Heading

Programování pro děti je stále více oblíbenější a jeho význam roste. Není to překvapující, vzhledem k tomu, jak se naše společnost stala závislou na technologiích. Stále více lidí se zajímá o tuto cennou dovednost a ptá se: "Mohl bych se to také naučit?" I rodiče více věnují pozornost programování a snaží se k němu své děti vést, aby jim zajistili lepší budoucnost. Naučit se programovat v mladém věku může dítěti zajistit celoživotní úspěch a rozvoj kritického myšlení. IT kurzy pro děti se věnují už i učitelé na základních školách a existuje několik vzdělávacích programů, kurzů či nástrojů, které se snaží programování dětem co nejvíce přiblížit a usnadnit. V tomto článku přineseme náš pohled na programování pro děti: výhody, proč je tato počítačová dovednost v současnosti tak důležitá, a seznam nástrojů, díky kterým se vaše dítě umí naučit základy programování.[Image] V jakém věku mohou děti začít s programováním?Podle Piagetovy kognitivně-strukturální teorie vývoje, kterou vypracoval švýcarský psycholog Jean Piaget v roce 1971, jsou děti ve věku 5 let v předoperačním stadiu. V této fázi dítě začíná chápat svět pomocí mentálních reprezentací prostřednictvím slov a obrazů. Projevem reprezentativní funkce v poznávání je také oddálená imitace. Jedná se o schopnost napodobovat model s časovým odstupem. Dítě může například vidět jiné dítě, jak prolézá zábradlí. Vzpomene si na to druhý den a na základě představy, kterou si uchovalo, dokáže samo uvedené úkony podobným způsobem provést. Podle této teorie a dostupnosti moderních vzdělávacích nástrojů a technologií se mnozí odborníci shodují, že dítě se může začít učit programovat ve věku 5 let. Někteří rodiče mohou mít z tohoto věku obavy, a rozumíme těmto obavám. Základy programování je však možné vyučovat snadněji díky gamifikaci a moderním programovacím aplikacím, robotice a jejich nástrojům. Mnoho webových aplikací a stránek učí děti programovat pomocí blokového programování, což je zábavný a interaktivní způsob, jak se seznámit s tímto fascinujícím světem. Kromě toho, existují různé vzdělávací kurzy, které mohou podporovat nejen základy programování, ale i další rozvoj dovedností. Kromě toho, stále populárnější jsou rekvalifikační kurzy, které pomáhají nejen dospělým získat nové dovednosti v oblasti informačních technologií a programování. Díky těmto kurzům mohou lidé změnit svou profesní dráhu a adaptovat se na rychle se měnící trh práce, kde je znalost IT a programování stále více vyhledávaná. Tyto možnosti jsou dostupné nejen pro děti, ale i pro dospělé, kteří chtějí rozvíjet své schopnosti a držet krok s technologickými trendy. Jak vzbudit zájem vašeho dítěte o programování?Pokud se vaše dítě již zajímá o programování, tvorbu webů či vývoj her a aplikací, pravděpodobně nebudete muset udělat moc, abyste je k samotnému reálnému programování dovedli. V zásadě byste už jen našli vhodné online či offline kurzy, kroužky a podobně. Pokud však vaše dítě z počítačových věd (nebo i STEM předmětů - Science, Technology, Engineering, Mathematics) nadšené není, existuje několik způsobů, jak v nich vzbudit zájem. Kombinujte programování s jejich současnou vášní• Hračky a roboty Existuje spousta zábavných "offline" hraček, které pokrývají základy STEM a kódování. Existuje také mnoho programovatelných robotů. Můžeme zmínit populárního Ozobota nebo Makeblock mBot Robot Kit. Jsou to sety vhodné pro začátečníky v oblasti programování a umíte je programovat i pomocí rozhraní v notebooku či tabletu. NAO Robot je humanoidní robot, který je však velmi drahý, a tady ho vzpomínáme spíše jako zajímavost.[Image] • Stavebnice LEGO je lídrem v oblasti hraček pro začínající stavitele. S LEGO MINDSTORMS si můžete postavit a naprogramovat vlastního robota. Obsahuje také jednoduchou aplikaci s programátorským rozhraním, a takto umíte ovládat svého robota. Líbit by se vám mohl také LEGO BOOST Creative Toolbox, díky kterému se vaše dítě může naučit základy kódování, inženýrství a robotiky.[Image] • Kreslení, malování Pokud má vaše dítě umělecké vlohy a má rádo kreslení, ukažte mu nástroje. Scratch je platforma, díky které můžete vytvářet animace, interaktivní příběhy, hry a další pomocí blokového programování. Děti mohou do Scratch platformy nahrát vlastní obrázky, zvuky, pozadí a vytvářet tak unikátní projekty. Více o Scratch si přečtěte níže v článku. • Video hry (mobilní hry) Děti, které hrají počítačové a mobilní hry, by mohly mít zájem o jejich výrobu. Vášniví hráči se mohou naučit základní znalosti programování prostřednictvím velmi oblíbených počítačových her jako Minecraft a Roblox. Učte se programovat s nimiDěti chtějí být nezávislé, ale přesto mohou upřednostnit, kdyby jim byli rodiče nápomocni při začátcích v programování. Učí se něco nového a často se mohou na něčem zabrzdit, zaseknout, což může být velmi frustrující a demotivující. Když jim však pomohou rodiče, kterým důvěřují, učení se stane větší zábavou. Pokud tedy vaše dítě váhá s učením se programování, navrhněte mu, že se budete učit společně. Pokud nejste technicky zdatný rodič, nevadí, je to skvělá příležitost i pro vás naučit se něco nového a vzdělávat se.[Image] Jaký je nejlepší programovací jazyk pro děti?Moje cesta k programování začala na střední škole v prostředí Turbo Pascal. Na počítačích pro moji skupinu nebyla dostupná grafika. Tak zatímco druhá skupina kreslila autíčka, my jsme se snažili s tou modrou obrazovkou nějak komunikovat. Programovali jsme různé jednoduché výpočty a odpovědi. Po výměně učebny se pro nás finální zkouškou stal příklad naprogramovat nakreslení olympijských kruhů. Velkým vtipem byla moje příprava na maturitu. Před Vánocemi se nám pokazil počítač a oprava trvala celý zbytek školního roku. Programoval jsem pomocí tužky a starého sešitu. Spuštění programu probíhalo v mé hlavě s myšlenkami: „Teď by to asi mělo fungovat.“ Doba postoupila a digitální technologie jsou dostupnější. Úvodní nástroje do programování se skrývají za každým rohem. Jedním očkem můžete mrknout na naši vzdělávací hru GalaxyCodr. Vaše první kroky na cestě k programování jsou mnohem jednodušší. Ale kterou cestou se vydat?  Zkusím vám poradit podle mých zkušeností, nakolik jsem odučil nespočet kurzů, kroužků a webinářů programování pro děti. Scratch Junior (školka – 3. třída ZŠ) Začněme s těmi nejmladšími. Jim bych doporučil prostředí Scratch Junior. Je určeno pro smartphony nebo tablety. Vhodnější je ovšem tablet, díky jeho rozměrům obrazovky. Na které se vám bude s bloky lépe pracovat. Příkazy jsou ztvárněny bloky připomínajícími stavebnice. Z nich skládáte scénáře pro postavičky, způsobem uchop potáhni a pusti. Význam příkazů je znázorněn obrázky. Možná na začátku budete potřebovat pomoc rodičů, ale programovat v prostředí Scratch Junior by měly zvládnout i děti v předškolním věku. Scratch (4. – 8. třída ZŠ) Když trochu podrostete, můžete se pustit do prostředí Scratch. Tady začíná ta pravá zábava pro každého nadšence, který rád vymýšlí vlastní světy nebo chce tvořit hry. Opět programujeme blokovým systémem. Všechny příkazy máte dostupné a rozdělené do kategorií. Nachází se zde bohatá knihovna postav a pozadí. Nezklame nás ani docela slušný nástroj pro kreslení. Scratch běží ve webovém prohlížeči. Pokud si vytvoříte účet, můžete si vaše díla ukládat přímo online do cloudu. Tady přicházíme ke skvělé Scratch komunitě. Přímo na stránce naleznete obrovské množství zveřejněných projektů. Každý z nich si můžete vyzkoušet a prohlédnout jeho zdrojový kód. Můžeme se takto naučit, jak projekt funguje a případně se jím inspirovat. Jelikož programy tvoří uživatelé, jsou zde i slabší projekty s prosbou o pomoc, vtipné příběhy, zábavné hry a dokonce i mistrovská díla. Scratch má neskutečný potenciál! Můžete zde dokonce naprogramovat rekurzivní stromy, což je téma na vysoké školy. App Inventor (od 7. třídy ZŠ) Z „dospělejších“ programátorských nástrojů je k prostředí Scratch nejblíže App Inventor. Je to grafický programovací nástroj pro mobilní Android telefony. To znamená, že programujete pomocí bloků a různých komponentů. Programujete ve webovém prohlížeči. Můžete se přihlásit pomocí Gmail účtu a zdrojový kód projektů ukládat v cloudu. Naprogramované projekty si můžete spustit na vašem telefonu. Jednoduchou hru typu „Udeři prstem krtečka“ naprogramuje skoro každý. App Inventor je vhodný pro výuku programování, ale lze v něm vyvíjet i plnohodnotné mobilní aplikace. [Image] p5.js - JavaScript (od 7. třídy ZŠ)Moji cestu do „dospěláckého textového programování“ jsem započal v prostředí p5.js, které mi představil jeden kolega. Ahoj Majo 🙂 Prostředí běží online ve webovém prohlížeči. Přihlásit se můžete pomocí Gmail účtu a všechny projekty si přímo na něj uložit. Na psaní kódu používáme jazyk JavaScript. S tím, kde vzít ta správná slova, aby nám vznikl kód, si těžkou hlavu dělat nemusíte. Na stránce je bohatá Referenční knihovna s příkazy. Výhodou jsou příklady, které můžete upravit a tak experimentovat. Fanoušci vytvořili různé užitečné knihovny, které jsou dostupné přímo na stránce. Naše projekty můžeme pomocí webového odkazu poslat kamarádům, ať už se zdrojovým kódem nebo jen spuštěným projektem. Osobně můžu učitelům toto prostředí vřele doporučit! Důležité je zvolit správnou sadu jednoduchých a zajímavých projektů. Jak mám ve zvyku, k ověření našich „skillů“ můžeme využít hru Bludiště. Další nástrojeBěhem své praxe jsem se setkal s více jazyky a prostředími pro začátečníky v oblasti programování. Můžeme si je vzpomenout v „Síni slávy.“ Blockly Games Nabízí několik aktivit, ale mou oblíbenou je Maze. Tady vás čeká pár zajímavých bludišť. Programujete cestu do cíle pomocí bloků. Poslední úrovně vás mohou potrápit s větvením podmínek. CodeCombatChcete se naučit programovat hraním hry na hrdiny. V tomto RPG dobrodružství můžete procházet různými kobkami pomocí textového programování jako Phyton, JavaScript, C++ a tak dále. Hodina kódu (Hour of Code) Obsahuje početnou sadu aktivit zaměřených na programování pomocí bloků. Oblečené jsou v tematickém kabátě jako Minecraft, Star Wars, Angry Birds nebo Plants vs Zombies. Můžete zde najít také sbírku odkazů na další zajímavá prostředí. GalaxyCodrVraťme se zpět domov na Slovensko, kde startuje vesmírná raketa připravená na programátorské dobrodružství. V pěkném grafickém prostředí programujete cestu postavičky Tima pomocí bloků. Jeho cesta za záchranou kamaráda je podpořena vtipnými animacemi. Můžete se v brzké době těšit na pokračování příběhu a nové planety, které brzy přibudou. LEGOStavebnice LEGO nabízejí vícero robotů, které nejsou určeny pouze ke skládání. Jejich pomocí se můžeme učit programovat. Pro mladší je zde LEGO Boost a pro starší LEGO Mindstorms. Programujeme na tabletu nebo počítači pomocí bloků. VeterániKe starším veteránům v této oblasti patří prostředí pro děti jako Robot Karel, EasyLogo, Imagine nebo Baltík. Doporučit můžu i sadu aktivit na procvičení digitálních dovedností v prostředí Cirkus Šaše Tomáše nebo archiv soutěže iBobor. Na závěr mohu říci, že jsem určitě nezmínil všechno. Chtěl jsem se s vámi podělit o programátorská prostředí, se kterými mám osobní zkušenost. Máte-li tipy na další vzdělávací hry, aplikace či roboty, neváhejte se s nimi podělit v komentářích.

  Co jsme se naučili přes home office?Home office, neboli práce z domova, se začala rozvíjet s nástupem novějších trendů elektronických zařízení, umožňujících komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v podstatě odkudkoli. Tento druh práce se častěji objevoval po roce 2008, kdy se svět postupně vracel do normálu po světové finanční krizi. Avšak až do roku 2020 se jednalo převážně o firemní benefit. Během nástupu pandemie Korona viru bylo mnoho firem nuceno umožnit práci z domova, aby nedocházelo k setkávání zaměstnanců na pracovištích a tím se zamezilo šíření nákazy. I když se mnoho společností vrátila do běžného pracovního režimu, forma zaměstnání přes home office stále u některých oblastí převládá. Nejčastěji práci na dálku nabízejí firmy, kde nemusí docházet k dennímu osobnímu kontaktu mezi zaměstnanci. Home office se stává populárním v softwarových firmách, marketingových a přidružených oborech, u některých projektantů a celkově u lidí, kteří vykovávají své povolání spíše v kancelářích. Pandemie přinesla výzvy pro mnohé společnosti a změnila zažité pracovní normy. I mnohé banky či finanční instituce začaly hledat možnost, jak změnit pracovní prostředí tak, aby splňovalo požadavky současné doby, kdy část zaměstnanců pracuje z domova a část je v práci. Hlavní priorita při práci z domova by měla být důsledná organizace času, stanovení rutiny či režimu a nastavení pauzy na odpočinek. Ovšem nesmí se zapomínat na deadliny, pracovní schůzky mimo domov, důležité telefonáty, či neodkladné odpovědi na emaily. Kromě stanovení harmonogramu práce je také nutné mít dobré technické a programové vybavení v podobě notebooku, kvalitního internetu apod., které pro práci potřebujeme. Podstatným, ale pro někoho i možná velmi zanedbatelným bodem je přehled ve věcech a na pracovní ploše. Při práci by se měl člověk cítit pohodlně, příjemně a ideálně pro větší soustředěnost by neměl být rušen okolním prostředím.[Image] Nástroje, které pomohou při plánování časuNejprve si vysvětlíme, co je to time management. Je to soubor rad, postupů a nástrojů vedoucí k rozplánování přístupu k práci, rodině, koníčkům ak samým sobě. Time management je tedy zaměřen na dosahování určených cílů, priorit, jejich monitoring a následné vyhodnocení. Měl by pomáhat ke snížení napětí, stresu a možnosti využití více času pro sebe či své blízké. Pro time management existuje několik offline a online nástrojů. S rychlou dobou a novějšími technologickými trendy přechází více lidí od využití papírových kalendářů a diářů k formě digitálních nástrojů. Asi nejznámější a nejdostupnější nástroj pro plánování času je Google Kalendář. Co je Kalendář Google ak čemu se používá?Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, Google Kalendář slouží k efektivnějšímu uspořádání času. Tato aplikace či služba je dostupná online na digitálním zařízení. Lze jej volně stáhnout pro Android i iOS, Kalendář je součástí uživatelského účtu na Google. Podporují jej prohlížeče Google Chrome, Microsoft Edge, Firefox či Safari. Kromě správy času nabízí služba úpravy více než jednoho kalendáře, sdílení kalendáře s ostatními uživateli a propojení s dalšími službami poskytovanými od Google: Gmailem a Google Workspace aplikacemi. Kalendář lze propojit i s MS Outlook. V rámci kalendáře je možnost nastavit až 5 upomínek v různých časech. Ty přicházejí buď formou emailu, notifikací a vyskakujících oken, nebo bezplatných SMS, které jste si při zakládání účtu v Google nastavili. Pro pracovní prostředí je vhodné přejít na Google Workspace (G Suite), kde kromě běžného uspořádání času nabízí také možnost vytvoření rezervací na konferenční místnosti, sledovat kalendáře mezi jednotlivými zaměstnanci, vytvoření a sdílení odkazů na videokonferenci v Google Meet – běžný uživatel nemůže vytvořit, jen se ke konferenci přidat na základě pozvání. Administrátor může přidávat také nové nástroje, které nejsou dostupné pro běžné uživatelské využití.[Image] Pro koho je Google Kalendář vhodný?Google Kalendář je vhodný v podstatě pro kohokoli, kdo si chce stanovit časový harmonogram a mít přehled v naplánovaných činnostech, získávat upozornění. V případě, že jste se rozhodli tuto službu využít naplno a nevíte si rady, zkuste se podívat na náš online kurz Google Kalendár, kde se kromě základních informací naučíte propojit osobní kalendář s firemním, vytvořit událost, pozvat hosty a například i to, jakým způsobem si přidat kalendáře dalších osob. 

Při řešení a vývoji aplikací si umíme vývoj rozdělit na dvě hlavní části – front end a back end. Front end je v podstatě to co vidíš očima - to s čím se uživatel jako prvním setká (během vysoké školy mě pucoval jeden profesor, že člověk, co kliká naši aplikaci je uživatel a ne uživatel). Následně back end je vše vzadu, co běžný uživatel nevidí, co se děje na pozadí, většinou je to zpracování dat, komunikace s databází a podobně. Po internetu kolují desítky memes, ve kterých se tyto rozdíly mezi frontendem a backendem zobrazují. Prohlédni si pár z nich:[Image]Doufám, že máš teď tak hrubou představu o tom, co je frontend a co backend. Jak se nám snaží podsunout tyto meme obrázky, backend nemusí být a neměl by být ošklivý a špatně napsaný špagetový kód, právě naopak. Přestože backend uživatel nevidí, měl by fungovat parádně. Podívejme se nyní na to z pohledu reálné aplikace. Reálná aplikace Uvažuji nad webovou aplikací, která bude napojena na databázi. Jako první potřebuji znát, co se má v aplikaci dít, co má aplikace dělat, jaké jsou podmínky, co se má kdy zobrazovat a podobně. Pro tento úkol jsou vyhrazeni specialisté jako analytik, který analyzuje aplikaci z pohledu používání a takzvané business logiky. Tedy například bankovní aplikace má jinou business logiku a podobně aplikace pro správu uživatelů má jinou logiku. Potom nastoupí architekt, který řekne, v čem se bude programovat frontend, v čem back end a vše navrhne technicky. Následně přichází na scénu frontend programátor a backend programátor. Nebo stále více populární fullstack programátor. Role front end developeraFrontend developer má za úkol připravit obrazovky – UI – user interface podle požadavků. Například potřebuje zobrazit všechny transakce na bankovním účtu. Připraví si obrazovku. Použije HTML + CSS na vzhled stránky plus JavaScript na funkcionalitu. Použije nejčastěji jeden z populárních frameworků – podle zadání architekta – Angular, Vue, React. Kromě toho by frontend vývojáři měli ovládat frameworky jako Bootstrap, Foundation a další, které zajišťují skvěle vypadající obsah bez ohledu na zařízení, na kterém si daný obsah prohlížíte. Pokud potřebuje data, tak podá požadavek na backend programátora nebo analytik připraví úlohu pro back end programátora. Frontendista následně poté zobrazí data, která mu poskytl backend. “Frontend developer je zodpovědný za interiérový design domu, který postavil backend developer.” Role back end developeraBack end developer připraví databázi, připraví si kód pro získání dat z databáze a napojení dat do programu. Následně připraví službu na poskytnutí dat do okolního světa. Ne vše, co je v databázi chceme zobrazovat na obrazovce, jen to co je třeba. Služba bývá hlavně REST rozhraní (REST api), které vypadá jako klasická url adresa na webovou stránku, ale místo web stránky vrátí data v požadovaném tvaru. Například vrátí seznam bankovních transakcí daného uživatele ve tvaru JSON. Jako backendista bys měl znát jazyk SQL pro komunikaci s databází. Potom záleží v jakém jazyce je backend napsán – Java, C#, Python, Ruby a podobne. Potom každý jazyk má frameworky, které pomáhají při práci. Role full stack developeraIdeální kombinace je vědět jak front end, tak back end. Fullstack developer si připraví obrazovku a pokud potřebuje data, tak si je umí i sám připravit. Podle mého názoru je dobře vědět i frontu i backend, ale trpí tím hloubka znalostí problematiky. Dovednosti a znalosti fullstack developerů jsou potřebné ve všech fázích procesu webového vývoje, počínaje fází plánování projektu, správou databází, vytvářením uživatelských rozhraní až po strukturování údajů a řešení kritických potřeb. Fullstack vývojáři proto musí porozumět všem úrovním webových stránek a tomu, jak web funguje. Na závěr lze říci, že učení se více webových jazyků a technologií je pravděpodobně nejlepší cesta. Je však dobré mít na paměti tento přístup: osvojte si nejpoužívanější a nejpopulárnější technologie/jazyky, protože čím větší podporu pro svůj web/produkt/službu máte, tím lépe. Backend developer zná do hloubky problémy, které mohou vzniknout s databází, zná lépe všechny procesy na pozadí. Frontend developer ovládá lépe javascriptový framework, ví jak udělat věci efektivněji. Fullstack developer nemusí čekat, až mu připraví data na backendu a umí si vše lépe manažovat.

I ty přemýšlíš o tom, že se naučíš data science, ale nevíš, kde začít? Dostáváme dotazy na to, s kterým data science jazykem začít jako s prvním. Proto jsme připravili tento blog, ve kterém ti shrnujeme nami navrhovaný postup učení se data science. V článku najdeš tipy na jazyky datové vědy od našich lektorů Mira Beku, který udělal populární online kurz Python Data Science a od Mareka Čecha, který vytvořil kurz se zaměřením na SQL dátovú analýzu. Věříme, že tento článek ti pomůže vybrat ten správný data science jazyk.[Image] Správný jazyk pro tvé Data Science cílePředtím, než si vybereš konkrétní jazyk, by sis měl(a) položit několik otázek a zodpovědět na ně. Jsou to zejména tyto: Na jakých projektech chceš pracovat? Jaká témata tě zajímají? Do kterých odvětví chceš jít? Odpovědi na tyto otázky ti pomohou určit jazyk, který se budeš muset naučit. Některá odvětví vyžadují znalost konkrétního jazyka, je to zejména z důvodu, že budeš pracovat s prověřenými modely daného odvětví, které jsou vytvořeny pomocí určitého jazyka. Dobrým postupem je i zeptat se datových vědců z odvětví, které tě zajímá, na jazyky, které používají a čím doporučují začít. Níže v článku najdeš několik facebookových a jiných skupin z regionu Slovenska a Česka, které ti doporučujeme. “TL;DR: Nejčastěji používané jazyky v datové vědě jsou Python, R a SQL. Toto jsou i námi doporučené jazyky, kterými začít, pokud máš v úmyslu stát se datovým vědcem. ” Při výběru jakéhokoli z data science jazyků však v podstatě neuděláš chybu, protože když se naučíš extrahovat poznatky a data pomocí jednoho jazyka, nebude pro tebe problém naučit se jiný jazyk. Všestranný datový vědec by měl být schopen „skákat“ mezi jazyky. Nejoblíbenější Data Science jazykyV tomto stručném přehledu ti představíme nejoblíbenější Data Science jazyky ak čemu slouží. Dobrou zprávou je, že Python, R i SQL mají rozsáhlé ekosystémy a komunity, takže tyto jazyky jsou vhodné pro téměř všechny úkoly datové vědy. Python Python je univerzální moderní programovací jazyk, umíš jím dělat weby i programovat roboty. Mezi programátory je oblíben pro svou stručnou a snadno čitelnou syntaxi. Dobře se tedy čte a lze se ho velmi rychle naučit – je tedy skvělou volbou pro výuku programování. Díky řadě výkonných knihoven a balíků může Python implementovat mnohé ze statistických modelů a výpočtů potřebných pro datovou vědu. Je to také jeden z nejlepších jazyků pro získávání (scraping) údajů z webu. Mnoho firem a organizací používá Python pro data science, protože jejich programátoři již používají Python i pro jiné účely. Python také používá intuitivní a jednoduchou syntaxi, takže je vhodný pro začátečníky k učení se důležitých všeobecných konceptů programování, jako jsou funkce. Mírnou nevýhodou Pythonu jako prvního jazyka pro data science je, že základní instalace Pythonu neobsahuje statistické funkce, takže si budeš muset stáhnout všechny potřebné balíčky, abys mohl začít s data science v Pythone. Když si ale všechno nastavíš, Python se dá snadno naučit. Pár zajímavých a doporučených balíčků pro Python: • Data manipulace: pandas a NumPy • Vizualizace: Matplotlib a seaborn • Testování hypotéz a modelování: SciPy, scikit-learn, statsmodels Lektor Miro Beka doporučuje i Jupyter notebook, který je podle něj "skvělý nástroj jak pracovat s Python data science, protože programátor umí přímo v něm vykonávat všechny funkce, zobrazovat grafy a obrázky, případně importovat stávající jupyter notebooky. Jelikož python nemá nativní IDE, kde by všechny tyto věci fungovaly out of the box, jupyter notebook slušně doplňuje Python prostředí o potřebné nástroje." Programovací jazyk R R je statistický programovací jazyk vytvořen pro analýzu dat, vizualizaci dat a datovou vědu. Dodává se s komplexním souborem vestavěných statistických funkcí a metod. R je dobrá volba, pokud jsi nováček v oblasti datové vědy, ale už máš základní znalosti o obecných konceptech programování. Datové struktury, typy proměnných a analytické nástroje v R jsou jednoduché a navrženy speciálně pro datovou vědu. Na začátku nemusíš být zaneprázdněn syntaxí nebo více různými knihovnami. Se základní instalací R budeš mít přístup k mnoha funkcím datové vědy, jako jsou lineární regrese nebo t-testy, a vytvářet pěknou grafiku a vizualizace. R se také dobře kombinuje s RStudio – integrovaným vývojovým prostředím (IDE) – které usnadňuje spuštění kódu R a kontrolu výstupu. Mezi několik užitečných balíčků, o kterých bys měl vědět při učení jazyka R, patří: • Sbírka data science balíčků: tidyverse • Data manipulace: dplyr (nachází se i v tidyversu) • Vizualizácia: ggplot2 (nachází se i v tidyversu) • Regrese: caret SQLSQL je jazyk, který umožňuje programátorům komunikovat s databázemi a spravovat údaje, které obsahují. Běžně se používá k dotazování a úpravě údajů uložených v relační databázi. Datoví vědci obvykle extrahují data z databáze pomocí jazyka SQL a poté je importují do R nebo Pythonu k analýze. Bez ohledu na to, jaký jazyk se pro analýzu dat naučíš, SQL je důležité naučit se, pokud chceš stahovat data z databází. Znalost jazyka SQL ti umožňuje pracovat s databázemi PostgreSQL, SQLite, MySQL a dalšími relačními databázemi. Syntaxe základních dotazů je v různých databázích podobná, takže SQL je pro tento účel univerzálním jazykem. Pokud se chceš dozvědět více o různých typech databází, podívej se na tento online kurz o MySQL a SQLite. Lektor Marek Čech mluví o SQL jako o vstupní bráně do oborů souvisejících se správou dat, ať už se jedná o data science, data analýzu nebo třeba business intelligence. Je nejen univerzálním jazykem pro komunikaci s databázemi a získávání dat z nich, ale nabízí také velké množství vestavěných funkcí, díky kterým je uživatel velmi rychle a snadno schopen provádět poměrně komplexní operace. „Začít svou cestu k práci s daty jazykem SQL bych právě proto doporučil i lidem, kteří nemají předchozí zkušenosti s programováním či „kódováním“. Člověk se tak naučí psát jednoduché i složité otázky, vytvářet databázová schémata, indexy či procedury, a obecně pochopí , jako tok dat a jejich čištění / transformace běžně probíhá." mluví dále Marek Čech. Jazyk SQL lze využít opravdu v jakémkoli oboru. Znát jej tedy znamená otevřené dveře do lokálních podniků i nadnárodních korporací snad ve všech odvětvích. A když se člověk rozhodne své znalosti rozšířit o další jazyky, bude se mu znalost SQL stále hodit při pátráních na zdrojová data a často i pro nejrůznější data analytické operace či poskytování dat "businessovým" uživatelům - tedy např. u vědy. Management firmy. Další data science jazykyV závislosti na tom, do jakého odvětví nakonec půjdeš, se možná budeš muset naučit konkrétní jazyk pro datovou vědu. V následujícím seznamu jazyků se dozvíš více o tom, k čemu se používají. C/C ++: C aj C ++ vyžadují silné znalosti základů programování a učení těchto jazyků může trvat déle. V kombinaci s Pythonem nebo R lze C/C++ použít pro rychlejší a efektivnější výpočty datasetů. JavaScript: JavaScript je super nástroj pro vývoj interaktivních data vizualizací na webu s knihovnami jako D3.js. JavaScript také podporuje knihovny strojního učení jako TensorFlow.js. MATLAB: Ideální pro pokročilé numerické výpočty a pro řešení složitých matematických a statistických problémů. MATLAB se v akademickém prostředí široce používá k vyučování matematiky, fyziky a inženýrství. Julia:Novější programovací jazyk navržený pro numerickou analýzu a výpočetní vědeckou analýzu. Je to užitečné pro aplikace ve fyzice, chemii, astronomii, strojírenství, bioinformatice a dalších oblastech. Scala: Výkonný jazyk, který dokáže zpracovat velké množství dat. Scala běží na Java Virutal Machine, což znamená, že se dobře integruje s programy napsanými v Javě. SAS: Vytvořen pro pokročilou analytiku, obchodní inteligenci a prediktivní analýzu. SAS se běžně používá ve zdravotnictví, bankovnictví a pojišťovnictví. Stata: Používá se v ekonomickém výzkumu, veřejné politice a sociálních vědách. Stata je navržena pro cokoli od jednoduché deskriptivní analýzy po komplexní statistické modelování. Další vzdělávání v data sciencePokud chceš být v kontaktu s lidmi z fachu, prohlédni si těchto pár užitečných odkazů. Toto jsou slovenské Facebook skupiny, které se zabývají datovou vědou: • PyData Slovakia & Bratislava 👉 https://www.facebook.com/groups/1813599648877946/ • R Slovakia 👉 https://www.facebook.com/groups/931707906955080/ Pycon konference v Bratislavě je organizována dobrovolníky a dobrovolnicemi z občanského sdružení SPy o.z. zaměřeného na šíření jazyka Python a dalších open sourcových technologií a myšlenek. Pycon má specializovaná část, která se jmenuje Edu Summit a je zaměřena na vyučování programování na základních a středních školách. Více info najdeš na webe Pyconu. Pythonu se věnuje i konference Python Day Bratislava. Je to československá konference, na které si poslechneš přednášky od předních českých a slovenských odborníků ze světa Pythonu. Ročník 2021 byl organizován online. Machine Learning Prague je největší evropská konference o Machine Learningu, AI a Deep Learningu. Ročník 2022 bude v březnu, více info na stránce konference.

Co je vlastně podcast a kde se tento pojem vzal?Vše začalo na začátku 21. století, kdy se známý americký televizní hlasatel, rozhlasový moderátor, spisovatel a blogger Adam Curry začal podílet na vývoji prvních metod šíření jednotlivých sad informací zvukových, audio či video záznamů, kterým se začalo říkat podcasty. Podle veřejně dostupných internetových zdrojů slovo vzniklo spojením slov z přehrávače iPod (Pod = Personal On Demand) firmy Apple s anglickým slovem broadcasting (vysílání). Aktuálně se jedná o jednu z nejvíce rozšířených forem sdílení nejrůznějších informací vzdělávacího, zábavného či jiného charakteru nejčastěji ve formátu MP3. Podcasty jsou také často součástí webových stránek obsahující RSS (Rich Site Summary) zdroj. Ve velké míře se jedná o webové stránky, kde dochází k neustálé aktualizaci informací (například zpravodajské portály). Abychom si shrnuli podcasty, jedná se o sdílení zvukového obsahu, který se snadno nahraje na internet. Díky tomu existuje široká škála zdrojů poskytujících přístup k podcastům. Význam je, že uživatel není omezován při poslechu časem vysílání, může se k nahrávce vrátit a doposlouchat si ji. Online podcasty jsou ideální při poslechu během vaření, při běhu, během relaxování v posteli či jiných aktivitách. Pro inspiraci na konkrétní podcasty si přečtěte text níže.[Image] Top podcasty, které se vyplatí poslouchat a nejlepší zpravodajské podcastyZaregistrovali jste Aktuality podcasty sdílené na stránce aktuality.sk? Jedná se o zvukové nahrávky nejnovějších zpráv ze Slovenska a zajímavé rozhovory, které si můžete pustit přímo u článku na webových stránkách. Mezi nejlepší podcasty se také řadí podcasty Denníka N, což je známý zpravodajsko-publistický portál s nejaktuálnějšími informacemi z okolního dění. Jednotlivé epizody jsou dostupné ke slyšení v aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts či Podbean. Nicméně, pokud raději dáváte přednost rozhovorům, pak se nezapomeňte podívat na rozhovory ZKH, což jsou diskusní pořady Zuzany Kovačič Hanzelové o aktuálních politických a společenských tématech. Tyto diskuse společně s "dobré ráno podcast", naleznete na stránkách SME.sk. Edukační podcastyKromě informačního - zpravodajského charakteru mívají podcasty často i edukační zaměření. Jedním z příkladů může být typický ženský podcast: jauuu, PS: to bolelo, který se zaměřuje na problematiku vztahů, řešení krizí a bolesti srdce. Jiným příkladem může být Vedátorský podcast, který řeší otázky vzniku života na jiných planetách, funkci sopek a podobně. Podcasty na odreagováníDáváte raději přednost odpočinku a zábavě a nemáte čas poslouchat příliš mnoho informací? Potom si vyhledejte Startitup podcast, zahrnující vtipné diskuse na nejrůznější témata. Mezi zajímavé podcasty doporučuji také Fitshaker podcast, který vám usnadní zdravější životní životní styl a poskytuje rady, jak se lépe stravovat.[Image] Naučte se tvořit podcastyPřed tvorbou podcastu je důležité si uvědomit, že bez odhodlání, motivace a zánětu to nepůjde. Energie tvůrce je pro poslech důležitá. 1. Před samotným startem projektu je nutné si určit CÍL, TÉMU, NÁZEV a FORMÁT. Zaměřit se na to, čím chci publikum oslovit, jestli téma bude zajímavé. Jakým způsobem bude tvorba zaměřena. Vybrat stručný, výstižný a zajímavý název. 2. Druhým podstatným bodem je vybavení, bez kterého by natáčení podcastu nešlo. Čím kvalitnější vybavení a vhodný prostor, tím lepší výsledek pro posluchače. Šum, ozvěny a špatný zvuk publikum odradí. Důležité je také umět pracovat v programech se zvukem. Pokud nemáte přístup k vybavení, je možné si pronajmout studio. 3. Pokud již máte první dva body vyřešeny, zaměřte se na program, ve kterém budete zvuk zpracovávat. Online zdarma dostupný program je Audacity, nicméně kvalitnější je placený program Adobe Audition. Také se zaměřte na to, jak epizody budou dlouhé, ať v pár minutách nebo v hodinách. Zaměřte se na význam podcastu a rozsáhlost informací. Jelikož na posluchače nedělá dojem jen zvuk, ale i logo podcastu, který si vyhledají. Je vhodné vyřešit grafický design. 4. Aby vaše podcasty byly online, budete potřebovat nástroj pro sdílení, k čemuž se používá například podcast hosting (Google Podcasts, Apple Podcasts, Spotify, Audible,...), ten vygeneruje RSS, které napomáhá ke sdílení v jednotlivých aplikacích. Zajímavou třetí stranou pro publikování podcastu je anchor.fm od Spotify, což může být dobrá volba pro začínající podcastery. Jednou z možností je také vlastní WordPress webstránka, ve které se použije podcast plugin a následně se tak podcast rozdistribuuje na všechny hudební streamy. Žádná tvorba není z počátku snadná a je třeba se s ní popasovat. Pokud byste si nebyli při tvorbě podcastů jisti a raději se ještě něco naučili, podívejte se na online kurz o tvorbě podcastů na naší stránce, který vám informace nejen rozšíří, ale také posune váš výstup o level výše.

Natália Račák Vajdová je další úspěšnou absolventkou našich online kurzů. Zaujalo ji testování a díky tomu se také dostala do online cestovní agentury Kiwi.com, která má svou pobočku už iv Bratislavě. Natália sice v minulosti studovala informatiku a také ve své předchozí práci měla blíže k technologiím, naplno však své zanícení pro IT a testování objevila až díky kurzům od Furbyho. Který je shodou okolností aktuální i její šéf.[Image] Prozraď v úvodu našim čtenářům, čemu ses věnovala předtím, než ses rozhodla pro kariéru v IT?V minulosti jsem pracovala několik let jako lead manažer ve státní správě, přičemž jsem měla blízko k technologiím jako 3D tiskárny, scannery či lasery. Zní to možná docela zajímavě, ale jako manažer řešíte většinu času byrokracii, práci s lidmi a na tu „kreativní“ stránku práce není dostatek času. Po pár letech na této pozici jsem si začala uvědomovat, že to pravděpodobně pro mě není příliš perspektivní a zároveň jsem přišla na to, že s počítači si rozumím asi víc než s lidmi (dokážou člověka méně vytočit) 😃. Podala jsem tedy výpověď, dala jsem si tři měsíce na totální reset ve spojení se samovzděláváním a začala jsem pracovat v IT úplně od nuly. Kurzů si asi absolvovala víc, které tě oslovily nejvíc?Automatizované testování webu – Selenium a Selenium advanced od Furbyho. Nevěděla jsem, že se vzdělávací videa dají připravit tak vtipnou a hravou formou, což způsobilo, že jsem oba kurzy „spolkla“ za tři dny. Čtvrtý den jsem přišla na pohovor, kde mě díky přípravě z kurzů přijali přímo na místě. Takže právě díky těmto dvěma kurzům a školiteli se mi otevřely dveře do světa IT za rekordní 3 dny a 15 minut pohovoru. 🙂 Kurzy ti pootevřely bránu do IT, mělo to tedy pro tebe určitě smysl. Zajímala ses i dříve o oblast testování či IT?Informatiku jsem v minulosti studovala, čili to pro mě nebyla úplně španělská vesnice, ale nikdy jsem si nenašla něco, co by mě na IT skutečně bavilo a byla bych ochotna do toho investovat svůj čas. Na škole nám toho o testování jako oboru příliš mnoho nemluvili, a když mi přišla úplnou náhodou první nabídka na testerskou pozici "Automation tester", neměla jsem ani tušení, co je Selenium, Cypress zda automatizace jako taková. V tu chvíli mi právě pomohli kurzy z Learn2Code, které mi přiblížily problematiku testování. Aktuálně pracuješ ve firmě Kiwi, co všechno jsi musela absolvovat, aby ses tam dostala?Nebudu lhát, pokud řeknu, že projít pohovormi v Kiwi byl zážitek. Klasicky, první pohovor probíhal s HRistkou, která na mě působila neskutečně mile a uvolněně, takže první dojem udělali fantastický. Druhé kolo už byla jiná legrace. 🙂 Šlo o technický pohovor, kde mi 24 hodin před pohovorem zaslali stránku Kiwi, na které jsem měla najít bugy a nareportovat je, čili takový klasický manuální testing. Během hovoru mě však překvapili dalším úkolem, který jsem měla začít řešit hned po skončení pohovoru a ozvat se s výsledkem do pár hodin s tím, že poté, co jim ukážu výstup, bude pohovor ještě pokračovat. Šlo o přípravu automatizovaného testu pro stránku Kiwi v Cypressu s použitím JavaScriptu as určitým přesahem i do Gherkinu. Po nakózení a odprezentování jsme měli ještě krátkou diskusi o tom, co lze udělat lépe/jinak a proč jsem zvolila určité postupy při řešení problému. Třetí kolo probíhalo se šéfem testingu v Kiwi, který se snažil zjistit zda reálně zapadnu do týmu a jaké jsou mé cíle jako testeru. Poslední kolo bylo s vice prezidentem pro Engineering celé firmy, opět velmi uvolněný a nenucený rozhovor o samotné firmě, přičemž to na mě působilo jako poslední ujištění, zda se do firmy hodím a zda rozumím hodnotám samotné společnosti.[Image] Jaká je tvoje konkrétní náplň práce, co děláš?V Kiwi nerozlišujeme mezi automatizovanými a manuálními testery, tady se všichni označujeme jako QA Engineers. Máme za to, že dobrý tester musí umět aplikaci manuálně proklikat a tím ji lépe poznat, aby byl následně schopen připravit kvalitní a stabilní automatizovaný test. V tom vlastně spočívá moje náplň práce. Část pracovní doby trávím manuálním testováním requestů od developerů, ale většinu pracovní doby se snažím přijít na to, jak si práci usnadnit a testování automatizovat pomocí Cypressu. 😃 Zároveň se věnuji vzdělávání juniornějších kolegů v rámci automatizace, případně mám možnost se seberealizovat při komplexnějších úkolech (příprava velkých testovacích setů od plánování až po samotnou přípravu a nasazení; odpovědnost za všechny testy v repozitáři a jejich údržba před nestabilností, apod.). Považuješ se za technický typ, když pracuješ v softwarové společnosti na pozici QA Engineer?Určitě ano. Já jsem měla blízko k počítačům už od malička, kdy jsem zvykla zanášet počítač viry na CDčkách a poté jsem musela zachraňovat situaci a mamince, v té době již virem zakryptované, Word dokumenty. Paradoxně to byly ty momenty, které mě nasměrovaly blíže k technice a IT jako takovému. 🙂 A tadá, o pár let později jsem opět v pozici “zachránce”, ale tentokrát před bugy v produkci, které naštěstí už nevytvářím já. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Upřímně, nejsem velký nadšenec manuálního testingu, i když chápu, že musí mít v mém testerském životě místo, více se vyžívám v přípravě automatizovaných testů a programování 😊 Zároveň se v současnosti věnuji testování SEO (optimalizace webu pro vyhľadávače), což mě v posledních měsících maximálně pohltilo. Je to úplně jiný typ testingu, než na který jsem byla dosud zvyklá. Dnes je obrovská poptávka po programátorech, testerech, IT-čkárech obecně. Co bys poradila všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít?Ve zkratce: nebojte se a dělejte to, co Vás baví. Bude to znít jako klišé, ale k tomu, abyste byli v IT úspěšní a postupovali jste, musí Vás práce bavit a naplňovat, je to jedna z nejsilnějších motivací. Zároveň si zkuste najít právě obor, ve kterém víte, že budete mít stále určité výzvy a nebojte se jich. To nic, že ​​na začátku nic nevíte, ale právě výzvy vás budou nutit zlepšovat se, budou vás formovat a posouvat vás vpřed. Pro mě osobně byl první challenge vůbec se odhodlat jít na pohovor na pozici, o které jsem nevěděla absolutně/téměř nic. Právě díky časovému tlaku a tomu, že si nechci udělat ostudu na pohovoru, pracuji v IT již více než rok a půl. 😉 Co je podle tebe největší výhodou práce v IT odvětví?Různorodost a dostupnost práce. V IT se nikdy nezačnete nudit a pokud ano, vždy máte možnost změnit zaměření a začít znovu. Krásné na IT je to, že nepotřebujete vysokou školu, abyste byli považováni za kvalitního developera, testeru či systemáka. Reálně Vám stačí kurzy, Vaše zapálení a časem i praxi. A pokud Vás například práce testeru začne nudit, jednoduše se vzděláváte v jiné oblasti v rámci IT, přičemž můžete stavět už na určitých základech z předchozí pozice. Měla jsi někdy pocit, že to nezvládneš? Bylo období, kdy jsi chtěl skončit a dělat něco úplně jiného?Nikdy. Já svou práci doslova miluji a žiji jí. A iv případě, kdyby přišla v mém pracovním životě nějaká krize, moji kolegové by mě nenechali až natolik padnout na duchu. Mám kolem sebe opravdu skvělý tým, který mi ani nedovolí pomyslet na ukončení "testerské kariéry". Když se vrátíme zpět k tvé práci, jak vypadá tvůj běžný pracovní den? Kiwi má pěkný office v Bratislavě, chodíš tam ráda, nebo pracuješ iz domu?Svůj pracovní den začínám přibližně v devět, půl desáté ráno, kdy mě čekají první stand upy, kde se jako QAs synchronizujeme s developery, abychom měli představu, kdo co dělal, jestli se někdo na něčem nezasekl a zda si v rámci toho nepotřebujeme vzájemně pomoci. Pokud v ten den nemám naplánováno nic s vyšší prioritou, vyberu si requesty od developerů, které je třeba otestovat a tomu se i věnuji většinu dne. Někdy se vyskytnou i ad-hoc úkoly ve formě přípravy hotfixů pro padající testy, code reviews a pod. Kvůli delšímu cestování více preferuji práci z domova, ale office navštěvuji přibližně 2x týdně a to hlavně z důvodu, abych se socializovala se svými kolegy. V office máme krásné prostory, dobrou kávu, zmrzlinu a skvělý kolektiv, co víc si můžu přát. 😉[Image] Co se týká dalšího vzdělávání, máš v plánu naučit se něco nového, co ti může pomoci ve tvé práci?Určitě ano. Ráda bych se naučila základy i pokročilé techniky Reactu, abych více porozuměla změnám přímo v kódu, které developeři dělají v jednotlivých requestech. Díky tomu budu schopna lépe zvolit přístup k testování jednotlivých tasků tak, abych testovala ještě přesněji, rychleji a efektivněji. Pokud máš na Natalii nějaké dotazy, neváhej je napsat do komentářů. Chceš se také podělit o svoji success story? Napiš nám zprávu 🙂

Pokud jde o designovou stránku digitálních produktů, často se setkáváme s výrazy „Poživatelská zkušenost (UX)“ a „Uživatelské rozhraní (UI)“. I když jsou oba pojmy dost známé, tak není výjimkou, že lidé v designu digitálních produktů (i mimo něj) používají tyto pojmy jako synonyma, případně je uvádějí nesprávně. V tomto článku se na to trošku podíváme. UI: Jak to vypadá Při designování uživatelského rozhraní (User Interface) se věnujeme tomu, jak budou vypadat například jednotlivé screeny. Bavíme se zde tedy zejména o jejich grafice, o kreativu. Když si to zjednodušíme, tak UI řeší to, co vidíme našim okem. Jsou to použity obrázky, barvy, aplikované animace přechodů či efektů a takto bychom mohli pokračovat. Dobře zpracované UI by mělo splňovat několik obecných zásad: • Musí to být jasné. Všechny prvky UI jsou něco jako vizuální metafory. Musí být pro ně okamžitě srozumitelné. Pokud musí uživatel uvažovat nad tím, co daný element dělá, někde je chyba. • Musí to být známo. UI by mělo umožnit uživatelům využít jejich dřívější zkušenosti z jiných interakcí, které s daným produktem měly a tak jim budou i ty ostatní funkce minimálně povědomé. • Musí to být konzistentní. Když je UI zpracováno konzistentně napříč všemi produkty či jejich stránkami, tak si uživatel začne rychle všímat vzorců používání a osvojí si je. • Musí to být efektivní. Dobré UI umožňuje uživatelům dosáhnout při minimálním vstupu požadovaného výstupu. Zde řadíme například i zkratky pro zkušené uživatele, díky nimž bude jejich interakce produktivnější. Jednou takovou je i Ctrl+C/V. UI je tedy prostor, ve kterém se dějí všechny interakce mezi člověkem a strojem. Díky němu můžeš efektivně ovládat zařízení pro plnění potřebných úkolů. Vlastně i nyní při čtení tohoto článku vnímáš UI zpracování našeho webu.[Image] UX: Jak to fungujeKdyž se bavíme o uživatelské zkušenosti (User Experience), tak máme na mysli celou logiku toho, jak to funguje na pozadí. Řekněme, že děláme mobilní aplikaci. UX se postará o to, aby se v ní její uživatel uměl intuitivně orientovat a práce s ní mu nezpůsobovala bolesti hlavy. Všechny kroky musí mít svou logiku. Objeví se nejprve obrazovka s registrací a teprve potom tě apka pustí dovnitř, nebo si ji můžeš hned vyzkoušet a pokyn k registraci se objeví až potom? Obě varianty poskytnou jinou uživatelskou zkušenost bez ohledu na to, jaký animační přechod (UI) se při ťukání zobrazuje nebo jakým fontem jsou prezentovány texty.  Při práci na UX bys měl věnovat spoustu času testování použitelnosti daného řešení, nezaškodí ani uživatelský průzkum. Teprve poté má smysl začít průběžně implementovat jednotlivé aspekty UI, kterými jsou design layoutu, vizuální zpracování či branding. Obě profese řeší něco jiného, ​​ale musí fungovat v tandemu. Neexistuje žádná jasně stanovená čára, kdy končí práce na UX a jdeme řešit UI. “UX zahrnuje všechny aspekty interakce koncového uživatele se společností, jejími službami a produkty.” Už ty samotné zkratky UX a UI implikují, že jsou tyto dvě disciplíny propojeny i když je jejich podstatou něco jiného. Něco, co vypadá skvěle, ale těžko se používá, je příkladem skvělého UI a špatného UX. Na druhé straně zase něco super použitelného, ​​co vypadá hrozně, je příkladem skvělého UX a špatného UI. “ Hezky to sumarizuje tento obrázek:[Image] Proč jsou UX a UI často nabízeny jako jedna pozice?Už jsme si řekli, že UX a UI jsou dvě samostatné oblasti, takže by tě nyní mohlo zajímat: proč je tolik pracovních nabídek, které hledají designéry UX/UI v jednom? Pravdou je, že z širšího úhlu pohledu jsou UX a UI stále relativně novými oblastmi a jak již bylo zmíněno, mají tendenci být specifické pro technologický průmysl. Mimo svět designu a technologií jim mnozí až tak nerozumí, i když jsou pro byznys velmi důležité. Není to však vždy jen o nepochopení lidí z jiné branže. Mnoho společností cíleně hledá všestranné designéry, kteří dokáží zastat UX i UI, nebo kteří mají kromě svých hlavních skillů alespoň dostatečnou úroveň poznání UX nebo UI principů. Ať už tedy hledáš pozici pouze pro UI, výlučně pro UX nebo kombinaci obou, je důležité podívat se na pracovní pozici s nadhledem a věnovat zvláštní pozornost uvedeným schopnostem, úkolům a zodpovědnostem. Je třeba rychle zjistit, zda je pracovní nabídka skutečně zaměřena na jedno nebo druhé, nebo je cíleně formulována na oba. V každém případě si to ale vyžádá jiný skillset. Stále si neumíš vybrat to správné pro sebe? Zkus to s tímto obrázkem:[Image]Takže ještě jednou na závěr, UI – design uživatelského rozhraní není totéž jako UX – design uživatelské zkušenosti.

Úvod do databázyNa internetu, v mobilních aplikacích ve webových aplikacích potřebujeme data – informace. Tyto informace musí být někde uloženy. My si budeme povídat o SQL databázích. Jsou to systémy, které mají v sobě uložená data ve formě tabulek. Z těchto tabulek následně tato data čteme a zobrazujeme uživatelům. Podívejme se na příklad. Mějme databázi - informace o škole. V této databázi máme informace o třídách, učitelích nebo io žácích. Začněme s třídami. Jaké máme informace o třídě? Třída má název, kapacitu, číslo místnosti, označení zda je interaktivní a podobně. Tato označení by byla názvy sloupců v tabulce. Řádky v tabulce jsou následně reálná data. Název tabulky: Class[Image]V databázi budeme mít několik tabulek, dle požadavků. Můžeme mít všechno v jedné tabulce, ale jak to potom rozdělíme? Nad takovým uvažováním je třeba myslet dopředu. Analýza a návrh tabulek jde ruku v ruce s praxí. Neboj se toho, teď je zapotřebí hlavně, abys získal praxi a to jde ruku v ruce s chybami. Úvod do SQLV počítačovém světě máme několik typů databází. My si něco povíme o SQL tedy o Structured Query Language. V překladu něco jako strukturovaný poptávkový jazyk. Query tedy poptávka je příkaz - žádost - poptávka na databázi. Žádáme o vrácení dat, o úpravu dat, vložení nebo o smazání dat. Databáze je samostatný systém, který může být na tvém počítači nebo na vzdáleném počítači. Na tuto databázi pak zašleme poptávku. Poptávku pošleme formou SQL příkazů, které mají určitou strukturu. SQL syntaxSQL není case sensitive, tedy se nerozlišují velká a malá písmena. Přesto se příkazy píší zejména velkými písmeny. Příkazy umíme psát i na více řádků, ale musí být ukončeny středníkem. SELECT * FROM Class; Nebo:  SELECT * FROM Class;Samozřejmě smysl to dává jen je-li komplikovanější příkaz. Názvy sloupců a tabulek píšeme malými písmeny. Pokud je název složen z více slov, tak slova oddělíme znakem _ podtržník. Je to doporučený způsob pro lepší čitelnost. Názvy mohou obsahovat také čísla. Při vymýšlení názvů se pokus vyhnout množným číslům. Názvy mají být krátké a výstižné. Názvy nesmí být totožné s klíčovými slovy, jako je například slovo SELECT / select. DatabázeVytváření databázeDatabázi umíme vytvořit i pomocí příkazu pokud se napojíme na instalaci databázového systému, například MySQL. Příkaz by vypadal následovně: CREATE DATABASE Class; Nebo ji vytvoříme po připojení se na databázový systém z databázové aplikace. Těch je několik. MySQL workbench, DBiever nebo SQuirrel. I programovací vývojová prostředí se umí připojit na databázi jako například IntelliJ IDEA Ultimate edition. Všechny poskytují prostředí pro správu a prohlížení databází. Databázi umíme také smazat:  DROP DATABASE Class; Přejmenovat: RENAME DATABASE Class TO new_class_name; Vytváření tabulekTeď, když jsme vytvořili databázi, tak si můžeme vytvořit tabulky. Znovu umíme použít prostředí pro správu databází, ale my si ukážeme postup pomocí příkazu. Podívejme se na příklad: CREATE TABLE Class ( id int, name varchar(255), capacity int, room_number int, interactive boolean );Co jsme napsali? Na začátek máme příkaz CREATE TABLE Class, kde říkám, že chci vytvořit tabulku se jménem Class. Následně mezi závorky napíšeme seznam sloupců – tučným písmem naznačeno (id, name...). Vedle názvů sloupců máme specifické příkazy pro dané databázové systémy. Jedno je však společné – za názvem sloupce následuje typ údaje – musíme zaspecifikovat, zda je to číslo, zda je to text, jestli je to boolean a podobně. Specifikování datových typů se může lišit podle toho, jakou databázi používáme. Základní typy jsou podobné a některé stejné. Například text zaspecifikuji jako varchar – v závorce je délka počtu znaků, teď jsem řekl, že název může mít délku pouhých 255 znaků. Líbil se vám článek? V následujícím článku se podíváme na další SQL příkazy.

WordPress je platforma, která nabízí řadu výhod pro správu jakéhokoli obsahu. Zpočátku se tato platforma využívala pouze k blogování, avšak dnes díky množství vylepšení v podobě pluginů je možné na prostřednictvím tohoto systému vytvořit jakýkoli web. Přitom samotná tvorba obsahu, stejně jako obsluhování webové stránky je nesmírně rychlé, jednoduché a pohodlné.[Image] Jak tvořit prostřednictvím Wordpress?V první řadě je třeba, abyste si zvolili název stránky a vybrali si dobrou hostingovou společnost, díky čemuž si vytvoříte stabilní základ. Informace o WordPresshostingu naleznete zde na stránce IONOS. Následně si nainstalujete Wordpress a můžete začít tvořit. Vyberete si vhodné téma, přičemž můžete sahat po bezplatných i placených verzích. Nahrajete téma a začátek vaší zběsilé jízdy může začít. Tento redakční systém je zdarma a současně nevyžaduje ani žádné nadměrné programovací dovednosti. Prakticky ho umí používat i obyčejný uživatel internetu, jelikož na webu umíme najít spoustu návodů. Problémem není ani vytvořit i multijazyčnou webstránku. V neposlední řadě jej využívá nespočet uživatelů, protože jeho využívání poskytuje mnoho výhod. Jaké výhody WordPress poskytuje? Výhody WordPressu1. WordPress je díky svým funkcím dnes již rovnocenný CMS (Content management system) v porovnání s jakýmkoli jiným. Mezi základní výhodu, která mu zaručuje i stále více uživatelů, je jeho jednoduchost. Stránky umíte jednoduše vytvořit, upravit a ovládá se jednoduše i intuitivně. 2. Další výhodou je i to, že si na vaši webovou stránku umíte doplnit množství pluginů. Ty slouží především k obohacení, zlepšení funkcí ale také jako získávání feedbacku od návštěvníků. Širokou škálu pluginů umíte získat zdarma, přičemž některé si umíte i zakoupit. Ať už tedy chcete dopřát vaší stránce větší bezpečnost, přehlednost nebo získat přehlednější statistiky o zákaznících, pluginy jsou správnou volbou. 3. Kromě toho, že tvorba stránek je jednoduchá a umíte vytvořit opravdu kreativní a pěkné stránky, WordPress stránky se umí rychle dostat i do pozornosti. Jak to? No je to způsobeno zejména tím, že mají skvělou korelaci se SEO. SEO umožňuje vaší stránce, aby byla viditelná při vyhledávání prostřednictvím vyhledávačů. Takováto optimalizace vás dokáže dostat na přední příčky při vyhledávání, kde získáte i náležitou pozornost. Můžete toho docílit více způsoby 4. Rovněž patří WordPress mezi nesmírně bezpečné systémy, které zaručí, že vaše stránka bude chráněna. Zvyšování ochrany lze realizovat volbou a změnou hesel, případně nainstalováním nových pluginů. Opatrní byste měli být iv případě, že máte více administrátorů stránky, abyste základní informace měli stále pod kontrolou.[Image] 5. Grafická úprava patří asi mezi největší výhody samotného WordPressu. Poskytuje totiž opravdu nesmírně variabilní možnosti, jak si vytvořit nový, zajímavý web. 6.Každý web, is použitím stejného bezplatného tématu může vypadat úplně jinak. Umíte si totiž najít spoustu zajímavých doplňků a tvořit tak něco zcela nového a graficky jedinečného. Samozřejmě samotný systém podporuje tvorbu videí, audio nahrávek i fotografií. 7.  WordPress umožňuje vytvářet více stránek prostřednictvím jedné domény. 8. Rovněž umožňuje podporu různých hostingů, díky čemuž nevyčleňuje striktně jak postupovat při tvorbě. Variabilita tohoto systému umožňuje vytvořit jakýkoli blog, zda internetový obchod nebo prakticky cokoli co si umanete. Tipy na zajímavé pluginyNa závěr bychom vám chtěli přinést tipy na zajímavé pluginy, které můžete na stránkách využít a díky tomu ji vylepšit. Mezi nejznámější patří určitě Yoast SEO plugin, který se zaměřuje na zmiňovanou SEO optimalizaci a tedy vám může pomoci získat více čtenářů/zákazníků. GDPR Cookie Consent představuje ideální řešení pro ochranu osobních údajů, Wordfence Security zajistí bezpečnost vaší stránky. Chcete-li si vytvořit e-shop, vaším nejlepším pomocníkem bude WooCommerce. Rovněž je skvělým doplňkem i WooCommerce Stripe jako platební brána na e-shopy. Autoptimize může pomoci zlepšit rychlost webu, ale je třeba jej nastavit mechanicky. Akismet je plugin, který vás zbaví spamu. Pro tvorbu kontaktního formuláře na web můžete využít Contact Form 7 s přídavkem Contact Form DB pro ukládání kontaktních údajů. Tvorba webstránky může být pro začátečníka náročná, proto vám nabízíme detailní návod. Pro instalaci pluginů naleznete na internetu také řadu tipů, přičemž můžete využít některé z našich tipů.

Ve své podstatě představuje izometrický design způsob, jakým zobrazujeme trojrozměrné objekty ve dvourozměrném prostoru. Izometrie však není totéž jako perspektiva, která je obvykle úzce spojena s realistickým uměním. Hlavním důvodem je to, že nemá žádný „mizející bod“ (vanishing point). Právě to umožňuje izometrickým tvarům zachovat si kompozici bez ohledu na to, kde člověk stojí nebo sedí při pozorování izometrického designu. Možná sis všiml izometrické reklamy, v digitálu nebo infografikách, či ve svých oblíbených videohrách a ilustracích. Izometrické umění dává designérům nečekaně široké spektrum možností. A protože je založeno na tvarech, izometrické kresby se vytvářejí překvapivě jednoduchým procesem. Je to také velká legrace! Většinou... Jak vytvářet izometrické designyDesign je izometrický pouze tehdy, kopíruje-li izometrickou mřížku. Tu tvoří vertikální čáry, které zůstávají při postupu svislé a všechny vodorovné čáry jsou skloněny o 30 stupňů. Toto se také nazývá pravidlem 120 stupňů. To říká, že úhel mezi osami X, Y a Z musí být celkem 120 stupňů. • Design se musí řídit izometrickou mřížkou • Design nemůže obsahovat sbíhající se čáry • Svislé čáry zůstávají svislé, zatímco vodorovné čáry mají 30 stupňový sklon • Osa X, Y a Z dohromady tvoří celkem až 120 stupňů[Image] Kdy použít izometrický designIzometrická projekce je pro designéry velmi užitečná – zejména architekty, průmyslové a interiérové ​​designéry, protože je ideální pro vizualizaci místností, produktů či infrastruktury. Je skvělým způsobem, jak rychle otestovat různé designérské nápady. Existuje spousta dalších situací, ve kterých je izometrická projekce užitečná. V systémech orientace například v muzeích nebo galeriích mohou izometrické nástěnné mapy ukázat návštěvníkům, kde se v budově nacházejí, co se děje jinde a jak se tam dostat. Některé z nejlepších infografik používají izometrickou projekci, která jim umožňuje zobrazit více informací, než by bylo možné na 2D výkresu. A dokonce i loga používají tento přístup k vytvoření efektu prostorového efektu.[Image] Isometric case study: Monument Valley Jelikož pohled v této hře má jediný bod, který se nikdy nepohybuje, objevily se zde zajímavé problémy týkající se manipulace perspektivy. I když se zdá, že stezka nebo most vede na první pohled do slepé uličky, rychlé otáčení mapy ukazuje cestu vedoucí na nové místo. Díky tomu je ve hře spousta hlavolamů, které se zdají buď nemožné nebo příliš jednoznačné. Ale ani jedno není pravda. Je to jen komplikovanější, než se na první pohled zdá. A aby tohoto efektu mohli dosáhnout, vše se muselo přesně seřadit v různých úhlech. Proto se vývojáři rozhodli položit hru do 30stupňové izometrické mřížky. To znamená, že každý úhel, který vidíte, je buď 30 stupňů, 120 stupňů nebo zcela svislý, což jsme si již vysvětlili výše. Izometrický design je skvělá technika pro oživení 2D flat designu. Přirozenou výhodou je, že grafiku pomocí izometrické projekce vnímáme jasněji a velmi dobře se v ní umíme orientovat. Izometrické vzory vytvářejí realitu, ve které můžeme vnímat věci takové, jaké jsou. Divné, ale funkční. A právě to z ní činí vynikající doplněk k alternativám designu, které už máš ve svém portfoliu.

Naceňování své práce je velmi háklivé téma? Otázky typu: Ptám si dost? Nepřestřelil jsem to? Pokud prodáváš zboží nebo nějakou jasně specifikovanou službu, většinou to až tak náročné není. Všechno prostě má svou cenovku. Kreativci však do této kategorie spadají jen málokdy. Existuje několik přístupů k tomu, pokud stanovit cenu svých kreativních služeb. A když se k této (často nepříjemné) součásti podnikání nepostavíš zodpovědně, tak tě to postupně vysaje. Nikdo ti nedá jednoduchý checklist cen, tady je třeba číst mezi řádky a do rovnice započítat i takové věci, které ty méně zkušené možná ani nenapadnou. Řekněme si tedy pár věcí, které je třeba při naceňování kreativní práce brát v úvahu.[Image] Opatrně s naceňováním podle odpracovaných hodinZačínající kreativci často neumí správně odhadnout čas, který jim daný projekt pravděpodobně zabere. Takové něco chce čas a párkrát se popálit, když klientovy řekneš 10 hodin, ale odsedíš na tom dvakrát tolik. Hodinovka má smysl tehdy, jak už ze začátku spolupráce není jasný rozsah projektu. V takovém případě víš, že dostaneš zaplaceno za to, co jsi při projektu proseděl. V ostatních případech je ale třeba počítat s nevýhodami hodinovky: • Pokud to uděláš rychleji, dostaneš zaplaceno méně. Jen se nad tím zamysli, jak je to nelogické. V podstatě jsi „trestán“ za to, že jsi efektivní. • Při hodinovce jsi placený za čas. Tvá expertiza a kreativita v podstatě jdou stranou. • Často zde může trpět kvalita práce, protože se příliš soustředíš na čas a na to, abys neprošvihl dohodnutý rozsah. • A pokud ti to zabere více hodin, jsi to právě ty kdo musí dokazovat jejich oprávněnost. Ukažme si to na příkladu designu loga. Pokud přijedeš se skvělým designem za 15 minut, tak by podle této logiky mělo stát méně? Určitě ne. A naopak, pokud na tom budeš pracovat dva týdny, mělo by stát víc? Stejně ne. Hodinovka tě tedy většinou potrestá za to, že pracuješ rychleji, a namísto odborných znalostí podporuje smýšlení klienta, že „čas jsou peníze“. Při jednom velkém projektu se světoznámého designéra log Paula Randa zeptali, kdy bude logo hotovo. Jeho odpověď byla jasná: Možná týden, možná rok. Teprve když to bude ono, tehdy je to hotovo. A to si za svoji práci účtuje i 6 nul. Stanovuje cenu podle klienta, ne podle zadáníPři hodnotě kreativní práce opravdu záleží také na velikosti klienta, pro kterého to děláš. Když si Phil Knight, zakladatel Nike, dal udělat logo, zaplatil za něj jen pár desítek dolarů. Pokud by si to samé logo dali dělat dnes, stálo by to miliony. A proč? Neboť v sázce je toho mnohem víc. Samotný proces tvorby loga by nebyl náročnější. Ale společnost Nike v začátcích a dnes nejsou stejný klient. Pokud by designér udělal chybu u začínajícího podniku, který ještě mnoho lidí nezná, tak se to jednoduše opraví a hotovo. Pokud to ale Nike vytiskne na miliony triček, bot, krabic, tak nese designér velkou zodpovědnost za to, že je práce udělána dobře. Ve výsledné ceně je tedy třeba zohlednit i to, pro koho danou kreativu děláš. Tento přístup podrobněji popisuje i designér Chris Do ve své pořednášce, kterou ti určitě doporučuji vidět.

V tomto článku ti popíšeme, jak využívat podmíněné formátování v Excelu. Podmíněné formátování je dobré využívat tehdy, když potřebuješ změnit formát vybraných buněk, pokud jsou splněna jistá kritéria (podmínky). Formátovat lze více atributů, může to být barva, procenta, data a podobně. Co je to podmíněné formátování?Podmíněné formátování (nebo conditional formatting) je Excel nástroj, pomocí kterého můžeš nastavit automatické formátování buněk. Podmíněné formátování slouží k vyznačení údajů, které splňují nějakou tebou zadanou podmínku. Uvedu jeden příklad: máš databázi produktů (může jich být 100, 1000 nebo 10000) a chceš v této databázi vyznačit zelenou barvou pouze produkty, jejichž cena je nižší než 50 Eur. Nyní přichází na pomoc podmíněné formátování. Když si to rozbijeme na drobné, nejspíš: 1. Formát: vyznač zelenou barvou. 2. Podmínka: cena nižší než 50. Příklad podmíněného formátování přes "ROVNÁ SE"Mám Excel tabulku s údaji o zaměstnancích a oddělení, ve kterém pracují. Tabulku si můžeš stáhnout odsud, případně si použij jakýkoli vlastní Excel soubor. V mém souboru chci formátem barevně odlišit všechny zaměstnance, kteří pracují v oddělení HR.[Image] Jak budu postupovat?Nejprve si označím všechny buňky, které plánuji formátovat. Mohu to udělat potažením myší, nebo v případě většího počtu údajů použij klávesovou zkratku CTRL+SHIFT+⬇ (pro MacOS uživatele je to CMD+SHIFT+⬇). Následně na záložce DOMŮ (HOME) tvého Excelu vyhledej Podmíněné formátování (Conditional Formatting) a následně Pravidla zvýrazňování buněk (Highlight Cells Rules) a poté nástroj Rovná se (Equal to), viz obrázek níže.[Image] Nyní vepíšeš hodnotu HR do políčka, které jsem vyznačil barevně na obrázku níže a použiješ buď některý z přednastavených formátů, nebo si vytvoříš vlastní. Po odkliknutí se ti barevně odliší všechna pole obsahující HR. “Je dobré zmínit, že Excel nerozlišuje velká a malá písmena, takže kdyby do daného filtru vepíšeš i „hR“, „hr“ nebo „Hr“, tak Excel bude vědět, co od něj chceš. Pokud bys však už použil diakritiku, s tím si Excel neporadí.[Image]” Výsledek našeho podmíněného formátování bude tedy vypadat následovně:[Image] Zrušení podmíněného formátováníPro zrušení podmíněného formátování můžeš použít dva způsoby. Prvním z nich je vymazání podmíněného formátování jen pro tebou označené buňky nebo smažeš podmíněné formátování z celého Excel archu. Oba způsoby uděláš opět přes záložku Podmíněné formátování a Vymazat pravidla. Následně už jen zvolíš, jestli chceš smazat pravidlo z označených buněk nebo z celého archu.[Image] Podmíněné formátování můžeš využít i při práci s kontingenčními tabulkami, s grafy a pod. Práce s Excelem je díky podmíněnému formátování rychlejší a kvalitnější. Možností pro práci a filtrování díky podmíněnému formátování je mnoho, stačí si s touto možností jen pohrát. Vyzkoušej to sám i pro další možnosti podmíněného formátování - Větší a menší než; Mezi; Text obsahující; Vyskytující se datum a pod.