Heading

Od poloviny června máme přístup k první alpha verzi Bootstrap 5. Kromě nové verze loga v sexy závorkách {B} se dočkáme i obrovského množství vylepšení na všech frontách. Už samotná dokumentace je ukázkou vylepšeného vzhledu a funkcionalit. Pokud se neumíš dočkat a chceš nový Bootstrap vyzkoušet ASAP, začni tady. Je to stále Alpha verze, nedoporučuji ji proto nasadit do žádného projektu. Než dostaneme první betaverzi, může projít změnami, které Ti vyrobí více práce než pomoci. Toto je "sestřih" nejvýraznějších změn, které jsme popsali přesně pro Tebe. Na míru. [Image] JavaScriptUž žádná podpora pro jQuery, i když..Pro některé killer feature, pro jiné nic podstatného. Nový Bootstrap 5 nebude již obsahovat jQuery jako jednu ze svých závislostí (i přesto, že jQuery „asi“ stále žije a v dubnu letošního roku jsme dostali novou verzi jQuery – 3.5). Víme to už dávno, už jsme se na to jen těšili. Ještě nemáme oficiální konečná čísla, ale očekáváme, že Bootstrap díky této zásadní změně ztratí jak na kilobajtech, tak na milisekundách. Pokud si rozumíme 😉 Pokud však stále jQuery ve svém projektu potřebuješ, Bootstrap o tom bude vědět a všechny komponenty přidá k modulům jQuery. V zásadě to znamená, že stále bude možné inicializovat například Tooltip komponent takovým (starým) způsobem (v případě, že Bootstrap detekuje přítomnost jQuery): $('[data-toggle="tooltip"]').tooltip(); Button pluginZměnami projde i state-management tlačítek. Ty využíváme například i jako indikátory ZAP/VYP při různých funkcionalitách našich aplikací. Ve starších verzích Bootstrap stav tlačítka řešil JavaScript. Bootstrap 5 se snaží state-management řešit v co nejvyšší míře dostupnými funkcionalitami a elementy HTML a CSS. Výsledkem tak je manažování stavu tlačítka pomocí checkbox a radio elementů. Naše ZAP/VYP tlačítka tak budou o něco spolehlivější mezi různými platformami. CSSCSS proměnnéS koncem podpory pro Internet Explorer přicházejí i nové možnosti. Jednou z nich jsou i CSS proměnné. Ty jsme spatřili již v předchozí verzi (root variables), avšak ne v takovém rozsahu jako ve verzi 5 – kde se css proměnné dostaly už i do jednotlivých komponent. Například do tabulek: .table { --bs-table-bg: #{$table-bg}; --bs-table-accent-bg: transparent; --bs-table-striped-color: #{$table-striped-color}; --bs-table-striped-bg: #{$table-striped-bg}; --bs-table-active-color: #{$table-active-color}; --bs-table-active-bg: #{$table-active-bg}; --bs-table-hover-color: #{$table-hover-color}; --bs-table-hover-bg: #{$table-hover-bg}; // Styles here... } Výhodou CSS proměnných je jejich používání bez nutnosti zkompilování SASS kódu do CSS. Takto bude možné hodnoty některých proměnných měnit v přímo Inspectoru prohlížeče, což urychlí práci například při prototypování. V Bootstrap 5 stále zůstane možnost definice proměnných v SASS (_variables.scss) souborech, tak, jak jsme to dělali dosud. Osobně bych neočekával kompletní přechod ze SASS proměnných do CSS proměnných. SASS má stále svou nenahraditelnou roli při vytváření proměnných pomocí mapování, proto očekávám, že budeme mít k dispozici kombinaci SASS proměnných s CSS proměnnými iv budoucnosti. Vylepšený gridZískáme nový grid-tier pro obrazovky o šířce větší než 1400px - .col-xxl-. Rovněž mezery mezi jednotlivými sloupci gridu budou nově "ohebnější". Získáme novou css utilitu g pro naše .row. S gutter hodnotami takto bude možné pracovat podobně jako s margin a padding hodnotami, na co jsme si již zvykli: .g-2 .gx-2 .gy-2 .g-lg-2 .g-0 FormulářeOd verze 4 jsme mohli ve svých aplikacích používat checkbox, radio a file elementy dvěma způsoby: 1. Buď jsme použili původní, systémový vzhled (poskytnutý browserem), 2. nebo jsme použili nový vzhled (custom-checkbox, custom-radio). Verze 5 bude obsahovat už jen nový vzhled těchto prvků. Formuláře tak budou vypadat rovněž v každém prohlížeči a operačním systému a přizpůsobení vzhledu těchto komponentů bude stejně jednodušší. Rovněž bude odstraněn i potřebný .form-group wrapper. Nové formuláře již budou obsahovat jen jednotlivé form elementy, bez tohoto DIV elementu. Hurá! Méně kódu! 🙂 <form> <div class="mb-3"> <label for="exampleInputPassword1" class="form-label">Password</label> <input type="password" class="form-control" id="exampleInputPassword1"> </div> ... </form> Wrapper bude potřebný pouze pro custom elementy (.form-select, .form-check, .form-file) a také .form-group. Utilities APIUtility jsou velmi užitečné CSS třídy, kterými obvykle měníme parametry rámování, barev, způsobů zobrazení, stínování a různých velikostí (width, height, padding, margin,...). V praxi se občas stává, že se nevejdeme do předdefinovaných utilit, které jsou součástí Bootstrap-u. Proto jsme někdy vytvářeli vlastní třídy. Například pokud nastavujeme šířku nějakého elementu, máme k dispozici takové css třídy: .w-25 /* 25% */ .w-50 /* 50% */ .w-75 /* 75% */ .w-100 /* 100% */ .w-auto /* auto */ Pokud jsme potřebovali 33% width, 90% width, nebo jiné hodnoty, vytvořili jsme vlastní CSS třídy, udělali override na $sizes mapu v nějakém vlastním souboru, nebo jsme nebodaj editovali přímo $sizes mapu v souboru proměnných _variables.scss. Ve verzi Bootstrap 5 máme k dispozici čistší a užitečnější SASS nástroj, jak modifikovat stávající, nebo přidat nové utility do našeho projektu, tématu nebo pluginu pro Bootstrap - utilities API: $utilities: map-merge( ( "width": ( property: width, class: w, values: ( 33: 33%, 90: 90% ) ), "input-padding": ( property: padding, class: ip, values: ( 0: 0, 1: .3rem, 2: .5rem, 3: .7rem, 4: .9rem, 5: 1rem, ) ) ), $utilities); Výsledkem takového kódu budou nové css třídy utilit: .w-33 /* nastaví width na 33% */ .w-99 /* nastaví width na 90% */ .ip-1 /* nastaví padding na .3rem */ .ip-2 /* nastaví padding na .5rem */ .ip-3 /* nastaví padding na .7rem */ .ip-4 /* nastaví padding na .9rem */ .ip-5 /* nastaví padding na 1rem */ Ostatní vylepšeníIkonyS alpha verzí Bootstrap 5 přichází také pátá alpha verze Bootstrap Icons. Je to sada více než 1000 ikon, které jsou nadesignovány tak, aby parádně ladily s Bootstrapem. Nifty funkcionalita je také SVG sprite, která nám umožňuje vytvořit vlastní mapu SVG ikon a efektně ji používat v projektu, aniž bychom kód špinili samotným SVG zdrojovým kódem. <svg class="bi" width="32" height="32" fill="currentColor"> <use xlink:href="bootstrap-icons.svg#heart-fill"/> </svg> Osobně jsem velkým fanouškem Fontawesome ikon, které obsahují kromě enormně většího množství ikon a jejich variant i velmi užitečné způsoby integrace do projektů. Fontawesome nejsou však dostupné zdarma, proto možná v dalším projektu i my v learn2code zvážíme integraci s Bootstrap ikonami. DokumentaceUž na první pohled je vidět, že dokumentace prošla změnami. Ty však nejsou jen vizuální, ale vylepšen je i samotný obsah. Orientace mezi sekcemi je díky novému postrannímu jménu rychlejší. Jednotlivé sekce obsahují také jakési "overview", které postupně přibývají do každé hlavní sekce dokumentace. I tyto změny urychlují navigaci v dokumentaci a hledání požadované informace je takto rychlejší. BarvyPřibyly také nové barevné odstíny a vylepšen bude také jejich kontrastní poměr. ZávěrTento text není a ani nechtěl být kompletním diffem verze 4 s novou verzí 5. Mnohem více novinek najdeš ve stále rostoucí dokumentaci k Bootstrap 5. Pokud jsem na něco důležitého zapomněl, klidně se ozvi v komentáři.

Společnost Amazon začala ve spolupráci se sdružením Learn2Code v dubnu, během pandemie a povinné karantény, bezplatné online webináře STEM Kindloteka pro děti. Tato iniciativa probíhala současně v Česku i na Slovensku. Amazon chtěl touto iniciativou pomoci dětem, jejich rodičům a učitelům v náročném období, během kterého byly školy zavřené. Od konce dubna až do konce června sdružení Learn2Code s podporou společnosti Amazon připravilo 39 bezplatných webinářů, kterých se v obou zemích zúčastnilo 4 000 dětí v přímém přenosu. Dodatečně měli webináře na kanálu YouTube téměř 6 500 vidění. Odezva od rodičů i dětí byla velmi pozitivní. „Syn je nadšený, Scratch-u se věnuje každý den a vaše webináře jsou super. Nestíhá je sice dívat živě ale druhý den je dívá na youtube a moc ho to baví!“ Říká paní Lenka, máma 9 letého účastníka. Vyjádření syna bylo velmi stručné ale výstižné: "Je to zábava a chci se přihlásit i na další kurz." Webináře probíhaly dvakrát týdně až do konce června. Během webinářů se děti učily programovat v programovacím jazyce Scratch i velké hry. Flappy Bird, Pacman, Super Mario a další. Děti se na nich učily vše od začátku až po složitější příkazy. Po každém webináři obdrželi účastníci jeho videozáznam, zdrojové kódy, obrázky i řešení. Naše webináře sledovali i učitelé, pro které se staly pomůckou. „Já jsem byla velmi spokojená s webináři, hodně jsem se naučila a účastí na nich jsem získala nové dovednosti a cenné metodické materiály,“ hodnotí webináře Mária Vitikáčová, učitelka ze ZŠ Bukovecká v Košicích. „Super je archiv a videonahrávky, ke kterým se můžeme kdykoli vrátit,“ dodává. Účastníci měli možnost připojit se přes nástroj Zoom, v případě, že se chtěli aktivně zapojovat, nebo přes YouTube, pokud chtěli webinář jen online sledovat. Všechny webináře si mohou i nadále prohlédnout na YouTube kanálu Learn2Code. „Spolu bylo zrealizováno téměř 40 webinářů, které si děti hned oblíbily. Aktivně se do našich online setkání zapojovali. Kladli spoustu zvědavých otázek,“ řekl Marián Kristeľ marketing & operations z Learn2Code. „Každé lekce se zúčastnilo průměrně přes 100 dětí.” Spolupráce mezi Learn2Code a společností Amazon zahrnovala také poskytnutí všech online kurzů pro děti od Learn2Code od poloviny dubna do konce června bezplatně. I tato aktivita zaznamenala velký úspěch. Na tyto kurzy se od spuštění spolupráce přihlásilo více než 2000 uživatelů. Jelikož spolupráce mezi Learn2Code a Amazonem zaznamenala úspěch, připravili společně i další formát, tentokrát pro rodiče a učitele. V speciálním videu s Lucií Šickovou, spoluzakladatelkou světově úspěšné slovenské firmy Pixel Federation, která tvoří počítačové hry vysvětlili, jaký význam může mít programování ve výchově a rozvoji dětí. Lucie Šicková je zároveň mámou tří malých dětí. Zabývali se tedy i tématy, jakou školu a proč navštěvují její děti, zda a kolik se s dětmi učí a jak se to změnilo během domácí karantény, zda ověřené tipy, co ve výchově funguje. „Jelikož koronakrize odhalila různé nečekané otázky ohledně vzdělávání a výchovy dětí, rozhodli jsme se podpořit i takový formát pro rodiče a učitele. Věříme, že to bude pro rodiče užitečné,“ řekla Miroslava Jozová, PR manažerka Amazon pro ČR a Slovensko.

Rozhodl ses, že se staneš Java programátorem. Dobrá volba. V následujících řádcích si přečti, kde začít, co budeš potřebovat a jak dosáhnout své vysněné mety. V tomto článku se nebudeme věnovat definici programování ani tomu, který programovací jazyk si zvolit. Budeme předpokládat, že ses z jistých důvodů rozhodl právě pro Javu. Těmi důvody může být například: • popularita Javy v programátorském světě • poptávka po Java programátorech na trhu práce • chceš naprogramovat Javovskou webovou nebo desktopovou aplikaci slyšel jsi, že Java je vhodná pro začátečníky v programování Popularita jazyka JavaPodle indexu PYPL je Java druhým nejpopulárnějším jazykem na světě. Žebříček PYPL je sestavován podle toho, jak často jsou tutoriály daného programovacího jazyka vyhledávány na Googlu. I podle jiného indexu, TIOBE je Java druhá v žebříčku popularity, takže vybral sis správně.[Image] Poptávka po Java programátorechPoptávku po Java programátorech zjistíš z pracovních portálů, například. na Profesia.cz, robime.it nebo dalších. V době psaní tohoto článku bylo na Profesi více než 120 nabídek při zadání pozice "Java programátor" (z celkových 480 programátorských pozic). Když si tedy vybíráš programovací jazyk, je důležité, aby i firmy v něm dělaly své projekty, abys měl z dlouhodobého hlediska dostatek příležitostí. Java tuto podmínku bez problémů splňuje. Co chceš programovat?V Javě lze programovat desktopové i serverové aplikace, vytvářet dynamické webové stránky, lze je používat pro přístup k datům, umožňuje realizovat složité distribuované výpočty a mnoho dalšího. Jevu využiješ i při programování Android aplikací, takže její využití je téměř neomezené. Jazyk vhodný pro začátečníky?Java je tady s námi už pěkně dlouho, takže existuje mnoho zdrojů ke studiu, ať už ve formě online kurzů, knih nebo jiných možností. Java programátorů je také dostatek, takže pravděpodobně nebudeš mít problém sehnat někoho na mentoring, rozhodnete-li se jít touto cestou. Java odvozuje svou syntaxi z jazyka C a mnoho dalších jazyků také odvozuje svou syntaxi z jazyka C. Takže když se naučíš Javu, ovládnout jazyky jako C#, C++ nebo JavaScript bude jednodušší. Java je objektově orientovaný jazyk, tyto základní koncepty tedy umíš přenést i do jiných jazyků. V Javě existuje spousta různých knihoven - grafika, sockety, a mnoho dalšího. Naučit se Javu je relativně jednoduché, umíš ji využívat ve světě desktopových nebo webových Java aplikací, ale také ve světě mobilních Android aplikací. Jevovský kód jednou zkompiluješ a běží všude (díky JVM!). Java má i své nevýhody, jako například. to, že píšeš velmi mnoho kódu. Příklad, když chceš něco vypsat, v Javě to zapíšeš: System.out.println(“Hello”); V Pythonu by stačilo napsat jen print(“Hello”). PeniazeKolik vydělávají Java programátoři? Podle portálu platy.sk je to v rozmezí 1350 až 2765 Eur. Záleží na tvých znalostí, let praxe, projektů za sebou, regionu a dalších proměnných. Studijní Java plánJava základyNejprve se nauč úplné základy jazyka Java. Potřebuješ vědět, co je to třída, co je to metoda, co je proměnná, jak se píší příkazy, co je terminál, výpis, podmínka, cyklus, jak pracuje Java s pamětí a jiné základní znalosti. S těmito základy umíš psát jednoduché příkazy a trénovat. Doporučujeme ti vyzkoušet náš online kurz Java pro začátečníky, který máš k dispozici zdarma. Java pokročilýPo zvládnutí základů přistoupíš k pokročilým částem jazyka jako jsou výjimky, OOP (objektově orientované programování), práce s Java třídami, rozhraní, rekurze, funkcionální programování pomocí Lambda výrazů, stream API, anotace, reflexe, kolekce, generické programování a podobně. Je toho dost, pro úspěšné zvládnutí zákoutí Javy si namixuj tento koktejl našich kurzů: 1. Java a OOP pro začátečníky 2. Java pro pokročilé SQLVelké množství aplikací pracuje se databázemi. Abys i ty v aplikacích uměl správně používat databázi, musíš se naučit základy jazyka SQL. Pomocí SQL příkazů umíme z databáze číst data, zapisovat data, měnit data, nebo je mazat. Když budeš studovat jak pracovat v aplikacích s databázemi, setkáš se s pojmem CRUD. To není nic jiného než create, read, update a delete. Tedy základní operace. Yablko udělal online kurz na SQL databázy MySQL a SQLite, jsou v něm vysvětlovány i základy samotného SQL-ka, tak si to nastuduj. GitPři práci na projektech musíš mít přehled o změnách ve tvém nebo kolegovém kódu. V průběhu času budeš mít určitě spoustu verzí svého programu. Jako programátor budeš pracovat v týmu. Každý bude pracovat na své části programu a poté si tyto své verze sloučíte dohromady. Nejen pro tyto úkoly budeš používat Git. Git je nejrozšířenější verzionovací nástroj a určitě stojí za to naučit se jej používat. Každý programátor musí umět pracovat s Gitem, nauč se to i ty pomocí tohto online kurzu. Java junior programátorNa závěr tvého vzdělávání v Javě nesmíš vynechat témata jako Maven, Servlety a ORM - JPA (Hibernate). Když se ti do hlavy dostanou i tyto pojmy, je z tebe junior programátor. Online kurz pro aspirující Java junior programátory najdeš zde. Bonus: Spring framework + Spring BootAby se ti se vším pracovalo snadněji a chceš přeskočit pár kroků v přípravě aplikace, chceš mít po ruce spoustu pomocných technologií, tak určitě sáhneš po Spring frameworku. Spring je nejpoužívanější javovský vývojářský framework současnosti. Pokud si otevřeš pracovní nabídky zaměřené na Javu, tak tam téměř určitě najdeš požadavek, abys ovládal Spring. Spring usnadňuje enterprise java vývoj, což jej činí první volbou u projektů libovolné velikosti. Vývoj Springu začal, když bylo velmi komplikované začít vyvíjet enterprise aplikace v enterprise edici jevy. Tvůrci Springu toto využili a vytvořili nástroj, který je vysoce používaný a usnadňuje spoustu věcí. Tento blog měl za cíl představit ti jazyk Java a ukázat, co všechno potřebuješ jako příští Java programátor vědět. Kromě Javy je to SQL, Git a ideální také Spring framework. Stát se Java programátorem se ti může jevit jako nedosažitelná meta, opak je ale pravdou. Java od začátku navrhovaná tak, aby tvá křivka učení byla pokud možno co nejstrmější.

V předchozím blogujsme se zabývali prvočísly. Ukázali jsme si ukázku programu, který rozeznal, zda zadané číslo je prvočíslem nebo ne. Dnes bych vám chtěl na konkrétním příkladu ukázat, jak řeší podtitulek tohoto blogu a tedy zjistit prvočísla na definovaném intervalu přirozených čísel, přičemž horní hranici intervalu bude zadávat uživatel. Spodní hranicí intervalu bude 0, která samozřejmě není prvočíslem a to z toho důvodu, že prvočíslo je dělitelné číslem 1 a sebou samým. Z toho vyplývá, že 0, i když je dělitelná číslem 1, není dělitelná 0, protože výraz 0/0 není definován. Přestože by si někdo myslel, že výsledek by mohl být roven číslu 1, není tomu tak. Nula prostě nemůže dělit žádný výraz. Pojďme teď trochu dál. Už v minulém blogu jsem vyvodil závěr, že ani 1 není prvočíslo a to proto, že je dělitelné 1 a sebou samým, což je opět číslo 1. A 1 a 1, nejsou dva různé faktory. Podmínka, která vylučuje, že 0 a 1 nejsou prvočísla, je samozřejmě v mém programu ošetřena. Co ale ostatní čísla, která se nacházejí na intervalu, jehož horní hranici zadal uživatel. Na tuto otázku nám přímo dá odpověď jednoduchý algoritmus, který nese název Eratostenovo síto. Eratostenes z Kyrény byl mimo jiné řeckým matematikem, který působil v dávné Alexandrii přibližně 280 let. před Kristem. Kromě toho, že vypočítal obvod země, definoval také algoritmus, který jsem pro vás implementoval ve vyšším programovacím jazyce C++. Předtím, než si detailně rozebereme program napsaný v jazyce C++, si algoritmus ukážeme na následujících přirozených číslech: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19. Máme tedy posloupnost, která je na začátku definována číslem 0 včetně a na konci číslem 20, které se nachází již mimo intervalu posloupnosti. A to je právě ta horní hranice, která byla výše zmíněna. Umístíme tuto posloupnost do jednořádkové tabulky, která v mém programu bude reprezentována vektorem celých čísel (vektor typu int). Jako poznámku chci dodat, že budeme tedy používat třídu knihovny STL, kterou je vektor. Vektor je entita, z níž se lépe manipuluje než s polem. Právě proto je tento článek určen těm čtenářům, kterým je alespoň poněkud známá problematika vektorů. Těm, kteří nejsou obeznámeni s problematikou vektorů, doporučuji nejprve prostudovat typ size_t, třídu vector a členskou metodu třídy vector push_back(). Potom se s elánem mohou tito čtenáři pustit do tohoto blogu. Ale zpět k našemu definovanému problému. Mějme tedy zmiňovanou posloupnost:[Image] V této tabulce vyznačme modrou barvou skutečnost, že 0 a 1 nejsou prvočísla:[Image]K indexům, na kterých se nacházejí čísla 0 a 1 se už tedy nebudeme vracet. Pojďme se podívat na číslo 2. O tomto čísle víme, že je nejmenší prvočíslo na tomto intervalu, což je prvotní podmínkou k tomu, abychom vyřešili podtitulek tohoto blogu. Ostatní prvky (čísla) posloupnosti budeme testovat Eratostenovým sítem – to znamená, že budeme nyní odstraňovat násobky čísla 2. Jelikož číslo 3 není násobkem čísla 2, projde Eratostenovým sítem. Zaznačme tedy do tabulky násobky čísla 2 červenou barvou.[Image]Vidíme, že v jednom kroku odstranil algoritmus (Eratostenovo síto) čísla 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16 a 18. Zároveň se již nebudeme žádným způsobem vracet k indexu čísla 2. S předchozí tabulky je také očividné, že číslo 3 je prvočíslem. Pojďme nyní odstranit z tabulky jeho násobky a zaznačme tuto skutečnost zelenou barvou.[Image] V dalším kroku nám algoritmus odstranil číslo 6, 9, 12, 15, 18, které prvočísly nejsou. Ano, zelenou barvou jsme označili i některá čísla, která byla v předchozím kroku odstraněna násobkem čísla 2. To však nemění nic na skutečnosti, že tento krok nám odstranil z posloupnosti další čísla, kterými jsou čísla: 9 a 15. Po provedení zmiňovaného kroku vidíme , že číslo 5 zůstalo vyznačeno žlutou barvou. Číslo 5 je tedy prvočíslo, protože prošlo Eratostenovým sítem. Když bychom v následujícím kroku odstranili násobky čísla 5. zjistíme, že již byla čísla 10 a 15 odstraněna násobkem jiného čísla. Kdy tedy algoritmus skončí? Bude to tehdy, dokud se skutečně nedostaneme k číslu 19. Číslo 19 už nemá za úkol odstraňovat žádný násobek, protože se za ním v naší tabulce nic nenachází. Dosažení jeho indexu určitou interační proměnnou je podmínkou pro skončení algoritmu, ačkoli se již ve stavu prvočísel nebo odstraněných čísel nic nemění. Vyberme nyní všechna čísla označená žlutou barvou z naší tabulky:[Image] Zůstanou nám čísla, která jsou zajisté prvočísly. A tak jsme se dostali k výsledku našeho algoritmu, kterými jsou čísla 2, 3, 5, 7, 11, 13, 17 a 19. Pro kontrolu si můžete porovnat tato čísla s prvočísly uvedenými v jiných zdrojích, ale určitě dostanete tentýž výsledek. Pojďme nyní do detailu rozebrat následující zdrojový kód napsaný v jazyce C++, který je implementací verbálního vysvětlení algoritmu uvedeného výše. Jazyk C++ nám nabízí další možnosti, jak zefektivnit výpočet. Jsou to například. skoky v programu, které můžeme provést pomocí klíčových slov break a continue. Ale k tomu později. Pojďme pěkně popořadě od prvního řádku. Na řádku 1 máme direktivou preprocesoru přidaný hlavičkový soubor iostream.h. To znamená, že do tohoto řádku se vloží obsah souboru iostream.h. Podobně máme na řádku 2 a 3 vloženy stejnou direktivou hlavičkové soubory vector.h a string.h. Na řádku 4 je deklarováno, že budeme v celém zdrojovém kódu, který tvoří jeden soubor používat jmenný prostor std a tudíž jej nemusíme explicitně ve funkci main volat, když budeme z něj potřebovat nějakou třídu nebo objekt. Příkladem mohou být objekt cin nebo cout. Na řádku 6 definujeme funkci main a následně na řádku 7 začíná její tělo. Na řádku 8 deklarujeme proměnnou integrálního typu a to konkrétně char s identifikátorem proměnné c_end. Tato proměnná reprezentuje jeden znak, který rozhodne o tom, zda se vnější smyčka po provedení vlastního algoritmu Eratostenova síta ukončí nebo ne. Právě proto je na řádku 89 vyzván uživatel, aby stiskl klávesu a nebo n. Pokud potlačí n, program pokračuje dalším cyklem while smyčky. Pokud potlačí jinou klávesu program skončí. Na řádku 9 je definována nová instance třídy string s identifikátorem sz, která je inicializována na prázdnou hodnotu. Za touto inicializací je na řádku 10 uvedena deklarace proměnné iSZ na typ int bez další inicializace. Na řádku 11 deklarujeme proměnnou typu bool, která bude v programu uchovávat informaci, zda uživatel na výzvu programu odpověděl zadáním validní hodnoty (tedy hodnoty integer), která se bude uchovávat v proměnné iSZ. Pokud uživatel zadá platnou vstupní informaci z okna konzolové aplikace, proměnná is_size_t se nastaví na true, v opačném případě (pokud tedy uživatel nezadá platnou hodnotu z rozsahu integer) proměnná is_size_t se nastaví na hodnotu false. Proměnná is_size_t je na řádku prvotně inicializována na hodnotu false. To reprezentuje stav, že proměnná iSZ nebyla ještě inicializována a to je ve skutečnosti pravda. Na řádku 13 je uvedeno klíčové slovo do. To znamená, že začíná tělo smyčky do while, ve které je jako podmínka uvedena komparace obsahu proměnné c_end se znakem n (viz. řádek 95). Když program přejde dál, dostane se na řádek 14, které otevírá tělo zmíněné smyčky do while, za kterou na řádku 15 začíná smyčka while, což znamená smyčka s podmínkou na začátku každého cyklu. Právě zde se program ptá (srovnává), zda je v proměnné uložena hodnota false. Pokud ano, program pokračuje kladnou větví a vyzve na řádku 17, aby uživatel zadal horní hranici Eratostenova síta. Tato hodnota nebude brána v úvahu při testování čísla na prvočíslo. Na řádku 18 se vstup zadaný uživatelem načte do proměnné (objektu) sz, která je novou instancí třídy string. Načtení proběhne pomocí metody getline(), která má dva parametry a to objekt cin a objekt sz. Na řádku 20 následuje blog kódu try a catch, které slouží k rozpoznání validity hodnoty zadané uživatelem do objektu sz. Ve větvi try se program pokouší konvertovat hodnotu v objektu sz na hodnotu celého čísla, které reprezentuje délku intervalu, na kterém hledáme Eratostenovým sítem všechna prvočísla. Pro tuto konverzi se použije funkce stoi, což ve zkratce znamená string to integer (v českém jazyce string na integer). Po konverzi se na řádku 24 ještě testuje, zda uživatel nezadal na vstupu číslo 0. Pokud ano program nastaví proměnnou is_size_t na hodnotu false a skočí pomocí příkazu continue na opětovně vyhodnocené podmínky dalšího cyklu smyčky while. Jelikož v proměnné is_size_t je opět false program pokračuje ve smyčce while, kdy na řádku 17 je uživatel znovu vyzván k zadání horní hranice intervalu Eratostenova síta. Takto může být program zacyklen, dokud uživatel nezadá platnou hodnotu na vstupu konzolové aplikace. Pojďme se podívat nyní na to, když uživatel nezadá hodnotu z rozsahu integrálního typu (např. neplatnou hodnotu „hsfu“). Již asi tušíte, že se nejedná o hodnotu integrálního typu, ale o nesmyslné znaky, které sice může uživatel zadat, protože tyto hodnoty lze přiřadit typu string, ale konverze této hodnoty na hodnotu typu integer se nezdaří. Právě proto je v našem programu umístěn na řádku 34 blok catch, kteří tuto výjimku zachytí. A co se vlastně stane dál? No totéž, co v případě zadání 0, to znamená, že se nastaví hodnota false do proměnné is_size_t a program skočí pomocí příkazu continue na začátek smyčky while, kde sa znovu v podmínce vyhodnotí, zda má pokračovat výzvou uživatele k zadání validní hodnoty horní hranice Eratostenova síta, a jelikož je negace hodnoty v proměnné is_size_t true, program i tak učiní. A takto bude program dokola vyzývat uživatele k zadání platné hodnoty. V případě, že uživatel zadá platnou hodnotu, program skočí do větve try, kde pak skočí do záporné větve příkazu if (klauzule else na řádku 29), kde se již hodnota is_size_t nastaví na true. Tím pádem program v tomto cyklu vyskočí ze smyčky while, protože již nesplňuje podmínku pro další provedení cyklu. Když uživatel zadal platnou horní hranici Eratostenova síta, může se tato informace použít k alokaci vektoru o délce iSZ (alokace vektoru s identifikátorem vNumberVektor), což je implementováno na řádku 41. Na řádku 42 je alokován vektor o délce 0 (vektor s identifikátorem) . Do tohoto vektoru budeme ukládat prvočísla, která projdou Eratostenovým sítem. Délku 0 má vektor proto, že je možné do něj přidávat prvočíslo po prvočísle, až když část algoritmu učiní rozhodnutí, zda číslo, které se vybírá z vektoru vNumberVektor je prvočíslem nebo ne. Na řádku 44 začíná for smyčka, která je ve svých jednotlivých cyklech řízena iterační proměnnou i, která se v každém cyklu inkrementuje, dokud nedosáhne hodnoty iSZ. Tato for smyčka ve svém těle naplňuje vektor vNumberVektor čísly od 0 po 19 (protože horní hranice, kterou jsme vymezili v ukázce je 20). Vlastní algoritmus Eratostenova síta začíná na řádku 49, kde je iterační proměnná na začátku cyklu inicializována na hodnotu 2. Proč je tomu tak? Protože na prvních dvou indexech vektoru (index 0 a 1) jsou uložena čísla 0 a 1 a ta nepatří do množiny prvočísel. Toto je základní idioma, kterou je třeba si uvědomit. Kdybychom totiž dělili nulou, program by vyhlásil chybu. Kdybychom dělili jedničkou, nedostali bychom nic jiného než původní číslo. Právě proto se testují pouze čísla od hodnoty 3. Proč od 3, když iterujeme od 2? Jedná se o prvotní podmínku, kterou jsem zmiňoval. Pokud tedy číslo na indexu 2 se bude rovnat 2, přidáme toto číslo do vektoru vPrimeVektor, protože o něm víme, že je nejmenší prvočíslo. Ostatní čísla už budeme testovat, to znamená, že pokud bude index větší nebo roven 3, program testuje konkrétní číslo tak, že dělí toto číslo čísly uloženými ve vektoru vPrimeVektor (což jsou prvočísla) se zbytkem. To znamená, že bere v úvahu zbytek po dělení čísla prvočíslem. Pokud je tento zbytek po dělení různý od nuly, našli jsme další prvočíslo a to uložíme za vnitřním cyklem řízeným iterační proměnnou j (k tomu nám poslouží proměnná typu bool, do které při nalezení prvočísla uložíme hodnotu true, která indikuje tento stav), do vektoru vPrimeVektor, který reprezentuje hledaná prvočísla. Uložíme jej na poslední index pomocí metody push_back, což nám zároveň zaručuje uspořádání hledaných prvočísel od nejmenšího po největší. Pokud by byl zbytek po dělení roven nule, testované číslo není prvočíslem a to znamená, že nastavíme proměnnou flag na false, skočíme pomocí klíčového slova break na konec for smyčky (iterační proměnná j). Do vektoru vPrimeVektor se v tomto případě nic neuloží, protože v proměnné flag je uložena hodnota false. vnější smyčka for se ukončí, když jsou otestována všechna čísla uložená ve vektoru vNumberVektor. Posledním testovaným číslem je tedy číslo 19. Po otestování všech čísel následuje zápis prvočísel do okna konzolové aplikace (viz. řádek 78 až 83), k čemuž využijeme objekt cout a smyčku for. K zápisu samozřejmě patří také přechod kurzoru na nový řádek na řádku 85. Potom se do okna konzolové aplikace zapíše výzva, kterou se program uživatele ptá, zda chce program ukončit nebo ne. Pokud uživatel stiskne klávesu n, program pokračuje a uživatel je vyzván k opětovnému zadání horní hranice Eratostenova síta s tím, že do proměnné is_size_t se opět uloží hodnota false. Pokud by uživatel potlačil jinou klávesu (což znamená ukončení programu), program skočí za vnější smyčku while na řádek 97, funkce main vrátí operačnímu systému 0 a celý program končí. Připomínám, že na řádku 98 je pravá programová závorka, která uzavírá tělo funkce main. Výpis programu main.cpp 1: #include <iostream> 2: #include <vector> 3: #include <string> 4: using namespace std; 5: 6: int main() 7: { 8: char c_end; 9: string sz = ""; 10: int iSZ; 11: bool is_size_t = false; 12: 13: do 14: { 15: while (!is_size_t) 16: { 17: cout << "Nacitaj hornu hranicu Eratostenovho sita: "; 18: getline(cin, sz); 19: 20: try 21: { 22: iSZ = stoi(sz); 23: 24: if (iSZ == 0) 25: { 26: is_size_t = false; 27: continue; 28: } 29: else 30: { 31: is_size_t = true; 32: } 33: } 34: catch (const std::exception&) 35: { 36: is_size_t = false; 37: continue; 38: } 39: } 40: 41: vector<int> vNumberVector(iSZ); 42: vector<int> vPrimeVector(0); 43: 44: for (int i = 0; i < (int)vNumberVector.size(); i++) 45: { 46: vNumberVector.at(i) = i; 47: } 48: 49: for (int i = 2; i < (int)vNumberVector.size(); i++) 50: { 51: if (i == 2) 52: { 53: vPrimeVector.push_back(vNumberVector.at(i)); 54: } 55: else 56: { 57: bool flag = false; 58: for (int j = 0; j < (int)vPrimeVector.size(); j++) 59: { 60: if (vNumberVector.at(i) % vPrimeVector.at(j) != 0) 61: { 62: flag = true; 63: } 64: else 65: { 66: flag = false; 67: break; 68: } 69: } 70: 71: if (flag) 72: { 73: vPrimeVector.push_back(vNumberVector.at(i)); 74: } 75: } 76: } 77: 78: cout << "Vypis prvocisel:" << endl; 79: cout << "----------------" << endl; 80: for (int i = 0; i < (int)vPrimeVector.size(); i++) 81: { 82: cout << vPrimeVector.at(i) << " "; 83: } 84: 85: cout << endl; 86: 87: cout << "Chces skoncit [a/n]: "; 88: 89: cin >> c_end; 90: cout << endl << endl; 91: 92: cin.ignore(); 93: is_size_t = false; 94: 95: } while (c_end == 'n'); 96: 97: return 0; 98: }Okno konzolové aplikace u horní hranice Eratostenova síta 20[Image]Na obrázku lze vidět, že výsledná prvočísla se ztotožňují s prvočísly, které jsme vypočítali analytickým způsobem (viz. poslední tabulka v textu). Doufám, že vás příklad a program s Eratostenovým sítem zaujal, stačí už jen, abyste si to implementovali na svém počítači. Tento blog napsal lektor C++ kurzů Marek ŠURKA. Pokud máš nějaké dotazy, napiš je do komentářů.

Andrej Bryndza je macher na 3D a modelování. Dělá s CAD softwary a 3D modelováním všemožného druhu. Už na střední škole jej fascinovaly počítače a to nejen na hraní her. Chodil na stavební průmyslovku a tak měl k výkresům a technice velmi blízko. Když se k němu dostala první verze AutoCADu, od té doby se nezastavil. Přečti si rozhovor s Andrejem ⤵ Na začátek nejprve začněme tvou prací. Co přesně děláš?Jelikož to nelze pojmenovat jedním slovem, vedu ti raději konkrétní příklad. Snáze si to představíš. Pokud chceš například rekonstruovat dům* (*nahraď čímkoli například altán, prodejna, bar, kancelář,...), a neumíš si představit, jak by to mohlo následně vypadat, tak já ti umím pomoci. Všechno zakreslím, zpracuji projekt, 3D model a vizualizaci, takže uvidíš všechny plánované změny ještě před tím, než bys vůbec začal něco bourat. Což je nesporná výhoda, protože změny návrhu se vždy dělají snadněji v předstihu na počítači, než když už máš rozbombarovaný dům a uprostřed zjistíš, že to není úplně tak, jak jsi chtěl. Takto ti ušetřím čas, nervy a peníze. Ale pokud to řekneme více obecně, tak zpracovávám projekty, výkresovou dokumentaci, tvořím 3D modely a bavím se se vším, co má něco společného s CAD, 3D a grafikou. Na jakých projektech jsi pracoval? Jaké jsou tvé pracovní aktivity?Mám zkušenosti s prací na projektech všech velikostí. Od modelování malého nábytku, přes altány, rodinné domy, restaurace, administrativní budovy až po velké technologické celky a budovy v průmyslu. Drtivou většinu mého pracovního času však trávím nad kreslením výkresů převážně stavebního a architektonického zaměření. Většina z toho se zpracuje také jako 3D model a následně i vizualizace. Moje služby využívají nejrůznější firmy, architekti, designéři, ale také v podstatě kdokoliv, kdo chce něco zpracovat, nakreslit nebo vymodelovat na počítači. Když zrovna nekreslím, tak se věnuji výuce AutoCADu, SketchUPu a konzultacím zaměřeným na problematiku CAD a kreslení.[Image] Jak ses dostal k 3D modelování?To je také těžko říct. Zřejmě neexistuje konkrétní moment, že kdy. Mě to vžy neskutečně fascinovalo. Někde už na střední škole jsem zjistil, že počítače lze využít i jinak než jen na hry. Chodil jsem na stavební průmyslovku, takže k výkresům a technice mám velmi blízko. Tehdy jsme kreslili všechno ručně. Ke mně se však dostala stará verze AutoCADu a tehdy to nějak začalo. Začaly první pokusy. Jako samouk jsem zkoušel, co AutoCAD dokáže. Protože internet jsem neměl, byl to systém pokus/omyl, mnoho pokusů a omylů. Začal jsem dělat školní projekty, první 3D modely a už se to nedalo zastavit. Tehdy mě to tak chytlo, že sice jsem nevěděl co a už vůbec ne jak to udělám, ale věděl jsem, že tohle je přesně to čím se chci jednou živit. A tak to nějak také vyšlo 😊    Proč ses rozhodl spolupracovat s Learn2Code?Learn2Code mi dává příležitost odprezentovat to, co vím. Dává mi možnost ukázat, že není tak složité kreslit a modelovat ve 3D, jak se možná na první pohled zdá a že se to dokáže naučit každý, kdo má zájem. Na druhé straně mi tato spolupráce dala hodně iz opačné strany. Přestože se věnuji kurzům a vzdělávání již delší dobu, musel jsem se naučit mnoho věcí i já sám. A stále se je učit musím protože prezentovat něco formou videa na živě jsou dvě diametrálně rozdílné věci. Možnost spolupráce s Learn2Code nelituji a šel bych do toho znovu. Co všechno se člověk naučí ve tvých online kurzech SketchUp a AutoCAD?Tyto dva kurzy jsou sice odděleny a na první pohled se může zdát, že namají nic společného, opak je však pravdou. V AutoCADu se člověk naučí kreslit přesně a připravit si výkresy pro stavbu, výrobu nebo jako podklad pro jiné programy. Jedná se o celosvětově nejrozšířenější program na kreslení výkresů a považuje se za jakýsi standard, základ, který by měl ovládat každý, kdo má zájem v budoucnosti projektovat a kreslit. Bez ohledu na to v jaké oblasti. Po zvládnutí pochopení principů a ovládání dokonce není problém přejít ani na jiný podobně zaměřený program, protože všechny vycházejí a porovnávají se přímo s AutoCADem. AutoCAD má řadu variant a různých nástaveb v závislosti na specializaci a jde skutečně o silný nástroj pro 2D a 3D projektování. SketchUP je na druhé straně mnohem jednodušší a nemá ani zdaleka tak široké možnosti práce jako AutoCAD. Jedná se však o velmi dobrý a skutečně povedený program pro modelování a tvorbu ve 3D. Je široce využíván napříč různými oblastmi a po kombinaci s dalším softwarem jako například V-Ray nebo Lumion, dokážete produkovat velmi pěkné vizualizace. Takže pokud to řekneme v jedné větě, tak člověk se naučí nakreslit výkresy například domu v AutoCADu, přenést je do SketchUPu a tam z nich zpracovat pěkný 3D model a následně i vizualizaci. Kromě toho získá základ pro práci v jiných programech.  [Image] Je v této oblasti třeba sledovat aktuální trendy a inovace? Jak jsi na tom ty?Tak asi jako ve všem, i tady se neustále něco mění, vylepšuje, pořád jsou novinky a je dobré pokud se v tom člověk trochu orientuje. Já se v oblasti kreslení a modelování pohybuji už trochu déle a vidím obrovský pokrok jak v softwaru, tak v postupech projektování a modelování. Určitě je třeba sledovat trendy a neustále zkoušet nové věci, nebát se mnohdy i improvizovat. Jelikož já se o tuto problematiku zajímám a baví mě, tak to ani neberu jako práci nebo jako povinnost. Rád sleduji trendy, zkouším nové postupy, nechám se inspirovat a samozřejmě i já se musím stále učit, abych držel krok.    Co tě nejvíc baví na tvé práci?Určitě se nedá mluvit o stereotypní práci. Nejvíce mě baví právě ta různorodost. Baví mě komunikace s klientem, ačkoli, co si budeme říkat není to vždy snadné 😊. Do každého projektu se snažím dát co nejvíce tak, aby zanechala dobrý dojem a aby se ke mně klienti vrátili, případně aby mě doporučili i dále. Jaké máš plány do budoucna?Plánuji pokračovat v tom co dělám a co nejlépe jak jen vím 😊. Někdy je obtížné naplánovat si věci dopředu a často je třeba improvizovat, není to jednoduché, ale stojí to za to, takže já se budu snažit posouvat vpřed. Krátký odkaz všem čtenářům na závěr 😊Zaměřte se na věci, které vás baví. Najděte si něco, v čem jste lepší než ostatní a rozvíjejte to. Každý má něco. A zkoušejte, neustále hledejte nové možnosti. Určitě se vyskytnou problémy, ale bez nich by to bylo velmi lehké, takže hlavně není třeba přestávat. Pokud vás zajímá 3D a kreslení, pořiďte si všechny dostupné programy, internet je plný návodů a lidí ochotných pomoci. Jeden program nestačí, dokonce ani dva, ani tři. Netřeba vědět všechno jako profík, dost pomohou i základy. Třeba vědět co nejvíce a následně to budete umět vše kombinovat A překvapivě zjistíte, že ty programy mají hodně společného. A mnohdy jsou to šílené kombinace a vymýšlení. Takže tomu dost pomůže když vás to bude také bavit. Takže jaký je odkaz? Jestli něco chceš, tak se do toho pusti. A nepřestávej se učit 😊 Andreji děkujeme za rozhovor a pokud ta něco zajímá, zeptej se otázky v komentářích. 👇👇

Letos nám frajeři z TC-39 (nevíš-li co TC-39 je, čti dále) naservírují novou verzi ECMAScript specifikace - novinky, které můžeme jako vývojáři používat při programování v JavaScriptu. BigInt, optional chaining, Promise.allSettled, String.matchAll, globalThis a další. O tom, jaké problémy řeší tyto nové funkcionality, si povíme v dalším blogu. Tento text je věnován specifikaci ECMAScript a mimo jiné se dočteš: • proč potřebujeme specifikaci na to, jak implementovat JavaScript Engine v prohlížeči • proč se specifikace nevolá JavaScript, ale ECMAScript a co je to vlastně ta ECMA • jak dlouho trvá, než se nápad nové funkcionality jazyka JavaScript stane jeho součástí ECMAScript?V roce 1995 vyhrál oscar Tom Hanks s filmem Forrest Gump, v rádiích fičel Gansta's Paradise od Coolia a web BBC vypadal takto:[Image] 80% uživatelů internetu surfovalo v prohlížeči Netscape Navigator a Microsoft teprve končil vývoj Internet Exploreru. Pokud ho vůbec někdy dokončili. Ne všichni byli spokojeni s tím, jak web tehdy fungoval: statický obsah, sdílení dokumentů a žádný pohyb. Softwarový inženýr z Netscape - Mark Andreessen - chtěl vytvořit jazyk, který by s lehkostí používali nejen vývojáři, ale také designéři a do webů přinesli špetku interaktivity. Buttony a tak. Brendan Eich (jméno je třeba si zapamatovat - je to frajer) je člověk, který tento programovací jazyk začal tvořit. Prvním pokusem byla implementace jazyka SCHEME do prohlížeče Netscape. Mimochodem - jevisté v SUN Microsystems přemýšleli nad způsobem, jak spouštět Java kód v prohlížeči, čímž také přinesli interaktivitu do webových stránek. Tato implementace však nebyla jednoduchá na používání, a proto zůstala volbou korporátních mastičů. Mocha (takto se jmenovala první verze dnešního JavaScriptu) byla vytvořena jako alternativa pro designéry a vývojáře. Mocha » LiveScript » JavaScript vs JScriptVytvoření první verze Mocha trvalo jen 10 dní. Později byl tento jazyk přejmenován na LiveScript a poté na finální JavaScript. Fun fact: slovo „Java“ se tam nedostalo náhodou – byl to však jen marketingový způsob, jak se svést na popularitě jazyka Java. Internet Explorer chtěl také držet krok s dobou, a proto začali iv MS pracovat na implementaci čehosi, což bylo velmi podobné JavaScriptu. Finální jazyk se jmenoval JScript. Implementace však byla natolik odlišná od JavaScriptu, že tyto implementace nebyly navzájem kompatibilní! Výsledkem byla skutečnost, že nebylo možné vytvořit jeden web, který by fungoval v obou prohlížečích. Tak vznikly tehdy slavné nálepky do footerů: „Best viewed in Internet Explorer“ a „Best viewed in Netscape Navigator“.[Image]Tvořit weby v té době nebyla žádná legrace, vývojáři volali po standardu, který sjednotí implementace JavaScriptu a JScriptu. Proto byl vytvořen standard ECMAScript, který zastřešila organizace ECMA International. Ta fungovala už dávno předtím a jejím úkolem bylo právě vytvářet standardy pro informační a komunikační systémy. Od listopadu 1996 existuje tedy standard ECMAScript, který popisuje, jak má být implementován JavaScript Engine. Fun fact: standard nemůže nést ikonický název JavaScript, neboť na toto slovo až do dnešního dne vlastní copyright firma Oracle. ECMA-262 a TC-39 - whaaat?ECMA International zastřešuje mnoho standardů, ten, který se týká implementace JavaScriptu obdržel číslo 262. ECMA-262 je tedy název standardu, který popisuje implementaci JavaScriptu. Není to žádné příjemné čtení, aha. Komise (rozuměj: živé bytosti, lidé), která rozhoduje o tom, jaké nové funkce bude nová verze JavaScriptu obsahovat, dostala zase název TC-39. Členem této komise není leckdo. Jsou to frajeři – vybraní lidé, kteří zastupují velké firmy působící na online trhu (Facebook, PayPal, Google, Amazon, Mozilla...)[Image] Nová funkcionalita v JS - schvalovací procesČlenové TC-39 organizují meetingy (většinou online) každé dva měsíce. Cílem těchto meetingů je dopodrobna rozkecat a zanalyzovat, které funkce bude obsahovat nová verze ECMAScript, nebo jaké opravy budou v této verzi provedeny. Zajímavé je, že tato komise funguje na principu shody – téměř všichni členové komise musí souhlasit s návrhem, aby se jím byť jen začali zabývat. Zcela zajímavé je například sledovat, jak se dostala do JavaScriptu podpora pro BigInt – brutálně velká čísla. Protože v JavaScriptu jsme dosud mohli používat jen strašně velká čísla. Stage 0Každý návrh začíná na takzvané nulté úrovni – Stage 0. Některý z členů TC-39 vytvoří dokument, který popisuje danou funkcionalitu a jaký problém řeší. Na meetingu členů TC-39 tento problém přednese a členové rozhodli, že např. BigInt je super věc a posunul ho do dalšího Stage-u. Stage 1Stage 1 je parádní úspěch a zároveň to znamená, že někdy v budoucnu bude pravděpodobně dána funkcionalita součástí JavaScriptu. Všem (nebo téměř všem) členům TC-39 se tento nápad líbí a souhlasí s ním. Může to však trvat roky. BigInt funkcionalita musí být ještě podrobněji popsána, musí obsahovat příklady, jak se bude používat a analýzu, zda to nepřinese i nějaké problémy. Stage 2Takzvaný Draft. V této fázi je víceméně jisté, že funkcionalita bude součástí JavaScriptu a proto musí být ještě podrobněji popsána. Toto je také stage, kdy se přemýšlí nad vhodnou syntaxí a různými detaily používání nové funkcionality. V případě BigInt funkcionality např. členové rozhodli, že bude vhodné, pokud BigInt číslo bude obsahovat na konci znak n - aby prohlížeč (engine) věděl, že pracuje s brutálně velkým číslem, a ne jen strašně velkým číslem. const bigIntCislo = 12345n; const obycajneCislo = 12345; Stage 3Funkcionalita je téměř hotová a potřebuje feedback od vývojářů a vnějšího světa. Všichni testují BigInt ve svých programech. Tvůrci internetových prohlížečů se předbíhají, kdo z nich bude podporovat BigInt jako první – protože implementovat BigInt už má smysl. Stage 4Vše je otestováno a BigInt je součástí specifikace ECMAScript. Hotovo. ZáverCelý proces např. v případě BigInt trval 2 roky. Umím si představit, že schvalování některých ještě komplexnějších funkcionalit může trvat ještě déle. Frajerům z TC-39 ale můžeme děkovat za to, že do JavaScriptu se dostávají opravdu jen věci, které dávají smysl.

Dokud jsou školy zavřené, prožívají nelehký čas rodiče, učitelé i děti. Ale díky jednoduchým nástrojům se domácí vzdělávání může stát zajímavým a kreativním zážitkem. Tuto myšlenku si osvojili také ve společnosti Amazon a rozhodli se nabízet bezplatné online webináře pro děti. Amazon navázal partnerství se sdružením Learn2Code, které pro širokou veřejnost poskytuje kurzy tvorby webstránek, programování webových a mobilních aplikací a další témata. Jejich cílem je zpřístupnit mladé generaci digitální vzdělávání, učí je rozumět marketingu, pracovat s grafikou a videem. V rámci partnerství společnost Amazon zastřešuje sérii webinářů Code Jungle Česko pod taktovkou zkušených odborníků z praxe z Learn2Code. Všechny webináře, které se budou konat dvakrát do týdne, vždy v pondělí a čtvrtek budou pro všechny účastníky díky spolupráci s Amazonem zcela zdarma až do konce června 2020. Webináře jsou určeny pro děti přibližně od 10 let. Během webinářů se seznámí s programováním v jazyce Scratch a vytvoří si několik atraktivních her. První se bude konat ve čtvrtek 23. 4. 2020, od 15:00. Každý z webinářů bude trvat 75 minut a lze je absolvovat i jednotlivě. Záznam všech webinářů bude dostupný na Learn2Code YouTube kanálu. „Prostřednictvím těchto bezplatných online webinářů, chceme oslovit děti, které zůstávají doma, a podělit se s nimi o znalosti a dovednosti budoucnosti kreativním a poutavým způsobem,“ řekla Blanka Fijołek, CEE PR & komunitní manažerka společnosti Amazon. Druhou částí této spolupráce je poskytnutí všech online kurzů pro děti od Learn2Code účastníkům od teď až do konce června 2020 bezplatně. Jedná se o 15 online kurzů, které sestávají z 30 vyučovacích hodin a účastníci dostávají i domácí úkoly k procvičení probírané látky. Kurzy slouží také jako podklad pro učitele informatiky. „Jsme velmi rádi, že díky spolupráci s Amazonem můžeme poskytnout všechny probíhající online kurzy pro děti až do konce června zdarma“, řekl Marián Kristel marketing & operations z Learn2Code a dodal: „žijeme v mimořádné situaci a takto chceme pomoci rodičům a také naučit zábavným způsobem děti něco nového a užitečného“. Kompletní seznam kurzů a přihlašování najdete zde. O webinářích Code Jungle Česko:Webináře budou probíhat 2x týdně online, přes nástroj na webináře ZOOM. Zaměřeny jsou na programování her v prostředí Scratch. Rozsah vyučovací jednotky je 60 minut plus 15 minut prostor vyhrazený pro otázky. Během webinářů se budou programovat velké hry. Flappy Bird, Pacman, Super Mario a další. Věk účastníků se doporučuje minimálně 10 let. Potřebný je vlastní laptop nebo počítač. Do konce června 2020 zorganizujeme téměř 20 webinářů. Jednotlivé webináře budou zveřejněny na YouTube a budou dostupné pro všechny zdarma. Kompletní seznam webinářů a veškeré informace naleznete zde. Jak se můžete zúčastnit webinářů?UPDATE: Webináře Code Jungle byly ukončeny.

Na začátku, kdy člověk vstupuje do Data Science je velmi důležité pochopit, co se skrývá za různými označeními. Lidé si umějí některé pojmy mýlit a proto bych v tomto článku rád velmi zrychleně prošel přes některé základní součásti. Data Science je procesZa tímto výrazem se skrývá celá posloupnost úkolů, které musí datascience inženýr provést. První fáze je silně propojena s byznysem. Používají se zde proto různé byznys výrazy (Business Intelligence). Jak efektivně umíme využít software k dosažení cílů firmy? Pracovat pro firmu jako data scientist vyžaduje pochopení potřeb byznysu. V této fázi je také velmi důležité odkomunikovat, jaké jsou možnosti Data Science a čeho lze reálně dosáhnout a co ne. Spousta manažerů totiž nerozumí technické stránce věci a ty jako datascience inženýr jsi tam na to, abys jim to vysvětlil lidskou řečí. Druhá fáze je příprava dat. Nějaká data může mít firma již nasbíraná, jiná je třeba koupit nebo najít nový způsob jak sesbírat to, co potřebuješ. Takže tady se budeš hrabat v databázích, vytahovat různá data, spojovat všechno dohromady do nějakého smysluplného celku. Také musíš umět vizualizovat tato data, abys viděl, co máš na ruce. Třeba si ověřit, že data mají tu kvalitu, jakou očekáváš. Často se totiž stává, že data jsou vadná, nekvalitní, v jiných jednotkách a podobně. Na to si musíš dávat velký pozor. Ve třetí fázi začneme pracovat na modelu. To, co jsme zjistili v předchozích krocích, musíme „přeložit“ do řeči machine learning. Jaký model použít (vzhledem k tomu, jaká máš data), jaké informace se z modelu umíme dozvědět a jak to souvisí s byznysem. Čtvrtá fáze by nám měla vyplivnout hotový model připravený k používání. Tady všechny ty naše úvahy a předpoklady musíme přetavit do kódu a natrénovat model na datech. Zní to jednotuše, ale není to úplně easy. Hlavně to záleží na tom, jak kvalitní data máš k dispozici. Pátá fáze se opět dotýká silně byznysu. V první řadě musíme umět zhodnotit, zda model skutečně řeší náš problém, který jsme chtěli vyřešit a zda je v tom dobrý. Zde zvykneme vytáhnout další data, která model ještě neviděl (testovací data) a otestovat úspěšnost modelu. Výstupem by měla být krásná prezentace se všelijakými grafy a vysvětlivkami, aby to ti "shora" pochopili a dali ti palec nahoru. Machine LearningMachine Learning je součástí Data Science a věnuje se algoritmům, programování a trénování modelu. Tento výraz si lidé zaměňují s umělou inteligencí. Abychom v tom měli jasno, umělá inteligence využívá techniky machine learning, aby napodobila lidskou inteligenci obecně. Umělá inteligence se zabývá také tím, jak lidé interagují s inteligentním agentem a aby se lidé cítili pohodlně, když interagují se strojem. Čili je tam toho zahrnuto mnohem více (např. i psychologie). Machine Learning je tady a nyní a dennodenně se používá. Jsou to pokročilé algoritmy a techniky, které zpracují nějaká data a vyplivují výsledek. Jsou úzce specializovány na jeden a jediný úkol. ML technik a algoritmů je mnoho a každý řeší určitý malinký podíl té umělé inteligence. SlovníkToto odvětví se jen tak hemží různými výrazy. Tyto stránky obsahují základní výrazy, na které určitě narazíš a je dobré vědět, co znamenají: • https://towardsdatascience.com/the-new-data-scientist-glossary-4a2c14bf550 • http://www.datascienceglossary.org/ • https://developers.google.com/machine-learning/glossary/ DatasetyExistuje několik stránek, které nabízejí svá data veřejně a zdarma. Jinak je většinou třeba za data tvrdě platit a kopec firem si na shromažďování dat vytvořily byznys. Googlene jistě pomůže najít mnohé stránky, které nabízejí svá data. Zde je seznam několika populárních stránek: • https://www.kaggle.com/datasets • https://data.world/ • https://archive.ics.uci.edu/ml/index.php • http://academictorrents.com/ • https://www.reddit.com/r/datasets/ • https://datasetsearch.research.google.com/ Pokud chceš vědět více o Data Science a Machine Learningu, přihlas se do mého online kurzu Python Data Science.Pokud máš připomínky nebo dotazy k článku, směle se ptej v komentářích.

Připravili jsme pro tebe seznam seriálů z oblasti IT, technologií a vědy. Komediální, kriminální i sci-fi. Pokud máš čas a jsi seriálový maniak, podívej se na náš výběr. IT CrowdZačínáme britskou klasikou se zábavnou dvojkou Royem a Mossem, kteří pracují v IT oddělení firmy Reynholm Industries. Jejich šéfkou se stane svá Jen, která toho o serverech a informačních technologiích neví téměř vůbec nic. Jen nemá zájem pracovat s Royem a Mossem v suterénu budovy, kde se IT oddělení nachází. Postupně však k sobě najdou cestu a vytvoří sehraný tým. Seriál má 5 sérií a na IMDB má hodnocení 8,5. Doporučujeme 👌 Silicon ValleyKomediální seriál z produkce HBO z prostředí mekky technologických firem si od svého začátku získal mnoho fanoušků. Hlavními postavami jsou programátor Richard, jeho spolubydlící Big Head, Gilfoyle a Dinesh. Žijí zdarma v domě milionáře Erlicha výměnou za podíl ve všech svých projektech. Richard vyvine unikátní algoritmus a musí se rozhodnout, zda přijme multimilionové nabídky k odkupu nebo založí vlastní firmu. Seriál nabízí satirický pohled na život ve startupech v Silicon Valley. Celkem bylo natočeno 6 sérií a seriál má na IMDB hodnocení 8,5. Mr. RobotKto má raději drama a thrillery, pro toho doporučujeme seriál Mr. Robot. V jedné bezpečnostní firmě pracuje mladý programátor Elliot (Rami Malek), který má na starosti kyberbezpečnost korporace E Corp. V noci se však z něj stává hacker a chce zničit ty, které přes den chrání. Podaří se mu to s pomocí tajemného Mr. Robota (Christian Slater), který Elliota naverbuje do své hackerské organizace F-Society? Seriál byl ověnčen několika oceněními, včetně Zlatého glóbu za nejlepší dramatický seriál nebo Cenou Emmy za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Seriál má 4 série a hodnocení na IMDB má známku 8,5.  WestworldDalší úspěšná produkce z dílny HBO. Seriál Westworld patří mezi nejsledovanější TV seriály současnosti. Inspirací byl stejnojmenný film a děj tohoto sci-fi dramatu je zasazen do futuristického zábavního parku, který obývají robotické bytosti. Seriál režíruje Jonathan Nolan a jeho manželka Lisa Joy, v hlavních rolích se představila herecká esa jako Anthony Hopkins, Ed Harris, Ewan Rachel Wood nebo Jeffrey Wright. Westworld je thriller z přetechnizované budoucnosti. Zatím jsou venku 3 série a hodnocení je z IMDB je 8,7. The Big Bang TheoryPopulární americký sítcem ze světa mladých vědátorů, fyziků Leonarda a Sheldona, kteří spolu žijí v jednom bytě. Leonard a Sheldon jsou 'geekové' žijící ve svém vlastním světě a reálný život jim moc neříká. Všechno se změní v okamžiku, kdy se do sousedního bytu nastěhuje blondýnka Penny. Dále jsou hlavními postavami seriálu letecký inženýr Howard žijící se svou matkou a astrofyzik Ráj, který má problém povídat si se ženami. 12 lepších i méně povedených sérií hodnotí na IMDB známkou 8,1. Halt and Catch FireTo nejlepší na konec? Vysoce hodnocený seriál o historii IT s názvem Halt and Catch Fire (slovenský překlad PC Rebelové) produkovala televize AMC. Tvůrci se snažili o realistické vykreslení technologií, IT, programování. Seriál tě přenese do 80. let minulého století do období, kdy vznikaly první přenosné počítače. První série byla o vývoji klonu IBM PC, ve druhé je to vytváření online multiplayerové hry a fóra pro online komunitu. Třetí série byla o rizikovém kapitálu v Silicon Valley. Čtvrtá série je o "začátcích" internetu a webových prohlížečích. Pro IT geeky je tento seriál povinná jízda a je mimořádně oblíbený především v technologické komunitě. Byly natočeny 4 série a hodnocení na IMDB veľmi solídních 8,4. Steve Wozniak, jeden ze zakladatelů Apple, ohodnotil tento seriál známkou 10/10 😮 Máš nějaké další tipy na seriály z IT, tech či geek prostředí? 

V tomto článku se podíváme, co je to konstruktor v Javě (constructor in java). K čemu se používá? Co je to? Třída slouží k popisu a výrobě objektů. Zkusme nyní popřemýšlet nad reálným objektem – například auto. Pokud chceme popsat auto do programu, tak k popisu auta použijeme třídu. Co má auto? Jaké vlastnosti? Má počet dveří, značku, RZ, objem kufru a dalších xy věcí. Ne všechny budeme používat. V našem projektu si vytvoříme novou třídu:[Image] Pojmenujeme ji Auto a napíšeme tam globální proměnné. public class Auto { int doorCount; String brand; String plateNumber; }Nyní si vytvoříme objekt typu Auto. K výrobě objektů budeme používat konstruktor. Konstruktor jako název naznačuje slouží ke zkonstruování nového objektu. Aniž bys ty sám napsal nějaký konstruktor, tak máš jeden dostupný automaticky. Tento se jmenuje – bezparametrický konstruktor – je to jakoby metoda, která na vstupu nemá parametry. Proto je možné vyrobit nový objekt pomocí new Auto(); public class Auto { int doorCount; String brand; String plateNumber; public static void main(String[] args) { Auto auto = new Auto(); } }V programu jsme použili new Auto() i když nic takového nemáme napsáno. Co můžeme udělat, je napsat si takový konstruktor sami. public class Auto { int doorCount; String brand; String plateNumber; public Auto() { } public static void main(String[] args) { Auto auto = new Auto(); } } Do nitra tohoto konstruktoru si nyní můžeme napsat libovolný kód. Konstruktory se nejčastěji využívají vedle výroby nového objektu ik nastavení dat. Například pokud chci vyrobit auto, které je značky Škoda, tak vyrobím nový – druhý konstruktor, jehož vstupní parametr bude právě počet dveří. Volat chceme Auto auto = new Auto(“Škoda”); public Auto(String brand) { }Co ale uděláme s touto proměnnou brand, kterou máme jako parametr? Pokud uvažujeme, tak chceme nastavit globální proměnnou brand pro tento nový objekt. Ale jak řeknu, že globální proměnná brand ať se rovná tomu, co je v parametru metody brand? Udělám to pomocí klíčového slova this. Slovo this se odkazuje na právě tento nový objekt, který konstruujeme. Tedy this se váže na nově vyrobený objekt ze třídy Auto. Po správnosti bych měl říci, že this odkazuje na instanci (instance) objektu. Pomocí konstruktoru vyrobíme novou instanci třídy Auto. Pokud vyrobím 5 objektů, tak jsem vyrobil 5 instancí třídy Auto. Takže this.brand ukazuje kam? Slovo this ukazuje na danou instanci objektu a přes tečku přistupuji k věcem dostupným v dané instanci auta. Co je tam k dispozici? Nyní jsou dostupné globální proměnné. Tak udělám: public Auto(String brand) { this.brand = brand; }public static void main(String[] args) { Auto auto = new Auto("Škoda"); }Po zavolání tohoto konstruktoru mám v proměnné auto odkaz na objekt Auto s nastevním brandem na Škoda. Takto si nyní můžu vytvářet nové instance typu Auto. public static void main(String[] args) { Auto auto = new Auto("Škoda"); Auto auto2 = new Auto("Škoda"); } Jsou tato dvě auta stejná? Ne, nejsou, i když mají stejný brand. Proč? Neboť voláme-li slovíčko new, tak se vytváří vždy zcela nový objekt v paměti. Ukázka konstruktoru, kde nastavujeme všechny globální proměnné. V IDEI stlač ALT+Insert a vyber konstruktor – následně označ všechny proměnné. Tyto proměnné se jinak nazývají také fieldy.[Image] public Auto(int doorCount, String brand, String plateNumber) { this.doorCount = doorCount; this.brand = brand; this.plateNumber = plateNumber; } public static void main(String[] args) { Auto auto = new Auto("Škoda"); Auto auto2 = new Auto("Škoda"); Auto auto3 = new Auto(4, "Opel", "CCdddDD"); }Nové objekty můžeš vytvářet kde chceš a kdy chceš. Teď jsem to dělal v metodě main přímo ve třídě Auto. To ale samozřejmě většinou dělat nebudeš. Více o konstruktorech v Javě a Java programování se dozvíš v našich online kurzech Java a OOP pro začátečníky a Java pro pokročilé. 

Petra Poliaková je další úspěšnou absolventkou našich kurzů, díky kterým si našla práci v IT. Aktuálně pracuje jako front-end developerka pro jednu martinskou firmu. K tvorbě webů se dostala během mateřské, kdy se začala pomaličku věnovat HTML a CSS. Jak se jí podařilo najít si práci v IT a co všechno pro to udělala, to si přečti v tomto blogovém příspěvku 👇 Začněme tvou aktuální prací. Co přesně děláš, jaká je tvá pozice?Pracuji jako front-end developer pro jednu Martinskou firmu, která působí na trhu již několik let. Tvoří e-shopy, webové aplikace a jsem v podstatě freelancer. Než jsem začala spolupracovat s touto firmou jsem vytvářela jen jednoduché prezentační weby. Nyní se zaměřuji více na online obchody, vzdělávám se v oblasti online marketingu (vytváření PPC reklam), nasazuji šablony do CMS systému wordpress a zpracovávám frontendovou část v ODOO systému. Jak jsi k této pozici dostala? Jak jsi k této pozici dostala?Na internetu jsem hledala firmy, které dělají weby, jsou v mém okolí a hledají kolegy, nejlépe is možností zaučení. Buď jsem jim posílala žádosti nebo poslala email. Firma mě kontaktovala, postupně mi dávali na zkoušku dělat projekty a začali jsme spolupracovat. Máš nějaký vzor, který tě inspiruje? Osobu, která je pro tebe motivátorem?V oblasti tvorby webu mě inspiruje Yablko, nejen svými rozsáhlými vědomostmi, ale také svým humorem. A také je to můj partner, který mi trpělivě vysvětluje, jak pochopit programátorský svět a myšlení. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy, které zaručeně fungují?Inspiraci hledám na internetu, od zkušenějších, ale i od samotných klientů, se kterými jsem často v kontaktu při tvorbě stránky. Zaručené tipy bohužel nemám. Stále se učím od zkušenějších.[Jeden z webů, na kterých Petra pracovala] V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty? Stíháš to všechno při práci?Když mám říct pravdu, moc ne. Jsem na úrovni juniora, takže je toho ještě mnoho, co se mám učit, ale některé trendy a inovace přicházejí rovnou s požadavkem webu. Tehdy je stíhat musím 😊 Čím vším sis musela projít, pokud ses vypracoval na tuto pozici?Nemám žádné IT vzdělání, takže jsem začínala úplně od nuly. Během mateřské jsem se začala zajímat o to, jak se dají dělat webové stránky, co to všechno obnáší a vůbec jestli bych něco takového zvládla. Začala jsem studovat HTML a CSS. Všechno jsem se učila přes internet. Lepší a rychlejší cestu jsem našla, když jsem objevila online kurzy od Learn2Code. Začala jsem kurzem Webrebel 1. Co jsem se naučila, to jsem otestovala na známém, který potřeboval webstránku pro svoji firmu. Výsledek se dostavil. Počet zákazníků se díky webové stránce začal zvyšovat. Své znalosti jsem si rozšiřovala o další kurzy z Learn2Code. Dostala jsem možnost pracovat v jedné firmě, ale musela jsem se rychle přeorientovat na Javu. Výhodou Learn2Code bylo to, že i takový kurz tam byl. Ve firmě jsem nějakou dobu programovala. Musela jsem však odejít. Mám dvě malé děti a přišlo období, kdy se střídala jedna nemoc za druhou. Vedle péče o děti jsem se vrátila k vytváření webstránek a začala si budovat svůj web – své portfolio. Znovu jsem využila různorodost kurzů a zaměřila jsem se na marketingové kurzy, které mi pomohly, jak se prezentovat. Udělala jsem si firemní profil na Facebooku a profil na LinkedIn. Takto připravená jsem hledala vhodné firmy. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Na této práci mě baví, když dosáhnu úspěchu a překonám překážky, které projekt přináší. Velice ráda pracuji s frameworkem bootstrap.[Další ukázka práce] Dnes je obrovská poptávka po programátorech. Co bys poradila všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít?Nepřemýšlet nad tím, jestli na to mám nebo ne. Nejlepší začít a zkoušet. Nesrovnávat se na začátku s profesionály, z toho je docela slušná depka 😀. Připravit se na to, že výsledky nebudou hned. Všechno potřebuje svůj čas. No a samozřejmě využít možnosti vzdělávat se pomocí kurzů a zkoušet, kódovat, kazit a hledat řešení. Dobré je vyzkoušet i reálný projekt. Co je podle tebe největší výhodou práce v IT odvětví?Výhodou je svoboda, velké množství možností práce a pro mě jedna osobní a obrovská výhoda, která mi pomůže splnit si rodičovský sen – trávit čas s dětmi, když budou růst a ne sedět někde v kacelárii. Měl jsi někdy pocit, že to nezvládneš? Bylo období, kdy jsi chtěl skončit a dělat něco úplně jiného?Několikrát. Ale zjistila jsem, že už ani nevím, co by to jiné mělo být. Potom si uvědomím proč to dělám, nadechnu se a překonávám se dál. Jaké jsou tvé plány do budoucna?Cestu mi zkřížil WordPress, který jsem moc nechtěla ovládat, takže pořádně dostudovat framework Vue a pomalu přejít na backend. Máš nějakou radu, kterou bys chtěl sdílet se studenty, kteří teprve začínají s tvorbou web stránek a programováním nebo se svým vzděláváním v IT oblasti?Nezůstaňte při jednom kurzu. Nenechte se odradit od prvotních neúspěchů. A když budete trpěliví a posouvat se neustále dopředu, tak můžete získat výhodu oproti ostatním. Pomohli ti naše kurzy a našel sis díky nim práci. Napiš nám a rádi s tebou uděláme podobný rozhovor. Pro všechny, kteří váhají s tím, jestli začít a jak začít, na našem YouTube jsou další úspěšné příběhy našich absolventů.

V tomto úvodním článku do série pokročilá java se podíváme na zoubek kolekcím (collections in java). Kolekce jsou jako kontejnery, které v sobě drží další objekty. Jinak můžeme kolekce chápat také jako seznamy. Seznam telefonních čísel. Seznam osob. Seznam aut. Seznam souborů. Seznam čísel .... U kolekcí budeme hovořit o Rozhrání, Implementaci a Algoritmech. Java collection framework – Java sama o sobě poskytuje několik kolekcí. Poskytuje nám jejich implementace a také algoritmy pro vyhledávání, vkládání, třídění a podobně. Rozhraní kolekcí v tomto frameworku jsou generická. Tedy umožňují do nich vkládat různé typy objektů. Pamatujte, že Java je striktně typový jazyk a do proměnné typu String prostě int nedáš, musí tam jít pouze String. Ke generikám se ještě dostaneme v pozdějším článku.[Image] Seznam rozhraní Java collection frameworkuCollection – top v hierarchii, používá se k přesunu kolekce, manipulaci kde se požaduje aby tam přišla jakákoliv kolekce. Do Collection můžeš vložit jakýkoli typ kolekce, který tuto kolekci rozšiřuje. Set – nemůže obsahovat duplicity List – seznam, může obsahovat duplicity, pořadí elementů je zachováno pomocí indexů Queue – FIFO – first in first out, což přijde první do této kolekce tak z ní i první odejde, některé implementace mají výjimky Deque - FIFO i LIFO (last in first out) - elementy mohou být vkládány i vybírány z obou konců Map – object který mapuje objekty k jejich klíčům, nemůže obsahovat totožné klíče SortedSet a SortedMap – jsou vlastně seřazeny Map a Set Implementace (nejpoužívanější jsou zvýrazněny boldem): SetEnumSet, HashSet, LinkedHashSet, TreeSetListArrayList, LinkedList, Stack, VectorMapEnumMap, HashMap, LinkedHashMap, TreeMapSortedSet NavigableSetTreeSetSortedMap NavigableMapTreeMapQueueLinkedList, PriorityQueue  SetNeobsahuje duplicitní elementy – lépe řečeno nemůže obsahovat duplicitní elementy. HashSet – neuchovává pořadí v jakém byly elementy vloženy, ale pracuje nejrychleji LinkedHashSet – uchovává pořadí elementů v jakém byly vloženy TreeSet – pořadí elementů je seřazeno podle jejich hodnot, je pomalejší Mějme kolekci, která obsahuje elementy, které jsou duplicitní. Jak z ní nejrychleji získáme kolekci, která nemá duplicity? Collection<Type> noDups = new HashSet<Type>(c); Funguje to tak, že z kolekce se vytvoří Set. A Set už z definice nemůže obsahovat duplicity. Přidání elementů do Setu: Set<String> set1 = new HashSet<>(); String s = "e"; set1.add("element1"); set1.add("element2"); set1.add("element3"); set1.add("element4"); set1.add(s);Je element v kolekci?  System.out.println(set1.contains("e")); //true     Odstranění elementu z kolekce: set1.remove(s);Procházení přes Set: Iterator i = set1.iterator(); while (i.hasNext()){ System.out.println(i.next()); }for(String s : set1) { System.out.println(s); }Zeptám se, jestli všechny elementy ze set1 jsou iv set2 set1.containsAll(set2)); Odstraním z set1 všechny shodné elementy se set2 set1.removeAll(set2);Vše ze set2 přidám do set1 set1.addAll(set2);ListUchovává pořadí elementů. Elementy jsou přístupné i pomocí indexů. Je možné do již vytvořeného Listu přidat nové elementy i na indexy, které jsou obsazeny – elementy se posunou. Můžeme v nich vyhledávat indexOf a lastIndexOf. U dopisů si musíme dávat velký pozor na to, abychom neshodili program kvůli přístupu k neexistujícím elementům – respektive k neexistujícím indexům v listu. Například máš List se 4 elementy a chceš přistoupit k 6-tému elementu. Základní pomocné algoritmy, specifické ke List:  • sort — setřídí elementy v listu • shuffle — náhodně promíchá elementy v listu. • reverse — otočí pořadí elementů v Liste • rotate — otočí pořadí všech elementů od specifického indexu • swap — přehodí elementy z Listu na specifikovaných indexech • replaceAll — nahradí všechny výskyty specifikované hodnoty za druhou specifikovanou hodnotu • fill — přepíše všechny elementy v listu za specifikovanou hodnotu ArrayList – přizpůsobuje svou velikost, základní pole musela mít specifikovanou délku při vytvoření, nemohla růst nebo se zmenšovat LinkedList – jiná implementace, rozdílu jsou v časových zátěžích s různými operacemi nad Listy Přidání elementů do Listu: List<String> list = new ArrayList<>();          list.add("list1");          list.add("list2");          list.add("list3");          list.add("list4");          list.add("list5");  Výběr elementů z listu na indexy 1:         list.get(1);  Je prázdný?         list.isEmpty();  Přidej na pozici 2:         list.add(2,"list2b");  Odstraň element:         list.remove("list1");           list.remove(4);  Různé manipulace:         Collections.sort(list);          Collections.shuffle(list);          Collections.reverse(list);          Collections.rotate(list,2);          Collections.swap(list, 0, 1);          Collections.replaceAll(list, "list4", "new list4");          Collections.fill(list,"Jaro");  MapMapa obsahuje hodnoty vázané na klíč. Takže to máme anglicky key – value hodnoty. Klíče musí být unikátní. HashMap – nedrží si pořadí, náhodné uspořádání LinkedHashMap – drží pořadí Vložení do Mapy: Map<Integer,String> map = new HashMap<>();          map.put(10,"jaro");          map.put(1,"fero");          map.put(3,"duro");          map.put(4000,"karol");          map.put(4000,"peter"); // přepíše předchozí element Získáme a vypíšeme hodnotu elementu s klíčem 1:         System.out.println(map.get(1));  Přechod přes elementy Mapy:         for(Map.Entry m : map.entrySet()){              System.out.printf("key %d, value %s %n",m.getKey(),m.getValue());          }          for(Integer k : map.keySet()){              map.get(k);                  }