Rozhovory
27.04.2017
Martina Baumann
Podle spoluzakladatelky PIXEL FEDERATION Lucie Šickové je na trhu málo IT žen
Znáte ji zejména jako jednu ze zakladatelek společnosti PIXEL FEDERATION, dlouhá léta působila a působí v IT a v oblasti lidských zdrojů. Jak sama říká, IT je všude kolem nás, potřebujeme ho a vidí potřebu se vzdělávat v této oblasti nehledě na to, zda jsi žena nebo muž. V rámci Mezinárodního dne žen v IT pokračujeme v sérii zajímavých rozhovorů se zajímavými ženami. Moje pozvání přijala Lucie Šicková. [Image]
Pro začátek se nám prosím představ, co přesně děláš a čemu se věnuješ?Ahojte, jmenuji se Lucie Šicková, jsem jedna ze zakladatelek Pixel Federation a v rámci Pixelu pracuji se vzděláváním. Mám na starosti systém vzdělávání pro naše lidi založený hlavně na sdílení znalostí a zkušeností v rámci firmy a také sem zveme experty ze zahraničí, zastřešujeme mentoring, coaching a aktuálně jdeme řešit individuální vzdělávací plány. Kromě interního vzdělávání mám na starosti projekt Edufactory, jehož cílem je podporovat a tvořit inovativní vzdělávací koncepty, které přistupují ke vzdělávání interaktivní formou, projektově, pragmaticky, s respektem, okamžitou zpětnou vazbou. Zajímám se o edugaming, social impact hry, využívání her v rámci vzdělávacího procesu a také o samotné vzdělávání vývojářů na Slovensku.
Pokud bys nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala? Určitě bych něco organizovala v rámci kreativního průmyslu a pracovala s velkou skupinou lidí. Kreativní průmysl proto, že si vždy obdivovala jakoukoli formu lidské tvořivosti – ať už filmovou tvorbu, komiks, animaci, aplikaci nebo hru. A lidé jsou pro mě to nejdůležitější. Od mých nejbližších až po kohokoli se zajímavým příběhem či pohledem na svět.
Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit? Když jsem začínala pracovat, měla jsem 17 let a pracovala jsem ve VHS půjčovně. Tam asi ale otázka nesměřovala... Co chci říct je, že od té doby jsem vždy pracovala, čili nevím, který bod považovat za začátek. Vždy jsem pracovala s lidmi, nikdy jsem neměla strach z technologií a lidmi pracujícími s technologiemi. Moje první práce v rámci herního průmyslu bylo řízení právě technické části týmu. Měla jsem na starosti programátory, testery, scriptery. S některými nebyla jednoduchá komunikace, protože mi rádi dali pocítit, že nerozumím detailu. Ale měla jsem pár skvělých překladatelů a ti mi dělali podporu. Pochopila jsem, že témata nebo dovednosti, které nejsou primárně moje doména, si potřebuji vyskládat lidmi, kteří mě doplňují. Já se nezvyknu zamotat v problému, snažím se vždy hledat řešení a to v malých, manažovatelných krocích.
Co bylo pro tebe nejtěžší? Různé momenty. Náročný byl přechod z trvalého pracovního poměru, kde jsem měla stabilní příjem a zdánlivé jistoty na volnou nohu, kde neexistovala garance ničeho. Potom přechod z korporátu do kreativního průmyslu, také kvůli zdánlivým jistotám. Další velkou výzvou bylo založení Pixelu a najednou obrovská zodpovědnost za lidi, kteří se rozhodli s námi spolupracovat. Následně potřeba mít dítě a když už se mi narodilo a potom další a další, skloubit rodinu a práci. Ale i mateřství mě naučilo, že všechno je jen fáze, ať už příjemná, nebo nepříjemná v nějakém momentě skončí, čili nejdůležitější jsou výdrž, konzistence a trpělivost.
Jak to vnímáš pracovně? Je velká poptávka po lidech s IT znalostmi, mají větší šance se zaměstnat v této oblasti, najít si lépe placenou práci? Myslím si, že IT a digitální technologie již nyní hrají důležitou roli v našich životech a naše potřeby v této oblasti budou jen růst. I proto je stále rostoucí poptávka po vývojářích, lidech se znalostí toho, co vše zahrnuje tvorba digitálních produktů od nápadu po jejich spuštění na trh. To obnáší nejen programátory, ale i grafiky, kteří rozumějí technologiím, koncovému uživateli, marketérům, manažerům, designérům a podobně. Čili k tomu, aby člověk pracoval ve firmě, která tvoří digitální produkt, nemusí být kodér, ale musí rozumět souvislostem a životnímu cyklu digitálního produktu. Po takových lidech bude vždy poptávka.
Jak vnímáš spojení IT a ženy? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?IT je dominantně mužským světem, herní průmysl stejně. V rámci Pixelu máme téměř 20 procent žen. Stále je to málo, na vysloveně techničtějších pozicích máme jen pár žen. Není to proto, že bychom ženy nechtěli přijímat, právě naopak, ale bohužel na trhu jich není mnoho.
Vidíš výhody toho, že je stále málo žen v IT? Žen je stále méně než mužů, než v mnoha jiných segmentech. Nevidím v tom výhody. Kolektiv, kde jsou i muži i ženy, je mnohem funkčnější, dynamičtější, obě pohlaví jsou něčím specifická a společně tvoří větší rovnováhu.
Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla pracovat v této sféře? Já jsem studovala finance, pracovala jsem s lidskými zdroji, čili IT směr jsem nestudovala. Protože však mám velmi široké zájmy a jsem extrémně zvědavý člověk, který se neustále snaží rozšiřovat si své znalosti, hledat širší souvislosti a dopad na lidi, nikoho kdo mě zná, nepřekvapuje, co dělám.
Pracují i ony v IT? Když jdete baby třeba na kávu, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma necháš pro mužský kolektiv? Mám spoustu kamarádů a kamarádek, bohužel, však ne dost času na jen takové to příjemné posedávání na kávě a povídání si o čemkoli. Svůj čas dělím mezi svou rodinu, tedy Šimona, děti a práci. Mám i kamarády se kterými nepracuji, ale jsem typ člověka, který má rád, když může svůj okruh kamarádů propojovat i pracovně.
Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady? Pixel Federation je aktuálně velmi exponován a dostáváme spoustu otázek. Já odpovídám, neboť cítím velkou zodpovědnost - za náš úspěch, za to co firma a všichni v ní dokázali vůči všem lidem, kteří se na tom v nějakém bodě podíleli i vůči komukoli, koho ten příběh může inspirovat. Vidím, jak umí jen tak malá věc jako exkurze namotivovat mladé, aby se nebáli zkusit něco vlastního. Mám ráda tuto zemi. Můj syn dnes cestou autobusem řekl, že Slovensko miluje a chce zde zůstat navždy. Chci, aby v této zemi zůstávali moudří, mladí lidé a proto se budu dělat všechno proto, abychom k tomu přispěli.
Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do programování nebo do IT samotného? Neumím sice programovat, ale pokud máte rádi dynamicky se měnící prostředí, kde je třeba používat hlavu, určitě jděte do toho. Je to velmi zajímavý směr, díky kterému budete vždy o krok vpřed!
Lucce děkujeme za rozhovor. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Lucii nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇
Martina Baumann
