, kde běží ostrá aplikace. Tato služba je však zpoplatněna – 20% z ceny našeho serveru. Pokud tedy vytváříš produkční server, nafurt, tak doporučuji i se zálohami. Pokud jen testuješ, tak je to na tobě 😉 . 7. SSH Key (SSH klíč): Pokud máš zkušenosti s *nix systémy, možná máš vytvořený svůj id_rsa.pub klíč. Pokud ano, tady ho můžeš použít a tak se autentifikovat při připojování k serveru. V opačném případě (a to je náš případ) ti bude zasláno heslo k root uživateli na tvůj email. Tady tedy nespekulujeme a zatím nezaškrtneme tuto možnost. 1. TIP: Povolit vzdálený přístup pro root uživatele není bezpečné a používá se pouze pro prvotní nastavení serveru (první přihlášení do nového VPS). Jedním z prvních kroků po přihlášení se do nového VPS by mělo být vytvoření vlastního uživatele, který se bude přihlašovat pomocí klíče (ne hesla) a zakázání vzdáleného přístupu pro root uživatele. To bude také náš postup. 8. Name (Název): Toto je název serveru, který je zobrazen v administračním panelu hetzner, ale iv konzole po připojení k serveru přes SSH protokol. TIP: Vzpomeň si na nějaké názvy světů, postav z tvých oblíbených počítačových her, komiksů nebo filmů 😎 . Hodně čtení kvůli pár klikům. Nastavení serveru tedy může vypadat i takto:[Nastavenie parametrov VPS.] První SSH spojení Po potvrzení nastavení chvíli počkáme na spuštění nové instance našeho VPS. Zároveň nám Hetzner doručí email s informacemi o IP adrese, na kterou se budeme připojovat a heslem pro root uživatele. Tak zkontroluj email a pojď se přihlásit na server přes SSH. Jaký program použít k přihlášení přes SSH? Pro MacOS je to Terminal nebo iTerm. V případě linuxu (jakéhokoli) je to velmi podobné MacOS - tedy opět Terminal. Uživatelé Windows mohou použít pro SSH připojení program Putty, případně nainstalovat WSL doplněk a použít WSL terminal. Napiš nám pokud se setkáš s nějakým problémem, pořešíme. Z emailu jsem se dozvěděl, že IP mého serveru je 78.47.244.57 a heslo k uživateli root je ss3PgfWnHwxUhUaKEEr9 (ani nezkoušej, server v době čtení tohoto textu již nebude existovat).[Email s autorizáciou do nášho VPS.] TerminalPříkaz ssh, který použijeme v MacOS, Linux nebo WSL terminálu má následující syntax: ssh pouzivatel@ip_servera Tedy v našem případě: ssh root@78.47.244.57 Terminál si vyptá heslo, můžeme ho jen zkopírovat a přilepit. Při zadávání hesla do terminálu se nezobrazují žádné hvězdičky ani odezva. Proto jen potvrdíme příkaz klávesou Enter. Pokud se na server připojujeme poprvé, SSH se zeptá, zda chceme server uložit do seznamu SSH serverů. Napíšeme yes a spojení se v případě správného hesla úspěšně naváže:[Image] První připojení k serveru přes SSH. Při prvním přihlášení je nutné změnit heslo uživatele root. Zadáme staré heslo a vytvoříme nové. Hotovo. Náš nový VPS server Ubuntu 20.10 je vytvořen. Co dál?V další části blogu budeme pokračovat s nastavením našeho serveru: 1. vytvoříme si na lokálním počítači SSH klíč 2. vytvoříme na serveru vlastního uživatele a nastavíme přihlašování přes SSH klíč 3. zajistíme server pomocí firewallu, fail2ban a jiných nástrojů 4. nainstalujeme a spustíme webový server (nginx) 5. nainstalujeme a spustíme databázový server (postgresql, pokud budeš potřebovat tak i MySQL) 6. nainstalujeme závislosti (git, nodejs, ...) Ve třetí části budeme řešit deploy naší aplikace na VPS: 1. koupíme doménu a nasměrujeme ji na server 2. naklonujeme naši aplikaci na server, spustíme ji pod doménou a vytvoříme k ní službu (systemd service aby se automaticky spustila při případném restartu serveru) 3. pomocí certbot nastavíme doméně SSL certifikát a zpřístupníme aplikaci pod HTTPS 4. pomocí GithubActions nastavíme continous integration tak, aby se po push do main branche spustily automatizované testy a v případě bezchybnosti se aplikace rovnou nasadí do produkce Hodně roboty máme. Ale hodně se také naučíme. Čtvrtá část není.

Power BI a Tableau jsou dvě důležité Business Intelligence technologie pro shromažďování, integraci, analýzu a prezentaci obchodních informací. Pomáhají vám provádět datovou analýzu, manipulaci s údaji a jejich vizualizaci, abyste měli přehled v informacích a dobré podklady pro byznys rozhodnutí. V tomto článku se podíváme na Power BI a Tableau, prozkoumáme jejich podobnosti a rozdíly, jakož i jejich výhody a nevýhody. Po přečtení byste měli mít představu o tom, co je pro vaše potřeby to pravé. Krátce o historii Business IntelligenceBusiness Intelligence je zde s námi již od 60. let 19. století, kdy Sir Henry Furnese, americký bankéř sbíral a analyzoval údaje, aby získal cenné informace a předčil tak konkurenci. V roce 1958, napsal počítačový vědec IBM Hans Peter Luhn článek, který popsal potenciál shromažďování Business Intelligence pomocí technologií. Business Intelligence, jak se dnes chápe, využívá technologie pro shromažďování a analýzu údajů, jejich přeměnu na užitečné informace a jednání na základě nich. Tableau bylo poprvé spuštěno v roce 2004 a poskytuje uživatelům drag-and-drop způsob vytváření interaktivních vizualizací a dashboardů. Tableau má řadu produktů, které pomáhají firmám ukládat, analyzovat a vizualizovat údaje. Microsoft Power BI přišlo na scénu o několik let později, poprvé bylo veřejnosti představeno v roce 2011. Cílem bylo vytvořit snadno použitelné rozhraní, které umožní organizovat a vizualizovat data i neprogramátorům. Stejně jako Tableau obsahuje i Power BI několik různých komponentů. Podobnosti Power BI a TableauV následujících řádcích se podíváme na podobnosti mezi těmito dvěma nástroji. Uživatelsky přívětivé a code-freeTableau i Power BI jsou ideálními nástroji, které se naučíte, pokud jste nováčkem v oblasti datové analýzy. Pokud jste business analytikem, jsou to dva hlavní nástroje pro vizualizaci dat, které budete potřebovat pro práci s nimi. Připojení na různé zdroje datJedna věc je vizualizace údajů, které máte, ale důležité je mít řadu vstupů. Firmy mají tendenci shromažďovat data z více kanálů. Při srovnání Tableau a Power BI vidíme, že obě se mohou připojit k širokému spektru zdrojů. Patří sem MS Excel, CSV a JSON a placená verze obou platforem vám poskytuje přístup k více než 50 dalším datovým konektorům, jako jsou Google Bigquery, Amazon Redsift a Salesforce. Vizualizace se aktualizují, pokud se změní základní údaje.[Příklad dashboardu v Power BI] Množství různých vizualizacíTableau i Power BI vám mohou pomoci prezentovat data různými způsoby. Máte možnosti pro vizualizace včetně sloupcových a čárových grafů, stromových map a geografických map. Na obou platformách můžete s těmito vizualizacemi interagovat, například umístěním kurzoru myši na ně získáte více informací a použitím filtrů, a také je můžete zkombinovat a vytvořit interaktivní dashboardy. PopularitaNa základě údajů z webstránky Slintel z března 2023 má Power BI tržní podíl 13,27 %, zatímco Tableau využívá 13,83 % firem v rámci Business Intelligence řešení. Obě řešení mají desetitisíce firemních zákazníků na světě.[Příklad dashboardu v Tableau] Rozdíly mezi Power BI a TableauTyto rozdíly mezi Power BI a Tableau zvažte, pokud uvažujete o jejich využití pro při svém podnikání či ve své kariéře. Power BI funguje pouze na WindowsTo může výrazně zasáhnout do výběru těchto dvou platforem. Pokud budete pro svou práci většinou používat Mac, lepší volbou je Tableau, protože Power BI nemůžete používat na macOS. CenyPower BI má výhodu oproti Tableau, pokud jde o ceny. Power BI Pro stojí 10 USD měsíčně na uživatele a ještě výkonnější služba Power BI Premium stojí 20 USD měsíčně na uživatele. Více než 8 % uživatelů uvádí ceny jako jednu z největších silných stránek Power BI. Uživatelé služby Power BI zjišťují, že její cena je často zahrnuta v balíčku předplatného od společnosti Microsoft a existuje bezplatná verze. Uživatelé si mohou vybrat z úplného balíka Tableau Creator za 70 USD měsíčně nebo se rozhodnout pro Tableau Explorer za 42 USD měsíčně, pokud potřebujete použít pouze stávající dashboardy. Uživatelé, kteří si jen potřebují prohlížet a interagovat s informačními panely, mohou získat předplatné Tableau Viewer ve výši 15 USD měsíčně. Programovací jazykyPokud jde o použití Power BI a Tableau s různými programovacími jazyky, existují další rozdíly: • Power BI: k manipulaci s daty a modelování můžete použít jazyk M a Data Analysis Expression. Je možné připojit i programovací jazyk R. • Tableau: s Tableau máte větší výběr a flexibilitu. Kromě jednodušší integrace s R můžete implementovat Tableau Software Development Kit s jazyky Python, Java, C a C++. Další rozdíly• Tableau je nejlépe známé pro své vizuálně atraktivní vizualizace dat, zatímco Power BI je preferováno pro svou schopnost pracovat s více údaji. • Tableau je ideální pro zkušené datové analytiky, zatímco Power BI mohou používat zkušení i začínající uživatelé. • Zvládnutí Tableau vyžaduje čas a odborné znalosti, zatímco používání Power BI je jednodušší. • Tableau dokáže efektivně zpracovat velké objemy dat, zatímco Power BI je lepší pro omezené objemy dat. ZávěrTakže Power BI nebo Tableau? Který z těchto dvou nástrojů si nakonec vyberete, jednoduše závisí na tom, jak je potřebujete používat ve svém podnikání. Pro nás má mírně navrch Power BI. Jeho snadné použití, podobnost s Excelem a cenová dostupnost z něj činí skvělou volbu pro mnoho firem. Tableau má stále jedinečné výhody, které ocení mnohé firmy a analytici. Je lepší pro větší objemy dat, nabízí krásné vizualizace dat a větší možnosti přizpůsobení než Power BI.

V tomto článku se spolu podíváme na základy práce s čísly a znaky v programovacím jazyce Java.  Čísla[Image]Proč používat Numbers a ne primitivní datové typy? Pokud nějaká metoda přijímá jako parametr Object, tak jí neumím podsunout primitivní datový typ. Můžeš použít konstanty, jako například MIN_VALUE nebo MAX_VALUE. Můžeme používat metody pro konverzi do a z primitivních datových typů i ze String. Byte b = 127; Byte b2 = 128; //error Byte len do 127Pro všechny typy máme metody, které z textu umí vylovit daný typ. Zde je třeba si dát pozor, protože pokud chci ze Stringu dostat Integer - ale zadám tam text, tak to bude chyba. String decimal = "2.5"; double d1 = Double.parseDouble(decimal); decimal = "2.5a"; double d; d = Double.parseDouble(decimal); //chyba Když mluvíme o číslech, tak nemůžeme nezmínit modulo. Plus, minus známe, ale modulo by nám mohlo dělat problém. private static void modulo() { for(int i = 0; i < 32; i++){ rozdajHracoviKartu(i%4,i); } } private static void rozdajHracoviKartu(int hrac, int karta) { System.out.println("rozdavam hracovi "+hrac+", kartu cislo "+karta); }V tomto příkladu výsledek modulu nebude nikdy více než 3 a méně než 0. Tedy se karty rozdají mezi všechny hráče ve hře. Zkus si to poměnit sám. Matematické operácePro mnoho matematických operací máme třídu Math, která obsahuje řadu statických metod. Názvy jsou samo vysvětlující, nebo si viz níže komentáře: System.out.println("a "+a+" abs "+ Math.abs(a)); //absolútna hodnota System.out.println("b "+b+" ceil "+Math.ceil(b)); //zaokrúhli nahor System.out.println("b "+b+" floor "+Math.floor(b)); //zaokrúhli nadol System.out.println("b "+b+" rint "+Math.rint(b)); //klasicke zaokruhovanie zmen b ... vracia double hodnotu intu System.out.println("b "+b+" round "+Math.round(b)); //klasicke zaokruhovanie zmen b ... vracia int alebo long ... int round(float f) System.out.println("c "+c+" a d "+d+" max "+Math.max(c, d)); System.out.println("c "+c+" a d "+d+" min "+Math.min(c, d)); Náhodní čísloV Math třídě máme metodu random. Vrací hodnotu od 0.0 do 1.0 . Krácením umíš zvětšit a musíš přetypovat na int pokud chceš celá čísla. private static void randomNumbers() { int number = (int)(Math.random() * 100); System.out.println(number); }ZnakyPrimitivní datový typ char se používá k uchování jednoho znaku. U char máme také možnost použít jeho alternativu objektovou a to Character V jevu existují escape sekvence. To jsou znaky, tedy char, před kterým je zpětné lomítko. Tyto sekvence mají pro kompilátor zvláštní smysl. Neberou se jako nějaký jednoduchý text. \t - vloží tab \b - vloží backspace \n - vloží nový řádek \r - vloží carriage return \f - vloží formfeed \' - vloží jednu uvozovku \" - vloží dvojitou uvozovku \\ - vloží zpětné lomítko Máme řadu pomocných metod: Character ch3 = 'a'; System.out.println("char "+ch); System.out.println("isLetter "+Character.isLetter(ch)); System.out.println("isDigit "+Character.isDigit(ch)); System.out.println("isWhitespace "+Character.isWhitespace(ch)); System.out.println("isUpperCase "+Character.isUpperCase(ch)); System.out.println("isLowerCase "+Character.isLowerCase(ch)); System.out.println("toUpperCase "+Character.toUpperCase(ch)); System.out.println("toLowerCase "+Character.toLowerCase(ch)); System.out.println("toString "+Character.toString(ch));Tímto způsobem umíš vložit také speciální znaky z hora:System.out.println("Some \t nice text. tab"); System.out.println("Some \t\b nice text. backspace"); System.out.println("Some \n nice text. new line"); // je to niečo ako na starom písacom stroji kedy si sa presunul na začiatok riadku //ak nedáš ale nový riadok, tak ti prepíše to čo tam už máš napísané System.out.println("Some \r nice text. carriage return"); System.out.println("Some \r\n nice text. carriage return a new line"); System.out.println("Some \' nice text. ");Pokud chceš zadat speciální hodnotu, tak musíš zadat před daný speciální znak lomítko. char uvodzovka = '''; //error char uvodzovka = '\''; System.out.println("Some " nice text."); //error System.out.println("Some \" nice text."); System.out.println("Some \ nice text."); //error System.out.println("Some \\ nice text.");ZávěrPokud tě zajímá Java, tak jsi tady na https://skillmea.\cz pohledej kurzy, které se věnují programování v Javě a nauč se víc. Já jsem Jaro a doufám se vidíme při dalším článku nebo videu.

V novém podcastu jsme si povídali s Tonym Dúbravcem. Tony je online marketér, tvůrce podcastu "Doba digitální" a newsletteru o digitálních novinkách. Je odborníkem na social media a e-commerce, takže dnes budeme mluvit právě o těchto tématech. ➡️ Tony, jak silný trend vidíš aktuálně na social media?Jedním z trendů jsou určitě krátká videa, která přišla z TikToku a postupně se dostala na ostatní platformy. Dalším trendem je influencer marketing nebo jiný přístup k obsahu, který začíná s příchodem TikToku zabývat více na kvantitu, ne jen na kvalitu.   ➡️ Ty jsi nyní konzultant pro strategie social media, čemu se věnuješ více detailně?Působím jako marketing manažer v Medusa Group, největší gastro společnosti na Slovensku. Mým druhým směrem je zároveň vytváření týmů pro klienty, které jsou složeny z freelancerů. Pracuje s agenturními týmy složenými z freelancerů a vytváří tým podle potřeb klienta, kde jsem v pozici account manažera. Kromě toho provádí školení o sociálních sítích, přednáší na eventech a publikuje podcasty a newslettery o digitálních novinkách. [Natáčení podcastu] ➡️ Jak vnímáš vývoj infuencer marketingu na trhu? Je poptávka ze strany firem vyšší? Je to stále považováno za "sexy" pro firmy. Ne každý si ovšem uvědomuje, že to není vždy to, co by měli řešit. Je to pořád buzzword, ale výrazně se to změnilo od doby, kdy jsem psal blogy. Tato oblast nabrala obrovský rozmach a nyní už pro některé představuje základ jejich příjmu. Někteří lidé se totiž živí jen tím, že propagují produkty a služby. Momentálně existují dvě hlavní formy takové spolupráce. První je, že někdo žije tou značkou, používá ji a je jejím ambasadorem. Druhou formou jsou influenceři, kteří v podstatě prodávají reklamní prostor.    ➡️ Kolik výstupů bys doporučil dohodnout aby to mělo smysl?  Pokud chceš jen zásah, pak má smysl i jeden příspěvek, záleží také na tom, kolik času trvá kampaň a kolik máš budget. Většina influencerů si účtuje za příspěvek, nebo mají nějaký balík příspěvků a stories. Většinou se to jen násobí. Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout, jestli ti stačí jeden příspěvek nebo chceš kampaň táhnout déle. Pak by se možná vyplatilo uvažovat o užší spolupráci s influencerem, ne jen o „koupě reachu.“   ➡️ Jak se pohybují ceny v influencer marketingu? U influencerů s 50 tisíci followery je to částka od 500 € za příspěvek. Obecně bych řekl že to začíná na 250 €. Samozřejmě se najdou influenceři, kteří ti udělají za 200 € tři příspěvky nebo tě spropagují za barter. Je to individuální, každý si své práce váží jinak.   [Tony Dúbravec ve Skillmea podcastu] ➡️ Existuje nějaká databáze, kde si umíš vyhledat relevantní influencery k navázání spolupráce? Existují také agentury, které se věnují této oblasti. Samozřejmě, za nějakou provizi. Doporučuji, pokud je to v možnostech, dělat si to sám nebo s někým, komu důvěřuješ a zná prostředí. Pokud si to člověk řeší sám, tak pozná ten svět influencerů, pochopí, že to není jako nakupování v obchodě.    ➡️ Co doporučuješ měřit při influencer marketingu nebo co ty sleduješ, jaké metriky? Na Reach lze asi nejvíce spoléhat. Existují různé způsoby jak měřit výkon spolupráce, jako jsou údaje UTM nebo kupony. Avšak většinou lidi zajímají interakce. Spousta lidí však nevšímá, zda jsou to reálné interakce nebo jen nějaké boty. Autenticita tedy může být obtížně ověřitelná. Engagement rate může být důležitý, ale nemusí být relevantní. Když se provádí s více influencery, je vhodné porovnat výkony jednotlivých influencerů a podle toho se pak rozhodovat, s kým se bude dělat dál. Avšak když se provádí jen s jedním influencerem, je těžko posoudit, zda to bylo dobré nebo ne, je to spíše pocitové. Pro více z rozhovoru s Tonym si poslechněte Skillmea podcast: #10 Jaké jsou trendy v social media marketingu?. 

Od poloviny června máme přístup k první alpha verzi Bootstrap 5. Kromě nové verze loga v sexy závorkách {B} se dočkáme i obrovského množství vylepšení na všech frontách. Už samotná dokumentace je ukázkou vylepšeného vzhledu a funkcionalit. Pokud se neumíš dočkat a chceš nový Bootstrap vyzkoušet ASAP, začni tady. Je to stále Alpha verze, nedoporučuji ji proto nasadit do žádného projektu. Než dostaneme první betaverzi, může projít změnami, které Ti vyrobí více práce než pomoci. Toto je "sestřih" nejvýraznějších změn, které jsme popsali přesně pro Tebe. Na míru. [Image] JavaScriptUž žádná podpora pro jQuery, i když..Pro některé killer feature, pro jiné nic podstatného. Nový Bootstrap 5 nebude již obsahovat jQuery jako jednu ze svých závislostí (i přesto, že jQuery „asi“ stále žije a v dubnu letošního roku jsme dostali novou verzi jQuery – 3.5). Víme to už dávno, už jsme se na to jen těšili. Ještě nemáme oficiální konečná čísla, ale očekáváme, že Bootstrap díky této zásadní změně ztratí jak na kilobajtech, tak na milisekundách. Pokud si rozumíme 😉 Pokud však stále jQuery ve svém projektu potřebuješ, Bootstrap o tom bude vědět a všechny komponenty přidá k modulům jQuery. V zásadě to znamená, že stále bude možné inicializovat například Tooltip komponent takovým (starým) způsobem (v případě, že Bootstrap detekuje přítomnost jQuery): $('[data-toggle="tooltip"]').tooltip(); Button pluginZměnami projde i state-management tlačítek. Ty využíváme například i jako indikátory ZAP/VYP při různých funkcionalitách našich aplikací. Ve starších verzích Bootstrap stav tlačítka řešil JavaScript. Bootstrap 5 se snaží state-management řešit v co nejvyšší míře dostupnými funkcionalitami a elementy HTML a CSS. Výsledkem tak je manažování stavu tlačítka pomocí checkbox a radio elementů. Naše ZAP/VYP tlačítka tak budou o něco spolehlivější mezi různými platformami. CSSCSS proměnnéS koncem podpory pro Internet Explorer přicházejí i nové možnosti. Jednou z nich jsou i CSS proměnné. Ty jsme spatřili již v předchozí verzi (root variables), avšak ne v takovém rozsahu jako ve verzi 5 – kde se css proměnné dostaly už i do jednotlivých komponent. Například do tabulek: .table { --bs-table-bg: #{$table-bg}; --bs-table-accent-bg: transparent; --bs-table-striped-color: #{$table-striped-color}; --bs-table-striped-bg: #{$table-striped-bg}; --bs-table-active-color: #{$table-active-color}; --bs-table-active-bg: #{$table-active-bg}; --bs-table-hover-color: #{$table-hover-color}; --bs-table-hover-bg: #{$table-hover-bg}; // Styles here... } Výhodou CSS proměnných je jejich používání bez nutnosti zkompilování SASS kódu do CSS. Takto bude možné hodnoty některých proměnných měnit v přímo Inspectoru prohlížeče, což urychlí práci například při prototypování. V Bootstrap 5 stále zůstane možnost definice proměnných v SASS (_variables.scss) souborech, tak, jak jsme to dělali dosud. Osobně bych neočekával kompletní přechod ze SASS proměnných do CSS proměnných. SASS má stále svou nenahraditelnou roli při vytváření proměnných pomocí mapování, proto očekávám, že budeme mít k dispozici kombinaci SASS proměnných s CSS proměnnými iv budoucnosti. Vylepšený gridZískáme nový grid-tier pro obrazovky o šířce větší než 1400px - .col-xxl-. Rovněž mezery mezi jednotlivými sloupci gridu budou nově "ohebnější". Získáme novou css utilitu g pro naše .row. S gutter hodnotami takto bude možné pracovat podobně jako s margin a padding hodnotami, na co jsme si již zvykli: .g-2 .gx-2 .gy-2 .g-lg-2 .g-0 FormulářeOd verze 4 jsme mohli ve svých aplikacích používat checkbox, radio a file elementy dvěma způsoby: 1. Buď jsme použili původní, systémový vzhled (poskytnutý browserem), 2. nebo jsme použili nový vzhled (custom-checkbox, custom-radio). Verze 5 bude obsahovat už jen nový vzhled těchto prvků. Formuláře tak budou vypadat rovněž v každém prohlížeči a operačním systému a přizpůsobení vzhledu těchto komponentů bude stejně jednodušší. Rovněž bude odstraněn i potřebný .form-group wrapper. Nové formuláře již budou obsahovat jen jednotlivé form elementy, bez tohoto DIV elementu. Hurá! Méně kódu! 🙂 <form> <div class="mb-3"> <label for="exampleInputPassword1" class="form-label">Password</label> <input type="password" class="form-control" id="exampleInputPassword1"> </div> ... </form> Wrapper bude potřebný pouze pro custom elementy (.form-select, .form-check, .form-file) a také .form-group. Utilities APIUtility jsou velmi užitečné CSS třídy, kterými obvykle měníme parametry rámování, barev, způsobů zobrazení, stínování a různých velikostí (width, height, padding, margin,...). V praxi se občas stává, že se nevejdeme do předdefinovaných utilit, které jsou součástí Bootstrap-u. Proto jsme někdy vytvářeli vlastní třídy. Například pokud nastavujeme šířku nějakého elementu, máme k dispozici takové css třídy: .w-25 /* 25% */ .w-50 /* 50% */ .w-75 /* 75% */ .w-100 /* 100% */ .w-auto /* auto */ Pokud jsme potřebovali 33% width, 90% width, nebo jiné hodnoty, vytvořili jsme vlastní CSS třídy, udělali override na $sizes mapu v nějakém vlastním souboru, nebo jsme nebodaj editovali přímo $sizes mapu v souboru proměnných _variables.scss. Ve verzi Bootstrap 5 máme k dispozici čistší a užitečnější SASS nástroj, jak modifikovat stávající, nebo přidat nové utility do našeho projektu, tématu nebo pluginu pro Bootstrap - utilities API: $utilities: map-merge( ( "width": ( property: width, class: w, values: ( 33: 33%, 90: 90% ) ), "input-padding": ( property: padding, class: ip, values: ( 0: 0, 1: .3rem, 2: .5rem, 3: .7rem, 4: .9rem, 5: 1rem, ) ) ), $utilities); Výsledkem takového kódu budou nové css třídy utilit: .w-33 /* nastaví width na 33% */ .w-99 /* nastaví width na 90% */ .ip-1 /* nastaví padding na .3rem */ .ip-2 /* nastaví padding na .5rem */ .ip-3 /* nastaví padding na .7rem */ .ip-4 /* nastaví padding na .9rem */ .ip-5 /* nastaví padding na 1rem */ Ostatní vylepšeníIkonyS alpha verzí Bootstrap 5 přichází také pátá alpha verze Bootstrap Icons. Je to sada více než 1000 ikon, které jsou nadesignovány tak, aby parádně ladily s Bootstrapem. Nifty funkcionalita je také SVG sprite, která nám umožňuje vytvořit vlastní mapu SVG ikon a efektně ji používat v projektu, aniž bychom kód špinili samotným SVG zdrojovým kódem. <svg class="bi" width="32" height="32" fill="currentColor"> <use xlink:href="bootstrap-icons.svg#heart-fill"/> </svg> Osobně jsem velkým fanouškem Fontawesome ikon, které obsahují kromě enormně většího množství ikon a jejich variant i velmi užitečné způsoby integrace do projektů. Fontawesome nejsou však dostupné zdarma, proto možná v dalším projektu i my v learn2code zvážíme integraci s Bootstrap ikonami. DokumentaceUž na první pohled je vidět, že dokumentace prošla změnami. Ty však nejsou jen vizuální, ale vylepšen je i samotný obsah. Orientace mezi sekcemi je díky novému postrannímu jménu rychlejší. Jednotlivé sekce obsahují také jakési "overview", které postupně přibývají do každé hlavní sekce dokumentace. I tyto změny urychlují navigaci v dokumentaci a hledání požadované informace je takto rychlejší. BarvyPřibyly také nové barevné odstíny a vylepšen bude také jejich kontrastní poměr. ZávěrTento text není a ani nechtěl být kompletním diffem verze 4 s novou verzí 5. Mnohem více novinek najdeš ve stále rostoucí dokumentaci k Bootstrap 5. Pokud jsem na něco důležitého zapomněl, klidně se ozvi v komentáři.

Programování hry Černý Peter v JavěV tomto tutoriálu si spolu naprogramujeme karetní hru Černý Petr. Použijeme programovací jazyk Java a zaměříme se na to, abychom použili OOP přístup, tedy objektově orientované programování. Pravidla hryNejprve si musíme zanalyzovat danou hru. To uděláme tak, že si řekneme a určíme pravidla. Ve hře je 33 karet. Jedna karta nemá pár, ostatní ho mají. Hru může hrát 3 až 6 hráčů. Všechny karty se rozdají mezi hráče. Automaticky si hráči vytřídí z ruky karty, které mají páry. S ostatními začíná hra. Ten, co má nejvíc karet, nechá táhnout hráče po své pravici. Pokud ten hráč získal pár, tak ho vyloží a další hráč od něj táhne kartu. Pokud hráč přišel o všechny karty, už víc nehraje. Komu zůstane poslední karta, ten prohrál hru. Analýza hry - vytváření objektůNyní je čas připravit si popis našich tříd, rozhraní a podobně. Ve zkratce, uvažujeme nad pravidly, okolnostmi a členy dané hry a chceme je přetvořit na objekty. Čím obecněji napíšeme naše objekty, tím lépe pro jejich znovupoužitelnost. Pokud bychom chtěli někdy naprogramovat karty žolíkové, sedmové nebo ledajaké jiné, tak si nechme tuto možnost. Tedy například vytváření instancí karet nedávejme do třídy balíku, ale jinde. Postup: 1. vytvořím kartu 2. vytvořím balík karet 3. vytvořím hráče 4. interakci s uživatelem 5. správu hry 6. logiku hry Černý Peter KartaKaždá hrací všeobecná karta má nějaké specifikum. Je to král srdeční, král pikový a podobně. V našem případě máme páry a každá karta v páru je jiná, společné mají to, že jsou páry. Jako například v žolíkových kartách máme 4 krále. Každý je jiný, ale mají společné, že jsou to králové. package sk.jaro.CiernyPeter; public class Karta { private int cisloKarty; //každá karta ma iné číslo private int cisloParu; //každý prá má iné číslo, len dve karty majú to isté číslo páru public Karta(int cisloKarty, int cisloParu) { this.cisloKarty = cisloKarty; this.cisloParu = cisloParu; } public int getCisloKarty() { return cisloKarty; } public int getCisloParu() { return cisloParu; } } Balíček karetDále budeme potřebovat tyto karty uložit do balíčku. Každá hra má několik karet, které tvoří balíček. Takže náš balíček bude obsahovat seznam karet. Co lze dělat s balíkem? Například míchat karty, nebo z balíku můžeme vyjmout kartu. Když vybírám karty nebo míchám karty, tak tam musí nějaké být. Protože pokud vyberu postupně všechny karty z balíku, tak nakonec budu mít balík prázdný. Zkuste míchat prázdný balík karet :) Proto si vytvořím i pomocnou metodu, která zjistí, zda je balík prázdný nebo ne. package sk.jaro.CiernyPeter; import java.util.Collections; import java.util.List; public class BalikKariet { private List<Karta> karty; //implementacia listu pre zachovanie poradia public BalikKariet(List<Karta> karty) { this.karty = karty; } public List<Karta> getKarty() { return karty; } public void zamiesajKarty(){ if(!jeBalikPrazdny()) Collections.shuffle(karty); } private boolean jeBalikPrazdny(){ return karty == null || karty.isEmpty(); } public Karta getKartu(){ Karta karta = null; if(!jeBalikPrazdny()) { karta = karty.get(0); //vytiahnem prvú kartu karty.remove(karta); //kartu odstránim z balíku } return karta; } }HráčDo každé hry potřebuji hráče, tedy někoho, kdo bude danou hru hrát. Rozhodl jsem se, že hráči dám jméno a karty v ruce. Když vytvářím nového hráče pomocí new, tak se zavolá konstruktor dané třídy a tam si všimni, že jsem mu do ruky nedal nic, tedy tam má prázdno. To proto, že ještě nedostal žádnou kartu při rozdávání, ale musí mít nějaké úložiště kde mu je dám :) Je tam ještě metoda, která má na starosti odstranit z ruky hráče všechny páry. Kdo by si to chtěl nějak zobecnit, tak může. Tedy do objektu Hrac, by dal jen metodu pro odstranění jedné karty, nebo seznamu karet. A které karty to budou to nechá na jiný objekt, který spravuje pravidla hry Černý Peter. package sk.jaro.CiernyPeter; import java.util.ArrayList; import java.util.List; public class Hrac { private String meno; private List<Karta> kartyVRuke; public Hrac(String meno) { this.meno = meno; this.kartyVRuke = new ArrayList<>(); } public String getMeno() { return meno; } public List<Karta> getKartyVRuke() { return kartyVRuke; } public void odstranParyZRuky() { ArrayList<Karta> akeKartyOdstraniZRuky = new ArrayList<>(); for(Karta karta : kartyVRuke){ try { for (Karta k : kartyVRuke) { if (karta.getCisloParu() == k.getCisloParu() && karta.getCisloKarty() != k.getCisloKarty()) { akeKartyOdstraniZRuky.add(karta); akeKartyOdstraniZRuky.add(k); break; } } }catch (Exception e){ e.printStackTrace(); } } kartyVRuke.removeAll(akeKartyOdstraniZRuky); } }Ovládání hryJakou chceš udělat aplikaci? Jak chceš komunikovat s uživatelem? Přes grafické rozhraní? Přes konzoli, nebo jinak? Nyní budeme dělat konzolovou interakci , ale pokud bys chtěl dělat v budoucnu grafické rozhraní, tak je vynikající idea udělat interface, tedy rozhraní, kde popíšu metody jaké chci používat pro interakci s uživatelem. Potom když budeš dělat grafické rozhraní, tak si jen zaimplementuješ toto nové rozhraní a někde v kódu hry řekneš, že nyní používat tuto implementaci, a nemusíš přepisovat i celou hru, neboť metody jsou tam stejné, jen z jiného zdroje. Co potřebujeme vypsat uživateli, nebo co od něj chci získat? Počet hráčů, jejich jména, jakou kartu chceme hráči vzít a chceme vypsat konec hry. Pokud chceš něco víc, tak si to klidně dodělej. package sk.jaro.CiernyPeter.rozhrania; import sk.jaro.CiernyPeter.Hra; import sk.jaro.CiernyPeter.Hrac; public interface IOvladanieHry { int vyberPocetHracov(); Hrac getMenoHraca(int i); int zoberKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2); void vypisKtoPrehral(Hra hra); } Nyní si musíme zaimplementovat toto rozhraní. Nyní máme jen předpis metod ale ne jejich nitro. Budeme používat konzoli, kterou budeme číst pomocí scanneru a na konci hry si uzavřeme scanner. Každá metoda je jednoduchá, vypíšu na konzoli co chci a potom nechám uživatele, aby mi to napsal. Všimni si, když bereš nextInt(), tak se to pokusí vzít číslo. Pokud najde něco jiného je to chyba a tu ošetříme. Klidně si dodělej více ošetření, podmínek a výpisů. Potom ale musíš vzít i zbytek. Nebo co udělal uživatel? Zadal číslo a stiskl enter. Ty jsi vzal jen to číslo, ale ne i enter. Proto tam máme ještě nextLine - to nám vezme zbytek řádku is enterem. Černý Peter bude hráč, který zůstal poslední ve hře. package sk.jaro.CiernyPeter.gui; import sk.jaro.CiernyPeter.Hra; import sk.jaro.CiernyPeter.Hrac; import sk.jaro.CiernyPeter.rozhrania.IOvladanieHry; import java.util.Scanner; public class OvladanieHry implements IOvladanieHry { Scanner scanner = new Scanner(System.in); @Override public int vyberPocetHracov() { int pocetHracov = 0; System.out.println("Zadaj počet hráčov (3 až 6):"); try { pocetHracov = scanner.nextInt(); scanner.nextLine(); } catch (Exception ex) { System.out.println("Nepodarilo sa načítať počet hráčov. Zadal si správne číslo?"); pocetHracov = vyberPocetHracov(); } return pocetHracov; } @Override public Hrac getMenoHraca(int i) { Hrac hrac = null; System.out.println(String.format("Zadaj meno pre hráča %d :", i)); String meno = scanner.next(); scanner.nextLine(); if (meno.equals("") || meno.equals(" ")) { System.out.println(String.format("Prosím znovu zadajte meno pre hráča %d :", i)); hrac = getMenoHraca(i); } else { hrac = new Hrac(meno); } return hrac; } @Override public int zoberKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2) { int zoberKartuCislo = 0; System.out.print(hrac1.getMeno() + " ,ktorú kartu cheš zobrať hračovi "+hrac2.getMeno()+"?: "); for(int i = 0; i < hrac2.getKartyVRuke().size(); i++){ System.out.print(i+", "); } try { zoberKartuCislo = scanner.nextInt(); scanner.nextLine(); } catch (Exception ex) { System.out.println("Nepodarilo sa získať akú kartu chceš zobrať. Zadal si správne číslo?"); zoberKartuCislo = zoberKartu(hrac1,hrac2); } return zoberKartuCislo; } @Override public void vypisKtoPrehral(Hra hra) { System.out.println("Čierny Peter je hráč "+hra.getHraci().get(0).getMeno()); scanner.close(); } }HraKaždá hra má několik hráčů, má balíček karet se kterými si hraje a má také ovládání. Toto si definujeme. public class Hra{ private BalikKariet balikKariet; private int pocetHracov; private List<Hrac> hraci; private OvladanieHry ovladanieHry;V konstruktoru této Hry si nastavíme to, co víme: public Hra() { this.ovladanieHry = new OvladanieHry(); this.pocetHracov = ovladanieHry.vyberPocetHracov(); this.hraci = vytvorHracov(); } Nestavili jsme balíček karet, protože ten je specifický pro každý typ hry jiný. V našem případě jsou to karty pro hru Černý Peter. Tak ty si vytvořím později. V kuse kódu výše jsme si vytvořili instanci ovládání hry a hned jsme ji také použili při výběru počtu hráčů. Metoda výběr hráčů je jednoduchá, uživatele aplikace se ptám jak se jmenují a rovnou je vytvořím a dám do seznamu. public List<Hrac> vytvorHracov() { ArrayList<Hrac> hraci = new ArrayList<>(); for(int i = 0; i < pocetHracov; i++){ Hrac hrac = ovladanieHry.getMenoHraca(i+1); hraci.add(hrac); } return hraci; }Logiku hry spustím a tedy začnu ji hrát když zavolám metodu zacniHrat. public void zacniHru() { HraCiernyPeter ciernyPeter = new HraCiernyPeter(); //vseobecna logika ku kazdej hre balikKariet = vytvorBalik(ciernyPeter.vytvorKarty()); balikKariet.zamiesajKarty(); //rozdaj karty z baliku ciernyPeter.rozdajKarty(this); // pre hru urcim prveho hraca // v ciernom petrovi je to hrac s najviac kartami a ten zacina tahat Hrac prvyHrac = ciernyPeter.getHracaSNajviacKartami(getHraci()); //vsobecne na zaklade prveho hraca zistim jeho poradie v zozname hracov v hre int prvyHracIndex = getHraci().indexOf(prvyHrac); ciernyPeter.zlozHracomParyZRuky(this); ciernyPeter.odstranHracovZHry(this); if(!ciernyPeter.jeKoniecHry(this)){ //idu do kruhu az kym hraju aspon dvaja hraci ciernyPeter.kolobehHry(this,prvyHracIndex); } }Zde si vytvořím instanci třídy HraCiernyPeter, která má na starosti logiku, která je specifická právě pro tento typ hry. Tu si vytvoříme později. Na tomto místě si vytvořím také balík karet pomocí karet, které se vytvářejí ve třídě HraCiernyPeter. Jelikož jsem zvolil názvy metod takové, aby se snadno chápaly, tak tušíme co dané metody dělají. Když vytvořím balíček a jdu hrát, tak karty pomíchám, pak je rozdám hráčům. Musím si určit, který hráč začíná jako první. V černém petrovi je to ten, co má nejvíc karet. Jak jsme si řekli na začátku, tak když mají hráči rozdané karty, tak si složí všechny páry a tím se zbaví nějakých karet. Zkontroluji jestli snad někdo neměl všechno páry na ruce a tím pádem skončil ve hře. Zeptám se, jestli je konec hry - zda zůstal jen jeden hráč, který má černého petra - neboť tato karta nemá pár. Pokud ne, tak začnu koloběh hry. V této třídě mám i jiné pomocné třídy. Zkus si je projít sám. package sk.jaro.CiernyPeter; import sk.jaro.CiernyPeter.gui.OvladanieHry; import java.util.ArrayList; import java.util.List; public class Hra{ private BalikKariet balikKariet; private int pocetHracov; private List<Hrac> hraci; private OvladanieHry ovladanieHry; public Hra() { this.ovladanieHry = new OvladanieHry(); this.pocetHracov = ovladanieHry.vyberPocetHracov(); this.hraci = vytvorHracov(); } public BalikKariet getBalikKariet() { return balikKariet; } public List<Hrac> getHraci() { return hraci; } public OvladanieHry getOvladanieHry() { return ovladanieHry; } public List<Hrac> vytvorHracov() { ArrayList<Hrac> hraci = new ArrayList<>(); for(int i = 0; i < pocetHracov; i++){ Hrac hrac = ovladanieHry.getMenoHraca(i+1); hraci.add(hrac); } return hraci; } public BalikKariet vytvorBalik(List<Karta> karty) { return new BalikKariet(karty); } public void odstranHracaZHry(Hrac hrac) { //ak ma prazdnu ruku odstranim ho if(hrac.getKartyVRuke().isEmpty()){ getHraci().remove(hrac); } } public void ukonciHru() { ovladanieHry.vypisKtoPrehral(this); } public void zacniHru() { HraCiernyPeter ciernyPeter = new HraCiernyPeter(); //vseobecna logika ku kazdej hre balikKariet = vytvorBalik(ciernyPeter.vytvorKarty()); balikKariet.zamiesajKarty(); //rozdaj karty z baliku ciernyPeter.rozdajKarty(this); // pre hru urcim prveho hraca // v ciernom petrovi je to hrac s najviac kartami a ten zacina tahat Hrac prvyHrac = ciernyPeter.getHracaSNajviacKartami(getHraci()); //vsobecne na zaklade prveho hraca zistim jeho poradie v zozname hracov v hre int prvyHracIndex = getHraci().indexOf(prvyHrac); ciernyPeter.zlozHracomParyZRuky(this); ciernyPeter.odstranHracovZHry(this); if(!ciernyPeter.jeKoniecHry(this)){ //idu do kruhu az kym hraju aspon dvaja hraci ciernyPeter.kolobehHry(this,prvyHracIndex); } } }Logika hry Černý PeterV této části si vytvoříme karty specifické pro tuto hru. Tedy 16 párů a jednoho černého petra. public List<Karta> vytvorKarty() { ArrayList<Karta> karty = new ArrayList<>(); int j = 1; for(int i = 0; i < 16; i++, j=j+2){ karty.add(new Karta(j, i)); karty.add(new Karta(j+1, i)); } karty.add(new Karta(33,-1)); //Čierny Peter return karty; } Když rozdávám karty, tak je rozdávám po jedné. Tato metoda by mohla být také ve třídě Hra, ale teoreticky pro jiné typy her by se karty rozdávaly jinak. Tady rozdávám všechny karty. Z balíku karet vezmu první kartu, z balíku ji odstraním a dám ji hráči do ruky. Tady je takový fígl, že jdu přes všechny karty a dělám modulo nad pořadím karty s počtem hráčů, to mi zaručí, že budu dokola procházet hráče dokud neskončí balík. public void rozdajKarty(Hra hra) { BalikKariet balikKariet = hra.getBalikKariet(); List<Hrac> hraci = hra.getHraci(); int pocetKariet = balikKariet.getKarty().size(); for(int i = 0; i<pocetKariet;i++){ Hrac hrac = hraci.get(i%hraci.size()); hrac.getKartyVRuke().add(balikKariet.getKartu()); } }Když se chystám odstranit hráče ze hry (když nemají už žádné karty na ruce), tak je nemohu odstranit během toho, jak přes ně procházím (iteruji). Proto si je dávám do pomocného seznamu a až po iteraci je odstraním. public void odstranHracovZHry(Hra hra) { //nemôžem mazať hraca z kolekcie ak cez nu prechadzam, preto si vytvorim novy zoznam a odstranim potom ArrayList<Hrac> hraciNaOdstranenie = new ArrayList<>(); for(Hrac hrac : hra.getHraci()){ //skontrolujem ci uz niekto neskoncil, teda ma prazdnu ruku //ak ano odstranim ho z hry if(hrac.getKartyVRuke().isEmpty()){ hraciNaOdstranenie.add(hrac); } } for(Hrac hrac : hraciNaOdstranenie){ hra.odstranHracaZHry(hrac); } }Když někomu vezmu kartu z ruky, tak každému z těch hráčů pomíchám karty. Jednomu hráči vezmu kartu z kolekce kartiček, což má na ruce a druhému přidám do kolekce další kartu. public void zoberHracoviKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2, Hra hra) { int poradieZobranejKarty = hra.getOvladanieHry().zoberKartu(hrac1,hrac2); Karta vzataKarta = hrac2.getKartyVRuke().get(poradieZobranejKarty); hrac1.getKartyVRuke().add(vzataKarta); hrac2.getKartyVRuke().remove(vzataKarta); //pomiesam karty v ruke Collections.shuffle(hrac1.getKartyVRuke()); Collections.shuffle(hrac2.getKartyVRuke()); }Samozřejmě koloběh hry jede následovně. Hrajeme do té doby, než nám ve hře zůstanou alespoň dva hráči. Začínám u prvního hráče, který vezme kartu druhému hráči. A tady jsem si natrefil na chybu. Přece hráč s největším počtem karet netáhne ale mělo by se táhnout jemu tedy, ten co je za ním táhne od něj. Tak tady si to můžete opravit, to nechám na vás. Pomůcka: upravte index prvního hráče ve třídě Hra, pokud si pamatujete, tam jsme ho určili. public void kolobehHry(Hra hra, int prvyHracIndex) { while (hra.getHraci().size() > 1) { int pocetHracov = hra.getHraci().size(); Hrac hrac1 = hra.getHraci().get(prvyHracIndex%pocetHracov); Hrac hrac2 = hra.getHraci().get((prvyHracIndex + 1)%pocetHracov); zoberHracoviKartu(hrac1, hrac2,hra); zlozHracomParyZRuky(hra); odstranHracovZHry(hra); if(jeKoniecHry(hra)) { break; } prvyHracIndex++; } }Tady je pak celý kód třídy is jinými pomocnými metodami. package sk.jaro.CiernyPeter; import java.util.ArrayList; import java.util.Collections; import java.util.List; public class HraCiernyPeter { public List<Karta> vytvorKarty() { ArrayList<Karta> karty = new ArrayList<>(); int j = 1; for(int i = 0; i < 16; i++, j=j+2){ karty.add(new Karta(j, i)); karty.add(new Karta(j+1, i)); } karty.add(new Karta(33,-1)); //Čierny Peter return karty; } public void rozdajKarty(Hra hra) { BalikKariet balikKariet = hra.getBalikKariet(); List<Hrac> hraci = hra.getHraci(); int pocetKariet = balikKariet.getKarty().size(); for(int i = 0; i<pocetKariet;i++){ Hrac hrac = hraci.get(i%hraci.size()); hrac.getKartyVRuke().add(balikKariet.getKartu()); } } public Hrac getHracaSNajviacKartami(List<Hrac> hraci) { int max = 0; Hrac hracMax = null; for(Hrac hrac : hraci){ int size = hrac.getKartyVRuke().size(); if(max < size){ max = size; hracMax = hrac; } } return hracMax; } public void zlozHracomParyZRuky(Hra hra) { for(Hrac hrac : hra.getHraci()) { hrac.odstranParyZRuky(); } } public void odstranHracovZHry(Hra hra) { //nemôžem mazať hraca z kolekcie ak cez nu prechadzam, preto si vytvorim novy zoznam a odstranim potom ArrayList<Hrac> hraciNaOdstranenie = new ArrayList<>(); for(Hrac hrac : hra.getHraci()){ //skontrolujem ci uz niekto neskoncil, teda ma prazdnu ruku //ak ano odstranim ho z hry if(hrac.getKartyVRuke().isEmpty()){ hraciNaOdstranenie.add(hrac); } } for(Hrac hrac : hraciNaOdstranenie){ hra.odstranHracaZHry(hrac); } } public boolean jeKoniecHry(Hra hra) { if(hra.getHraci().size() < 2){ hra.ukonciHru(); return true; } return false; } public void zoberHracoviKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2, Hra hra) { int poradieZobranejKarty = hra.getOvladanieHry().zoberKartu(hrac1,hrac2); Karta vzataKarta = hrac2.getKartyVRuke().get(poradieZobranejKarty); hrac1.getKartyVRuke().add(vzataKarta); hrac2.getKartyVRuke().remove(vzataKarta); //pomiesam karty v ruke Collections.shuffle(hrac1.getKartyVRuke()); Collections.shuffle(hrac2.getKartyVRuke()); } public void kolobehHry(Hra hra, int prvyHracIndex) { while (hra.getHraci().size() > 1) { int pocetHracov = hra.getHraci().size(); Hrac hrac1 = hra.getHraci().get(prvyHracIndex%pocetHracov); Hrac hrac2 = hra.getHraci().get((prvyHracIndex + 1)%pocetHracov); zoberHracoviKartu(hrac1, hrac2,hra); zlozHracomParyZRuky(hra); odstranHracovZHry(hra); if(jeKoniecHry(hra)) { break; } prvyHracIndex++; } } }[Image]MainNakonec jsem si vytvořil třídu s jednou main metodou, která se nám bude jmenovat při spuštění programu. public static void main(String[] args) { Hra hra = new Hra(); hra.zacniHru(); }Celý Java program si umíš stáhnout odsud . TODO - úkol pro tebeDodělejte výpis, jaké karty byly hráči odstraněny z ruky, když složil páry. Udělejte další podmínky při zadávání údajů od uživatele, aby nebral karty, které někdo nemá v ruce a podobně.  Autorem tohoto blogu je Jaro Beňo , autor Java online kurzu , který můžeš na Learn2Code studovat zdarma.