5 her, které tě udělají lepším designérem

Co je vlastně podcast a kde se tento pojem vzal?Vše začalo na začátku 21. století, kdy se známý americký televizní hlasatel, rozhlasový moderátor, spisovatel a blogger Adam Curry začal podílet na vývoji prvních metod šíření jednotlivých sad informací zvukových, audio či video záznamů, kterým se začalo říkat podcasty. Podle veřejně dostupných internetových zdrojů slovo vzniklo spojením slov z přehrávače iPod (Pod = Personal On Demand) firmy Apple s anglickým slovem broadcasting (vysílání). Aktuálně se jedná o jednu z nejvíce rozšířených forem sdílení nejrůznějších informací vzdělávacího, zábavného či jiného charakteru nejčastěji ve formátu MP3. Podcasty jsou také často součástí webových stránek obsahující RSS (Rich Site Summary) zdroj. Ve velké míře se jedná o webové stránky, kde dochází k neustálé aktualizaci informací (například zpravodajské portály). Abychom si shrnuli podcasty, jedná se o sdílení zvukového obsahu, který se snadno nahraje na internet. Díky tomu existuje široká škála zdrojů poskytujících přístup k podcastům. Význam je, že uživatel není omezován při poslechu časem vysílání, může se k nahrávce vrátit a doposlouchat si ji. Online podcasty jsou ideální při poslechu během vaření, při běhu, během relaxování v posteli či jiných aktivitách. Pro inspiraci na konkrétní podcasty si přečtěte text níže.[Image] Top podcasty, které se vyplatí poslouchat a nejlepší zpravodajské podcastyZaregistrovali jste Aktuality podcasty sdílené na stránce aktuality.sk? Jedná se o zvukové nahrávky nejnovějších zpráv ze Slovenska a zajímavé rozhovory, které si můžete pustit přímo u článku na webových stránkách. Mezi nejlepší podcasty se také řadí podcasty Denníka N, což je známý zpravodajsko-publistický portál s nejaktuálnějšími informacemi z okolního dění. Jednotlivé epizody jsou dostupné ke slyšení v aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts či Podbean. Nicméně, pokud raději dáváte přednost rozhovorům, pak se nezapomeňte podívat na rozhovory ZKH, což jsou diskusní pořady Zuzany Kovačič Hanzelové o aktuálních politických a společenských tématech. Tyto diskuse společně s "dobré ráno podcast", naleznete na stránkách SME.sk. Edukační podcastyKromě informačního - zpravodajského charakteru mívají podcasty často i edukační zaměření. Jedním z příkladů může být typický ženský podcast: jauuu, PS: to bolelo, který se zaměřuje na problematiku vztahů, řešení krizí a bolesti srdce. Jiným příkladem může být Vedátorský podcast, který řeší otázky vzniku života na jiných planetách, funkci sopek a podobně. Podcasty na odreagováníDáváte raději přednost odpočinku a zábavě a nemáte čas poslouchat příliš mnoho informací? Potom si vyhledejte Startitup podcast, zahrnující vtipné diskuse na nejrůznější témata. Mezi zajímavé podcasty doporučuji také Fitshaker podcast, který vám usnadní zdravější životní životní styl a poskytuje rady, jak se lépe stravovat.[Image] Naučte se tvořit podcastyPřed tvorbou podcastu je důležité si uvědomit, že bez odhodlání, motivace a zánětu to nepůjde. Energie tvůrce je pro poslech důležitá. 1. Před samotným startem projektu je nutné si určit CÍL, TÉMU, NÁZEV a FORMÁT. Zaměřit se na to, čím chci publikum oslovit, jestli téma bude zajímavé. Jakým způsobem bude tvorba zaměřena. Vybrat stručný, výstižný a zajímavý název. 2. Druhým podstatným bodem je vybavení, bez kterého by natáčení podcastu nešlo. Čím kvalitnější vybavení a vhodný prostor, tím lepší výsledek pro posluchače. Šum, ozvěny a špatný zvuk publikum odradí. Důležité je také umět pracovat v programech se zvukem. Pokud nemáte přístup k vybavení, je možné si pronajmout studio. 3. Pokud již máte první dva body vyřešeny, zaměřte se na program, ve kterém budete zvuk zpracovávat. Online zdarma dostupný program je Audacity, nicméně kvalitnější je placený program Adobe Audition. Také se zaměřte na to, jak epizody budou dlouhé, ať v pár minutách nebo v hodinách. Zaměřte se na význam podcastu a rozsáhlost informací. Jelikož na posluchače nedělá dojem jen zvuk, ale i logo podcastu, který si vyhledají. Je vhodné vyřešit grafický design. 4. Aby vaše podcasty byly online, budete potřebovat nástroj pro sdílení, k čemuž se používá například podcast hosting (Google Podcasts, Apple Podcasts, Spotify, Audible,...), ten vygeneruje RSS, které napomáhá ke sdílení v jednotlivých aplikacích. Zajímavou třetí stranou pro publikování podcastu je anchor.fm od Spotify, což může být dobrá volba pro začínající podcastery. Jednou z možností je také vlastní WordPress webstránka, ve které se použije podcast plugin a následně se tak podcast rozdistribuuje na všechny hudební streamy. Žádná tvorba není z počátku snadná a je třeba se s ní popasovat. Pokud byste si nebyli při tvorbě podcastů jisti a raději se ještě něco naučili, podívejte se na online kurz o tvorbě podcastů na naší stránce, který vám informace nejen rozšíří, ale také posune váš výstup o level výše.

Pokud jde o designovou stránku digitálních produktů, často se setkáváme s výrazy „Poživatelská zkušenost (UX)“ a „Uživatelské rozhraní (UI)“. I když jsou oba pojmy dost známé, tak není výjimkou, že lidé v designu digitálních produktů (i mimo něj) používají tyto pojmy jako synonyma, případně je uvádějí nesprávně. V tomto článku se na to trošku podíváme. UI: Jak to vypadá Při designování uživatelského rozhraní (User Interface) se věnujeme tomu, jak budou vypadat například jednotlivé screeny. Bavíme se zde tedy zejména o jejich grafice, o kreativu. Když si to zjednodušíme, tak UI řeší to, co vidíme našim okem. Jsou to použity obrázky, barvy, aplikované animace přechodů či efektů a takto bychom mohli pokračovat. Dobře zpracované UI by mělo splňovat několik obecných zásad: • Musí to být jasné. Všechny prvky UI jsou něco jako vizuální metafory. Musí být pro ně okamžitě srozumitelné. Pokud musí uživatel uvažovat nad tím, co daný element dělá, někde je chyba. • Musí to být známo. UI by mělo umožnit uživatelům využít jejich dřívější zkušenosti z jiných interakcí, které s daným produktem měly a tak jim budou i ty ostatní funkce minimálně povědomé. • Musí to být konzistentní. Když je UI zpracováno konzistentně napříč všemi produkty či jejich stránkami, tak si uživatel začne rychle všímat vzorců používání a osvojí si je. • Musí to být efektivní. Dobré UI umožňuje uživatelům dosáhnout při minimálním vstupu požadovaného výstupu. Zde řadíme například i zkratky pro zkušené uživatele, díky nimž bude jejich interakce produktivnější. Jednou takovou je i Ctrl+C/V. UI je tedy prostor, ve kterém se dějí všechny interakce mezi člověkem a strojem. Díky němu můžeš efektivně ovládat zařízení pro plnění potřebných úkolů. Vlastně i nyní při čtení tohoto článku vnímáš UI zpracování našeho webu.[Image] UX: Jak to fungujeKdyž se bavíme o uživatelské zkušenosti (User Experience), tak máme na mysli celou logiku toho, jak to funguje na pozadí. Řekněme, že děláme mobilní aplikaci. UX se postará o to, aby se v ní její uživatel uměl intuitivně orientovat a práce s ní mu nezpůsobovala bolesti hlavy. Všechny kroky musí mít svou logiku. Objeví se nejprve obrazovka s registrací a teprve potom tě apka pustí dovnitř, nebo si ji můžeš hned vyzkoušet a pokyn k registraci se objeví až potom? Obě varianty poskytnou jinou uživatelskou zkušenost bez ohledu na to, jaký animační přechod (UI) se při ťukání zobrazuje nebo jakým fontem jsou prezentovány texty.  Při práci na UX bys měl věnovat spoustu času testování použitelnosti daného řešení, nezaškodí ani uživatelský průzkum. Teprve poté má smysl začít průběžně implementovat jednotlivé aspekty UI, kterými jsou design layoutu, vizuální zpracování či branding. Obě profese řeší něco jiného, ​​ale musí fungovat v tandemu. Neexistuje žádná jasně stanovená čára, kdy končí práce na UX a jdeme řešit UI. “UX zahrnuje všechny aspekty interakce koncového uživatele se společností, jejími službami a produkty.” Už ty samotné zkratky UX a UI implikují, že jsou tyto dvě disciplíny propojeny i když je jejich podstatou něco jiného. Něco, co vypadá skvěle, ale těžko se používá, je příkladem skvělého UI a špatného UX. Na druhé straně zase něco super použitelného, ​​co vypadá hrozně, je příkladem skvělého UX a špatného UI. “ Hezky to sumarizuje tento obrázek:[Image] Proč jsou UX a UI často nabízeny jako jedna pozice?Už jsme si řekli, že UX a UI jsou dvě samostatné oblasti, takže by tě nyní mohlo zajímat: proč je tolik pracovních nabídek, které hledají designéry UX/UI v jednom? Pravdou je, že z širšího úhlu pohledu jsou UX a UI stále relativně novými oblastmi a jak již bylo zmíněno, mají tendenci být specifické pro technologický průmysl. Mimo svět designu a technologií jim mnozí až tak nerozumí, i když jsou pro byznys velmi důležité. Není to však vždy jen o nepochopení lidí z jiné branže. Mnoho společností cíleně hledá všestranné designéry, kteří dokáží zastat UX i UI, nebo kteří mají kromě svých hlavních skillů alespoň dostatečnou úroveň poznání UX nebo UI principů. Ať už tedy hledáš pozici pouze pro UI, výlučně pro UX nebo kombinaci obou, je důležité podívat se na pracovní pozici s nadhledem a věnovat zvláštní pozornost uvedeným schopnostem, úkolům a zodpovědnostem. Je třeba rychle zjistit, zda je pracovní nabídka skutečně zaměřena na jedno nebo druhé, nebo je cíleně formulována na oba. V každém případě si to ale vyžádá jiný skillset. Stále si neumíš vybrat to správné pro sebe? Zkus to s tímto obrázkem:[Image]Takže ještě jednou na závěr, UI – design uživatelského rozhraní není totéž jako UX – design uživatelské zkušenosti.

Naceňování své práce je velmi háklivé téma? Otázky typu: Ptám si dost? Nepřestřelil jsem to? Pokud prodáváš zboží nebo nějakou jasně specifikovanou službu, většinou to až tak náročné není. Všechno prostě má svou cenovku. Kreativci však do této kategorie spadají jen málokdy. Existuje několik přístupů k tomu, pokud stanovit cenu svých kreativních služeb. A když se k této (často nepříjemné) součásti podnikání nepostavíš zodpovědně, tak tě to postupně vysaje. Nikdo ti nedá jednoduchý checklist cen, tady je třeba číst mezi řádky a do rovnice započítat i takové věci, které ty méně zkušené možná ani nenapadnou. Řekněme si tedy pár věcí, které je třeba při naceňování kreativní práce brát v úvahu.[Image] Opatrně s naceňováním podle odpracovaných hodinZačínající kreativci často neumí správně odhadnout čas, který jim daný projekt pravděpodobně zabere. Takové něco chce čas a párkrát se popálit, když klientovy řekneš 10 hodin, ale odsedíš na tom dvakrát tolik. Hodinovka má smysl tehdy, jak už ze začátku spolupráce není jasný rozsah projektu. V takovém případě víš, že dostaneš zaplaceno za to, co jsi při projektu proseděl. V ostatních případech je ale třeba počítat s nevýhodami hodinovky: • Pokud to uděláš rychleji, dostaneš zaplaceno méně. Jen se nad tím zamysli, jak je to nelogické. V podstatě jsi „trestán“ za to, že jsi efektivní. • Při hodinovce jsi placený za čas. Tvá expertiza a kreativita v podstatě jdou stranou. • Často zde může trpět kvalita práce, protože se příliš soustředíš na čas a na to, abys neprošvihl dohodnutý rozsah. • A pokud ti to zabere více hodin, jsi to právě ty kdo musí dokazovat jejich oprávněnost. Ukažme si to na příkladu designu loga. Pokud přijedeš se skvělým designem za 15 minut, tak by podle této logiky mělo stát méně? Určitě ne. A naopak, pokud na tom budeš pracovat dva týdny, mělo by stát víc? Stejně ne. Hodinovka tě tedy většinou potrestá za to, že pracuješ rychleji, a namísto odborných znalostí podporuje smýšlení klienta, že „čas jsou peníze“. Při jednom velkém projektu se světoznámého designéra log Paula Randa zeptali, kdy bude logo hotovo. Jeho odpověď byla jasná: Možná týden, možná rok. Teprve když to bude ono, tehdy je to hotovo. A to si za svoji práci účtuje i 6 nul. Stanovuje cenu podle klienta, ne podle zadáníPři hodnotě kreativní práce opravdu záleží také na velikosti klienta, pro kterého to děláš. Když si Phil Knight, zakladatel Nike, dal udělat logo, zaplatil za něj jen pár desítek dolarů. Pokud by si to samé logo dali dělat dnes, stálo by to miliony. A proč? Neboť v sázce je toho mnohem víc. Samotný proces tvorby loga by nebyl náročnější. Ale společnost Nike v začátcích a dnes nejsou stejný klient. Pokud by designér udělal chybu u začínajícího podniku, který ještě mnoho lidí nezná, tak se to jednoduše opraví a hotovo. Pokud to ale Nike vytiskne na miliony triček, bot, krabic, tak nese designér velkou zodpovědnost za to, že je práce udělána dobře. Ve výsledné ceně je tedy třeba zohlednit i to, pro koho danou kreativu děláš. Tento přístup podrobněji popisuje i designér Chris Do ve své pořednášce, kterou ti určitě doporučuji vidět.