Výsledky vyhledávání

Veronika Čiefová se ve své firmě věnuje kariérním a psychologickým konzultacím. Člověk má často nějaký problém v kariéře, neumí se rozhodnout, kterým směrem se vydat, vidí buď více nebo žádné možnosti, zda se necítí motivovaný.  S Veronikou prostřednictvím rozhovoru hledají, co je pro člověka to pravé. Spolu si kladou otázky jako: Co vás v minulosti bavilo? Co vám dávalo energii? V jakém bodě se to změnilo? Podle odpovědí se snaží přijít na to, které části života pro něj znamenají hodně, co ho umí nadchnout a co mu odebírá energii.  V podcastu s Veronikou jsme rozebrali, co všechno má vliv na spokojenost v práci, duševní zdraví a zda je finanční ohodnocení ten nejdůležitější faktor. V tomto článku se podíváme na Veronikiny doporučení pro práci z domova.  Práce z domova se stává stále častějším trendem v dnešní době a pro mnohé zaměstnance je to skvělá možnost ušetřit čas a peníze za cestu do zaměstnání. Nicméně, práce z domova může být náročnější, není-li správně zorganizována. Aby bylo možné efektivně pracovat z domova, je důležité vytvořit si pravidla a rituály, které vám pomohou udržet produktivitu a vyhnout se stresu a vyhoření. [Pravidlá a rituály pri práci z domu] ➡️  Jaká pravidla a rituály si vytvořit při práci z domova? 🕒 Časové odděleníZákladem je vytvořit strukturu času, kdy pracujete a kdy odpočíváte. Vytvořte si rituály přechodu z jedné fáze do druhé, jako například oblékání do pracovního oblečení před prací. Je důležité nepracovat v pyžamu. Sprcha nebo procházka po skončení práce také vytváří ideální přechod mezi prací a odpočinkem. Někteří lidé využívají také tzv. "fake commuting", kdy před začátkem a po skončení práce z domu nasednou do auta a převezou se dvě ulice.  🏠 Prostorové odděleníIdeální je mít dedikovanou místnost pro práci. Domácí pracovna by se určitě neměla nacházet v ložnici, lidé mají pak častěji problém s usnutím. Pokud není možné vyhradit na pracovnu celou místnost, postačí kout místnosti nebo třeba židle, na které sedíte pouze během pracovní doby. 🛌 Připravení mysli na spánekJe důležité nepracovat alespoň 2 hodiny před spánkem a hodinu před spaním se vyhnout dívání do počítače, mobilu nebo televize. Je lepší pomalu utišovat mysl čtením knihy nebo pobytem v méně osvětlené místnosti, aby se naladila na spánek. 🧒 Rozdělení služeb u dětíV případě, že máte děti v domácnosti během pracovní doby, doporučuje se domluvit si strukturu s partnerem nebo partnerkou, kdo bude v daném čase "na službě". Když děti budou něco potřebovat, tak se ohlásí dopoledne pouze na jednoho a odpoledne pouze na druhého partnera. Vyhradí se tak klidnější prostředí, alespoň na nějakou část pracovní doby.  [Podcast s Veronikou Čiefovou a Radovanom Debnárom]Celý rozhovor s Veronikou si můžete poslechnout ve třetí části Skillmea podcastu: Co má vliv na spokojenost v práci a jsou peníze nejdůležitější?, který najdete na našem YT kanály. Pokud vás zajímá kariérní poradenství, doporučujeme Veronikin kurz Kreativní rozhodování o kariéře. 

Ve dnech 5.–20. října 2019 vrcholí sedmý ročník Evropského týdne programování, tzv. EU Code Week. Dobrovolníci z řad učitelů, institucí a nadšenců z více než 70 zemí se budou snažit prostřednictvím aktivit představit nové vzdělávací možnosti a materiály, aby tak zvýšily zájem o programování a zatraktivnily jeho výuku. Proč se zapojujeme i my?Hodiny informatiky na základních a středních školách jsou ne vždy vedeny zábavnou a poutavou formou. Jen si vzpomeň na ty své. Digitální gramotnost se však pro uplatnění na trhu práce stává klíčovou a o tom, jakou roli by měla hrát ve vzdělávání není třeba vést diskuse. Něco o tom víme iv Learn2Code, kde se nás denně obracejí lidé s otázkou, kde s programováním začít. Proto jsme se i my s podporou spoločnosti Google opět staly součástí iniciativy EU Code Week, abychom podpořili digitální vzdělávání na školách a pomohli dětem rozvíjet znalosti a dovednosti, které jim pomohou realizovat nápady a usnadní orientaci v digitálním světě. Pokud se v něm totiž budou správně orientovat již nyní, budou lépe připraveni využívat jeho přínosů a čelit jeho nástrahám.[Image] Tento rok sa s Learn2Code vydáváme na východ Slovenska do Košic a okolí, kde se prostřednictvím workshopů budou moci děti na více základních školách seznámit s programováním v prostředí Scratch, který se díky své jednoduchosti výborně hodí pro výuku programování, vytváření interaktivních her a animací. Kromě Scratchu máme pro děti připraveny i zážitkové hodiny s roboty Ozoboty a programování her v jazyce JavaScript pro pokročilejší. Letos jsme spojili síly is leadership programem Teach for Slovakia a některé ukázkové hodiny zorganizujeme na školách zapojených do TfS. Pokud chceš vědět, jak to na takovém našem workshopu vypadá, můžeš si prohlédnout tento sestřih z roku 2016. Jak se můžeš zapojit?Evropský týden programování je nezávislá iniciativa dobrovolníků s podporou Evropské komise, do které se může zapojit kdokoli, tedy i ty. Můžeš být učitel, vést programátorský kroužek nebo se zkrátka dobrovolně angažovat v digitálním vzdělávání. Stačí, když uspořádáš programátorskou aktivitu #CodeWeek a přidáš ji na mapu na stránce codeweek.eu. Na stránce navíc najdeš návod a propagační materiály, které ti s realizací pomohou. Pokud si na něco podobného netroufáš, můžeš tuto akci podpořit i použitím hashtagu #codeweek. 

V novém podcastu jsme si povídali s Tonym Dúbravcem. Tony je online marketér, tvůrce podcastu "Doba digitální" a newsletteru o digitálních novinkách. Je odborníkem na social media a e-commerce, takže dnes budeme mluvit právě o těchto tématech. ➡️ Tony, jak silný trend vidíš aktuálně na social media?Jedním z trendů jsou určitě krátká videa, která přišla z TikToku a postupně se dostala na ostatní platformy. Dalším trendem je influencer marketing nebo jiný přístup k obsahu, který začíná s příchodem TikToku zabývat více na kvantitu, ne jen na kvalitu.   ➡️ Ty jsi nyní konzultant pro strategie social media, čemu se věnuješ více detailně?Působím jako marketing manažer v Medusa Group, největší gastro společnosti na Slovensku. Mým druhým směrem je zároveň vytváření týmů pro klienty, které jsou složeny z freelancerů. Pracuje s agenturními týmy složenými z freelancerů a vytváří tým podle potřeb klienta, kde jsem v pozici account manažera. Kromě toho provádí školení o sociálních sítích, přednáší na eventech a publikuje podcasty a newslettery o digitálních novinkách. [Natáčení podcastu] ➡️ Jak vnímáš vývoj infuencer marketingu na trhu? Je poptávka ze strany firem vyšší? Je to stále považováno za "sexy" pro firmy. Ne každý si ovšem uvědomuje, že to není vždy to, co by měli řešit. Je to pořád buzzword, ale výrazně se to změnilo od doby, kdy jsem psal blogy. Tato oblast nabrala obrovský rozmach a nyní už pro některé představuje základ jejich příjmu. Někteří lidé se totiž živí jen tím, že propagují produkty a služby. Momentálně existují dvě hlavní formy takové spolupráce. První je, že někdo žije tou značkou, používá ji a je jejím ambasadorem. Druhou formou jsou influenceři, kteří v podstatě prodávají reklamní prostor.    ➡️ Kolik výstupů bys doporučil dohodnout aby to mělo smysl?  Pokud chceš jen zásah, pak má smysl i jeden příspěvek, záleží také na tom, kolik času trvá kampaň a kolik máš budget. Většina influencerů si účtuje za příspěvek, nebo mají nějaký balík příspěvků a stories. Většinou se to jen násobí. Záleží na tom, čeho chceš dosáhnout, jestli ti stačí jeden příspěvek nebo chceš kampaň táhnout déle. Pak by se možná vyplatilo uvažovat o užší spolupráci s influencerem, ne jen o „koupě reachu.“   ➡️ Jak se pohybují ceny v influencer marketingu? U influencerů s 50 tisíci followery je to částka od 500 € za příspěvek. Obecně bych řekl že to začíná na 250 €. Samozřejmě se najdou influenceři, kteří ti udělají za 200 € tři příspěvky nebo tě spropagují za barter. Je to individuální, každý si své práce váží jinak.   [Tony Dúbravec ve Skillmea podcastu] ➡️ Existuje nějaká databáze, kde si umíš vyhledat relevantní influencery k navázání spolupráce? Existují také agentury, které se věnují této oblasti. Samozřejmě, za nějakou provizi. Doporučuji, pokud je to v možnostech, dělat si to sám nebo s někým, komu důvěřuješ a zná prostředí. Pokud si to člověk řeší sám, tak pozná ten svět influencerů, pochopí, že to není jako nakupování v obchodě.    ➡️ Co doporučuješ měřit při influencer marketingu nebo co ty sleduješ, jaké metriky? Na Reach lze asi nejvíce spoléhat. Existují různé způsoby jak měřit výkon spolupráce, jako jsou údaje UTM nebo kupony. Avšak většinou lidi zajímají interakce. Spousta lidí však nevšímá, zda jsou to reálné interakce nebo jen nějaké boty. Autenticita tedy může být obtížně ověřitelná. Engagement rate může být důležitý, ale nemusí být relevantní. Když se provádí s více influencery, je vhodné porovnat výkony jednotlivých influencerů a podle toho se pak rozhodovat, s kým se bude dělat dál. Avšak když se provádí jen s jedním influencerem, je těžko posoudit, zda to bylo dobré nebo ne, je to spíše pocitové. Pro více z rozhovoru s Tonym si poslechněte Skillmea podcast: #10 Jaké jsou trendy v social media marketingu?. 

Na základě některých statistik se předpokládá, že poptávka po softwarových inženýrech do roku 2029 poroste o 22%. Tato poptávka po softwarových inženýrech a webových či mobilních aplikacích, které vytvářejí, vedla k mnoha novým pracovním pozicím a inovativním, efektivnějším vývojovým procesům – jako například DevOps. Zajímá tě, co je to DevOps, co dělá takový DevOps Engineer (inženýr), kolik vydělává a jaké dovednosti potřebuje? Čti dál a dozvíš se víc.[Image]Co je DevOps? DevOps je spojení slov Development (vývoj) a Operations (provoz). Je to speciální metoda vývoje softwaru, která spojuje procesy, lidi a technologie, díky čemuž mohou firmy produkovat kvalitní software, služby a produkty. DevOps-áci používají nástroje, procesy a metody vývoje k zajištění efektivního vývoje aplikací. Hrají důležitou roli v každé fázi procesu vývoje, od nápadu až po implementaci a údržbu. DevOps označuje způsob vývoje softwaru, který zajišťuje, že vše běží hladce v každé fázi vývoje. Před představením DevOps v roce 2009 vývojářské týmy obvykle sestavovaly každou část aplikace nezávisle. Jeden tým by se například zabýval strukturou databáze, zatímco jiný vytvořil frontend nebo bezpečnostní prvky. I když to bylo efektivní, často to vedlo k problémům, kdy byly tyto různé části spojeny do jednoho celku. DevOps se snaží tento problém vyřešit tím, že všechny účastníky vývoje spojí dohromady. Můžeš si to lehce představit jako stavbu domu. Standardně bys měl různé dodavatele, kteří by dělali různé práce: zedníci, elektrikáři, instalatéři, malíři atp. U DevOps modelu však tito dodavatelé spolupracují, diskutují o každé fázi vývoje a pracují spolu a táhnou za jeden provaz. Výsledkem je, že konečný produkt je efektivnější, kvalitnější a ušetří i čas, protože každá složka se pojí s ostatními. DevOps Engineer zajišťuje, že se to všechno děje hladce a konzistentně během celého životního cyklu vývoje. DevOps specialisté tedy používají různé nástroje, procesy a metody vývoje, aby zajistily efektivní vývoj aplikací. V každé fázi procesu vývoje (od nápadu až po implementaci a údržbu) hrají významnou roli. Jelikož celý vývoj aplikace je v rámci jednoho týmu, vývojáři jsou schopni rychleji komunikovat mezi sebou, ale také kolaborovat se zákazníkem, což znamená častější vydávání nových verzí vyvíjeného softwaru. Funkce DevOps DevOps specialista podporuje komunikaci, spolupráci a sdílení odpovědnosti napříč všemi stranami během životního cyklu vývoje. Hlavní výzvou, které čelí DevOps-áci, je sjednotit všechny účastníky vývoje, což jsou frontend a backend developeři, UI/UX designéři, testeři, lidé zodpovědní za bezpečnost produktu, ale také obchodníci, zákaznický servis či další klíčové osoby. V DevOps kultuře jsou všichni tito účastníci stejně důležití a jejich vstupy do vývoje mají stejnou hodnotu. DevOps-ák musí zajistit, že je s tím celý tým ztotožněn, podporuje to a samozřejmě zejména praktikuje. Jaké techniky používají DevOps-áci? Nejčastěji jsou využívány následující postupy či technologie: • continuous integration, continuous deployment (CI/CD), • kontejnerizace, • monitorování. Ve zkratce si řekněme o každé z výše uvedených technologií. CI/CD Zavádí automatizaci do softwarového vývoje. Pomocí skupiny různých nástrojů tak lze zajistit automatické sestavování verzí, jejich kontrolu a reporting kvalit konkrétní verze. Po sestavení a otestování lze nasadit verzi do produkčního prostředí. To je technika Continuous Integration. Jinými slovy, změny se provedou a integrují okamžitě. "CD" se může vztahovat i na Continuous Delivery. Změny provedené v aplikaci se před odesláním do úložiště (např. GitHub) testují na chyby. Následně jsou umístěny do živé produkce. Continuous Deployment znamená automatické odesílání změn provedených vývojářům z úložiště jako například. GitHub do produkce, kde jej mohou koncoví uživatelé používat. Kontejnery Kontejnery poskytují způsob izolace procesů od zbytku softwaru. Každý kontejner funguje v podstatě jako virtuální stroj, který spouští jednu část celkového procesu. Protože kontejnery lze velmi rychle zapnout a vypnout, kontejnerizace usnadňuje vytváření, nasazování a spouštění aplikací. DevOps engineer musí rozumět kontejnerizaci, protože má vliv na to, jak se produkt vytváří, upravuje a testuje. Při vytváření kontejneru by mělo platit pravidlo, že jeden kontejner je jedna služba. Abychom docílili těchto vlastností kontejnerů, musíme dodržet 3 hlavní principy kontejnerizace: standardnost (Standard), jednoduchost (Lightweight) a izolovanost (Isolated). V dnešní době je velmi populární přechod na mikroservisově orientovanou architekturu. U této architektury je funkcionalita softwaru rozdělena do menších částí - mikroservisů. Cílem je vytvoření aplikace, která bude co nejvíce modulární. Bude to znamenat její zjednodušení, udržovatelnost a také škálovatelnost. Funkcionalita aplikace se rozdělí do jednotlivých mikroservisů, kde každý má na starosti pouze jednu, oddělenou část softwaru. Pokud bude nutná změna aplikace, tyto mikroservisy je relativně snadné upravit. Provede se jen požadovaná změna, upraví se daný mikroservis a opětovně je nasazen. Při takovém přístupu se vyskytuje méně chyb, výpadků a má to kladný vliv na testování a hledání chyb v softwaru. Monitorování Monitorování zahrnuje používání systému, který umožňuje sledovat celý vývojový ekosystém a upozorní tě, pokud se něco pokazí. S dobře nastaveným monitorováním můžeš rychle řešit problémy pomocí analýzy základních příčin, která přesně určí, kde problém začal. Monitorování ti také umožňuje zjistit, jak se různé systémy navzájem ovlivňují, ať už běží současně nebo postupně. Tvá práce jako DevOps specialisty bude téměř nemožná bez komplexního monitorovacího řešení. Řešení problémů bude rychlejší a efektivnější.[DASA DevOps Competency model (zdroj: DASA)] Dovednosti DevOps specialisty Technické dovednosti jsou nezbytností. I když se v DevOps prostředí a IT obecně neustále objevují nové technologie a nástroje, dobrý DevOps inženýr by měl mít kvalitní znalosti v těchto oblastech: • verziování, systém správy verzí (jako Git, Github, Bitbucket, Svn atd.), • Continuous integration (Jenkins, Bamboo, VSTS), • koncepty kontejnerů (Docker), • orchestrace kontejnerů (Kubernetes, Swarm, Openshift), • cloud (AWS, Azure, GoogleCloud, Openstack), • základy sítí, Linux (základy OS), Bash, • základy programování (např. Python, Design Patterns). DevOps inženýři musí být schopni psát bezpečný kód na ochranu aplikací před útoky, jakož i na obranu před běžnými zranitelnostmi kybernetické bezpečnosti. Stejně jako v jiných technických prostředích, klíčovým prvkem DevOps je také automatizace. Mnoho opakujících se a manuálních úkolů prováděných tradičnějšími systémovými administrátory lze automatizovat pomocí jazyků jako Python, Ruby, Bash či Shell. Nezapomínej ani na soft skill dovednosti jako komunikační dovednosti, dobrou organizaci, ochotu spolupracovat, flexibilitu, prezentační dovednosti nebo to, že zákazník je na prvním místě. Mzda DevOps specialisty se podle portálu platy.sk pohybuje v závislosti na regionu a seniority na úrovni od 2.000 Eur výše. Jedná se o velmi žádanou pozici, poptávka po DevOps inženýrech v posledních letech značně vzrostla.[Image]Jak se stát DevOps specialistou Aby ses stal DevOps specialistou, musíš získat znalosti a zkušenosti potřebné pro práci s různými technologiemi. Klíčem je naučit se dovednosti, aplikovat je a vybudovat si portfolio, kterým se umíš odprezentovat. Náš seznam výše v článku se zdá být vyčerpávající a nekonečný. Jak jsme již zmiňovali, v jedné oblasti můžeš být expertem ao jiných víš toho málo. To je naprosto v pořádku. Základní znalosti z každé oblasti jsou dobrým začátkem. Například, pokud jsi softwarový inženýr, určitě jsi dobrý v programování. Nemělo by být pro tebe obtížné zvládnout práci admina, protože některé činnosti jsi už určitě mohl vykonávat ve své práci. Stejně tak, pokud jsi síťový inženýr, nebudeš mít problém naučit se více o bezpečnosti, virtualizaci a správě infrastruktury. Každá z těchto dovedností spolu souvisí. Cesta k tomu, abyste se stali DevOps specialistou je dlouhá, ale stojí za to. A neexistují žádné zkratky.

WordCamp je nezisková konference, která se pořádá v 75 městech po celém světě. Je určena zejména fanouškům redakčního systému WordPress, zároveň má však značný přesah do marketingu, podnikání i osobního života. Rozvíjí znalosti a dovednosti, které jsou v dnešní IT době velmi žádané. Pablo Picasso byl významný umělec 20. století, který měl mnoho talentů. Možná o nich ze začátku ani nevěděl, ale postupným tvořením a rozvíjením se z něj stal maestro. Tak jako Picasso, i ty máš v sobě různé talenty, ale musíš je objevit a rozvíjet.[Image] Díky konferenci WordCamp Košice 2020 máš možnost získat znalosti a dovednosti o používání a škálování systému WordPress, poznat příběhy lidí z WordPress komunity, můžeš se stát součástí této komunity – objev a rozviň svůj #wordpresstalent. „Třetí ročník WordCampu v Košicích s sebou opět přináší nové změny, kterými se snažíme zvyšovat úroveň konference. Jednou z těch větších jsou nové prostory - Kasárny/Kulturpark. Ty se nacházejí v centru města, jen pár minut chůze od Hlavní ulice.“, uvedli organizátoři konference.   Už 16. května tě v prostorách Kasáren/Kulturpark čekají zajímavé přednášky i workshopy z různých oblastí tvorby, používání či propagace webu. Tématické okruhy přednášek a workshopů se budou střídat, takže pokud si např. hardcore dev, budeš mít program vystaraný na celý den. Learn2Code má rádo WordPress a proto jsme hrdým partnerem této konference. Ahoj a vidíme se 16.5.2020 v Košicích na WordCampu.

V 15. kapitole online kurzu vyššího programovacího jazyka C++ úrovně Elementary II najdete mezi zadáními praktických příkladů pro domácí procvičení i úlohu, ve které máte najít největší společný dělitel dvou čísel a také úlohu, ve které máte najít nejmenší společný násobek dvou čísel nebo jejich největší společný dělitel.   Sáhnete-li do osnov matematiky druhého stupně základní školy někde do 6. nebo 7. ročníku, zjistíte, že klíčem k vyřešení těchto dvou úkolů je rozklad obou čísel na součin prvočísel. Úkoly patří z hlediska logiky a analytického myšlení mezi začátečnické. Přesto vím, že jsou náročnější. Právě proto jsem se rozhodl napsat tento blog. V tomto blogu nechci řešit tento úkol za vás, ale alespoň bych vám rád podal návod, jak zjistit, zda je načtené číslo ze vstupu prvočíslem. Tento úkol je jeden z dílčích úkolů, které je třeba řešit při dvou zmíněných příkladech, jejichž řešení jste dostali za úkol najít. Ti, kteří zapomněli, co je prvočíslo, ozřejmím i tento pojem. Prvočíslo je celé kladné číslo, které je dělitelné pouze jednotkou a svojí vlastní hodnotou. Budeme se tedy pohybovat pouze v množině kladných celých čísel. Příkladem prvočísla může být např. číslo 5, protože je dělitelné pouze číslem 1 a 5. dalšími příklady jsou 2, 3, 7, 11, 13, 17 atp. Samotné číslo 1 se za prvočíslo nepovažuje. Řekněme, že máme číslo 60, jeho rozklad na součin prvočísel je 2 x 2 x 3 x 5. Už z rozkladu je zřejmé, že jej můžeme vynásobit číslem 1, nic by to totiž nezměnilo na výsledku, pořád byste dostali číslo 60. Vidíte , a právě proto se matematici dohodli, že 1 prvočíslem nebude, nemá totiž již žádný vliv v součinu prvočísel, jehož výsledkem je nějaké číslo. Takže bez zbytečných dalších prázdných frází přejdu rovnou k věci. Následuje tedy zdrojový kód v jazyce C++, který řeší titulek tohoto blogu: 01: #include <iostream> 02: using namespace std; 03: 04: int main() 05: { 06: int iNumb; 07: 08: cout << "Zadaj lubovolne cele kladne cislo: "; 09: cin >> iNumb; 10: cout << endl; 11: 12: bool flag = true; 13: 14: if (iNumb == 1) 15: { 16: flag = false; 17: } 18: else 19: { 20: for (int i = 2; i <= iNumb / 2; i++) 21: { 22: if (iNumb % i == 0) 23: { 24: flag = false; 25: break; 26: } 27: } 28: } 29: 30: if (flag) 31: { 32: cout << "Cislo " << iNumb << " je prvocislo !" << endl; 33: } 34: else 35: { 36: cout << "Cislo " << iNumb << " nie je prvocislo !" << endl; 37: } 38: 39: cout << endl; 40: 41: cin.get(); 42: cin.get(); 43: 44: return 0; 45: } Na řádku 01 je uvedena direktiva preprocesoru #include, jejímž parametrem je standardní knihovna iostream. Potřebujeme ji z důvodu používání objektů cout, cin a manipulátoru endl. Na řádku 02 uvádíme v platnost jmenný prostor std pro celý zdrojový soubor .cpp. Zmíněné objekty cout, cin a manipulátor endl je zároveň součástí tohoto prostoru. Na řádku 04 je uvedena funkce main i se svým návratovým typem, kterým je int (integer). Tuto funkci volá operační systém. Na řádku 05 je uvedena levá programová závorka, kterou začíná tělo funkce main. Na řádku 06 je deklarována proměnná iNumb pro datový typ int. Tato proměnná reprezentuje hodnotu celého kladného čísla, o kterém chceme zjistit, jestli patří mezi prvočísla. Na řádku 08 je pomocí objektu cout zapsán na výstup konzolové aplikace textový řetězec, který vyzve uživatele k zadání hodnoty kladného celého čísla, jehož vlastnost prvočísla testujeme. Na řádku 09 je prostřednictvím objektu cin načtena tato hodnota do proměnné iNumb. Na řádku 10 je prostřednictvím objektu cout a manipulátoru endl přesunut kurzor konzolové aplikace na další řádek. Na řádku 12 je deklarována proměnná flag a zároveň inicializována na hodnotu true. Tato proměnná nám bude po otestování načteného čísla ukládat informaci, zda je číslo prvočíslem nebo ne. Z hlediska logiky algoritmu je nutno proměnnou flag inicializovat před testováním na hodnotu true. Algoritmem budeme totiž testovat, zda načtené číslo mezi prvočísla nepatří. Používá se zde tedy postup vylučovací. Na řádku 14 je testována podmínka, zda v proměnné iNumb není hodnota 1. Pokud ano, program pokračuje kladnou větví a do proměnné flag se na řádku 16 zapíše hodnota false, která reprezentuje stav, kdy načtené číslo prvočíslem není. Na řádcích 13 a 15 jsou pouze uvedeny programové závorky, které uzavírají blok kódu uvedený v kladné větvi. Pokud zmíněná podmínka splněna není, pokračuje se zápornou větví. Blok kódu v záporné větvi uzavřen programovými závorkami na řádcích 19 a 29. Na řádcích 20 až 27 je uvedeno jádro algoritmu, který testuje vlastnost prvočísla u čísel větších než 1. A v čem spočívá idea jádra algoritmu? V každé iteraci cyklu zjišťujeme, zda je číslo dělitelné hodnotou v proměnné i. Nejmenší číslo, kterým může být načteno testované dělitelné, je číslo 2 (viz. řádek 20 – for smyčka) a proto iterujeme od této hodnoty. Proměnnou i postupně inkrementujeme (viz. řádek 20 – for smyčka) a testujeme, zda je hodnota proměnné iNumb dělitelná beze zbytku pomocí operace modulo na řádku 22, která je umístěna v příkazu if. Pokud je číslo dělitelné hodnotou v proměnné i beze zbytku, tak se na řádku 24 uloží do proměnné flag hodnota false, což reprezentuje stav, kdy načtené číslo není prvočíslem. Proměnná i se inkrementuje po iNumb/2 (viz. řádek 20 – for smyčka). Důvodem je fakt, že žádné celé kladné číslo nemůže být přece dělitelné beze zbytku číslem větším než je jeho polovina. Nenajde-li se tedy číslo, kterým je načtená hodnota testovaného čísla dělitelná beze zbytku, neuloží se do proměnné flag hodnota false, čili po ukončení v ní bude uložena hodnota true, což reprezentuje stav, kdy je načteno testované číslo prvočíslem. Na řádku 25 je uvedeno klíčové slovo break a to z toho důvodu, že v případě nalezení jednoho čísla, které dělí načtené testované číslo beze zbytku, není nutné hledat další dělitele. Testované číslo už prvočíslo totiž být nemůže a proto násilně ukončíme smyčku for, urychlíme program, který následně přejde až na řádek 30. Zde se už jen testuje hodnota v proměnné flag. Pokud je v této proměnné uložena hodnota true, tak se zapíše na výstup konzolové aplikace pomocí objektu cout informace o tom, že je načteno testované číslo prvočíslem (viz. řádek 32), pokud false tak informace, že prvočíslem není. Na řádcích 41 a 42 je již jen načítán vstup z konzolové aplikace pomocí objektu cin, což slouží k tomu, aby se hned program neukončil a byl zobrazen výsledek v okně konzole, dokud uživatel nezatlačí libovolná klávesa. Na řádku 44 vrací funkce main operačnímu systému hodnotu 0, která indikuje stav správného ukončení aplikace. Na řádku 45 je ukončeno tělo programu pravou programovou závorkou. Algoritmus, který jsem navrhl a implementoval v jazyce C++, není ještě optimální. Je však pro účely kurzu úrovně začátečník dostačující. Mezi prvočísly lze ještě sledovat určité vlastnosti, nebudu je však tomto bloku vzpomínat, abych příliš posluchače úrovně začátečník zbytečně nadměrně nezatížil. Optimální algoritmus však budu ještě publikovat a rozebírat v dalším bloku a v kurzu, který bude zaměřen i na matematiku. Autorem blogu je Marek Šurka, lektor online kurzů jazyka C++ na Learn2Code.

Každý týden jeden blog. Takové jsem si dal předsevzetí do nového roku. Hned první týden se to nepodařilo, ale co už 🤦🏻‍♂️ . V tomto textu (nebo seriálu?) budeme řešit tvůj vlastní Virtuální privátní server (VPS). Konkrétně: • zjistíme co to VPS vlastně je a jaké jsou výhody a případné nevýhody, • zkusíme analyzovat naše potřeby a vybrat vhodné parametry našeho serveru, • VPS koupíme, nastavíme, zajistíme a připravíme pro naši aplikaci, • z GitHub repozitáře nasadíme naši aplikaci do produkce pomocí GithubActions (CI), • koupíme doménu a nasadíme SSL certifikát pomocí letsencrypt. Je to hodně práce, pome na to.[Image] K čemu mi je vlastní server?Hned na začátku si to vyjasněme: VPS je pro většinu projektů zbytečný. Při dnešních možnostech, jak svou aplikaci umíme nasadit do produkce a zpřístupnit ji uživatelům na pár kliků, je často zbytečné řešit komplikované nastavování vlastního serveru. Hlavně údržba a řešení případných problémů nám může připomenout, jak špatně jsme se rozhodli. Přesto VPS má své místo a někdy se opravdu může hodit, například: • pokud máš linux v malíčku, nebo svůj VPS už máš (jsi zkušený/á), • pokud výkon sdíleného hostingu viditelně nestačí a už neumíš svou aplikaci dále optimalizovat, • pokud nepostačují dostupné technologie sdíleného hostingu (potřebuješ doinstalovat vlastní knihovny, tooly), • pokud má aplikace extrémní nároky na výkon procesoru, velikost paměti, nebo potřebuješ ukládat gigabajty/terabajty dat, • pokud jsou data, se kterými pracuješ příliš senzitivně na to, aby byla uložena na jednom místě spolu s daty jiných uživatelů sdíleného hostingu. Asi bychom našli i další případy, specifika, kdy se hodí VPS, tyto nám však prozatím postačí. Pokud tedy spadáš do některého z kritérií, čti dále. Jaký výkon serveru potřebuji?Brzdí. Než přistoupíme ke koupi serveru bychom měli vědět, jaké jsou naše požadavky. Alespoň přibližně. Potřebujeme spoustu jader procesoru? Nebo si vystačíme s jedním, případně dvěma jádry? Potřebujeme spoustu operační paměti, nebo terabajty dat na disku? To jsou těžké otázky, ale poradím ti: • Pokud aplikace neexistuje a chceš VPS jen vyzkoušet, zvol nejlevnější server jaký je v nabídce. Zda máš 1 procesor, nebo 32 procesorů - terminál reaguje vždy stejně rychle. • Pokud je aplikace nová a neznáš její nároky, začni raději s méně výkonným a levnějším serverem. Například CPU s jedním nebo dvěma jádry a 2G RAM. Většina providerů disponuje jednoduchým škálovacím nástrojem. Pokud se zvýší nároky, pohneš v administračním rozhraní nějakým sliderem a šup, máš o dvě jádra více, případně dvojnásobek RAM - do pár vteřin. • Pokud jsi narazil na limity sdíleného hostingu, pravděpodobně znáš důvod, proč chceš vyzkoušet VPS. Nejlepší pokud si komunikoval s podporou svého providera a potvrdili, že jsi narazil na limit jejich CPU, nebo RAM. Kde koupit server?Takže, pokud víme alespoň přibližně co chceme, udělejme průzkum. Osobně mám vyzkoušených těchto prodejců VPS: • Linode, DigitalOcean, Hetzner, WebSupport Ubuntu Server a terminál bude u každého prodejce stejný. Řídit se tedy můžeme podle následujících kritérií: 1. cena 2. ještě jednou cena 3. možnosti administračního rozhraní a případného navyšování výkonu do budoucnosti 4. lokalita datového centra (co nejblíže uživatelům) Moje zkušenost V poslední době to u mě osobně vyhrává Hetzner (hetzner.de). Frajeři mají vynikající ceny (vlastní server v době psaní tohoto textu umíš získat již za 3E/měsíc) a navyšování počtu CPU a RAM je řešeno jednoduchým sliderem v administračním rozhraní. Super věc 🎉. Datové centrum můžeš zvolit relativně blízko – Falkenstein, Nemecko. TIP: V levém horním rohu změníš jazyk webu z německého na anglický. 😎 Vytvoření účtu HetznerJak se už konečně tedy dostaneme k vlastnímu serveru? Takto: 1. Vytvoř si účet na hetzner.de (klik) 2. Klikni na linku, kterou ti Hetzner poslal na email zadaný při registraci 3. V sérii formulářů vyplň své iniciály (poslední formulář vyžaduje údaje o platbě, žádná platba předem však není nutná) 4. Po vyplnění a odeslání formulářů se implicitně zobrazí formulář - nastavení tvých iniciál. Vpravo nahoře klikej na čtverečky a vyber z nabídky možnost "Cloud": Pokud máš po absolvování předchozích kroků před sebou takovou obrazovku:[Konzole cloudu Hetzner.de. je vše v pořádku.] Můj server!Už jsme blízko. V seznamu projektů (předchozí obrázek) klikni na "Default" (tento název umíš změnit přes ikonu tří teček v pravém horním rohu karty produktu) a následně "Add server".[Vytvoření nového VPS.] Parametry serveruNyní zvolíme parametry serveru. V tomto případě zvolíme nejlevnější variantu, ale některé možnosti popíšeme blíže. Parametry serveru tedy nastavíme následovně: 1. Location (umístění datového centra): Falkenstein, protože je nejblíže Slovensku. 2. Image (operační systém): Ubuntu 20.04, protože s ním umím pracovat a také existuje obrovská komunita uživatelů Ubuntu serveru, což usnadní vyhledání návodů a řešení případných problémů. Se serverem Ubuntu bude dále pokračovat i tento tutoriál. 3. Type (typ serveru): Standardní, protože nám nevadí, že spolu s naším VPS budou na fyzickém serveru běžet i jiné virutální servery. Dedikovaný typ serveru je vhodný jen tehdy, potřebujeme-li opravdu velký výpočetní výkon pro naše použití. Z dalších možností typu serveru vyberme hned první s označením CX11 a tedy 1x VCPU, 2GB RAM, 20GB SSD v ceně €2.99 za měsíc. 4. Volume (externí disk): Nevytváříme externí disk. 1. TIP: Pokud vytvoříme VPS o velikosti SSD 20GB a potřebujeme více dat, nemusíme hned měnit velikost SSD na serveru, ale můžeme připojit k serveru externí disk. Má to jednu velkou výhodu a jednu menší. Velkou výhodou je, že v případě zvyšování výkonu (např. z 1CPU a 2GB RAM na 4CPU 8GB RAM) můžeme zvolit možnost, že nechceme navyšovat i velikost SSD – tedy SSD zůstane na hodnotě 20GB. Takové rozhodnutí nám v budoucnu umožní i krok zpět a tedy snížení počtu VCPU a RAM. Takto můžeme ušetřit nemálo finančních prostředků, pokud potřebujeme zvýšit výkon VPS jen dočasně, ne natrvalo (např. pokud je aplikace přetížena jen v období Vánoc). 5. Network (síť): Nevytváříme síť, protože nevytváříme skupinu serverů, které potřebujeme mít na jedné síti (např. pokud bychom potřebovali zvlášť VPS pro webserver a databázový server). 6. Additional features (další možnosti): V případě možnosti User data nespekulujeme (zatím). To se nám může hodit tehdy, chceme-li některé činnosti automatizovat, například automaticky přidat uživatele do systému, spustit různé skripty po instalaci a podobně. Backups jsou pravidelné zálohy, což je nutnost na produkčním serveru, kde běží ostrá aplikace. Tato služba je však zpoplatněna – 20% z ceny našeho serveru. Pokud tedy vytváříš produkční server, nafurt, tak doporučuji i se zálohami. Pokud jen testuješ, tak je to na tobě 😉 . 7. SSH Key (SSH klíč): Pokud máš zkušenosti s *nix systémy, možná máš vytvořený svůj id_rsa.pub klíč. Pokud ano, tady ho můžeš použít a tak se autentifikovat při připojování k serveru. V opačném případě (a to je náš případ) ti bude zasláno heslo k root uživateli na tvůj email. Tady tedy nespekulujeme a zatím nezaškrtneme tuto možnost. 1. TIP: Povolit vzdálený přístup pro root uživatele není bezpečné a používá se pouze pro prvotní nastavení serveru (první přihlášení do nového VPS). Jedním z prvních kroků po přihlášení se do nového VPS by mělo být vytvoření vlastního uživatele, který se bude přihlašovat pomocí klíče (ne hesla) a zakázání vzdáleného přístupu pro root uživatele. To bude také náš postup. 8. Name (Název): Toto je název serveru, který je zobrazen v administračním panelu hetzner, ale iv konzole po připojení k serveru přes SSH protokol. TIP: Vzpomeň si na nějaké názvy světů, postav z tvých oblíbených počítačových her, komiksů nebo filmů 😎 . Hodně čtení kvůli pár klikům. Nastavení serveru tedy může vypadat i takto:[Nastavenie parametrov VPS.] První SSH spojení Po potvrzení nastavení chvíli počkáme na spuštění nové instance našeho VPS. Zároveň nám Hetzner doručí email s informacemi o IP adrese, na kterou se budeme připojovat a heslem pro root uživatele. Tak zkontroluj email a pojď se přihlásit na server přes SSH. Jaký program použít k přihlášení přes SSH? Pro MacOS je to Terminal nebo iTerm. V případě linuxu (jakéhokoli) je to velmi podobné MacOS - tedy opět Terminal. Uživatelé Windows mohou použít pro SSH připojení program Putty, případně nainstalovat WSL doplněk a použít WSL terminal. Napiš nám pokud se setkáš s nějakým problémem, pořešíme. Z emailu jsem se dozvěděl, že IP mého serveru je 78.47.244.57 a heslo k uživateli root je ss3PgfWnHwxUhUaKEEr9 (ani nezkoušej, server v době čtení tohoto textu již nebude existovat).[Email s autorizáciou do nášho VPS.] TerminalPříkaz ssh, který použijeme v MacOS, Linux nebo WSL terminálu má následující syntax: ssh pouzivatel@ip_servera Tedy v našem případě: ssh root@78.47.244.57 Terminál si vyptá heslo, můžeme ho jen zkopírovat a přilepit. Při zadávání hesla do terminálu se nezobrazují žádné hvězdičky ani odezva. Proto jen potvrdíme příkaz klávesou Enter. Pokud se na server připojujeme poprvé, SSH se zeptá, zda chceme server uložit do seznamu SSH serverů. Napíšeme yes a spojení se v případě správného hesla úspěšně naváže:[Image] První připojení k serveru přes SSH. Při prvním přihlášení je nutné změnit heslo uživatele root. Zadáme staré heslo a vytvoříme nové. Hotovo. Náš nový VPS server Ubuntu 20.10 je vytvořen. Co dál?V další části blogu budeme pokračovat s nastavením našeho serveru: 1. vytvoříme si na lokálním počítači SSH klíč 2. vytvoříme na serveru vlastního uživatele a nastavíme přihlašování přes SSH klíč 3. zajistíme server pomocí firewallu, fail2ban a jiných nástrojů 4. nainstalujeme a spustíme webový server (nginx) 5. nainstalujeme a spustíme databázový server (postgresql, pokud budeš potřebovat tak i MySQL) 6. nainstalujeme závislosti (git, nodejs, ...) Ve třetí části budeme řešit deploy naší aplikace na VPS: 1. koupíme doménu a nasměrujeme ji na server 2. naklonujeme naši aplikaci na server, spustíme ji pod doménou a vytvoříme k ní službu (systemd service aby se automaticky spustila při případném restartu serveru) 3. pomocí certbot nastavíme doméně SSL certifikát a zpřístupníme aplikaci pod HTTPS 4. pomocí GithubActions nastavíme continous integration tak, aby se po push do main branche spustily automatizované testy a v případě bezchybnosti se aplikace rovnou nasadí do produkce Hodně roboty máme. Ale hodně se také naučíme. Čtvrtá část není.

Naučit se C++ není snadný úkol, když si však chceš uchovat své znalosti v dobré formě, vyžaduje to praxe. Jedna věc je naučit se základy programování v C++ a syntaxi jazyka, ale něco úplně jiného je použít tyto znalosti k tvorbě reálných programů v jazyce C++. V tomto článku si řekneme, kde byste mohli použít jazyk C++ ve své další práci a proč je to stále používaný programovací jazyk. A také ti v článku přineseme 10 programátorských úkolů v C++, na kterých si jazyk procvičíš. K čemu se používá C++?C++ je jedním z nejpoužívanějších programovacích jazyků. Lepší otázkou by tedy mohlo být, k čemu se C++ nehodí? 🙂 C++ je nejčastěji zvolen kvůli své schopnosti efektivně provozovat velké aplikace. Můžete jej také použít k doladění toho, jak program používá svůj hardware. C++ naleznete v operačních systémech, vašich oblíbených multiplayer hrách, připojování na databáze a dokonce i v nových technologiích VR a AR. Kromě toho je C++ populární při tvorbě databázových aplikací, ve finančnictví a ekonomice, využívá se ve vestavěných systémech, real-time systémech, při zpracování velkého objemu dat, dále v robotice a kybernetice, v počítačové grafice (zpracování obrazu, grafický rendering) či komunikačních systémech. Mnoho vývojářů si vybírá C++, neboť dokáže efektivně spouštět jejich programy. Komunita C++ vývojářů je také poměrně široká, umožňuje to jednodušší spolupráci a pomoc, když se člověk při něčem zasekne. 10 C++ úkolů pro začátečníkyKe splnění úkolů použij libovolný editor, který ti vyhovuje. Stanov si cíl a časový horizont, ve kterém chceš úkoly splnit. Klidně udělej jeden úkol každý den, některé úkoly budou možná náročnější a zaberou více času. Začněme s úkoly. 1. Vypište „Hello world“ správuV kterémkoli editoru, se kterým jste se rozhodli pracovat, zkontrolujte, zda můžete napsat kód, který zobrazí tento řetězec znaků. I když se to může jevit jako jednoduchý úkol, zamyslete se nad všemi způsoby, jakými budete chtít zobrazovat zprávy v budoucích programech, které vytvoříte. Tisk chybových zpráv nebo potvrzovacích zpráv pro různé části kódu je důležitý při ladění programu. Mohou se také objevit výzvy nebo výsledky, které budete chtít vytisknout a sdílet s koncovým uživatelem. Vypisování zprávy je dovednost, kterou budete používat poměrně často. 2. Vytvořte program, který sečte dvě celá číslaZjistěte, zda dokážete vytvořit program v jazyce C++, který načte dvě celá čísla ze vstupu klávesnice a sečte je. Výsledek by měl vrátit součet. Jedná se sice o základní kalkulátor, představte si ale jeho sílu ve velké databázi, kde byste pomocí smyček mohli přidávat obrovské množství údajů. Bonusový úkol: Rozšiřte tento program o součet dvou matic (nezáleží, kolik bude mít prvků), abyste vytvořili pole součtových prvků. Máte-li zájem pracovat ve finančním odvětví jako vývojář, pomocí programů, jako je tento, můžete vaší firmě vypočítat důležité údaje. 3. Napište program, který převádí pixely na centimetryMěniče jednotek jsou malé pomocné nástroje. Můžete vytvořit program v jazyce C++, který bude zaznamenávat rozměry v pixelech a vyplivuje přesně stejné měření v centimetrech? Pokud uvažujete o kariéře v oblasti datové vědy, budete muset být dobrý v čištění a formátování údajů. Konverze dat na jinou měrnou jednotku je dobrým praktickým testem. 4. Naprogramujte nástroj pro konverzi teplotyPodobně je užitečný program pro sestavení převodu teploty na jinou měrnou jednotku. Zjistěte, zda můžete vytvořit program, který bude měřit zadanou teplotu ve stupních Celsia a vrátí stejnou teplotu ve Fahrenheitu. 5. Vytvořte multiplikátor s pohyblivou řádovou čárkouVzhledem ke dvěma číslům s pohyblivou řádovou čárkou vytvořte program C++, který vám poskytne součin těchto dvou. Chcete posunout věci na střední úroveň? Na této výzvě vsaďte tím, že povolíte libovolný počet vstupů (nebo jejich množství) a vrátíte součin všech vstupních čísel s pohyblivou řádovou čárkou. 6. Převeďte řetězec na všechna velká písmenaMůžete se rozhodnout, jak dlouhý nebo krátký bude váš vstupní řetězec. Tento program by měl brát zadaná malá písmena a převádět je na velká písmena. Jedná se o velmi užitečný nástroj pro správu databáze nebo čištění dat. 7. Vytvořte kalkulačku, která bude počítat průměrNapište program v jazyce C++, do kterého zadáte pole čísel a výstupem bude jejich průměr. Bonusem by mohla být kalkulačka, která jako vstup použije matici a poskytne průměr každého řádku nebo sloupce. 8. Vytvořte funkci, která zkrátí řetězec na 10 znakůMůžete sestrojit funkci, která přijímá jako vstup řetězec a vrací zkrácenou verzi? Existuje mnoho aplikací pro ořezávání dat, takový nástroj umí odstranit chyby v databázi. Například v údajích o adrese zákazníka by jakékoli PSČ, které má více než pět znaků, bylo nesprávné. Ořezávání celých souborů pomocí tohoto programu může pomoci udržet databáze se správnými údaji. 9. Naprogramujte program, který bude provádět třídění pole číselných prvkůVzhledem k pole, řekněme, 10 čísel, můžete vytvořit program, který vrátí pole v číselném pořadí od nejmenšího čísla po největší? Seřazení dat je účinný způsob využití jazyka C++. Pokud vám vyhovuje malé pole, zkuste pracovat s větším – nebo dokonce s maticí. Třídící algoritmus necháváme na řešiteli. 10. Napište program, který počítá duplicitní položky polePři čištění dat je třeba odstranit duplicitní údaje. V této krátké úloze tedy vytvořte program, který vrátí počet prvků v poli, které jsou duplikáty. Nezapomeňte každý den pracovat na svých programátorských dovednostech, abyste postupně dosáhli vytouženého cíle a stali se dobrými programátory.