Programování je jistá forma umění, říká lektor Miro Beka

Martin Briatka je úspěšný softwarový inženýr, který už má něco za sebou a určitě i něco před sebou. Nejnovější například prezenční kurz Web Developer v Bratislavě. Martin je totiž náš nový lektor, kterého vám chci představit. Ve světě programátorů je jako ryba ve vodě, programování je prostě jeho život. Na jeho kurzu Tě naučí všechno ai něco víc – jak sám říká, naučí Tě to, co žádná kniha – případy z reálného života programátora. Jak ses dostal k programování? Co tě k tomu vedlo? K počítačům mám blízko už od dětství. Co si pamatuji, vždy jsme měli doma nějaký počítač, i když ještě nebyly tak rozšířeny jako dnes. S IT gramotností jsem tedy problém nikdy neměl. Co se programování týče, to si pamatuji přesně, když jsem doma objevil vytištěný tutoriál pro programování web aplikací v PHP. Bylo to na konci devátého ročníku ZŠ. Dodnes si pamatuji, s jakým úžasem a zatajeným dechem jsem to četl. Otevíral se mi nový svět možností, svět programování a mě to fascinovalo.   Čím se přesně zabýváš? Momentálně věnuji 150 procent pracovní doby slovenské firmě GreenWay, kde působím jako šéf IT oddělení. Nejsme softwarová společnost, spíše developerská. Budujeme infrastrukturu nabíjecích stanic pro elektromobily a poskytujeme služby nabíjení ve střední a východní Evropě. Pro mě, jako IT člověka, je tato práce mnohem náročnější než práce například programátora v softwarové firmě, protože musím ovládat a umět se vyjádřit k celému rozsahu IT oblastí. Kdo studoval na vysoké škole informatiku, ví, o čem mluvím. Programování je jen malá podmnožina, což musí informatik ovládat. Jelikož naše oblast podnikání přesahuje hranice Slovenska, vyžaduje se znalost business angličtiny na písemné i hovorové úrovni. [Image] [V pracovním nasazení - Martin (vlevo).] Jak se může někdo stát dobrým programátorem? Co potřebuje vědět a co všechno pro to musí udělat?Řekl bych, že programátoři jsou lidé s určitými společnými vlastnostmi. Na první místo bych určitě dal zvědavost a optimismus. Totiž správný programátor věří, že na každý problém existuje řešení a čím více se problém jeví jako náročný, tím je pro něj zajímavější. Na druhé místo dávám (alespoň částečný) introvertismus. Protože k dosažení cíle (rozuměj návrh, analýzu, implementaci a testování aplikace nebo její části) musí programátor pracovat sám, aniž by upadal do spánku nebo hůře, do deprese.  Takže k Tvé otázce, chce-li se někdo stát dobrým programátorem, je dobré, má-li výše popsané vlastnosti a musí ho to především bavit. A to, jestli někoho baví programování, je podle mě jen otázkou učení. Nejlepší je, stejně jako u čehokoliv jiného, ​​pokud máš k dispozici dobrého lektora. S lektorem se učíš mnohem rychleji a zábavnou formou. Umí Ti ukázat věci z praxe a říct zajímavosti ze světa programování, o kterých se v tutoriálech na internetu určitě nedozvíš.  A co bys poradil těm, kteří nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít? Vlastně to samé, co jsem již zmiňoval. Nejlepší je mít dobrého lektora, se kterým jde všechno snáze a rychleji. Neříkám, že to musím být právě já 😊. Samozřejmě se stává, že na kurz přijde člověk, který nemá absolutně žádné zkušenosti a tedy neví, co ho čeká. V takovém případě se může stát, že jednoduše zjistí, že to pro něj není to pravé. Což je ale také super, protože jinak by možná zabil mnohem větší čas samostudiem a zjistil by to samé. A ještě jedna důležitá věc, nepřehánět to! Hlava člověka nevydrží dlouhodobou mentální zátěž, proto je třeba práci za PC poctivě střídat s pohybovými aktivitami, ideálně v lese nebo na výletě. [Image] [Pro Martina je odpočinek velmi důležitý. Hodiny strávené za PC střídá s různými pohybovými aktivitami.] Sleduješ například aktuální trendy, inovace? Máš nějaký vzor z této oblasti, který sleduješ a možná se něco od něho učíš?Řeknu pravdu, že ne. V záložkách prohlížeče mám samozřejmě uložených spoustu zdrojů na různé zajímavé články k programování. Většinou jsou to praktické tipy a návody, jak řešit nestandardní situace, které se mi líbily a chtěl jsem si je uložit. Já vlastně ani nemám čas na to, abych si četl o novinkách a trendech. V praxi se mi osvědčilo, že každá novinka nebo zajímavost, která stojí za povšimnutí, se ke mně dostane, aniž bych ji vyhledával. Vzorů mám hned několik, jsou to živí lidé, které osobně znám a naučili mě hodně. Například to, jak efektivně přemýšlet při hledání chyby v systému, který se za hodinu předává zákazníkovi. Inspirativním vzorem se snažím být i já pro své studenty.  V Learn2Code děláš lektora. Trošku nám představ, o co jde? V mém případě se jedná o prezenční kurz s názvem Web Developer o délce 12 týdnů. Kurzy bývají dvakrát týdně po tři hodiny. Kurz je určen pro zájemce o programování, kteří již mají základy tvorby web stránek zvládnuté. Pod základy rozuměj HTML a CSS. A samozřejmě nesmí chybět chuť učit se.  Proč ses rozhodl pro Learn2Code? Důvodů je určitě několik. Learn2Code už má své jméno, nezačíná od zelené louky. Má výborné prostory pro výuku av neposlední řadě, zakladatelé Rado a Marián jsou mně sympatičtí lidé, kteří pracují i ​​na neziskových vzdělávacích projektech a stále vymýšlejí něco nového.  Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději? Na své práci mám nejraději to, že je pestrá. Myslím si, že žádné dva tasky nejsou úplně stejné. Nejraději mám to, když se podaří úspěšně ukončit nějaký projekt (nebo jeho část) a dostaví se ten dobrý pocit z dokončené práce, který člověku dodá energii a nadšení do nové. Z práce programátora mám nejraději asi analýzu zadání/problému a návrh řešení.  Jak hodnotíš programátory na Slovensku? Je jich dost? A jací jsou z profesionálního hlediska? U nás máme spoustu šikovných lidí, kteří umí přemýšlet a umí tvořit. Programování je tvůrčí činnost a jako taková vyžaduje tvořivé prostředí. To znamená, že nestačí člověka posadit za stůl s počítačem a naházet mu tasky do Jiry. Třeba si ho hýčkat, udělat mu čisté, kreativní prostředí, vymýšlet nápadité benefity, poskytnout mu technologické hračky, atp. Zaměstnavatelé to nemají rádi, ale je tomu tak. Programování není práce na výrobní lince. No a tady se dostávám k tomu, že programátorů je u nás velmi málo a ještě méně těch dobrých. Zaměstnanci fluktuují, protože cítí, že chtějí něco víc. Je to téma na déle, nerad bych to teď rozebíral do hloubky, doufám ale, že podstatu jsem vystihl.  Máš plány do budoucna, čeho bys chtěl ještě dosáhnout? Mým jediným plánem je být dnes lepší, než jsem byl včera. Alespoň o kousek, alespoň se o to snažit. Učit se nové věci a nikdy si neříkat, že jsem v něčem už dost dobrý. Svoji práci se vždy snažím vnímat jako své hobby. A své hobby nepokládáme za práci, že.  Martine, děkuji Ti za rozhovor. 

Představujeme Ti našeho nového lektora! Martin Škarbala nebo pro kamarády i Furby testuje internety již více než osm let. U nás je lektorem online kurzu s názvem Automatizované testování webu Selenium .  Furby už měl příležitost testovat nejen pro slovenský trh, testoval hry pro jednu z největších evropských loterií a pracoval také na švýcarském startupu. O testování si povídal a prozradil i důvod, proč se vůbec věnovat automatizaci testování. Slovo testování v následujících řádcích bude často zmíněno, nudit se však určitě nebudeš, vypráví opravdu velmi zajímavě. A tohle je už Furby   👇  [Image] Na začátek nejprve začněme tvou prací. Co přesně děláš?Pracuji jako vývojář automatizovaných testů, což v překladu znamená, že programuji robota, který pracuje za mě. Vlastně robotů. Je jich několik. V současnosti vyvíjíme a testujeme produkt pro norské bankovnictví. Na jakých projektech jsi pracoval?Testoval jsem hry pro jednu z největších evropských loterií (název neprozradím). Pracoval jsem i na švýcarském startupu a kupce menších projektech. A jak jsi k tomuto vůbec dostal? Co tě k tomu vedlo?Internety testuji od roku 2009. Personalisté většinou očekávají klišé odpověď typu: „Toto povolání mi bylo souzeno, je to splnění snu, poslání.“ Já zvyknu říkat pravdu a to, že k testování mě přivedla náhoda a k automatizaci lenost. Ale v tomto povolání jsem se našel. Odmalička jsem byl kazisvět, což je docela užitečná vlastnost testeru. A pomohla mi i znalost němčiny. Proč ses rozhodl dělat lektora v Learn2Code?Chtěl jsem vyzkoušet, jaké to je někoho něco naučit. Protože jedna věc je něco vědět, ale složitější je, někomu to vysvětlit jednoduše. Po lopatě. A poté, co jsem dostal nabídku od Learn2Code , jsem neváhal a pustil se do toho. Viděl jsem spoustu zahraničních tutoriálů, ale všechny byly na jedno kopyto. Bylo to jen mechanické jmenování příkazů a pouček bez hlubšího smyslu. Nikdy jsem jim nechápal, představovala řešení neexistujících problémů. Chtěl jsem to udělat jinak a podle sebe. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují?Nic nefunguje zaručeně, snad jen haraburdí z teleshoppingu. Líbí se mi kombinovat zdánlivě nezkombinovatelné věci (Batman a testování). A protože pracuji hlavou, tak odpočinek je nezbytný. Tehdy se motám po horách, na kole, po zahradě. Ale to je individuální.[Image][Foto: soukromý archiv MŠ (Furbyho)] V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty?Myslím si, že v každé oblasti by člověk neměl usnout na vavřínech. Stejně je tomu i při testování. Programátorem se mění technologie a to přímo ovlivňuje i testování. Já jsem na tom stejně, snažím se nedělat pořád jen s jednou technologii. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Baví mě vymýšlet, co všechno je třeba otestovat a jak to udělat. Spekulovat. Baví mě programovat. A baví mě, když počítač pracuje za mě a já jdu s kolegy na kávu nebo si zahrát fotbal. Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti v této oblasti, ale chtěli by nějak začít?Kdyby mi někdo před osmi lety ukáže JAVU nebo ledajakou databázi, tak vyskočím ven oknem a už mě nikdo nikdy nenajde. Tehdy bych si ani nepomyslel, že já budu ten, kdo jednou bude programování resp. testování učit. Můj odkaz je: „Nebát se a nedat se zastrašit programátory, kteří mluví nesrozumitelnou řečí. Tester je ten, kdo jim může být opozicí a to jen vlastní hlavou.“ V čem vidíš výhodu své práce? Je v něčem výhodnější než jiná zaměstnání?Moji kolegové jsou skvělí lidé, inteligentní. Toho si vážím asi nejvíc. Dále je to io tom, že je stále legrace. I musí být. Líbí se mi také jistá volnost. A občasné cestování.[Martin může také díky své práci cestovat. Práci mu poskytuje určitou volnost.] Jak je to na Slovensku s konkurencí? Musíš mít ostré lokty?Testing softwaru byla dost podceňována oblast. Každý chtěl a chce být developer . Ale kdo je zkontroluje? Sedli byste do auta, které nebylo ověřeno crash testem? Nebo letěli letadlem, které nikdo nezkontroloval? Asi sotva. A software je v zásadě úplně všude. Nejlepším příkladem současnosti jsou auta, která řídí sama, to je pro testeru řádná výzva. Pokud byste chtěli nakoupit v jednom eshopu, ale nefungoval by, čekali byste, až fungovat začne nebo byste klikli na druhý výsledek na googlu a nakoupili tam? Firmy si začaly uvědomovat, že kvalita softwaru je nezbytnost, pokud nechtějí přijít o zákazníka, dobré jméno a peníze. Testování není jen klikání a hledání chyb. Je to o zajištění celkové kvality sotwaru. Aby byl funkční, snadno použitelný (UX). Proč se věnovat automatizaci testování?Současně nejznámější firmy typu Spotify, Facebook, UBER a podobně vydávají aktualizace několikrát do měsíce. Je nemožné otestovat vše manuálně. Automatizace je proto nezbytnost. Pokud bych měl ručně otestovat to, co za mě udělá počítač přes noc, trvalo by mi to týden a to bych se asi tisíckrát spletl. Cílem je mít informaci o stavu softwaru co nejrychleji. A automatizace je stále v rozmachu. Přijedete do hotelu v Japonsku a místo recepční vás obslouží robot. Byl jsem ve výrobní hale automobilky a byl tam jeden člověk. Zbytek roboti. Co tvé plány do budoucna?Zalíbilo se mi učení a vymýšlení, jak podat informace vtipně. A při učení se i já hodně naučím. Určitě se této oblasti chci věnovat i nadále. Ale chci se věnovat i testování a programování. Vždyť jinak by si ti developeři dělali, co by chtěli, hotová anarchie. Ale vím i to, co nechci. Nechci být takzvaný excel manažer. A krátký odkaz na závěr?Nikdy nevěřte developerovi, pokud vám řekne, že u něj všechno funguje. Lžeme.[Image] Martine, děkuji Ti za rozhovor.  Pokud se Ti rozhovor líbil, věnuj mu 👍 a máš-li na Martina nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

Veronika Nedecká je grafická designérka, pracuje na vlastních projektech a kromě toho je také lektorkou kurzu Visual Design. Své začátky nevnímala těžko i díky tomu, že měla pořád chuť učit se něco nového a pokud jí něco nešlo, zkoumala to do té doby, dokud se jí to nepodařilo. Tato houževnatost se jí v životě vyplatila, protože má práci, která ji nejen uživí, ale je její vášní a zálibou. Sama říká, že IT nabízí hlavně volnost, díky čemuž můžete dnes již pracovat v této oblasti kdekoli na světě, dokonce nemusíte vyjít ráno z domu, abyste utíkali například do kanceláře.  O své práci ti už povypráví ona sama 👇 Na začátek se nám představ, co přesně děláš a čemu se věnuješ?Na úvod bych chtěla poděkovat za možnost dělat interview. Jmenuji se Veronika a věnuji se tvorbě kreativně-digitálního obsahu. Mými nástroji jsou fotoaparát, počítač a vlastní hlava. S fotoaparátem jsme zžiti na plný manuál po stránce fotografie i videa, výstupy si upravuji pomocí široké škály produktů od Adobe - jako jsou Photoshop, Illustrator, Premiére Pro, After Effects, Animate (bývalý Flash), 3d vizualizace pokrývám přes kombinaci Rhinoceros a V- ray. Dva z programů využíváme také na školeních kurzu VisualDesign v Banské Bystrici. Celý softwarový mix pak dokáže vyprodukovat něco takového 👇 Jsem hlavně zvědavý člověk, to je vlastnost, která mi dovoluje do detailu zkoumat každý jeden software, pochopit jej a následně využívat jako svůj nástroj bez technických omezení. Ještě dnes si lidé často myslí, že IT je svět mužů. Jak to vnímáš ty? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?Je pravda, že žen v IT sektoru je poměrně málo, avšak v oblasti kreativy čistě mužský kolektiv už nebývá pravidlem. Počítačů se není třeba bát, ženské cítění se dá nádherně přetavit do tvorby v různých směrech a často bývá velkou výhodou. Momentálně je to v mé sféře kolektivově vyrovnané. Pokud bys nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala? ☺Pomáhala lidem myslet kriticky, dosahovat cílů a nebát se změn. Po této stránce jsem to z části našla iv učení. Pokud by se nejednalo o filantropii, asi bych byla zavázána vědě. Mám malou úchylku na samostudium fyziky, miluji však také design, auta a hudbu. Pokud by existovala profese, která propojuje všechny tyto směry, dejte mi vědět (smích). Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit?Popravdě jsem to nikdy jako těžké nevnímala. Vždy tam byla chuť učit se něco nového, zvědavost a trpělivost při řešení problému. Pokud mi něco programu neumožňoval, zkoumala jsem to, dokud se to nepodařilo. [Naše lektorka Veronika a její žáci :) v Banské Bystrici] Co bylo pro tebe nejtěžší?Nejtěžší? Rozhodnout se jen pro jeden software, ve kterém bych se měla vyskillovat a být špičkou (smích). Nevím to. Poznám do hloubky jeden, najdu jeho limitace a chci víc. Tvorbu vnímám komplexně, ne jen jedním směrem. Zde se projevuje ta ženská výhoda – cítím to, co tvořím po každé stránce, proto specifikovat se jen na jednu barvu duhy mi ji neumožní vidět celou. [Veronika (vpravo) je velká kamarádka s fotoaparátem] Jak to vnímáš pracovně? Máš podle tebe větší šance se zaměstnat v IT a najít lepší placenou práci?Většina procesů se optimalizuje z mechanických na ty elektronické, proto mají informační technologie rozhodně budoucnost. Osobně si myslím, že je jedno, ve kterém sektoru se člověk najde. Podstatně je pracovat v oblasti, která je vaší zálibou a vášní. IT nabízí hlavně volnost, díky internetu můžeme pracovat z pláže na Arubě, kavárny, fajnšmekru iz postele.  Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla studovat a pracovat v této sféře? Nikdy jsem nebyla ten typ, který chodíval na kávu s holkami, tedy jsem tímto rozhodnutím překvapila jen velmi málo žen ve svém okolí (smích).  Pracují i ​​ony v IT? Když se setkáte, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma necháváš pro mužský kolektiv?Na toto a různá jiná témata spíše upřednostňuji mužský kolektiv, málo žen si rádo povídá jen o práci. Naplno žiji tím, co dělám, proto jsem do dámské společnosti spíše tišší společník. [Veronika Nedecká] Vidíš výhody toho, že je stále méně žen v IT? Nebo se už poměr žen a mužů pomaličku vyrovnal?Je jich podstatně méně, neboť toto odvětví je pro ně relativně mladé. Ženské myšlení však otevírá mnoho dveří, dokáže vnést do projektů empatii, lidskost a jemnost, nejen chlad logiky. Myslím, že IT bude ještě pár let převážně mužskou parketou, ale to se časem změní. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady?Na práci se ptají mnozí (nejen baby), stejně jako se ptám i já. Každý chceme vidět progress na projektech, proto jsou to velmi plodné konverzace. Dostávám mnoho dotazů a vždy se snažím pomoci každému, máme si přece pomáhat. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do světa IT?Pokud jim nevadí hodiny strávené za počítačem, stačí si už jen vybrat ze širokého spektra možností, které IT sektor nabízí. Je to krásná práce, dokáže přinést svobodu a realizaci vlastních myšlenek, které pak mohou jistou formou pomáhají druhým. Neměnila bych :) Je to svět zítřka, kdo by v něm dělal přece nerad. [Veronice to jako lektorce moc sluší :)] Veronika bude mít svůj další prezenční kurz grafiky v Banské Bystrici od 9. října. Takže, pokud se chceš naučit dělat grafiku a ovládat grafické programy, neváhej a přihlašuj se do kurzu ještě dnes. Veronika, děkuji za rozhovor. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Veroniku nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇