Heading

Barbora už od malička inklinovala k umění, tuto svoji zálibu však nerozvíjela. Rozhodla se to však změnit, absolvovala kurz grafiky Visual Design v Košicích koncem roku 2016 a poté na sobě i dále makala a podařilo se jí přes stáž zaměstnat ve vychycené reklamce a později v další. O svůj příběh se nyní podělí is tebou, řekne o svých začátcích a o tom, jaká byla její cesta „from zero to hero“. Čti rozhovor. [Image] Barbora Šofranková Začněme tvou aktuální prací. Co přesně děláš, jaká je tvá pozice? Jsem Junior Grafik v reklamní agentuře Made By Vaculik . Dělám na online a převážně připravuji posty na facebook a jiné sociální sítě pro různé klienty. Podle potřeby fotím a následně fotky upravuji. Naposledy to byly věci na microsite s vánočním receptem. Jak jsi k této pozici dostala? Absolvovala jsem kurz Visual Design přes Learn2Code . Naučila jsem se základy práce s Photoshopem a Illustratorem a to mi pomohlo se nebát zapnout počítač a tyto programy začít používat více profesionálně. Vždy jsem inklinovala k umění a už od malička jsem si kreslila, malovala a fotila, takže práce grafického designéra mi připadala jako přirozená volba. Máš nějaký vzor, ​​který tě inspiruje? Osobu, která je pro tebe motivátorem? Inspirují mě asi obyčejné věci, lidé a knihy nebo časopisy. Konkrétní osobu v rámci grafického designu nemám, jsou to spíše lidé z mého okolí, nebo kolegové, kteří mi umí poradit nebo mě nasměrovat. Více než konkrétní grafické designéry sleduji fotografy, mým nejoblíbenějším je Peter Lindbergh. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují? Jak jsem již zmínila, inspirují mě naprosto obyčejné věci, lidé, knihy nebo časopisy. Dobrou inspirací je pro mě Behance, Pinterest a internet obecně, kde lze najít spoustu zajímavých věcí. Při práci je důležité dát si na chvíli pauzu, abych si udržela odstup a nadhled. Také když dělám mívám zapnutou hudbu :). [Image] Ukázka práce Barbory V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty? Stíháš to všechno při práci? Nesleduji trendy, asi ani nevím jak se to dělá, spíše si všímám hezkých a zajímavých věcí. Pokud je něco trend tak to sledovat moc netřeba, ono se to k nám protlačí samo. Raději mám věci, které jsou jiné než ostatní. Nemyslím jiné za každou cenu. Čím vším sis musela projít, pokud ses vypracovala na tuto pozici? Nejprve jsem absolvovala kurz, který jsem navštěvovala během cca 6 týdnů, udělala si malé portfolio, které jsem rozeslala do různých agentur. Šla jsem na stáž do digitální agentury Core4 . Po stáži mě vzali do reklamky Mark BBDO az ní jsem šla do Vaculika. Přestěhovala jsem se z Prahy do Bratislavy a teď tady žiji už skoro rok. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaké oblíbené nástroje nebo software, které používáš? Nejraději mám, když mám něco vyfotit a udělat z toho post. V rámci úprav fotografie existuje plug-in, se kterým pracuji velmi často a jmenuje se Nik Collection od Google.  Dnes je obrovská poptávka po programátorech a designérech. Co bys poradila všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít? Asi nejlepším způsobem jak začít a otestovat si své dovednosti je trochu se prohrabat internetem a najít stránky, kde se můžete zaregistrovat a pro někoho na začátek vyrobíte například logo. [Image] Ukázka práce Barbory Co je podle tebe největší výhodou práce v IT odvětví? Časem, kdy se vypracujete, můžete dělat z domova, nebo prakticky odkudkoli. Dobré bývá v tomto odvětví i finanční ohodnocení. Takže si umíte vydělat něčím co vás baví a zároveň něco vytváříte - myslím jako designér nebo kreativec. Měla jsi někdy pocit, že to nezvládneš? Bylo období, kdy jsi chtěla skončit a dělat něco úplně jiného? Určitě měla, dokonce to mívám doposud a myslím si, že mnoho lidí se hledá a zjišťuje co je pro ně smysluplná náplň života. Určitě je ale dobré se pro něco rozhodnout a věnovat se tomu určitou dobu a poté uvidíte :). Vždy je třeba počítat s tím, že se pravděpodobně při každé práci dostanete do nějakého bodu zlomu nebo krize, kdy s tím budete chtít seknout. Je na vás jak to vyhodnotíte a jak se dále rozhodnete. Rozhodně byste se neměli znásilňovat a zůstávat při něčem, co vás vůbec nenaplňuje. Mně minule řekl jeden člověk, že na to prostě nemám, ale já jsem mu neuvěřila :). Jaké jsou tvé plány do budoucna? Chci hodně cestovat a zkusit freelance a věnovat se více fotografii . Máš nějakou radu, kterou bys chtěla sdílet se studenty, kteří teprve začínají s designem a grafikou nebo se svým vzděláváním v IT oblasti? I když vám někdo řekne, že na to nemáte, nenechte se odradit. Na mě to většinou mívá opačný efekt a přidám a dokážu všem, hlavně sobě, že na to mám. Nebojte se říct co chcete nahlas, a také se naučte prezentovat své nápady. Nezapomínat při tom, že nic se nestane ze dne na den a že je třeba být trpělivý. Pokud tě z rozhovoru něco zaujalo nebo máš na Barboru otázku, neváhej napsat komentář.

Pan Mgr. Tomáš Milata vystudoval kombinaci Slovenský jazyk a literatura - dějepis na Univerzitě Mateje Bela v Banské Bystrici. Krátce působil jako dramaturg v Loutkovém divadle na Rázcestí, učit začal na základní škole v Mutném na Oravě. 10 let působil jako učitel na státní Obchodní akademii v Žilině a od roku 2005 pracuje na Soukromé střední odborné škole Pro scholaris (do roku 1. 9. 2017 Soukromá obchodní akademie ) jako ředitel. Od roku 2013 je zároveň jednatelem OZ Pro scholaris - zřizovatele školy. S tímto velmi zajímavým člověkem vám dnes přinášíme rozhovor, protože pochopil, že bez IT a technických dovedností se příští generace již neobejdou a od nového školního roku otevírá na škole nový studijní obor Informační systémy a služby.[Tomáš Milata - ředitel SOAZA] Jak byste představili svou školu studentům, kteří ji neznají?Jsme nejstarší soukromá střední škola v Žilině. Pro scholaris znamená „pro studenty“. V naší škole to znamená, že všechny aktivity musí směřovat k tomu, aby se studentovi studovalo snáze a aby zároveň dosahoval co nejlepších výsledků. Učitelé k nám přicházejí přes náročné výběrové řízení, hodně jsme investovali do vybavení a kultury školního prostředí. Více než o soutěž mezi studenty nám jde o spolupráci a vzájemnou podporu. Věříme také, že více než faktografické znalosti žáci potřebují nabýt klíčových dovedností, jako jsou například schopnost tvořivě řešit zadaný problém, kriticky a analyticky myslet, jasně formulovat a argumentovat své názory a postoje, umět nést zodpovědnost za svou práci. Jelikož většina našich absolventů působí ve službách, snažíme se je vychovat k úctě, slušnosti a altruismu.     Jaké programy bude možné absolvovat na vaší škole?Naše škola poskytuje maturitní vzdělávání ve třech oborech. Obchodní akademie, Management regionálního cestovního ruchu a od 1. 9. 2018 začínáme s oborem Informační systémy a služby. Poslední jmenovaný obor je v jistém smyslu novinkou. Ve spolupráci se 16 IT firmami z regionu a Žilinskou univerzitou jsme se pokusili kreovat obsah tohoto oboru tak, aby odpovídal současným potřebám praxe. Jelikož tento obor je zaměřen primárně na výuku softwaru, bylo nám jasné, že největším problémem bude jeho životnost. Jak zaručit aktuálnost obsahu v nejdynamičtěji se vyvíjející oblasti jako je IT? Naštěstí společnost Learn2Code nadšeně přijala naši nabídku pro spolupráci av současnosti pracujeme na tom, abychom její aktuální obsahy integrovali přímo do našeho vyučování. V čem je vaše škola jiná než jiné střední školy na Slovensku?Velmi se snažíme být živým organismem, který se neuzavírá ve vlastní bublině. Spolupracujeme s mnoha subjekty z praxe. Například naši studenti oboru Obchodní akademie pracují na softwaru firmy KROS, která poskytuje učitelům soustavnou a cílenou podporu. Studenti cestovního ruchu zase absolvují každý rok kurzy animačních aktivit zaměřených na outdoorové aktivity, které nabízí náš region. Kromě lyžování a snowboardingu si vyzkouší rafting, jachting, jízdu na koni a lezení po skalách. Tyto kurzy nám zajišťují naši partneři Ranč u Edyho, Zamkovského chata, Splavování Riecky, Horolezecký klub Rajecké Teplice, Zbojnická chata a mnozí další. Máme akreditovaný kurz Průvodce cestovního ruchu, který je implementován přímo do vyučování a tak si spolu s maturitním vysvědčením naši absolventi odnášejí i průvodcovský průkaz, který jim otevírá dveře do cestovních kanceláří. Modernizace budovy a vybavení pomohla k tomu, že v každé třídě je připojení na net, interaktivní tabule, žáci od školy dostávají vlastní notebook a disponujeme také vlastním e-learningovým prostředím. V maximální možné míře také využíváme příležitostí v rámci programu Erasmus+ av současnosti participujeme až na třech mezinárodních výměnných projektech, díky kterým se naši žáci a učitelé dostávají za hranice Slovenska a přinášejí si cenné nové zkušenosti. Podívejme se do minulosti, řekněte nám, jak jste se dostali k tomu, že budete učit a později vést jako ředitel střední školu?Pedagogickou fakultu jsem si vlastně vybral z nouze. Vzhledem k kádrovému profilu mého otce jsem o studiu na jiném typu vysoké školy před rokem 1989 mohl jen snít. Nakonec mi to sádlo. Učení mě baví dodnes a je pro mě příjemným zpestřením papírové roboty v ředitelně. Mám rád společnost mladých lidí a na rozdíl od mnoha jiných si nemyslím, že dnešní mladá generace je horší, než jsme byli my. Je možná jiná, ale chceme-li si rozumět, je důležité, abychom se poslouchali vzájemně. Dnes už, chválabohu, učení není mentorské poučování studenta, je (mělo by být) spíše společným vzrušujícím hledáním nového. No a ředitelem jsem se stal poté, co jsem vylezl z jámy, kterou jsem kopal pro jeden bratislavský autoservis. Po 11 letech učení jsem musel ze státního školství zutékat, protože jsem se začal dusit. Kyslík mi ubírala nejen všeobecně známá byrokracie, ale i defetismus některých kolegyň, až jsem se lekl, že nakonec vyhořím s nimi. Naštěstí, měl jsem kam ujít - mnoho mých známých, se kterými jsem kdysi lezl po skalách, dělali výškové práce a nabídli mi job. A tak jsem s nimi půl roku visel na laně, spároval paneláky, omýval výškové budovy a tak podobně. Pomohlo mi to vyvětrat hlavu, a když mi ve zmíněné jámě zazvonil telefon a nabídli mi zúčastnit se konkurzu na ředitele Soukromé obchodní akademie, vylezl jsem z jámy, šel jsem na konkurz a vyhrál ho. myl výškové budovy a tak podobně. Pomohlo mi to vyvětrat hlavu, a když mi ve zmíněné jámě zazvonil telefon a nabídli mi zúčastnit se konkurzu na ředitele Soukromé obchodní akademie, vylezl jsem z jámy, šel jsem na konkurz a vyhrál ho. myl výškové budovy a tak podobně. Pomohlo mi to vyvětrat hlavu, a když mi ve zmíněné jámě zazvonil telefon a nabídli mi zúčastnit se konkurzu na ředitele Soukromé obchodní akademie, vylezl jsem z jámy, šel jsem na konkurz a vyhrál ho.[Pan ředitel Milata úřaduje :)] Je obtížné spojit vyučování předmětu a vedení střední školy?Učím 8 hodin týdně a nejraději Dějiny kultury. Mám je raději než Dějepis, protože politické dějiny jsou spíše o destrukci, moci a násilí. Dějiny kultury nás učí, co se lidstvu nebo jeho nejlepším reprezentantům podařilo vytvořit. Dodává mi to optimismus. Nejraději mám, když vidím své studenty tvořit vlastní artefakty. Jakoby se vrátili zpět do dětství tím, že se v nich probudila kreativita a vidím, jakou z toho sami mají radost. Bylo by skvělé, kdyby ředitelé škol měli také více času na kreativitu a nemuseli se tolik věnovat natahování s úředníky, statistikám a jiným podobným „radostem“. Školy mají za cíl připravit mladé lidi, aby se bez problémů umístili na trhu práce nebo pokračovali dále ve studiu na univerzitě. Daří se vám to na Vaší škole?Přibližně 80% našich absolventů dále pokračuje na vysokých školách. Nezaměstnanost se pohybuje od 5 do 10% a velmi to závisí na tom, s jakými výsledky u nás studovali. Od školy se očekává, že připraví absolventy do praxe. OK. Jenže mělo by se očekávat i od studentů, aby v tomto směru se školou spolupracovali. Žák není kámen, který učitel otesá do tvaru dokonalé sochy. Od studenta se oprávněně očekává aktivita. Do jisté míry ho k ní dokážete přimět, ale mnoho závisí na jeho vlastní motivaci. Dobrá škola, podle mě, musí (měla by :-)) vytvořit perfektní podmínky pro studium (vynikající učitele, materiální vybavení, dobrý obsah a zajímavé formy vyučování...), ale svůj kus cesty oproti těmto benefitům musí udělat žák i sám. Bez toho se nesetkáme.    Jak rozvíjet v mladých lidech vášeň pro to, co je baví?Nejprve to, co ho baví, je třeba objevit. Ideální je, když to v sobě objeví student sám. Ostatní je pak vzrušující dobrodružství pro obě strany. Těžší je tu vašeň zažnout, a pokud se to podaří, je to velký pedagogický úspěch. Staré klišé říká, že zapálit někoho může jen ten, kdo sám hoří. Je to ovšem asi opravdu základní předpoklad pro dobrého učitele. Nám se osvědčilo nepodávat studentům vše na stříbrném tácku v hotovém stavu. Moje prezentace jsou plné otázek, na které musí studenti hledat odpovědi sami. Pokud se podaří vzbudit v nich zvědavost, máte napůl vyhráno. Proč jste se rozhodli spolupracovat s Learn2Code při zajišťování studia na škole, čím jsme vás zaujali?S Learn2Code jsem se poprvé setkal na Facebooku prostřednictvím vaší reklamy. Pozorně jsem si následně podíval váš web a oslovili mě dvě věci - jednak nadšení, které z toho všeho vyzařovalo, a bylo jasné, že vás to opravdu baví a jednak neakademický jazyk, kterým vaši lektoři promlouvali klientům. To nebylo „jakože“, ale „opravdu“. Strouhat formu umí dnes kdekdo, ale dělat profesionální práci se svobodomyslnými lidmi, které jste dokázali k sobě přitáhnout z různých pozic a zároveň je přesvědčit, že institucionalizace pod křídly Learn2code je pro ně výhodou a ne vězením, to je něco, co vážně obdivuji . A čemu věřím. Naše první setkání s panem Bednářem mě v této víře jen utvrdilo. Budu rád, pokud při implementaci vašich kurzů do našeho vyučování IT předmětů, budeme i my inspirací pro vás. Co podle vás dokázalo vzbudit ještě větší zájem o studium na SOAZA?Poctivá práce a následně spokojení absolventi. Můžete věšet reklamní bannery, kde jen chcete, pokud nejsou za vámi reálné výsledky a spokojení klienti, dříve či později to budete muset zabalit. V jakékoli oblasti, nejen ve školství. To je normální spravedlnost a tak se mi to líbí. Plánujete ještě nějaké další změny a novinky na škole? Prozraďte našim čtenářům, co chystáte.Pro studenty Informačních systémů a služeb chystáme zcela novou IT laboratoř. Kromě výkonných PC v něm chceme prostřednictvím robotických hraček (např. Lego Boost), šachu, 3D puzzle a dalších podobných pomůcek v žácích zkusit obnovit kreativitu z dětství. Přesvědčit je, že základem každého objevování je hra. Že programování, jak to teprve nedávno řekl kdosi z vaší branže, je forma umění . Že může být zábavné a že to není nuda. Je skvělé, že téměř všude se setkáváme s podporou tohoto záměru a těšíme se z opravdu velkého zájmu ze strany firem přispět ať už sponzorsky, materiálně nebo atraktivní nabídkou praxe pro naše studenty již během studia.

Miro Beka je super chlapík a aktuálně se kromě programování a hudby věnuje také tvorbě kurzů s Learn2Code. Miro řídí náš nový online kurz programování v jazyce Python a proto jsme si připravili tento rozhovor. Čti dál. Na začátek nejprve začněme tvou prací. Co přesně děláš?Standardně se to jmenuje, automatizér testování , nebo anglicky test automation engineer. Za tímto názvem se ale může skrývat spoustu věcí. Já osobně jsem navrhoval a implementoval testovací skripty (například v robot framework), vytváření různých knihoven nebo malých testovacích aplikací, kopec DevOps roboty (linux server, Jenkins CI apod.) a tedy hlavně automatizovat a orchestrovat různé systémy tak, aby spolupracovaly a na konci celého běhu vyhodili nějaký report. Na jakých projektech jsi pracoval?Ještě když jsem byl na stáži, jsem pracoval jako backend developer. Tedy jsem programoval v Ruby on Rails. Když jsem se vrátil zpět na Slovensko, začal jsem pracovat v ESETu už jako automatizér, kde jsme testovali ESET antivirus. Tam bylo několik produktů, myslím že více než 4, které se musely otestovat na všech možných windowsech (xp, vista, 7, 8, 10), takže tam jsme ušetřili spoustu manuálního testování. Nakonec jsem pracoval v Kistleru, kde jsme testovali více hardwarových věcí a docela dost low level. Také jsem zde získal kopec DevOps zkušeností.[Miro se kromě programování intenzivně věnuje také hudbě] A jak jsi k programování a Pythonu vůbec dostal?Programovat jsem začal už na střední škole. Měl jsem na výběr informatickou nebo normální třídu a jelikož jsem si rád hrál PC hry, tak jsem šel do informatické. Tam jsem začal drtit turbo pascal a už jsem byl jasný. S pythonem jsem se setkal až na výšce, dokonce až tak ke konci. Začal jsem v něm programovat svou diplomovou práci. Hodně jsem se tehdy naučil. Hlavně, jak věci nedělat. Proč ses rozhodl dělat lektora v Learn2Code?Rád předávám své znalosti dál. Navíc se rád vrtám ve věcech a poté co se něco naučím tou těžší cestou, tak mám chuť předat to dál. Dokonce jsem byl i 2x jako spiker na Pycon.sk . Navíc, chce-li člověk něco vysvětlit, někdy zjistí, že tomu až tak nerozumí. Takže je to pro mě i forma učení. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují?Já si myslím, že programování je jistá forma umění. Člověk stojí před nějakým „problémem“ a musí vymyslet (naprogramovat) řešení. Mně osobně se moc líbí minimalistické umění, jednoduché, ale výrazné tvary. To se snažím uplatnit i při programování. Snažím se, aby řešení bylo co nejjednodušší a přímočaré. Takže asi tě zklamu, ale neznám žádné zaručené triky. Každé nové dílo je unikát.[Miro je basák a zpěvák v kapele Mofokiller] V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty?Dovolím si nesouhlasit. Je pravda, že technologie rychle postupují, ale někde na pozadí člověk může zpozorovat jistá univerzální pravidla. Pokud je člověk začne vidět a porozumí jim, nebude se muset prohrabovat všem těm smogům informací. Takže moc se tímto nezahlcuji. Samozřejmě, i já si ráno u kávy skočím rekreačně něco přečíst na hacker news . Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Jelikož automatizování je velmi pestrá práce, nejraději mám nové úkoly, které je třeba nějak vyřešit. Třeba otestovat takovou funkcionalitu, nebo třeba vymyslet jak pozapojovat nějaké senzory, aby to automaticky fičelo. No prostě každý nový úkol je pro mě zábava, kde můžu být kreativní. Musím se ale přiznat, že poté co už je vše vymyšleno, mé nadšení rychle opadne. Ale vždy se přes to nějak překousám. Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti v programování, ale chtěli by začít?Všem bych určitě poradil, aby se to naučili. Dokonce, ani ne proto, aby se tím mohli živit. Programovací jazyk je způsob, jakým komunikujeme s počítači, je to jazyk budoucnosti. Již nyní počítače používáme na všechno možné. V budoucnu toho bude ještě více. Navíc programování vůbec není tak komplikované. Dovolím si doporučit jednu knížku všem, kteří by rádi chtěli programovat nebo alespoň zkusit programovat. Prvních 20 hodin od Joshe Kaufmana. Autor vůbec neumí programovat a v jedné kapitole ukáže, jak se za 20 hodin naučí naprogramovat vlastní web v Ruby on Rails. V čem vidíš výhodu své práce? Je v něčem výhodnější než jiná zaměstnání?Programování je skvělé řemeslo. Dokážu se s ním snadno uživit, nejsem limitován lokalitou. Můžu cestovat po světě a zároveň pracovat na notebooku. Určitě se vyplatí investovat do studia programování. Člověk tím získá nepoměrně více benefitů, než tomu musí obětovat. Proč sis zvolil Python jako programovací jazyk?Já jsem si nezvolil Python… Python si zvolil mě :D Upřímně, už si nepamatuji. Asi jsem řešil nějaké úkoly na výšce a potřeboval jsem něco praktického, v čem rychle nakódim věci. Narazil jsem na python a od té doby jsem mu (skoro) věrný. Jaké máš plány do budoucna?Momentálně mým jediným plánem je nemít plány do budoucnosti. Opustil jsem pohodlí kanceláře, abych se mohl věnovat své kapele ( Mofokiller ) a hudbě obecně. Rád bych spojil své znalosti o kompjutrech a využil jich co nejvíce v muzice. Účty stále platím pomocí programování. Čili je to vskutku skvělé řemeslo. Mohu poznávat svět a zároveň neumřít hlady. Nejblíže mě čekají asi další kurzy pro Learn2Code , chtěl bych se podílet na vývoji počítačové hry ai letos se pokusím dostat na Pycon.sk s něčím zajímavým. Krátký odkaz všem čtenářům na závěrVšechny pozdravuji a přeji jim mnoho trpělivosti a radosti při programování![Mofokiller v kompletním složení]

Předplatné Learn2Code online kurzů jsme letos trochu upravili a máš možnost si jej objednat nebo prodloužit za výhodných podmínek. Vždyť čti dál. Cenu ročního přístupu jsme snížili z 249 Eur na 199 Eur a kromě toho, pokud si předplatné objednáš například v listopadu, přístup získáš až do konce prosince 2018. Máš tak od nás další měsíc studia programování, online marketingu nebo designu grátis .  Co všechno u nás najdešJiž téměř 40 online kurzů můžeš studovat na Learn2Code platformě. Další kurzy budou neustále přibývat, zmíním jen ty nejzajímavější, na které se asi nejvíc těšíš: • Python pro začátečníky • Android Developer • JavaScript série • VBA programování • Adobe Illustrator • a mnoho dalších témat Toto vše máš za 199 Eur, což je přibližně 15 Eur na měsíc , pokud přičteme i prosinec 2017 jako bonusový měsíc, který dostáváš zdarma. A to se vyplatí, protože dostaneš desítky kurzů, stovky hodin videomateriálu, certifikáty o absolvování kurzů, podporu od lektorů v diskusích. Předplatné jako dárekNevíš, čím obdarovat sebe nebo své blízké na Vánoce? Máme pro tebe super tip - Learn2Code Předplatné :) Vzdělávání je ta nejlepší investice do budoucnosti pro tebe nebo tvé blízké. A proto nám napiš email a vystavíme ti dárkový poukaz.[Image] Garance včetně penězLearn2Code kurzy prošly stovky spokojených studentů, nekupuješ tedy kočku v pytli. Pokud sis přesto nejistý, jestli se ti bude online forma vzdělávání zamlouvat a zda ti bude vyhovovat, garantujeme ti vrácení peněz v ochranné lhůtě 14 dnů. V případě, že tedy nebudeš s našimi kurzy spokojen, vrátíme ti plnou částku zpět. O vrácení peněz nás požádej emailem do 14 dnů od tvé objednávky.[Image] Pojď do toho! Veškeré info a přihlašování do předplatného  najdeš na této stránce . Pokud máš nějaké dotazy nebo nejasnosti, napiš nám email nebo zavolej :) 

Learn2Code se vzdělávání digitálních dovedností věnuje již pár let a jedná se o opravdu etablovaný projekt. Neustále produkujeme nové online nebo prezenční kurzy, rozšiřujeme nabídku io zcela nová témata.  Nabízíme ti spolupráci v podobě affiliate partnerství a tedy prodáš-li přes své cílové skupiny naše kurzy, odměna v podobě 25% z prodeje je tvoje. Pokud tedy prodáš například jedno roční předplatné našich online kurzů v hodnotě 199 Eur, tak 50 Eur je tvých. A to se vyplatí![Image] Pro koho je to vhodné?Pokud se zajímáš o digitální svět, technologie, online marketing, videoprodukci, byznys či podnikání, jsi vhodný kandidát stát se affiliate partnerem. Pokud máš vlastní blog, webstránku či portál nebo máš spoustu followerů/subscriberů na sociálních sítích, jsi ideální partner pro náš affiliate systém. Jak se stát affiliate partnerem?Je to naprosto jednoduché. Stačí se zaregistrovat do našeho affiliate systému , vygenerovat si unikátní link a ten sdílet. Je možné použít námi předpřipravené bannery a umístit je na svůj web, do newsletterů a podobně. Pokud si někdo na základě tvého odkazu nakoupí některý z našich kurzů, uvidíš tuto aktivitu ihned v Menu – Přehledy. O uskutečněné objednávce ti také přijde potvrzující email.  Pojď do toho, těšíme se na spolupráci s tebou ;) 

Programování hry Černý Peter v JavěV tomto tutoriálu si spolu naprogramujeme karetní hru Černý Petr. Použijeme programovací jazyk Java a zaměříme se na to, abychom použili OOP přístup, tedy objektově orientované programování. Pravidla hryNejprve si musíme zanalyzovat danou hru. To uděláme tak, že si řekneme a určíme pravidla. Ve hře je 33 karet. Jedna karta nemá pár, ostatní ho mají. Hru může hrát 3 až 6 hráčů. Všechny karty se rozdají mezi hráče. Automaticky si hráči vytřídí z ruky karty, které mají páry. S ostatními začíná hra. Ten, co má nejvíc karet, nechá táhnout hráče po své pravici. Pokud ten hráč získal pár, tak ho vyloží a další hráč od něj táhne kartu. Pokud hráč přišel o všechny karty, už víc nehraje. Komu zůstane poslední karta, ten prohrál hru. Analýza hry - vytváření objektůNyní je čas připravit si popis našich tříd, rozhraní a podobně. Ve zkratce, uvažujeme nad pravidly, okolnostmi a členy dané hry a chceme je přetvořit na objekty. Čím obecněji napíšeme naše objekty, tím lépe pro jejich znovupoužitelnost. Pokud bychom chtěli někdy naprogramovat karty žolíkové, sedmové nebo ledajaké jiné, tak si nechme tuto možnost. Tedy například vytváření instancí karet nedávejme do třídy balíku, ale jinde. Postup: 1. vytvořím kartu 2. vytvořím balík karet 3. vytvořím hráče 4. interakci s uživatelem 5. správu hry 6. logiku hry Černý Peter KartaKaždá hrací všeobecná karta má nějaké specifikum. Je to král srdeční, král pikový a podobně. V našem případě máme páry a každá karta v páru je jiná, společné mají to, že jsou páry. Jako například v žolíkových kartách máme 4 krále. Každý je jiný, ale mají společné, že jsou to králové. package sk.jaro.CiernyPeter; public class Karta { private int cisloKarty; //každá karta ma iné číslo private int cisloParu; //každý prá má iné číslo, len dve karty majú to isté číslo páru public Karta(int cisloKarty, int cisloParu) { this.cisloKarty = cisloKarty; this.cisloParu = cisloParu; } public int getCisloKarty() { return cisloKarty; } public int getCisloParu() { return cisloParu; } } Balíček karetDále budeme potřebovat tyto karty uložit do balíčku. Každá hra má několik karet, které tvoří balíček. Takže náš balíček bude obsahovat seznam karet. Co lze dělat s balíkem? Například míchat karty, nebo z balíku můžeme vyjmout kartu. Když vybírám karty nebo míchám karty, tak tam musí nějaké být. Protože pokud vyberu postupně všechny karty z balíku, tak nakonec budu mít balík prázdný. Zkuste míchat prázdný balík karet :) Proto si vytvořím i pomocnou metodu, která zjistí, zda je balík prázdný nebo ne. package sk.jaro.CiernyPeter; import java.util.Collections; import java.util.List; public class BalikKariet { private List<Karta> karty; //implementacia listu pre zachovanie poradia public BalikKariet(List<Karta> karty) { this.karty = karty; } public List<Karta> getKarty() { return karty; } public void zamiesajKarty(){ if(!jeBalikPrazdny()) Collections.shuffle(karty); } private boolean jeBalikPrazdny(){ return karty == null || karty.isEmpty(); } public Karta getKartu(){ Karta karta = null; if(!jeBalikPrazdny()) { karta = karty.get(0); //vytiahnem prvú kartu karty.remove(karta); //kartu odstránim z balíku } return karta; } }HráčDo každé hry potřebuji hráče, tedy někoho, kdo bude danou hru hrát. Rozhodl jsem se, že hráči dám jméno a karty v ruce. Když vytvářím nového hráče pomocí new, tak se zavolá konstruktor dané třídy a tam si všimni, že jsem mu do ruky nedal nic, tedy tam má prázdno. To proto, že ještě nedostal žádnou kartu při rozdávání, ale musí mít nějaké úložiště kde mu je dám :) Je tam ještě metoda, která má na starosti odstranit z ruky hráče všechny páry. Kdo by si to chtěl nějak zobecnit, tak může. Tedy do objektu Hrac, by dal jen metodu pro odstranění jedné karty, nebo seznamu karet. A které karty to budou to nechá na jiný objekt, který spravuje pravidla hry Černý Peter. package sk.jaro.CiernyPeter; import java.util.ArrayList; import java.util.List; public class Hrac { private String meno; private List<Karta> kartyVRuke; public Hrac(String meno) { this.meno = meno; this.kartyVRuke = new ArrayList<>(); } public String getMeno() { return meno; } public List<Karta> getKartyVRuke() { return kartyVRuke; } public void odstranParyZRuky() { ArrayList<Karta> akeKartyOdstraniZRuky = new ArrayList<>(); for(Karta karta : kartyVRuke){ try { for (Karta k : kartyVRuke) { if (karta.getCisloParu() == k.getCisloParu() && karta.getCisloKarty() != k.getCisloKarty()) { akeKartyOdstraniZRuky.add(karta); akeKartyOdstraniZRuky.add(k); break; } } }catch (Exception e){ e.printStackTrace(); } } kartyVRuke.removeAll(akeKartyOdstraniZRuky); } }Ovládání hryJakou chceš udělat aplikaci? Jak chceš komunikovat s uživatelem? Přes grafické rozhraní? Přes konzoli, nebo jinak? Nyní budeme dělat konzolovou interakci , ale pokud bys chtěl dělat v budoucnu grafické rozhraní, tak je vynikající idea udělat interface, tedy rozhraní, kde popíšu metody jaké chci používat pro interakci s uživatelem. Potom když budeš dělat grafické rozhraní, tak si jen zaimplementuješ toto nové rozhraní a někde v kódu hry řekneš, že nyní používat tuto implementaci, a nemusíš přepisovat i celou hru, neboť metody jsou tam stejné, jen z jiného zdroje. Co potřebujeme vypsat uživateli, nebo co od něj chci získat? Počet hráčů, jejich jména, jakou kartu chceme hráči vzít a chceme vypsat konec hry. Pokud chceš něco víc, tak si to klidně dodělej. package sk.jaro.CiernyPeter.rozhrania; import sk.jaro.CiernyPeter.Hra; import sk.jaro.CiernyPeter.Hrac; public interface IOvladanieHry { int vyberPocetHracov(); Hrac getMenoHraca(int i); int zoberKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2); void vypisKtoPrehral(Hra hra); } Nyní si musíme zaimplementovat toto rozhraní. Nyní máme jen předpis metod ale ne jejich nitro. Budeme používat konzoli, kterou budeme číst pomocí scanneru a na konci hry si uzavřeme scanner. Každá metoda je jednoduchá, vypíšu na konzoli co chci a potom nechám uživatele, aby mi to napsal. Všimni si, když bereš nextInt(), tak se to pokusí vzít číslo. Pokud najde něco jiného je to chyba a tu ošetříme. Klidně si dodělej více ošetření, podmínek a výpisů. Potom ale musíš vzít i zbytek. Nebo co udělal uživatel? Zadal číslo a stiskl enter. Ty jsi vzal jen to číslo, ale ne i enter. Proto tam máme ještě nextLine - to nám vezme zbytek řádku is enterem. Černý Peter bude hráč, který zůstal poslední ve hře. package sk.jaro.CiernyPeter.gui; import sk.jaro.CiernyPeter.Hra; import sk.jaro.CiernyPeter.Hrac; import sk.jaro.CiernyPeter.rozhrania.IOvladanieHry; import java.util.Scanner; public class OvladanieHry implements IOvladanieHry { Scanner scanner = new Scanner(System.in); @Override public int vyberPocetHracov() { int pocetHracov = 0; System.out.println("Zadaj počet hráčov (3 až 6):"); try { pocetHracov = scanner.nextInt(); scanner.nextLine(); } catch (Exception ex) { System.out.println("Nepodarilo sa načítať počet hráčov. Zadal si správne číslo?"); pocetHracov = vyberPocetHracov(); } return pocetHracov; } @Override public Hrac getMenoHraca(int i) { Hrac hrac = null; System.out.println(String.format("Zadaj meno pre hráča %d :", i)); String meno = scanner.next(); scanner.nextLine(); if (meno.equals("") || meno.equals(" ")) { System.out.println(String.format("Prosím znovu zadajte meno pre hráča %d :", i)); hrac = getMenoHraca(i); } else { hrac = new Hrac(meno); } return hrac; } @Override public int zoberKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2) { int zoberKartuCislo = 0; System.out.print(hrac1.getMeno() + " ,ktorú kartu cheš zobrať hračovi "+hrac2.getMeno()+"?: "); for(int i = 0; i < hrac2.getKartyVRuke().size(); i++){ System.out.print(i+", "); } try { zoberKartuCislo = scanner.nextInt(); scanner.nextLine(); } catch (Exception ex) { System.out.println("Nepodarilo sa získať akú kartu chceš zobrať. Zadal si správne číslo?"); zoberKartuCislo = zoberKartu(hrac1,hrac2); } return zoberKartuCislo; } @Override public void vypisKtoPrehral(Hra hra) { System.out.println("Čierny Peter je hráč "+hra.getHraci().get(0).getMeno()); scanner.close(); } }HraKaždá hra má několik hráčů, má balíček karet se kterými si hraje a má také ovládání. Toto si definujeme. public class Hra{ private BalikKariet balikKariet; private int pocetHracov; private List<Hrac> hraci; private OvladanieHry ovladanieHry;V konstruktoru této Hry si nastavíme to, co víme: public Hra() { this.ovladanieHry = new OvladanieHry(); this.pocetHracov = ovladanieHry.vyberPocetHracov(); this.hraci = vytvorHracov(); } Nestavili jsme balíček karet, protože ten je specifický pro každý typ hry jiný. V našem případě jsou to karty pro hru Černý Peter. Tak ty si vytvořím později. V kuse kódu výše jsme si vytvořili instanci ovládání hry a hned jsme ji také použili při výběru počtu hráčů. Metoda výběr hráčů je jednoduchá, uživatele aplikace se ptám jak se jmenují a rovnou je vytvořím a dám do seznamu. public List<Hrac> vytvorHracov() { ArrayList<Hrac> hraci = new ArrayList<>(); for(int i = 0; i < pocetHracov; i++){ Hrac hrac = ovladanieHry.getMenoHraca(i+1); hraci.add(hrac); } return hraci; }Logiku hry spustím a tedy začnu ji hrát když zavolám metodu zacniHrat. public void zacniHru() { HraCiernyPeter ciernyPeter = new HraCiernyPeter(); //vseobecna logika ku kazdej hre balikKariet = vytvorBalik(ciernyPeter.vytvorKarty()); balikKariet.zamiesajKarty(); //rozdaj karty z baliku ciernyPeter.rozdajKarty(this); // pre hru urcim prveho hraca // v ciernom petrovi je to hrac s najviac kartami a ten zacina tahat Hrac prvyHrac = ciernyPeter.getHracaSNajviacKartami(getHraci()); //vsobecne na zaklade prveho hraca zistim jeho poradie v zozname hracov v hre int prvyHracIndex = getHraci().indexOf(prvyHrac); ciernyPeter.zlozHracomParyZRuky(this); ciernyPeter.odstranHracovZHry(this); if(!ciernyPeter.jeKoniecHry(this)){ //idu do kruhu az kym hraju aspon dvaja hraci ciernyPeter.kolobehHry(this,prvyHracIndex); } }Zde si vytvořím instanci třídy HraCiernyPeter, která má na starosti logiku, která je specifická právě pro tento typ hry. Tu si vytvoříme později. Na tomto místě si vytvořím také balík karet pomocí karet, které se vytvářejí ve třídě HraCiernyPeter. Jelikož jsem zvolil názvy metod takové, aby se snadno chápaly, tak tušíme co dané metody dělají. Když vytvořím balíček a jdu hrát, tak karty pomíchám, pak je rozdám hráčům. Musím si určit, který hráč začíná jako první. V černém petrovi je to ten, co má nejvíc karet. Jak jsme si řekli na začátku, tak když mají hráči rozdané karty, tak si složí všechny páry a tím se zbaví nějakých karet. Zkontroluji jestli snad někdo neměl všechno páry na ruce a tím pádem skončil ve hře. Zeptám se, jestli je konec hry - zda zůstal jen jeden hráč, který má černého petra - neboť tato karta nemá pár. Pokud ne, tak začnu koloběh hry. V této třídě mám i jiné pomocné třídy. Zkus si je projít sám. package sk.jaro.CiernyPeter; import sk.jaro.CiernyPeter.gui.OvladanieHry; import java.util.ArrayList; import java.util.List; public class Hra{ private BalikKariet balikKariet; private int pocetHracov; private List<Hrac> hraci; private OvladanieHry ovladanieHry; public Hra() { this.ovladanieHry = new OvladanieHry(); this.pocetHracov = ovladanieHry.vyberPocetHracov(); this.hraci = vytvorHracov(); } public BalikKariet getBalikKariet() { return balikKariet; } public List<Hrac> getHraci() { return hraci; } public OvladanieHry getOvladanieHry() { return ovladanieHry; } public List<Hrac> vytvorHracov() { ArrayList<Hrac> hraci = new ArrayList<>(); for(int i = 0; i < pocetHracov; i++){ Hrac hrac = ovladanieHry.getMenoHraca(i+1); hraci.add(hrac); } return hraci; } public BalikKariet vytvorBalik(List<Karta> karty) { return new BalikKariet(karty); } public void odstranHracaZHry(Hrac hrac) { //ak ma prazdnu ruku odstranim ho if(hrac.getKartyVRuke().isEmpty()){ getHraci().remove(hrac); } } public void ukonciHru() { ovladanieHry.vypisKtoPrehral(this); } public void zacniHru() { HraCiernyPeter ciernyPeter = new HraCiernyPeter(); //vseobecna logika ku kazdej hre balikKariet = vytvorBalik(ciernyPeter.vytvorKarty()); balikKariet.zamiesajKarty(); //rozdaj karty z baliku ciernyPeter.rozdajKarty(this); // pre hru urcim prveho hraca // v ciernom petrovi je to hrac s najviac kartami a ten zacina tahat Hrac prvyHrac = ciernyPeter.getHracaSNajviacKartami(getHraci()); //vsobecne na zaklade prveho hraca zistim jeho poradie v zozname hracov v hre int prvyHracIndex = getHraci().indexOf(prvyHrac); ciernyPeter.zlozHracomParyZRuky(this); ciernyPeter.odstranHracovZHry(this); if(!ciernyPeter.jeKoniecHry(this)){ //idu do kruhu az kym hraju aspon dvaja hraci ciernyPeter.kolobehHry(this,prvyHracIndex); } } }Logika hry Černý PeterV této části si vytvoříme karty specifické pro tuto hru. Tedy 16 párů a jednoho černého petra. public List<Karta> vytvorKarty() { ArrayList<Karta> karty = new ArrayList<>(); int j = 1; for(int i = 0; i < 16; i++, j=j+2){ karty.add(new Karta(j, i)); karty.add(new Karta(j+1, i)); } karty.add(new Karta(33,-1)); //Čierny Peter return karty; } Když rozdávám karty, tak je rozdávám po jedné. Tato metoda by mohla být také ve třídě Hra, ale teoreticky pro jiné typy her by se karty rozdávaly jinak. Tady rozdávám všechny karty. Z balíku karet vezmu první kartu, z balíku ji odstraním a dám ji hráči do ruky. Tady je takový fígl, že jdu přes všechny karty a dělám modulo nad pořadím karty s počtem hráčů, to mi zaručí, že budu dokola procházet hráče dokud neskončí balík. public void rozdajKarty(Hra hra) { BalikKariet balikKariet = hra.getBalikKariet(); List<Hrac> hraci = hra.getHraci(); int pocetKariet = balikKariet.getKarty().size(); for(int i = 0; i<pocetKariet;i++){ Hrac hrac = hraci.get(i%hraci.size()); hrac.getKartyVRuke().add(balikKariet.getKartu()); } }Když se chystám odstranit hráče ze hry (když nemají už žádné karty na ruce), tak je nemohu odstranit během toho, jak přes ně procházím (iteruji). Proto si je dávám do pomocného seznamu a až po iteraci je odstraním. public void odstranHracovZHry(Hra hra) { //nemôžem mazať hraca z kolekcie ak cez nu prechadzam, preto si vytvorim novy zoznam a odstranim potom ArrayList<Hrac> hraciNaOdstranenie = new ArrayList<>(); for(Hrac hrac : hra.getHraci()){ //skontrolujem ci uz niekto neskoncil, teda ma prazdnu ruku //ak ano odstranim ho z hry if(hrac.getKartyVRuke().isEmpty()){ hraciNaOdstranenie.add(hrac); } } for(Hrac hrac : hraciNaOdstranenie){ hra.odstranHracaZHry(hrac); } }Když někomu vezmu kartu z ruky, tak každému z těch hráčů pomíchám karty. Jednomu hráči vezmu kartu z kolekce kartiček, což má na ruce a druhému přidám do kolekce další kartu. public void zoberHracoviKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2, Hra hra) { int poradieZobranejKarty = hra.getOvladanieHry().zoberKartu(hrac1,hrac2); Karta vzataKarta = hrac2.getKartyVRuke().get(poradieZobranejKarty); hrac1.getKartyVRuke().add(vzataKarta); hrac2.getKartyVRuke().remove(vzataKarta); //pomiesam karty v ruke Collections.shuffle(hrac1.getKartyVRuke()); Collections.shuffle(hrac2.getKartyVRuke()); }Samozřejmě koloběh hry jede následovně. Hrajeme do té doby, než nám ve hře zůstanou alespoň dva hráči. Začínám u prvního hráče, který vezme kartu druhému hráči. A tady jsem si natrefil na chybu. Přece hráč s největším počtem karet netáhne ale mělo by se táhnout jemu tedy, ten co je za ním táhne od něj. Tak tady si to můžete opravit, to nechám na vás. Pomůcka: upravte index prvního hráče ve třídě Hra, pokud si pamatujete, tam jsme ho určili. public void kolobehHry(Hra hra, int prvyHracIndex) { while (hra.getHraci().size() > 1) { int pocetHracov = hra.getHraci().size(); Hrac hrac1 = hra.getHraci().get(prvyHracIndex%pocetHracov); Hrac hrac2 = hra.getHraci().get((prvyHracIndex + 1)%pocetHracov); zoberHracoviKartu(hrac1, hrac2,hra); zlozHracomParyZRuky(hra); odstranHracovZHry(hra); if(jeKoniecHry(hra)) { break; } prvyHracIndex++; } }Tady je pak celý kód třídy is jinými pomocnými metodami. package sk.jaro.CiernyPeter; import java.util.ArrayList; import java.util.Collections; import java.util.List; public class HraCiernyPeter { public List<Karta> vytvorKarty() { ArrayList<Karta> karty = new ArrayList<>(); int j = 1; for(int i = 0; i < 16; i++, j=j+2){ karty.add(new Karta(j, i)); karty.add(new Karta(j+1, i)); } karty.add(new Karta(33,-1)); //Čierny Peter return karty; } public void rozdajKarty(Hra hra) { BalikKariet balikKariet = hra.getBalikKariet(); List<Hrac> hraci = hra.getHraci(); int pocetKariet = balikKariet.getKarty().size(); for(int i = 0; i<pocetKariet;i++){ Hrac hrac = hraci.get(i%hraci.size()); hrac.getKartyVRuke().add(balikKariet.getKartu()); } } public Hrac getHracaSNajviacKartami(List<Hrac> hraci) { int max = 0; Hrac hracMax = null; for(Hrac hrac : hraci){ int size = hrac.getKartyVRuke().size(); if(max < size){ max = size; hracMax = hrac; } } return hracMax; } public void zlozHracomParyZRuky(Hra hra) { for(Hrac hrac : hra.getHraci()) { hrac.odstranParyZRuky(); } } public void odstranHracovZHry(Hra hra) { //nemôžem mazať hraca z kolekcie ak cez nu prechadzam, preto si vytvorim novy zoznam a odstranim potom ArrayList<Hrac> hraciNaOdstranenie = new ArrayList<>(); for(Hrac hrac : hra.getHraci()){ //skontrolujem ci uz niekto neskoncil, teda ma prazdnu ruku //ak ano odstranim ho z hry if(hrac.getKartyVRuke().isEmpty()){ hraciNaOdstranenie.add(hrac); } } for(Hrac hrac : hraciNaOdstranenie){ hra.odstranHracaZHry(hrac); } } public boolean jeKoniecHry(Hra hra) { if(hra.getHraci().size() < 2){ hra.ukonciHru(); return true; } return false; } public void zoberHracoviKartu(Hrac hrac1, Hrac hrac2, Hra hra) { int poradieZobranejKarty = hra.getOvladanieHry().zoberKartu(hrac1,hrac2); Karta vzataKarta = hrac2.getKartyVRuke().get(poradieZobranejKarty); hrac1.getKartyVRuke().add(vzataKarta); hrac2.getKartyVRuke().remove(vzataKarta); //pomiesam karty v ruke Collections.shuffle(hrac1.getKartyVRuke()); Collections.shuffle(hrac2.getKartyVRuke()); } public void kolobehHry(Hra hra, int prvyHracIndex) { while (hra.getHraci().size() > 1) { int pocetHracov = hra.getHraci().size(); Hrac hrac1 = hra.getHraci().get(prvyHracIndex%pocetHracov); Hrac hrac2 = hra.getHraci().get((prvyHracIndex + 1)%pocetHracov); zoberHracoviKartu(hrac1, hrac2,hra); zlozHracomParyZRuky(hra); odstranHracovZHry(hra); if(jeKoniecHry(hra)) { break; } prvyHracIndex++; } } }[Image]MainNakonec jsem si vytvořil třídu s jednou main metodou, která se nám bude jmenovat při spuštění programu. public static void main(String[] args) { Hra hra = new Hra(); hra.zacniHru(); }Celý Java program si umíš stáhnout odsud . TODO - úkol pro tebeDodělejte výpis, jaké karty byly hráči odstraněny z ruky, když složil páry. Udělejte další podmínky při zadávání údajů od uživatele, aby nebral karty, které někdo nemá v ruce a podobně.  Autorem tohoto blogu je Jaro Beňo , autor Java online kurzu , který můžeš na Learn2Code studovat zdarma.

V našem novém blog postu představujeme Tomáše Michalicu, který kromě toho, že studuje na STU v Bratislavě, pracuje jako frontend developer v německém startupu. V dnešním rozhovoru ti prozradí, jak se dostal k programování, odkud čerpá inspiraci a co plánuje do budoucna. Pojď na to, přečti si celý rozhovor. Začněme tvou aktuální prací. Co přesně děláš, jaká je tvá pozice?Momentálně pracuji / stážuji jako front-end developer ve startupu v Hamburku, kde momentálně i bydlím. Start-up se věnuje prodeji pernamentek do fintness center po celém Německu. Dříve jsem rok stážoval v digitální marketingové agentuře v Bratislavě . [Frontenďák Tomáš Michalica] A jak jsi k tomuto dostal? Co tě k tomu vedlo?Po pravdě, chtěl jsem jít na Erasmus studium, na které jsem si bohužel nestihl podat přihlášku. Proto jsem se rozhodl jít na stáž, čeho momentálně vůbec nelituji, právě naopak. Hamburk je skvělé město, spousta tech eventov, množství startupů v kombinaci se super pracovním kolektivem vytváří pro mě opravdu motivující prostředí. Máš nějaký vzor, ​​který tě inspiruje? Osobu, která je pro tebe motivátorem?Určitě ano a ne jeden. Jejich jména vám ale neprozradím. Je dobré mít nějaký vzor, ​​určitě si někoho najděte a nechte se jím inspirovat. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují?Inspirace je na internetu velmi mnoho. Stačí pořádně hledat, dívat co funguje a co ne. Co se týče template-ů pro frontend, sem tam se podívám nebo koupím něco na https://themeforest.net/ . Ze zahraničních magazínů bych doporučil https://medium.com/. [Image] V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty? Stíháš to všechno při práci?Kromě práce studuji na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě na Fakultě elektrotechniky a informatiky, takže času je opravdu málo, ale parkrát za týden si vždy najdu čas na přečtení článku nebo nějakých novinek ze světa IT. Čím vším sis musel projít, pokud ses vypracoval na tuto pozici?Musel jsem se naučit programovat: D jako takový základ mi dala univerzita a nějaké kurzy, které jsem absolvoval během studia - jeden z nich byl i online kurz z dílny Learn2Code . Dále to byla stáž v reklamní agentuře a nějaké vlastní boční projekty – třeba i moje bakalářská práce. Určitě doporučuji mít nějaké „side“ projekty, na kterých se člověk zdokonaluje a postupuje. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Myslím, že ne. I když, raději se podílím na vývoji frontedové části, to je i směr, kterým se momentálně ubírám. Dnes je obrovská poptávka po programátorech. Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít?Na internetu je velmi mnoho dobrých materiálů, videí, návodů, stačí si dobře vybrat. Pokud nevíte, kterým jazykem začít (v případě, že neumíte programovat vůbec), vybral bych si JavaScript . Je to velmi jednoduchý a v dnešní době velmi žádaný jazyk, dokonce některé světové univerzity začaly upřednostňovat JavaScript před jazykem C – pro učení se základům programování. Co je podle tebe největší výhodou práce v IT odvětví?Jednoznačně svoboda. Programátor může dělat odkudkoli a cokoli. Můžete procestovat celý svět a vedle toho pracovat jako freelancer na svých projektech nebo jako externista pro firmu. Stejně je to neustálý a rychlý vývoj technologií a možnost a nutnost učit se něco nového. Zároveň je to také nabídka práce v IT oblasti, která je v dnešní době velmi velká. Měl jsi někdy pocit, že to nezvládneš? Bylo období, kdy jsi chtěl skončit a dělat něco úplně jiného?Ano vícekrát, ale byly to jen chvilkové stavy :D Jaké jsou tvé plány do budoucna?Zatím nevím, neplánuji. Určitě chci dokončit univerzitu a přitom pracovat na nějakých zajímavých projektech. Máš nějakou radu, kterou bys chtěl sdílet se studenty, kteří teprve začínají s tvorbou web stránek a programováním nebo se svým vzděláváním v IT oblasti?Sledujte aktuální trendy, hlavně na sociálních sítích jako Twitter, LinkedIn, ale také Facebook. Sledujte na nich ty správné lidi. Čtěte zahraniční blogposty a články a hlavně, nebojte se zkoušet nové věci. Tomášovi moc děkuji za rozhovor. Pokud máš na Tomáše nějaké dotazy, napiš je do komentáře dolů! Těšíme se na další super úspěšné příběhy absolventů Learn2Code kurzů .

Martin Briatka je úspěšný softwarový inženýr, který už má něco za sebou a určitě i něco před sebou. Nejnovější například prezenční kurz Web Developer v Bratislavě. Martin je totiž náš nový lektor, kterého vám chci představit. Ve světě programátorů je jako ryba ve vodě, programování je prostě jeho život. Na jeho kurzu Tě naučí všechno ai něco víc – jak sám říká, naučí Tě to, co žádná kniha – případy z reálného života programátora. Jak ses dostal k programování? Co tě k tomu vedlo? K počítačům mám blízko už od dětství. Co si pamatuji, vždy jsme měli doma nějaký počítač, i když ještě nebyly tak rozšířeny jako dnes. S IT gramotností jsem tedy problém nikdy neměl. Co se programování týče, to si pamatuji přesně, když jsem doma objevil vytištěný tutoriál pro programování web aplikací v PHP. Bylo to na konci devátého ročníku ZŠ. Dodnes si pamatuji, s jakým úžasem a zatajeným dechem jsem to četl. Otevíral se mi nový svět možností, svět programování a mě to fascinovalo.   Čím se přesně zabýváš? Momentálně věnuji 150 procent pracovní doby slovenské firmě GreenWay, kde působím jako šéf IT oddělení. Nejsme softwarová společnost, spíše developerská. Budujeme infrastrukturu nabíjecích stanic pro elektromobily a poskytujeme služby nabíjení ve střední a východní Evropě. Pro mě, jako IT člověka, je tato práce mnohem náročnější než práce například programátora v softwarové firmě, protože musím ovládat a umět se vyjádřit k celému rozsahu IT oblastí. Kdo studoval na vysoké škole informatiku, ví, o čem mluvím. Programování je jen malá podmnožina, což musí informatik ovládat. Jelikož naše oblast podnikání přesahuje hranice Slovenska, vyžaduje se znalost business angličtiny na písemné i hovorové úrovni. [Image] [V pracovním nasazení - Martin (vlevo).] Jak se může někdo stát dobrým programátorem? Co potřebuje vědět a co všechno pro to musí udělat?Řekl bych, že programátoři jsou lidé s určitými společnými vlastnostmi. Na první místo bych určitě dal zvědavost a optimismus. Totiž správný programátor věří, že na každý problém existuje řešení a čím více se problém jeví jako náročný, tím je pro něj zajímavější. Na druhé místo dávám (alespoň částečný) introvertismus. Protože k dosažení cíle (rozuměj návrh, analýzu, implementaci a testování aplikace nebo její části) musí programátor pracovat sám, aniž by upadal do spánku nebo hůře, do deprese.  Takže k Tvé otázce, chce-li se někdo stát dobrým programátorem, je dobré, má-li výše popsané vlastnosti a musí ho to především bavit. A to, jestli někoho baví programování, je podle mě jen otázkou učení. Nejlepší je, stejně jako u čehokoliv jiného, ​​pokud máš k dispozici dobrého lektora. S lektorem se učíš mnohem rychleji a zábavnou formou. Umí Ti ukázat věci z praxe a říct zajímavosti ze světa programování, o kterých se v tutoriálech na internetu určitě nedozvíš.  A co bys poradil těm, kteří nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít? Vlastně to samé, co jsem již zmiňoval. Nejlepší je mít dobrého lektora, se kterým jde všechno snáze a rychleji. Neříkám, že to musím být právě já 😊. Samozřejmě se stává, že na kurz přijde člověk, který nemá absolutně žádné zkušenosti a tedy neví, co ho čeká. V takovém případě se může stát, že jednoduše zjistí, že to pro něj není to pravé. Což je ale také super, protože jinak by možná zabil mnohem větší čas samostudiem a zjistil by to samé. A ještě jedna důležitá věc, nepřehánět to! Hlava člověka nevydrží dlouhodobou mentální zátěž, proto je třeba práci za PC poctivě střídat s pohybovými aktivitami, ideálně v lese nebo na výletě. [Image] [Pro Martina je odpočinek velmi důležitý. Hodiny strávené za PC střídá s různými pohybovými aktivitami.] Sleduješ například aktuální trendy, inovace? Máš nějaký vzor z této oblasti, který sleduješ a možná se něco od něho učíš?Řeknu pravdu, že ne. V záložkách prohlížeče mám samozřejmě uložených spoustu zdrojů na různé zajímavé články k programování. Většinou jsou to praktické tipy a návody, jak řešit nestandardní situace, které se mi líbily a chtěl jsem si je uložit. Já vlastně ani nemám čas na to, abych si četl o novinkách a trendech. V praxi se mi osvědčilo, že každá novinka nebo zajímavost, která stojí za povšimnutí, se ke mně dostane, aniž bych ji vyhledával. Vzorů mám hned několik, jsou to živí lidé, které osobně znám a naučili mě hodně. Například to, jak efektivně přemýšlet při hledání chyby v systému, který se za hodinu předává zákazníkovi. Inspirativním vzorem se snažím být i já pro své studenty.  V Learn2Code děláš lektora. Trošku nám představ, o co jde? V mém případě se jedná o prezenční kurz s názvem Web Developer o délce 12 týdnů. Kurzy bývají dvakrát týdně po tři hodiny. Kurz je určen pro zájemce o programování, kteří již mají základy tvorby web stránek zvládnuté. Pod základy rozuměj HTML a CSS. A samozřejmě nesmí chybět chuť učit se.  Proč ses rozhodl pro Learn2Code? Důvodů je určitě několik. Learn2Code už má své jméno, nezačíná od zelené louky. Má výborné prostory pro výuku av neposlední řadě, zakladatelé Rado a Marián jsou mně sympatičtí lidé, kteří pracují i ​​na neziskových vzdělávacích projektech a stále vymýšlejí něco nového.  Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději? Na své práci mám nejraději to, že je pestrá. Myslím si, že žádné dva tasky nejsou úplně stejné. Nejraději mám to, když se podaří úspěšně ukončit nějaký projekt (nebo jeho část) a dostaví se ten dobrý pocit z dokončené práce, který člověku dodá energii a nadšení do nové. Z práce programátora mám nejraději asi analýzu zadání/problému a návrh řešení.  Jak hodnotíš programátory na Slovensku? Je jich dost? A jací jsou z profesionálního hlediska? U nás máme spoustu šikovných lidí, kteří umí přemýšlet a umí tvořit. Programování je tvůrčí činnost a jako taková vyžaduje tvořivé prostředí. To znamená, že nestačí člověka posadit za stůl s počítačem a naházet mu tasky do Jiry. Třeba si ho hýčkat, udělat mu čisté, kreativní prostředí, vymýšlet nápadité benefity, poskytnout mu technologické hračky, atp. Zaměstnavatelé to nemají rádi, ale je tomu tak. Programování není práce na výrobní lince. No a tady se dostávám k tomu, že programátorů je u nás velmi málo a ještě méně těch dobrých. Zaměstnanci fluktuují, protože cítí, že chtějí něco víc. Je to téma na déle, nerad bych to teď rozebíral do hloubky, doufám ale, že podstatu jsem vystihl.  Máš plány do budoucna, čeho bys chtěl ještě dosáhnout? Mým jediným plánem je být dnes lepší, než jsem byl včera. Alespoň o kousek, alespoň se o to snažit. Učit se nové věci a nikdy si neříkat, že jsem v něčem už dost dobrý. Svoji práci se vždy snažím vnímat jako své hobby. A své hobby nepokládáme za práci, že.  Martine, děkuji Ti za rozhovor. 

Minulý rok se téměř milion účastníků zapojilo do některé z 23 000 akcí pořádaných v rámci kampaně EU CodeWeek 2016 . Akcie se konaly ve více než 50 zemích světa a tedy CodeWeek už není jen čistě evropskou záležitostí. [Image] Co je CodeWeek?CodeWeek je kampaň, jejímž cílem je popularizovat programování a digitální svět v EU a ve světě. Cílem této kampaně je ukázat, že programování není určeno pouze pro úzkou skupinu odborníků, ale pomocí něj lze realizovat vlastní nápady. CodeWeek slaví letos své páté narozeniny a školy, učitelé, programátoři, vzdělávací organizace připravují různé akce, kterými se snaží zpopularizovat programování. Jak se zapojit?Děti, mládež nebo i dospělí se mohou zúčastnit akcí zveřejněných na stránce codeweek.eu. Programátoři nebo vzdělávací organizace si mohou vytvořit vlastní veřejné akce a pozvat lidi, aby jim ukázali, jak programování vypadá v praxi. Učitelé a školy rovněž mohou zorganizovat různé mini kurzy nebo se s žáky zúčastnit programátorských akcí v jejich regionu.  Chceš se zapojit se svou akcí? Přidej jej na stránku  events.codeweek.eu . Zde si také umíš vyhledat seznam plánovaných akcí. Zatím jich tam není mnoho, ale určitě budou přibývat :) Proč začít s programováním?Způsob jakým pracujeme, ale také komunikujeme se vlivem rychle se vyvíjejících technologií mění. Nauč se programovat a zlepši svoji digitální gramotnost, přestaneš být konzumentem v digitálním světě, staneš se jeho tvůrcem. Zlepšíš i svůj přístup k řešení problémů, což jistě využiješ i v běžném životě. V neposlední řadě, tvé uplatnění na trhu práce rapidně zlepšíš. Máme zde i pár statistik: v současnosti se vyžadují alespoň nějaké IT dovednosti ve více než 90% pracovních pozic. Poptávka po IT odbornících roste ročně o více než 3%, avšak IT zaměřené školy nedokážou tuto poptávku pokrýt svými absolventy. Pokud nebude tento problém řešen, do roku 2020 bude v EU chybět více než 800 000 IT specialistů.  Learn2Code pořádalo EU Code Week workshopy i minulý rok, vypadalo to na nich přibližně takto: Co tedy udělat dál?Vytvoř vlastní event nebo se přidej do nějakého, který přibude na mapě. Pokud si neumíš poradit, kontaktuj nás a rádi ti pomůžeme s organizací :) Klidně followuj oficiální EU Code Week twitter profil ->  https://twitter.com/CodeWeekEU  a při sdílení na sociálních sítích používej hashtag #CodeEU. Pomůžeš tak šíření povědomí o akci.

Představujeme Ti našeho nového lektora! Martin Škarbala nebo pro kamarády i Furby testuje internety již více než osm let. U nás je lektorem online kurzu s názvem Automatizované testování webu Selenium .  Furby už měl příležitost testovat nejen pro slovenský trh, testoval hry pro jednu z největších evropských loterií a pracoval také na švýcarském startupu. O testování si povídal a prozradil i důvod, proč se vůbec věnovat automatizaci testování. Slovo testování v následujících řádcích bude často zmíněno, nudit se však určitě nebudeš, vypráví opravdu velmi zajímavě. A tohle je už Furby   👇  [Image] Na začátek nejprve začněme tvou prací. Co přesně děláš?Pracuji jako vývojář automatizovaných testů, což v překladu znamená, že programuji robota, který pracuje za mě. Vlastně robotů. Je jich několik. V současnosti vyvíjíme a testujeme produkt pro norské bankovnictví. Na jakých projektech jsi pracoval?Testoval jsem hry pro jednu z největších evropských loterií (název neprozradím). Pracoval jsem i na švýcarském startupu a kupce menších projektech. A jak jsi k tomuto vůbec dostal? Co tě k tomu vedlo?Internety testuji od roku 2009. Personalisté většinou očekávají klišé odpověď typu: „Toto povolání mi bylo souzeno, je to splnění snu, poslání.“ Já zvyknu říkat pravdu a to, že k testování mě přivedla náhoda a k automatizaci lenost. Ale v tomto povolání jsem se našel. Odmalička jsem byl kazisvět, což je docela užitečná vlastnost testeru. A pomohla mi i znalost němčiny. Proč ses rozhodl dělat lektora v Learn2Code?Chtěl jsem vyzkoušet, jaké to je někoho něco naučit. Protože jedna věc je něco vědět, ale složitější je, někomu to vysvětlit jednoduše. Po lopatě. A poté, co jsem dostal nabídku od Learn2Code , jsem neváhal a pustil se do toho. Viděl jsem spoustu zahraničních tutoriálů, ale všechny byly na jedno kopyto. Bylo to jen mechanické jmenování příkazů a pouček bez hlubšího smyslu. Nikdy jsem jim nechápal, představovala řešení neexistujících problémů. Chtěl jsem to udělat jinak a podle sebe. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují?Nic nefunguje zaručeně, snad jen haraburdí z teleshoppingu. Líbí se mi kombinovat zdánlivě nezkombinovatelné věci (Batman a testování). A protože pracuji hlavou, tak odpočinek je nezbytný. Tehdy se motám po horách, na kole, po zahradě. Ale to je individuální.[Image][Foto: soukromý archiv MŠ (Furbyho)] V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty?Myslím si, že v každé oblasti by člověk neměl usnout na vavřínech. Stejně je tomu i při testování. Programátorem se mění technologie a to přímo ovlivňuje i testování. Já jsem na tom stejně, snažím se nedělat pořád jen s jednou technologii. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Baví mě vymýšlet, co všechno je třeba otestovat a jak to udělat. Spekulovat. Baví mě programovat. A baví mě, když počítač pracuje za mě a já jdu s kolegy na kávu nebo si zahrát fotbal. Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti v této oblasti, ale chtěli by nějak začít?Kdyby mi někdo před osmi lety ukáže JAVU nebo ledajakou databázi, tak vyskočím ven oknem a už mě nikdo nikdy nenajde. Tehdy bych si ani nepomyslel, že já budu ten, kdo jednou bude programování resp. testování učit. Můj odkaz je: „Nebát se a nedat se zastrašit programátory, kteří mluví nesrozumitelnou řečí. Tester je ten, kdo jim může být opozicí a to jen vlastní hlavou.“ V čem vidíš výhodu své práce? Je v něčem výhodnější než jiná zaměstnání?Moji kolegové jsou skvělí lidé, inteligentní. Toho si vážím asi nejvíc. Dále je to io tom, že je stále legrace. I musí být. Líbí se mi také jistá volnost. A občasné cestování.[Martin může také díky své práci cestovat. Práci mu poskytuje určitou volnost.] Jak je to na Slovensku s konkurencí? Musíš mít ostré lokty?Testing softwaru byla dost podceňována oblast. Každý chtěl a chce být developer . Ale kdo je zkontroluje? Sedli byste do auta, které nebylo ověřeno crash testem? Nebo letěli letadlem, které nikdo nezkontroloval? Asi sotva. A software je v zásadě úplně všude. Nejlepším příkladem současnosti jsou auta, která řídí sama, to je pro testeru řádná výzva. Pokud byste chtěli nakoupit v jednom eshopu, ale nefungoval by, čekali byste, až fungovat začne nebo byste klikli na druhý výsledek na googlu a nakoupili tam? Firmy si začaly uvědomovat, že kvalita softwaru je nezbytnost, pokud nechtějí přijít o zákazníka, dobré jméno a peníze. Testování není jen klikání a hledání chyb. Je to o zajištění celkové kvality sotwaru. Aby byl funkční, snadno použitelný (UX). Proč se věnovat automatizaci testování?Současně nejznámější firmy typu Spotify, Facebook, UBER a podobně vydávají aktualizace několikrát do měsíce. Je nemožné otestovat vše manuálně. Automatizace je proto nezbytnost. Pokud bych měl ručně otestovat to, co za mě udělá počítač přes noc, trvalo by mi to týden a to bych se asi tisíckrát spletl. Cílem je mít informaci o stavu softwaru co nejrychleji. A automatizace je stále v rozmachu. Přijedete do hotelu v Japonsku a místo recepční vás obslouží robot. Byl jsem ve výrobní hale automobilky a byl tam jeden člověk. Zbytek roboti. Co tvé plány do budoucna?Zalíbilo se mi učení a vymýšlení, jak podat informace vtipně. A při učení se i já hodně naučím. Určitě se této oblasti chci věnovat i nadále. Ale chci se věnovat i testování a programování. Vždyť jinak by si ti developeři dělali, co by chtěli, hotová anarchie. Ale vím i to, co nechci. Nechci být takzvaný excel manažer. A krátký odkaz na závěr?Nikdy nevěřte developerovi, pokud vám řekne, že u něj všechno funguje. Lžeme.[Image] Martine, děkuji Ti za rozhovor.  Pokud se Ti rozhovor líbil, věnuj mu 👍 a máš-li na Martina nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

Veronika Nedecká je grafická designérka, pracuje na vlastních projektech a kromě toho je také lektorkou kurzu Visual Design. Své začátky nevnímala těžko i díky tomu, že měla pořád chuť učit se něco nového a pokud jí něco nešlo, zkoumala to do té doby, dokud se jí to nepodařilo. Tato houževnatost se jí v životě vyplatila, protože má práci, která ji nejen uživí, ale je její vášní a zálibou. Sama říká, že IT nabízí hlavně volnost, díky čemuž můžete dnes již pracovat v této oblasti kdekoli na světě, dokonce nemusíte vyjít ráno z domu, abyste utíkali například do kanceláře.  O své práci ti už povypráví ona sama 👇 Na začátek se nám představ, co přesně děláš a čemu se věnuješ?Na úvod bych chtěla poděkovat za možnost dělat interview. Jmenuji se Veronika a věnuji se tvorbě kreativně-digitálního obsahu. Mými nástroji jsou fotoaparát, počítač a vlastní hlava. S fotoaparátem jsme zžiti na plný manuál po stránce fotografie i videa, výstupy si upravuji pomocí široké škály produktů od Adobe - jako jsou Photoshop, Illustrator, Premiére Pro, After Effects, Animate (bývalý Flash), 3d vizualizace pokrývám přes kombinaci Rhinoceros a V- ray. Dva z programů využíváme také na školeních kurzu VisualDesign v Banské Bystrici. Celý softwarový mix pak dokáže vyprodukovat něco takového 👇 Jsem hlavně zvědavý člověk, to je vlastnost, která mi dovoluje do detailu zkoumat každý jeden software, pochopit jej a následně využívat jako svůj nástroj bez technických omezení. Ještě dnes si lidé často myslí, že IT je svět mužů. Jak to vnímáš ty? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?Je pravda, že žen v IT sektoru je poměrně málo, avšak v oblasti kreativy čistě mužský kolektiv už nebývá pravidlem. Počítačů se není třeba bát, ženské cítění se dá nádherně přetavit do tvorby v různých směrech a často bývá velkou výhodou. Momentálně je to v mé sféře kolektivově vyrovnané. Pokud bys nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala? ☺Pomáhala lidem myslet kriticky, dosahovat cílů a nebát se změn. Po této stránce jsem to z části našla iv učení. Pokud by se nejednalo o filantropii, asi bych byla zavázána vědě. Mám malou úchylku na samostudium fyziky, miluji však také design, auta a hudbu. Pokud by existovala profese, která propojuje všechny tyto směry, dejte mi vědět (smích). Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit?Popravdě jsem to nikdy jako těžké nevnímala. Vždy tam byla chuť učit se něco nového, zvědavost a trpělivost při řešení problému. Pokud mi něco programu neumožňoval, zkoumala jsem to, dokud se to nepodařilo. [Naše lektorka Veronika a její žáci :) v Banské Bystrici] Co bylo pro tebe nejtěžší?Nejtěžší? Rozhodnout se jen pro jeden software, ve kterém bych se měla vyskillovat a být špičkou (smích). Nevím to. Poznám do hloubky jeden, najdu jeho limitace a chci víc. Tvorbu vnímám komplexně, ne jen jedním směrem. Zde se projevuje ta ženská výhoda – cítím to, co tvořím po každé stránce, proto specifikovat se jen na jednu barvu duhy mi ji neumožní vidět celou. [Veronika (vpravo) je velká kamarádka s fotoaparátem] Jak to vnímáš pracovně? Máš podle tebe větší šance se zaměstnat v IT a najít lepší placenou práci?Většina procesů se optimalizuje z mechanických na ty elektronické, proto mají informační technologie rozhodně budoucnost. Osobně si myslím, že je jedno, ve kterém sektoru se člověk najde. Podstatně je pracovat v oblasti, která je vaší zálibou a vášní. IT nabízí hlavně volnost, díky internetu můžeme pracovat z pláže na Arubě, kavárny, fajnšmekru iz postele.  Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla studovat a pracovat v této sféře? Nikdy jsem nebyla ten typ, který chodíval na kávu s holkami, tedy jsem tímto rozhodnutím překvapila jen velmi málo žen ve svém okolí (smích).  Pracují i ​​ony v IT? Když se setkáte, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma necháváš pro mužský kolektiv?Na toto a různá jiná témata spíše upřednostňuji mužský kolektiv, málo žen si rádo povídá jen o práci. Naplno žiji tím, co dělám, proto jsem do dámské společnosti spíše tišší společník. [Veronika Nedecká] Vidíš výhody toho, že je stále méně žen v IT? Nebo se už poměr žen a mužů pomaličku vyrovnal?Je jich podstatně méně, neboť toto odvětví je pro ně relativně mladé. Ženské myšlení však otevírá mnoho dveří, dokáže vnést do projektů empatii, lidskost a jemnost, nejen chlad logiky. Myslím, že IT bude ještě pár let převážně mužskou parketou, ale to se časem změní. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady?Na práci se ptají mnozí (nejen baby), stejně jako se ptám i já. Každý chceme vidět progress na projektech, proto jsou to velmi plodné konverzace. Dostávám mnoho dotazů a vždy se snažím pomoci každému, máme si přece pomáhat. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do světa IT?Pokud jim nevadí hodiny strávené za počítačem, stačí si už jen vybrat ze širokého spektra možností, které IT sektor nabízí. Je to krásná práce, dokáže přinést svobodu a realizaci vlastních myšlenek, které pak mohou jistou formou pomáhají druhým. Neměnila bych :) Je to svět zítřka, kdo by v něm dělal přece nerad. [Veronice to jako lektorce moc sluší :)] Veronika bude mít svůj další prezenční kurz grafiky v Banské Bystrici od 9. října. Takže, pokud se chceš naučit dělat grafiku a ovládat grafické programy, neváhej a přihlašuj se do kurzu ještě dnes. Veronika, děkuji za rozhovor. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Veroniku nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

Podařilo se! Kdo náhodou nevěřil, tak nyní se v následujících řádcích může přesvědčit o tom, že jsme opravdu vydali naši první knihu programování. Ano, mluvíme zde o literatuře, o více než 160 stranách, o učebnici, o knize programování pro děti. Jednoduše o knize s názvem Scratch Starter - Programování pro děti ! Proč jsme do toho šli? Co nás vůbec napadlo? Jelikož digitální dovednosti jsou již dnes opravdu potřebné iv běžném životě a v budoucnu budou nezbytné již při jakékoli aktivitě (soukromé či pracovní), je velmi důležité vzdělávat již nejmladší generaci. Vzdělávat ji právě v informačních technologiích, soustředit se opravdu i na programování tak, aby tyto dovednosti získávaly děti od brzkého věku (přesně jako v zahraničí). A tak se zrodila myšlenka – vytvořit knihu programování pro děti, kterou by mohli využívat učitelé na hodinách informatiky či v rámci různých IT kroužků. [Kniha programování pro děti Scratch Starter] Kmotr V srpnu jsme knihu vydali, v září pokřtili. Zní to možná jednoduše, ale byla to náročná cesta, která nám trvala více než rok. Začátkem září jsme poslali knihu do všech základních škol na Slovensku. Více než 2500 knih jsme distribuovali do škol zdarma, aby ji mohli využívat učitelé informatiky na svých hodinách opravdu neomezeně. Knihu jsme 5. září slavnostně představili v bratislavském Zážitkovém centru vědy Aurelium. Ale kromě samotné knihy se můžeme pochlubit i naším kmotrem. Knihu nám pokřtil místopředseda vlády Slovenské republiky Peter Pellegrini. A učinil tak docela dobrovolně, kniha se mu totiž po nahlédnutí zalíbila. Namísto šampaňského však Peter Pellegrini křtil netradičně - jak jinak by se v Learn2Code už jen mohlo křtít, ne-li písmeny z klávesnice (těmto pozdravuji i Rudka, který mi poslal asi dvě kila zmíněných písmen a tím mě zachránil, děkuji). [Na snímku místopředseda vlády SR Peter Pellegrini (vlevo) a moderátor Andrej Wallner, foto: Úřad místopředsedy vlády SR][Křtilo se písmeny z klávesnice] „Tento krok považujeme za významnou investici do vzdělávání naší nejmladší generace, díky které mohou získat k technologiím pozitivní vztah a věnovat se jim dlouhodobě,“ vysvětlil prvotní myšlenku projektu a vznik samotné knihy jeden ze zakladatelů Learn2Code Radovan Bednář. Peter Pellegrini na úvod řekl, jak jsou digitální dovednosti důležité a poukázal na fakt, že dnešní děti se potřebují v této oblasti vzdělávat. "Když jsem se stal ministrem školství, inicioval jsem projekt tabletů do škol, aby všechny děti bez ohledu na to, z jakého sociálního prostředí pocházejí, měly s nejnovějšími technologiemi kontakt," řekl ve svém projevu Peter Pellegrini. Dále ocenil přínos knihy, popřál jí mnoho úspěchů, aby ji využívali i učitelé na vyučování. [Společná fotografie. Ve středu místopředseda vlády SR Peter Pellegrini drží v rukou knihu Scratch Starter, po jeho pravici autor knihy Ľuboš Jaroš, naši šéfové Radovan Bednář a Marián Kristel (to jsou ti fešáci vpravo) a za dámskou část Alexandra Pappová z Nadace Volkswagen Slovakia a Lucia Marková z Nadace ESET.] Hodiny informatiky mohou být i zábavné„Do škol se postupně dostávají moderní technologie, to však nestačí. Musíme učitelům podat pomocnou ruku, kteří učí informatiku. Abychom z informatiky neudělali nudný předmět. Je důležité, abychom v nich podpořili kreativitu, tříbřili jejich logické myšlení. A právě tato publikace by měla k tomu pomoci, aby hodiny informatiky byly zábavné. Měla by přinést zejména to, že si žáci ani neuvědomí, že jsou na hodině a něco se učí, protože to bude zábavnou formou. Podle mě se takto naučí věci, které by se při standardním výuce nenaučily,“ odpověděl Peter Pellegrini na otázku, v čem vidí smysl knihy Scratch Starter.  \"Jsem hrdým kmotrem této publikace a pevně věřím, že pedagogové těch 2 500 škol, které publikaci obdrželi, si ji osvojí a začnou ji používat intenzivně během vyučování informatiky,\" řekl po slavnostním otevření místopředseda vlády SR. [Podepisování knihy Scratch Starter] Z našeho Luboše spisovatelKniha se jen tak sama nenapsala, má svého autora. A co říká on? Náš Ľuboš ? Ten, který strávil nekonečné hodiny nad tím, když vymýšlel texty a obsah?  „Prostředí Scratch je vhodný prostředek k seberealizaci mladých lidí - při programování se nejen učíme logicky uvažovat, ale rozvíjíme i svou kreativitu,” říká Ľuboš Jaroš, kterého známe zejména jako lektora dětských kroužků v Learn2Code (nejnovější v roli spisovatele), kterého také děcka, která se s námi učí programovat na těchto kroužcích.  „Digitální technologie jsou již součástí běžného života. Jsme přesvědčeni, že víme ovladač počítač, pokud si umíme spustit hru, přečíst článek na internetu nebo napsat práci do školy. To však neznamená, že opravdu umíme pracovat s technologiemi a jsme digitálně gramotní. Technologie nám nabízí mnohem více možností, a to vytvářet vlastní animace, simulace nebo hry. Vytvořit si svůj vlastní virtuální svět. K tomu zde máme výborný nástroj, prostředí Scratch. Umožňuje dětem se realizovat, experimentovat, rozvíjet jejich logické a algoritmické myšlení. Knihou Scratch Starter chceme dětem otevřít bránu k tomuto poznání. Učitelům ukázat, jak je to úžasný přínos pro žáky,“ řekl autor knihy Ľuboš Jaroš. [Po křtu jsme měli připraveno i malé překvapení v podobě laserové show. O pořádný zážitek se postaralo ZCV Aurelium.] Pomohli i partneři Vydání knihy dále podpořily i Nadace Volkswagen Slovakia a Nadace ESET. Bez nich by byl tento projekt těžko dosažitelný. Proč se Nadace ESET zapojila do projektu a stala se hlavním partnerem myšlenky podpory výuky programování na základních školách a zrodu knihy Scratch Starter odpovídá Lucia Marková, členka správní rady Nadace ESET: „Nadace ESET, stejně jako společnost ESET, si uvědomuje důležitost informačních technologií v dnešní době. Všechno kolem nás začíná být spjato s automatizací, závislé na softwaru. Mít základní porozumění a chápat, o čem je software, jak funguje, bude pro dnešní děti a jejich budoucnost klíčové, protože když dnes automatizované systémy stále více nahrazují lidskou práci, ještě více budou v budoucnosti. Získat tento typ vzdělání v co nejmladším věku je spjato s analytickým myšlením, což bude nepochybně jen výhodou.“  Dalším partnerem projektu, který podporuje různé inovativní formy vzdělávání, je i Nadace Volkswagen Slovakia .  “Nadace Volkswagen Slovakia dlouhodobě podporuje vzdělávací inovativní projekty. Od svého založení je jednou z oblastí její podpory i podpora vzdělávání v technice. Právě v projektu Scratch Starter vidíme synergii více našich cílů – plošná podpora základních škol, podpora jednotlivých učitelů se společným cílem nadchnout děti pro studium technických směrů. Věříme, že se knížka dostane do rukou zaníceným učitelům, kteří ji využijí v rámci vyučování či odpoledních aktivit s dětmi,” říká Alexandra Pappová, projektová manažerka Nadace Volkswagen Slovakia. Plány do budoucnostiV oblasti vzdělávání naší nejmladší generace plánuje Learn2Code i nadále pokračovat. Určitě přibudou další knihy programování pro děti a stejně tak i online materiály pro žáky a učitele. Ty budou postupně zveřejňovány a dostupné na stránce Skillmea , což je platforma, která nabízí osnovy zaměřené na výuku základních principů programování, tvorby algoritmů a herního designu.