Výsledky vyhledávání

Předplatné Learn2Code online kurzů jsme letos trochu upravili a máš možnost si jej objednat nebo prodloužit za výhodných podmínek. Vždyť čti dál. Cenu ročního přístupu jsme snížili z 249 Eur na 199 Eur a kromě toho, pokud si předplatné objednáš například v listopadu, přístup získáš až do konce prosince 2018. Máš tak od nás další měsíc studia programování, online marketingu nebo designu grátis .  Co všechno u nás najdešJiž téměř 40 online kurzů můžeš studovat na Learn2Code platformě. Další kurzy budou neustále přibývat, zmíním jen ty nejzajímavější, na které se asi nejvíc těšíš: • Python pro začátečníky • Android Developer • JavaScript série • VBA programování • Adobe Illustrator • a mnoho dalších témat Toto vše máš za 199 Eur, což je přibližně 15 Eur na měsíc , pokud přičteme i prosinec 2017 jako bonusový měsíc, který dostáváš zdarma. A to se vyplatí, protože dostaneš desítky kurzů, stovky hodin videomateriálu, certifikáty o absolvování kurzů, podporu od lektorů v diskusích. Předplatné jako dárekNevíš, čím obdarovat sebe nebo své blízké na Vánoce? Máme pro tebe super tip - Learn2Code Předplatné :) Vzdělávání je ta nejlepší investice do budoucnosti pro tebe nebo tvé blízké. A proto nám napiš email a vystavíme ti dárkový poukaz.[Image] Garance včetně penězLearn2Code kurzy prošly stovky spokojených studentů, nekupuješ tedy kočku v pytli. Pokud sis přesto nejistý, jestli se ti bude online forma vzdělávání zamlouvat a zda ti bude vyhovovat, garantujeme ti vrácení peněz v ochranné lhůtě 14 dnů. V případě, že tedy nebudeš s našimi kurzy spokojen, vrátíme ti plnou částku zpět. O vrácení peněz nás požádej emailem do 14 dnů od tvé objednávky.[Image] Pojď do toho! Veškeré info a přihlašování do předplatného  najdeš na této stránce . Pokud máš nějaké dotazy nebo nejasnosti, napiš nám email nebo zavolej :) 

Marek  je bývalý programátor, který se v současnosti věnuje grafice a webdesignu. K programování a web stránkám se dostal už na střední škole a takovýmto způsobem si přivydělával, dokud neskončil školu a nenastoupil do zaměstnání. Momentálně žije na „volné noze“ a zabývá se grafikou a tvorbou videí. Při své práci pronikl do „pozadí“ fungování nejnovějších programů a rozhodl se, že pomůže začátečníkům v chápání fungování programů nikoli na teoretické rovině, ale hlavně v praktické.. tak aby tyto znalosti mohly využít ve své práci!  Přečti si rozhovor s Markem a pokud tě něco zajímá, napiš svůj dotaz do komentáře. Marku, jak ses stal grafickým designérem?  Ještě na střední škole jsem dělal webstránky pro klienty, takže když jsem se chtěl pochlubit svojí robotu, tak musely ty weby i nějak vypadat. Tedy jsem se musel naučit i trošku tomu designu a pak to už šlo :) Důležité je neusnout na vavřínech a stále se učit. Trénovat, trénovat, trénovat. Nikdy nic nebude dokonalé, ale dá se alespoň přiblížit k dokonalosti tréninkem. A já jsem se snažil toho držet. Trénoval jsem různé postupy, některé byly dobré, některé ne.. Všechno je o testování a pak to člověk jako kdyby chytí do ruky. Kdysi bych neřekl že ze mě bude grafik, designér ale někde hluboko v sobě má člověk v sobě zákódovaný ten smysl pro design.. jen to je třeba vzbudit :) Jak bys popsal svůj přístup k designu? Kdo nebo co tě nejvíce ovlivnilo nebo ovlivňuje? Přístup? Už jak jsem zmínil výše, snažím se trénovat. Řeknu to na rovinu.. nemaluji na výkresy, necítím k tomu vztah. Ale tak jak se to mluví o papíře že snese všechno.. i počítač snese všechno, takže moje hrací hřiště je paleta nástrojů a otevřený dokument většinou ve Photoshopu. Řídím se pravidlem, že v jednoduchosti je krása a snažím se to odrážet ve svém přístupu k designování, grafice. Kdo mě nejvíce ovlivňuje? Všem známá firma Apple. Opět .. v jednoduchosti je krása :)  Co je podle tebe tvou nejsilnější designérskou stránkou a jak jsi tuto dovednost zlepšoval v posledních letech? Představivost / fantazie – když člověk nemá představivost, nevidí ve své mysli výsledek toho co má vytvořit, jen těžko se bude umět realizovat. Na jakých projektech nejraději pracuješ? Tam kde mám hlavní slovo: D Ale ne.. Nejlepší je když člověk má v hlavě už přibližnou představu co chce.. pak je práce jednoduchá.  [Image] I toto se naučíš v online kurzu od Marka Jaký je tvůj názor na specializaci vs. zobecňování?  Obě jsou super. Ale pro profesionální práci je nezbytná specializace. Nemůžete být profesionál když máte jen všeobecné vzdělání k danému tématu. Je nutné se v tom trošku „povrtat“. Když chce mít člověk přehled, je důležité zobecnění. Specializace patří profesionálům :) Je lepší kopat jednu jámu do 100m hloubky než kopat deset jam do 10m hloubky. Máš nějaké oblíbené nástroje, tooly, které ti usnadňují práci?  Photoshop :)  Co bys doporučil začínajícím grafikům (designérům), jak mohou nastartovat svoji kariéru?  Udělejte si přehled a zjistěte, k čemu máte největší vztah a poté ten směr zdokonalujte a pracujte na tom. Prostě trénovat, trénovat, trénovat. Ještě malá rada.. napodobujte to, co už je vytvořeno, co vidíte v reálném životě a to se snažte vytvořit svépomocí. Marek udělal spolu s námi  online kurz Photoshopu , ve kterém ovládneš úpravu fotografií od úplných základů až po pokročilé techniky. Informace o tomto online kurzu najdeš na  našem webu .

Každý týden jeden blog. Takové jsem si dal předsevzetí do nového roku. Hned první týden se to nepodařilo, ale co už 🤦🏻‍♂️ . V tomto textu (nebo seriálu?) budeme řešit tvůj vlastní Virtuální privátní server (VPS). Konkrétně: • zjistíme co to VPS vlastně je a jaké jsou výhody a případné nevýhody, • zkusíme analyzovat naše potřeby a vybrat vhodné parametry našeho serveru, • VPS koupíme, nastavíme, zajistíme a připravíme pro naši aplikaci, • z GitHub repozitáře nasadíme naši aplikaci do produkce pomocí GithubActions (CI), • koupíme doménu a nasadíme SSL certifikát pomocí letsencrypt. Je to hodně práce, pome na to.[Image] K čemu mi je vlastní server?Hned na začátku si to vyjasněme: VPS je pro většinu projektů zbytečný. Při dnešních možnostech, jak svou aplikaci umíme nasadit do produkce a zpřístupnit ji uživatelům na pár kliků, je často zbytečné řešit komplikované nastavování vlastního serveru. Hlavně údržba a řešení případných problémů nám může připomenout, jak špatně jsme se rozhodli. Přesto VPS má své místo a někdy se opravdu může hodit, například: • pokud máš linux v malíčku, nebo svůj VPS už máš (jsi zkušený/á), • pokud výkon sdíleného hostingu viditelně nestačí a už neumíš svou aplikaci dále optimalizovat, • pokud nepostačují dostupné technologie sdíleného hostingu (potřebuješ doinstalovat vlastní knihovny, tooly), • pokud má aplikace extrémní nároky na výkon procesoru, velikost paměti, nebo potřebuješ ukládat gigabajty/terabajty dat, • pokud jsou data, se kterými pracuješ příliš senzitivně na to, aby byla uložena na jednom místě spolu s daty jiných uživatelů sdíleného hostingu. Asi bychom našli i další případy, specifika, kdy se hodí VPS, tyto nám však prozatím postačí. Pokud tedy spadáš do některého z kritérií, čti dále. Jaký výkon serveru potřebuji?Brzdí. Než přistoupíme ke koupi serveru bychom měli vědět, jaké jsou naše požadavky. Alespoň přibližně. Potřebujeme spoustu jader procesoru? Nebo si vystačíme s jedním, případně dvěma jádry? Potřebujeme spoustu operační paměti, nebo terabajty dat na disku? To jsou těžké otázky, ale poradím ti: • Pokud aplikace neexistuje a chceš VPS jen vyzkoušet, zvol nejlevnější server jaký je v nabídce. Zda máš 1 procesor, nebo 32 procesorů - terminál reaguje vždy stejně rychle. • Pokud je aplikace nová a neznáš její nároky, začni raději s méně výkonným a levnějším serverem. Například CPU s jedním nebo dvěma jádry a 2G RAM. Většina providerů disponuje jednoduchým škálovacím nástrojem. Pokud se zvýší nároky, pohneš v administračním rozhraní nějakým sliderem a šup, máš o dvě jádra více, případně dvojnásobek RAM - do pár vteřin. • Pokud jsi narazil na limity sdíleného hostingu, pravděpodobně znáš důvod, proč chceš vyzkoušet VPS. Nejlepší pokud si komunikoval s podporou svého providera a potvrdili, že jsi narazil na limit jejich CPU, nebo RAM. Kde koupit server?Takže, pokud víme alespoň přibližně co chceme, udělejme průzkum. Osobně mám vyzkoušených těchto prodejců VPS: • Linode, DigitalOcean, Hetzner, WebSupport Ubuntu Server a terminál bude u každého prodejce stejný. Řídit se tedy můžeme podle následujících kritérií: 1. cena 2. ještě jednou cena 3. možnosti administračního rozhraní a případného navyšování výkonu do budoucnosti 4. lokalita datového centra (co nejblíže uživatelům) Moje zkušenost V poslední době to u mě osobně vyhrává Hetzner (hetzner.de). Frajeři mají vynikající ceny (vlastní server v době psaní tohoto textu umíš získat již za 3E/měsíc) a navyšování počtu CPU a RAM je řešeno jednoduchým sliderem v administračním rozhraní. Super věc 🎉. Datové centrum můžeš zvolit relativně blízko – Falkenstein, Nemecko. TIP: V levém horním rohu změníš jazyk webu z německého na anglický. 😎 Vytvoření účtu HetznerJak se už konečně tedy dostaneme k vlastnímu serveru? Takto: 1. Vytvoř si účet na hetzner.de (klik) 2. Klikni na linku, kterou ti Hetzner poslal na email zadaný při registraci 3. V sérii formulářů vyplň své iniciály (poslední formulář vyžaduje údaje o platbě, žádná platba předem však není nutná) 4. Po vyplnění a odeslání formulářů se implicitně zobrazí formulář - nastavení tvých iniciál. Vpravo nahoře klikej na čtverečky a vyber z nabídky možnost "Cloud": Pokud máš po absolvování předchozích kroků před sebou takovou obrazovku:[Konzole cloudu Hetzner.de. je vše v pořádku.] Můj server!Už jsme blízko. V seznamu projektů (předchozí obrázek) klikni na "Default" (tento název umíš změnit přes ikonu tří teček v pravém horním rohu karty produktu) a následně "Add server".[Vytvoření nového VPS.] Parametry serveruNyní zvolíme parametry serveru. V tomto případě zvolíme nejlevnější variantu, ale některé možnosti popíšeme blíže. Parametry serveru tedy nastavíme následovně: 1. Location (umístění datového centra): Falkenstein, protože je nejblíže Slovensku. 2. Image (operační systém): Ubuntu 20.04, protože s ním umím pracovat a také existuje obrovská komunita uživatelů Ubuntu serveru, což usnadní vyhledání návodů a řešení případných problémů. Se serverem Ubuntu bude dále pokračovat i tento tutoriál. 3. Type (typ serveru): Standardní, protože nám nevadí, že spolu s naším VPS budou na fyzickém serveru běžet i jiné virutální servery. Dedikovaný typ serveru je vhodný jen tehdy, potřebujeme-li opravdu velký výpočetní výkon pro naše použití. Z dalších možností typu serveru vyberme hned první s označením CX11 a tedy 1x VCPU, 2GB RAM, 20GB SSD v ceně €2.99 za měsíc. 4. Volume (externí disk): Nevytváříme externí disk. 1. TIP: Pokud vytvoříme VPS o velikosti SSD 20GB a potřebujeme více dat, nemusíme hned měnit velikost SSD na serveru, ale můžeme připojit k serveru externí disk. Má to jednu velkou výhodu a jednu menší. Velkou výhodou je, že v případě zvyšování výkonu (např. z 1CPU a 2GB RAM na 4CPU 8GB RAM) můžeme zvolit možnost, že nechceme navyšovat i velikost SSD – tedy SSD zůstane na hodnotě 20GB. Takové rozhodnutí nám v budoucnu umožní i krok zpět a tedy snížení počtu VCPU a RAM. Takto můžeme ušetřit nemálo finančních prostředků, pokud potřebujeme zvýšit výkon VPS jen dočasně, ne natrvalo (např. pokud je aplikace přetížena jen v období Vánoc). 5. Network (síť): Nevytváříme síť, protože nevytváříme skupinu serverů, které potřebujeme mít na jedné síti (např. pokud bychom potřebovali zvlášť VPS pro webserver a databázový server). 6. Additional features (další možnosti): V případě možnosti User data nespekulujeme (zatím). To se nám může hodit tehdy, chceme-li některé činnosti automatizovat, například automaticky přidat uživatele do systému, spustit různé skripty po instalaci a podobně. Backups jsou pravidelné zálohy, což je nutnost na produkčním serveru, kde běží ostrá aplikace. Tato služba je však zpoplatněna – 20% z ceny našeho serveru. Pokud tedy vytváříš produkční server, nafurt, tak doporučuji i se zálohami. Pokud jen testuješ, tak je to na tobě 😉 . 7. SSH Key (SSH klíč): Pokud máš zkušenosti s *nix systémy, možná máš vytvořený svůj id_rsa.pub klíč. Pokud ano, tady ho můžeš použít a tak se autentifikovat při připojování k serveru. V opačném případě (a to je náš případ) ti bude zasláno heslo k root uživateli na tvůj email. Tady tedy nespekulujeme a zatím nezaškrtneme tuto možnost. 1. TIP: Povolit vzdálený přístup pro root uživatele není bezpečné a používá se pouze pro prvotní nastavení serveru (první přihlášení do nového VPS). Jedním z prvních kroků po přihlášení se do nového VPS by mělo být vytvoření vlastního uživatele, který se bude přihlašovat pomocí klíče (ne hesla) a zakázání vzdáleného přístupu pro root uživatele. To bude také náš postup. 8. Name (Název): Toto je název serveru, který je zobrazen v administračním panelu hetzner, ale iv konzole po připojení k serveru přes SSH protokol. TIP: Vzpomeň si na nějaké názvy světů, postav z tvých oblíbených počítačových her, komiksů nebo filmů 😎 . Hodně čtení kvůli pár klikům. Nastavení serveru tedy může vypadat i takto:[Nastavenie parametrov VPS.] První SSH spojení Po potvrzení nastavení chvíli počkáme na spuštění nové instance našeho VPS. Zároveň nám Hetzner doručí email s informacemi o IP adrese, na kterou se budeme připojovat a heslem pro root uživatele. Tak zkontroluj email a pojď se přihlásit na server přes SSH. Jaký program použít k přihlášení přes SSH? Pro MacOS je to Terminal nebo iTerm. V případě linuxu (jakéhokoli) je to velmi podobné MacOS - tedy opět Terminal. Uživatelé Windows mohou použít pro SSH připojení program Putty, případně nainstalovat WSL doplněk a použít WSL terminal. Napiš nám pokud se setkáš s nějakým problémem, pořešíme. Z emailu jsem se dozvěděl, že IP mého serveru je 78.47.244.57 a heslo k uživateli root je ss3PgfWnHwxUhUaKEEr9 (ani nezkoušej, server v době čtení tohoto textu již nebude existovat).[Email s autorizáciou do nášho VPS.] TerminalPříkaz ssh, který použijeme v MacOS, Linux nebo WSL terminálu má následující syntax: ssh pouzivatel@ip_servera Tedy v našem případě: ssh root@78.47.244.57 Terminál si vyptá heslo, můžeme ho jen zkopírovat a přilepit. Při zadávání hesla do terminálu se nezobrazují žádné hvězdičky ani odezva. Proto jen potvrdíme příkaz klávesou Enter. Pokud se na server připojujeme poprvé, SSH se zeptá, zda chceme server uložit do seznamu SSH serverů. Napíšeme yes a spojení se v případě správného hesla úspěšně naváže:[Image] První připojení k serveru přes SSH. Při prvním přihlášení je nutné změnit heslo uživatele root. Zadáme staré heslo a vytvoříme nové. Hotovo. Náš nový VPS server Ubuntu 20.10 je vytvořen. Co dál?V další části blogu budeme pokračovat s nastavením našeho serveru: 1. vytvoříme si na lokálním počítači SSH klíč 2. vytvoříme na serveru vlastního uživatele a nastavíme přihlašování přes SSH klíč 3. zajistíme server pomocí firewallu, fail2ban a jiných nástrojů 4. nainstalujeme a spustíme webový server (nginx) 5. nainstalujeme a spustíme databázový server (postgresql, pokud budeš potřebovat tak i MySQL) 6. nainstalujeme závislosti (git, nodejs, ...) Ve třetí části budeme řešit deploy naší aplikace na VPS: 1. koupíme doménu a nasměrujeme ji na server 2. naklonujeme naši aplikaci na server, spustíme ji pod doménou a vytvoříme k ní službu (systemd service aby se automaticky spustila při případném restartu serveru) 3. pomocí certbot nastavíme doméně SSL certifikát a zpřístupníme aplikaci pod HTTPS 4. pomocí GithubActions nastavíme continous integration tak, aby se po push do main branche spustily automatizované testy a v případě bezchybnosti se aplikace rovnou nasadí do produkce Hodně roboty máme. Ale hodně se také naučíme. Čtvrtá část není.

Power BI a Tableau jsou dvě důležité Business Intelligence technologie pro shromažďování, integraci, analýzu a prezentaci obchodních informací. Pomáhají vám provádět datovou analýzu, manipulaci s údaji a jejich vizualizaci, abyste měli přehled v informacích a dobré podklady pro byznys rozhodnutí. V tomto článku se podíváme na Power BI a Tableau, prozkoumáme jejich podobnosti a rozdíly, jakož i jejich výhody a nevýhody. Po přečtení byste měli mít představu o tom, co je pro vaše potřeby to pravé. Krátce o historii Business IntelligenceBusiness Intelligence je zde s námi již od 60. let 19. století, kdy Sir Henry Furnese, americký bankéř sbíral a analyzoval údaje, aby získal cenné informace a předčil tak konkurenci. V roce 1958, napsal počítačový vědec IBM Hans Peter Luhn článek, který popsal potenciál shromažďování Business Intelligence pomocí technologií. Business Intelligence, jak se dnes chápe, využívá technologie pro shromažďování a analýzu údajů, jejich přeměnu na užitečné informace a jednání na základě nich. Tableau bylo poprvé spuštěno v roce 2004 a poskytuje uživatelům drag-and-drop způsob vytváření interaktivních vizualizací a dashboardů. Tableau má řadu produktů, které pomáhají firmám ukládat, analyzovat a vizualizovat údaje. Microsoft Power BI přišlo na scénu o několik let později, poprvé bylo veřejnosti představeno v roce 2011. Cílem bylo vytvořit snadno použitelné rozhraní, které umožní organizovat a vizualizovat data i neprogramátorům. Stejně jako Tableau obsahuje i Power BI několik různých komponentů. Podobnosti Power BI a TableauV následujících řádcích se podíváme na podobnosti mezi těmito dvěma nástroji. Uživatelsky přívětivé a code-freeTableau i Power BI jsou ideálními nástroji, které se naučíte, pokud jste nováčkem v oblasti datové analýzy. Pokud jste business analytikem, jsou to dva hlavní nástroje pro vizualizaci dat, které budete potřebovat pro práci s nimi. Připojení na různé zdroje datJedna věc je vizualizace údajů, které máte, ale důležité je mít řadu vstupů. Firmy mají tendenci shromažďovat data z více kanálů. Při srovnání Tableau a Power BI vidíme, že obě se mohou připojit k širokému spektru zdrojů. Patří sem MS Excel, CSV a JSON a placená verze obou platforem vám poskytuje přístup k více než 50 dalším datovým konektorům, jako jsou Google Bigquery, Amazon Redsift a Salesforce. Vizualizace se aktualizují, pokud se změní základní údaje.[Příklad dashboardu v Power BI] Množství různých vizualizacíTableau i Power BI vám mohou pomoci prezentovat data různými způsoby. Máte možnosti pro vizualizace včetně sloupcových a čárových grafů, stromových map a geografických map. Na obou platformách můžete s těmito vizualizacemi interagovat, například umístěním kurzoru myši na ně získáte více informací a použitím filtrů, a také je můžete zkombinovat a vytvořit interaktivní dashboardy. PopularitaNa základě údajů z webstránky Slintel z března 2023 má Power BI tržní podíl 13,27 %, zatímco Tableau využívá 13,83 % firem v rámci Business Intelligence řešení. Obě řešení mají desetitisíce firemních zákazníků na světě.[Příklad dashboardu v Tableau] Rozdíly mezi Power BI a TableauTyto rozdíly mezi Power BI a Tableau zvažte, pokud uvažujete o jejich využití pro při svém podnikání či ve své kariéře. Power BI funguje pouze na WindowsTo může výrazně zasáhnout do výběru těchto dvou platforem. Pokud budete pro svou práci většinou používat Mac, lepší volbou je Tableau, protože Power BI nemůžete používat na macOS. CenyPower BI má výhodu oproti Tableau, pokud jde o ceny. Power BI Pro stojí 10 USD měsíčně na uživatele a ještě výkonnější služba Power BI Premium stojí 20 USD měsíčně na uživatele. Více než 8 % uživatelů uvádí ceny jako jednu z největších silných stránek Power BI. Uživatelé služby Power BI zjišťují, že její cena je často zahrnuta v balíčku předplatného od společnosti Microsoft a existuje bezplatná verze. Uživatelé si mohou vybrat z úplného balíka Tableau Creator za 70 USD měsíčně nebo se rozhodnout pro Tableau Explorer za 42 USD měsíčně, pokud potřebujete použít pouze stávající dashboardy. Uživatelé, kteří si jen potřebují prohlížet a interagovat s informačními panely, mohou získat předplatné Tableau Viewer ve výši 15 USD měsíčně. Programovací jazykyPokud jde o použití Power BI a Tableau s různými programovacími jazyky, existují další rozdíly: • Power BI: k manipulaci s daty a modelování můžete použít jazyk M a Data Analysis Expression. Je možné připojit i programovací jazyk R. • Tableau: s Tableau máte větší výběr a flexibilitu. Kromě jednodušší integrace s R můžete implementovat Tableau Software Development Kit s jazyky Python, Java, C a C++. Další rozdíly• Tableau je nejlépe známé pro své vizuálně atraktivní vizualizace dat, zatímco Power BI je preferováno pro svou schopnost pracovat s více údaji. • Tableau je ideální pro zkušené datové analytiky, zatímco Power BI mohou používat zkušení i začínající uživatelé. • Zvládnutí Tableau vyžaduje čas a odborné znalosti, zatímco používání Power BI je jednodušší. • Tableau dokáže efektivně zpracovat velké objemy dat, zatímco Power BI je lepší pro omezené objemy dat. ZávěrTakže Power BI nebo Tableau? Který z těchto dvou nástrojů si nakonec vyberete, jednoduše závisí na tom, jak je potřebujete používat ve svém podnikání. Pro nás má mírně navrch Power BI. Jeho snadné použití, podobnost s Excelem a cenová dostupnost z něj činí skvělou volbu pro mnoho firem. Tableau má stále jedinečné výhody, které ocení mnohé firmy a analytici. Je lepší pro větší objemy dat, nabízí krásné vizualizace dat a větší možnosti přizpůsobení než Power BI.

Lambda a vnitřní anonymní třídyVelmi se nám žádá říci, že lambda výrazy jsou jen zkratky jak napsat vnitřní anonymní třídy. Ale pamatuj si, není tomu tak. Vypadá to podobně, ale lambda není implementace rozhraní. Lambda je sama osobě nezávislá jiná věc. Podívejme se na příklad. Namísto toho, abychom použili implementační třídu našeho rozhraní IHelloWord, vytvoříme si vnitřní anonymní třídu. IHelloWord helloWord3 = new IHelloWord() { @Override public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); } };Všechny 3 možnosti, které mají jako návratovou hodnotu rozhraní IHelloWord můžeme podsunout do metody printHelloWord(IHelloWord helloWord). helloWord.printHelloWord(helloWord1); helloWord.printHelloWord(helloWord2); helloWord.printHelloWord(helloWord3); Jak to, jak to?Jak java ví, jaký má použít typ pro lamba výraz? Abychom tomu porozuměli, vytvoříme si novou třídu, kde budeme pracovat s lambda výrazem. Vytvořme si rozhraní, které bude mít jednu metodu, která bude vracet int a na vstupu bude také int. interface Nasob{ int nasob(int a); } Ako by vyerala implementácia tohto rozhrania? class NasobPiatimi implements Nasob{ public int nasob(int a){ return a*5; } }Nyní si navrhněme lambda výraz, který odpovídá dané metodě. Nepotřebujeme návratovou hodnotu int, neboť java umí na ni přijít sama a nepotřebujeme ani název metody a ani modifikátor přístupu public. Náš lambda výraz bude vypadat takto: (int a) -> a*5;Nyní použijte tento lambda výraz: public static void main(String[] args) { Nasob nasobPiatimi = (int a) -> a*5; System.out.println(nasobPiatimi.nasob(10)); }Na výstupu bude 50. V tomto příkladu se lambda tváří jako instance rozhraní Nasob. V předchozích příkladech, kdy jsme používali HelloWord, jsme takovou proměnnou vkládali jako parametr metody printHelloWord (HelloWord3 v IDEi). Namísto toho jsme mohli tuto lambdu vložit přímo do metody. helloWord.printHelloWord(() -> System.out.println("HelloWord impls lambda");); Java kompilátor vezme tento lambda výraz a podívá se kam jde. Jedná se o metody printHelloWord a podívá se, co akceptuje na vstupu. Akceptuje rozhraní HelloWord. Pokud lambda sedí s požadavkem, že dané rozhraní obsahuje jen jednu metodu a ta vrací void a na vstupu nemá žádný parametr, tak java řekne, že daná lambda je typu HelloWord. Toto se jmenuje Type inference. Java si sama zjistí typ. Teď, když víš jak java dokáže zjistit typy, vrátíme se k příkladu, který jsme začali psát v této kapitole. V našem příkladu umíme ještě více zkrátit zápis našeho lambda výrazu. Nasob nasobPiatimi = (int a) -> a*5; System.out.println(nasobPiatimi.nasob(10));Jelikož naše lamba jde do metody rozhraní, kterou známe interface Nasob{ int nasob(int a); } Tak vieme presne povedať aký typ má vstupný paramter metódy. Je to int. interface Nasob{ int nasob(int a); }Když to víme, tak nemusíme při psaní lambda výrazu znovu specifikovat typ vstupního parametru. Nasob nasobPiatimi = (a) -> a*5; A jelikož máme jen jeden parametr, nemusíme psát ani závorky. Násob napětí = a -> a*5; Už nebudeme nic mazat, neboť by nám už nic nezbylo 😃 Nyní můžeme napsat metodu, která bude na vstupu očekávat rozhraní Nasob a když ji použijeme, tak do ní vložíme na vstup náš lambda výraz. public static void printNasob(Nasob nasob){ System.out.println(nasob.nasob(10)); } public static void main(String[] args) { printNasob(a -> a*5); }V jevu mohli klidně vytvořit nový typ pro tyto lambda výrazy. Ale neudělali to a jedním z důvodů je i zpětná kompatibilita se starším kódem. Jak už víme, tak lambda výrazy můžeme použít všude tam, kde máme vyhovující rozhraní. Ve vnitřních anonymních třídách, v metodách kde je na vstupu interface a podobně. Příklad: HelloWord helloWord3 = new HelloWord() { @Override public void sayHello() { System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); } }; HelloWord helloWord3 = () -> System.out.println("HelloWord impls inner anonymous class"); Při tomto musíme pamatovat, aby rozhraní byla jedno metodová nebo aby ostatní metody rozhraní byly default. A dané metody v rozhraních, aby se shodovaly s lambda výrazem. Takové rozhraní s jednou abstraktní metodou (metoda, která poskytuje popis ne implementaci) se nazývá Functional interface. Představ si, že používáš rozhraní, které má jen jednu metodu a používáš ho pro lambda výrazy. Nyní by někdo cizí přišel a do tohoto rozhraní by přidal další abstraktní metodu, přesněji její popis bez implementace. Takové rozhraní by již více nebylo functional interface a proto by se nemohlo použít pro lambda výraz a nastala by chyba - přestože rozhraní by bylo v pořádku. Třeba na to myslet a pokud chceme něco přidat do functional interfac, tak jen jako default metody. Abychom upozornili kohokoli, kdo by chtěl něco přidat do našeho rozhraní, tak máme možnost přidat anotaci @FunctionalInterface. K anotacím se ještě dostaneme, tak se nebojte. Nyní je důležité vědět, že je to pomůcka – tato pomůcka nám udělá to, že jakmile napíšeme další metodu do našeho rozhraní, tak nastane chyba. Danou anotaci nemusíme psát, ale je to super. @FunctionalInterface public interface HelloWord { void sayHello(); }Příklady na vyzkoušení: 1. vytvoř si seznam míst 2. setřiď seznam 3. napiš metodu, která vypíše vše ze seznamu míst 4. udělej si metodu, která vypíše jen ta města, která se skládají z jednoho slova nepoužívej při tom lambda výrazy Pokračování příště 👋 Články a online kurzy o Javě pro tebe připravuje Jaro Beňo.

Hľadáme copywritera/ku.  🔎 Mal by si byť kreatívny, s dokonalou znalosťou slovenského jazyka a gramatiky. Dôležitá je aj tvoja chuť pracovať a vzdelávať sa. Pridaj sa k nám. Čo bude primárna náplň tvojej práce? 👉 písanie článkov na náš blog 👉 vytváranie kreatívneho obsahu podľa aktuálneho zadania a potrieb 👉 korektúra textov podľa potreby Koho hľadáme✅ Zaujímaš sa o niektoré z tém programovania, marketingu, dizajnu, nových technologických trendov, kryptosveta či osobného rozvoja. ✅ Orientuješ sa v online marketingu a jeho prostredí, bavia ťa nové technológie. ✅ Slovenská gramatika a štylistika na jednotku, články po tebe nebudeme kontrolovať. ✅ Pošli nám ukážky prác (obsahu), ktoré si v rámci copywritingu vytváral/a alebo vytváraš. Znalosť jazyka▪ slovenský - C2 - expert ▪ anglický - A1 - úplný začiatočník Prečo si vybrať nás🌐 Sme online vzdelávacia a kariérna platforma Skillmea. Máme najväčšiu ponuku online kurzov na Slovensku a v Čechách. 👉 Prístup získaš ku všetkým z nich. 🏢 Sedíme v office v Petržalke, kde budeš mať super podmienky na prácu. Budeš mať flexiblilný pracovný čas a možnosť pracovať aj z domu. Tešíme sa na teba. Dodatočné informácie📧 Pošli nám svoje portfólio prác, životopis alebo link na LinkedIn profil a dohodneme si online stretnutie, následne aj osobný pohovor a tam si povieme viac o pozícii.

Při tvorbě kurzu iOS Developer jsme rozhodovali, který z jazyků si vybrat jako výukový. Z mého pohledu bylo toto rozhodnutí relativně jednoduché, ale pro úplnost si shrňme důvody, proč to nakonec vyhrál jazyk  Swift .[Image] Apple nám na letošní WWDC představil svůj nový programovací jazyk Swift. Ten by měl být rychlejší bezpečnější modernější a mnoho dalšího. Já osobně za jeho hlavní výhody pro začátečníky považuji jednodušší syntaxi, Playground a interaktivní debugovací konzoli. Jednodušší syntaxSkoro vždy, když jsem si povídal s nějakým vývojářem, který Objective-C viděl, nebo se s ním pokoušel pracovat, přišla řeč i na syntaxi tohoto jazyka. Nepadlo na její adresu snad jediné pozitivní slovo. Kopec hranatých závorek, názvy metod s mezerami, hvězdičky a množství zbytečného kódu kolem. Také mi dost dlouho trvalo, než jsem se s tímto stylem zápisu sžil, i když nakonec jsem mu přišel na chuť. Swift je svojí syntaxí velmi podobný rozšířeným jazykům jako například. JavaScript, C, Ruby, atd., takže pro lidi, kteří už v něčem programovali (a nebylo to nic exotického :-)) bude seznámení se Swiftem jednoduché. Ti, kteří nikdy neprogramovali to budou mít také mnohem jednodušší ve srovnání s Objective-C. Swift od nás, mimo jiné, nepožaduje rozdělovat zápis tříd do dvou samostatných souborů, importovat soubory s deklaracemi nebo si lámat hlavu se správou paměti. PlaygroundXCode ve verzi 6 disponuje novým nástrojem s názvem Playground. Jeho účel vyplývá z jeho názvu. Slouží k „hraní si“ s kódem. Obrazovka je rozdělena na dvě části. Vlevo uživatel píše svůj kód a vpravo hned vidí výsledek. Začínající programátor tedy nebude muset řešit, jaký typ aplikace vytvořit, co všechno kde zaškrtnout a zvolit. Stejně tak nebude muset po každé změně znovu spouštět aplikaci. Je to ideální způsob, jak se s jazykem seznámit a poznávat jej do detailů. Playground není omezen pouze na textový výstup, ale poskytuje také grafické prostředí. Stejně tak zobrazuje programátorovi i případné chyby a upozornění, že něco by mohl udělat jinak resp. lepší.[Image] Interaktivní debugovací konzolaBěžně se při vývoji aplikace stává, že napíšu kus kódu, aplikaci spustím, abych viděl, co jsem vlastně vytvořil a následně zjistím, že se nechová přesně tak, jak bych si představoval. Nebo si jen chci ověřit, co by se stalo když... Doposud jsem to mohl řešit tak, že po každé drobné změně jsem aplikaci znovu spustil a ověřil si, zda se daná změna projevila tak, jak jsem očekával. Tato metoda je náročná v případě, že funkcionalita, kterou potřebuji prověřit je „vzdálená“ několika tapnutí na obrazovku, nebo je závislá na specifickém stavu aplikace resp. prostředí se kterým aplikace pracuje, jako např. vzdálený server. Se Swiftem přichází také  Read-Eval-Print-Loop (REPL) . Je to debugovací konzole, která poskytuje interaktivní verzi Swiftu, pomocí které lze komunikovat s běžící aplikací, nebo si jen ověřit své nápady ve skriptovacím prostředí XCode nebo systémové konzole. Již zanedlouhoProti použití Swiftu v našem kurzu momentálně říká v podstatě jen to, že ještě není ve své finální podobě a vývojáři v Apple jej mohou ještě decentně upravit. Osobně si myslím, že pokud se tak stane, bude to v minimálním rozsahu a náš kurz to neovlivní. Autorem tohoto blog postu je lektor kurzu iOS Developer Števo Ľupták. Máte-li nějaké dotazy týkající se Swiftu nebo kurzu, napište je do komentářů.

Tímto článkem bych vám chtěl představit zajímavé tipy a triky v jazyce C++, které byste mohli použít ve vašem kódu. Jsou velmi jednoduché, protože jsou určeny pro začátečníky. Navíc bych vás chtěl upozornit na některé často se opakující chyby, které se ve vašem kódu mohou na začátku vyskytovat. Nejedná se o chybu v pravém slova smyslu, tedy ne takovou, po které by byl váš kód nepřeložitelný, spíše se jedná o obroušení vašeho programátorského stylu, či vytvoření takového kódu, který bude rychle vykonáván. Poslední zmíněnou vlastnost dosáhnete s C++ snadno, protože kódy, které navrhnete v C++ se provedou mnohem rychleji než ty, které navrhnete v jiných jazycích. Umím programovat ve více jazycích a proto to mám skutečně odzkoušené. Pamatujte, že C++ to však neprovede za vás, protože i tam lze vytvořit velmi špatný kód. Záměrně se použil termín špatný, ačkoli není odborný. Myslím tím kód, ve kterém špatným stylem a technikou nedosáhnete požadavků, které se na kód kladou. Příkladem může být právě rychlost provádění spustitelného kódu, jeho přehlednost či snadná udržovatelnost. V následujících řádcích vám to na pár příkladech ozřejmím. Příklady tipů, triků a chybJistě jste se již v programování pokoušeli naprogramovat jednoduché matematické operace. Mějme tedy následující kód: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nejprve bych se vás chtěl zeptat, jestli se vám takto napsaný kód na první pohled líbí. Myslím tím po koncepční stránce. První chybou je, že začínající programátoři neodsazují bloky kódu. Tak například tento kód by se dal pěkně odsadit pomocí následujících pravidel. Oddělte direktivy preprocesoru od hlavičky funkci main(). Oddělte deklarace a definice proměnných od zbytku kódu. Někdy, když budete používat mnoho proměnných, můžete také jednotlivé deklarace proměnných uspořádat do logických celků. Můžete vytvořit bloky kódu podle typu proměnné. Navíc jazyk C++ vám umožňuje deklarovat a inicializovat proměnnou na místě, kde to skutečně potřebujete, tedy předtím, než ji použijete. Dále, v tomto kódu oddělte nosnou část kódu a to vytvořte blok kódu, kde se provádějí jednotlivé matematické operace. Nakonec, oddělte zápis na obrazovku a také načtení ze vstupu klávesnice. Potom už jen oddělíte klíčové slovo return s jeho návratovou hodnotou. Po zmíněných úpravách vám vznikne čitelný kód, který vypadá následovně: #include <iostream> int main() { int a; int b = -1; int c; int d = 4; int e = 2; int f = 3; int g; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Když se dále podíváme na kód, můžeme některé deklarace umístit na jeden řádek. Konkrétní provedení nechám na vás, ale já bych doporučoval deklarovat na jednom řádku proměnné, které se neinicializují hned na začátku současně s deklarací. Na druhý řádek bych umístil proměnné, které se inicializují současně s deklarací. Takto získáte ještě větší přehled v kódu a ušetříte 4 řádky kódu. Kód bude vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int a, c, g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; a = b + c; d = e - f; g = a * d; std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Nyní přejdeme ke zmiňované rychlosti. Je mi jasné, že při tak krátkém kódu ušetříme relativně málo času, ale kdyby se nosná část kódu, tedy tři matematické operace s přiřazováním, prováděly v cyklu například. 1 000 000 krát, viděli byste zaručeně rozdíl. V uvedeném příkladu není nutné použít 7 proměnných a výsledek vyhodnocovat na třikrát. Výsledky b + c a e - f se vynásobí a přiřadí do další proměnné. Tak, jak to je naprogramováno, je to zbytečné. Zkuste vše vyhodnotit jako jeden výraz a přiřadit na jednom řádku. Vznikne nám kód, který bude mít o dva řádky méně a bude provádět totéž. A v čem je vlastně problém. No v operátoru přiřazení. Tato operace je příliš časově náročná. V podstatě se musí přesunout hodnota proměnné uložená na jednom paměťovém místě do paměťového místa, které je určeno pro jinou proměnnou. A po kurzu už víte, že počítač zná jen 0 a 1. Organizačně existuje nejméně jeden bajt. Nezmiňoval jsem sice, co je zásobník, ale když se pohybujeme v jeho paměti, trvá to ještě déle. Vraťme se ale zpět, po úpravě bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { int g; int b = -1, d = 4, e = 2, f = 3; g = (b + c) * (e - f); std::cout << "g = " << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; } A pojďme ještě dál. K čemu vůbec v tomto kódu používáme proměnné, když je nenačítáme ze vstupu. Výsledek kombinace matematických operací můžeme přece zapsat rovnou na obrazovku, aniž bychom hodnoty přiřazovali do proměnných. Odstraníme tím i deklarace. Po konečné úpravě, bude kód vypadat následovně: #include <iostream> int main() { std::cout << "res = " << (-1 + 4) * (2 - 3) << std::endl; std::cin.get(); std::cin.get(); return 0; }Závěrem bych tedy znovu chtěl zdůraznit, jak jsou programátorský styl a technika důležité. Vidíte, že z 18 řádkového kódu, který jsme získali odsazením původního kódu, nám po několika úpravách zůstal kód, který má 8 řádků. A tento kód, ačkoli je malý, je laicky řečeno, pěkný. To znamená, že se jeho spustitelný kód provede rychle, je přehledný a snadno udržovatelný. Autorem blogu je Marek Šurka, který má na Learn2Code online kurz C++ pro začátečníky.