Rozhovory

Mária Hadzimová alias Majdži pracuje v reklamní agentuře TRIAD Advertising a přitom je i naší novou lektorkou online kurzu Social Media Marketing . Sociální sítě jsou nevyzpytatelné a jak sama říká, stále nevíme o nich dost, i když na nich trávíme spoustu času. Objevují se zde nová pravidla, která je třeba neustále sledovat. O tom, že sociální sítě a marketing jsou její život, tě přesvědčí už sama Majdži v rozhovoru. Majdži tvrdí:  Z mé práce jsem asi nejvíc hrdá na celou komunikaci TATRATEA na Facebooku či Instagramu, která mi zároveň dělá největší radost a je takovým mým "děťátkem", o které jsem se starala úplně od začátku, odkdy se dostala pod naše triadovská křídla. Kromě SVK contentu připravuji i globální obsah v angličtině, který pak přebírají partneři z jiných zemí. Můžeš se přesvědčit i na FB a IG 👇   FB:  https://www.facebook.com/tatrateaSK/  IG:  https://www.instagram.com/tatrateaofficial/ Ahoj Majdži, vítáme tě u nás v Learn2Code. Jsi naší novou lektorkou, tak se nám na začátek trošku představ.Ahojteeee, v první řadě děkuji za uvítanou a super příležitost s vámi pracovat a předávat budoucím šikovníkům něco ze svých zkušeností. Ve zkratce o mně, pocházím z Trnavy, kde jsem prožila celý život a studentské období až po vysokou, FMK UCM, která mi otevřela dveře do velkého a fascinujícího světa reklamy. Miluji cestování, ať už po Slovensku nebo po druhé straně zeměkoule, festivaly, pivko s kámoši, tanec a dětskou radost z každodenních maličkostí, která ze mě doufám, nikdy nevyprchá.[Majdži, zdroj: FB] Kde teď pracuješ? Představ se nám i po pracovní stránce.Už to budou čtyři krásné roky, odkdy se mi splnil hned první pracovní sen, dostat se do nejúžasnější reklamní agentury, TRIAD Advertising. Začala jsem poznávat vody social media, do kterých jsem během výšky jen tak velmi jemně namočila prsty a učit se každý den nové věci od v té době nejlepších a jedněch z prvních social media managerů na Slovensku vůbec, kluci Ďuri Horný, či Erik Goldschmidt. Na ty časy velmi ráda vzpomínám. Mám pocit, že to bylo tak před sto lety, social media byla totiž totálně jiná než dnes. Sponzorování obsahu ještě nebylo tak běžné, resp. reklamní Facebook formáty teprve přicházely na Slovensko, čili do té doby se muselo postovat mnohem častěji, až nějakých 20 postů měsíčně. Pro značky bylo tehdy také mnohem důležitější než dnes vybudovat si dostatečně velkou základnu fanoušků, aby se posty měly komu zobrazovat, jelikož se zobrazovaly jen organicky.  Čtyři roky se někomu nemusí zdát až tak mnoho, ale ve světě social media to znamená, že jste zažili již několik vývojových stádií. Během tohoto období jsem se starala o různé značky jako Rajo, Poštovní banka, TATRATEA, adidas a vyzkoušela jsem si také team leading jednoho z našich social media týmů, kterého jsem se po roce dobrovolně vzdala. Ozvaly se totiž mé nesplněné cestovatelské sny, které mě zavedly až do Austrálie. TRIADu jsem se ale nechtěla vzdát a naštěstí mě po návratu přijali s otevřeným náručím a stříkajícím šampaňským zpátky. Tomu se řekne happy end, co? :D Co se ti na tvé práci líbí nejvíc?To, že je neskutečně různorodá a komplexní zároveň a že mě každý den učí něco nového. Jinak znáte tento citát, kterým začíná film Moneyball? "Je to unbelievable, jak můžu don't know o game you've been playing all your life. " Mickey Mantl sice mluvil o baseballu, ale mně to docela sedí i na social media. Děláme s nimi celé dny a přesto je toho pořád tak mnoho, co o nich nevíme. A pokud náhodou i ano, každý den se mění a přinášejí do této naší hry nová pravidla.[Majdži, zdroj: FB] U nás si lektorkou kurzu Social Media Marketing. Co tě přivedlo k této myšlence?Původní podnět přišel od kluků z Learn2Code, kteří měli v plánu udělat kurz „Online marketing“. To je ale tak velmi široká kategorie, že jsme se poté rozhodli vybrat si jen jednu část, logicky takovou, která dnes patří mezi nejsilnější kanály marketingové komunikace, a tou jsou, jak už všichni víte, social media. Co všechno může dát zmiňovaný online kurz tomu, kdo se rozhodne jej absolvovat?Taaaak v první řadě to bude podle mě pro většinu lidí taková "facka", když zjistí, co všechno práce social media managera obnáší. Celkově jsem se snažila vystavět kurz tak, aby dal člověku nejdůležitější základy, zejména co se týče social media advertisingu, tedy vytváření a nasazování kampaní. Věnujeme se však i kreativitě ve formě konkrétních ukázek z praxe, že jaký content na Facebook či Instagram patří, a jaký ne, příklady, jak lze hrát s jednotlivými formáty postů, atp. Suma sumárum, po absolvování kurzu by měl mít člověk našlápnutou cestičku k práci social media managera, ať už v reklamní agentuře, nebo na straně klienta. Jak bys popsala Social Media Marketing na Slovensku? Je jiný například ve srovnání se zahraničím?Určitě je rozdíl pracovat s tak maličkým trhem, jakým je Slovensko, než s publikem větší země. Nemusíme ani chodit moc daleko, hned u bratrů Čechů je to o něčem jiném, jednak co se týče advertisingu, jelikož umí pracovat s vyšším potenciálním zásahem a jinou cenou za interakci, a jednak samozřejmě i samotný content, který by měl být vždy co nejvíce lokální . To znamená, že jiný typ humoru funguje na lidi v Čechách než u nás, umí řešit jiná témata, vyjadřovat se k vlastním společenským událostem, tradicím, kultuře a pod. Sleduješ i konkurenci, aktuální trendy, inovace? Jak jsi na tom?Jasnačka, bez každodenní dávky novinek ze social media světa bych ještě teď psala holé textové statusy. Sledování trendů je velmi velmi důležité, a pokud jde o social media, tak ještě milionkrát více důležité. Nic není totiž starší než včerejší novinka. To znamená, že jakmile Facebook zpřístupní nějakou novou fíčurku, už by se vám měl pařit mozek nad tím, jak ji co nejdříve využít pro vaši značku, o kterou pečujete. Jde vždy o jedinečnou příležitost, jak novým způsobem zaujmout vaše publikum na sociální síti ještě předtím, než se stane běžnou (čili druhý den). Například když přišel nový placement reklamy na Instagramu, byli jsme mezi prvními, kteří začali kampaně nasazovat i na Instagram, a mimo jiné jsme tak využili toho, že sponzorovaného brand contentu tam ještě nebylo až tak mnoho, a tím pádem i cena byla nižší. Samozřejmě sleduji na sociálních sítích i světové značky, které jsou často studnicí inspirace. Například takový Red Bull, co ti teď utvářejí na Instagramu, to je radost sledovat a učit se... dokreslovací soutěže v Stories, nebo různé interaktivní legrácky pro jejich followery, ale krása. Dnes je hodně pracovních nabídek v této oblasti, na internetu nebo na sociálních sítích se to přímo hemží s nabídkami a pravděpodobně už každá firma potřebuje odborníka na sociální sítě. Vnímáš to tak i ty?Samozřejmě, vždyť jinak by social media manažeři neměli co žrát. Ale ne, teď vážně. Je to specializace jako každá jiná. Sice ještě před pár lety tato pozice neexistovala, ale na tom nezáleží, existuje nyní a značky/klienti už naštěstí vědí, že ji potřebují. Tím, že Facebook, a už i Instagram, se staly plnohodnotným médiem, ke každému jednomu postu by značka měla přistupovat jako k jakémukoli jinému komunikačnímu materiálu. Nestačí dát ven fotobankovní grafiku a obyčejný copytext. V té záplavě brandovaného contentu musí vyniknout a zaujmout, a k tomu potřebují někoho, kdo social media 100% zná, dennodenně se jim věnuje a ví, co momentálně funguje. Je to podle tebe dobře zaplaceno?Všestranný social media manager je přece k nezaplacení!  Na druhé straně komunita těchto lidí velmi rychle roste. Například i na Facebooku denně přibývají pracovní nabídky na různé Social Media pozice. Je podle tebe dost kvalifikovaných lidí právě na tyto pozice?Hmm, netroufám si to zobecňovat, už to bude nějaký ten pátek, co jsem naposledy dělala pohovor s potenciálními social media managery. Z vlastní zkušenosti ale vím, že i když člověk nemá za sebou zrovna dva roky praxe a dosud spravoval akorát tak svůj osobní profil, dá se vycítit, jestli to má v krvi nebo ne. A pokud ano, stojí za to věnovat mu svůj čas a doučit ho věci, ve kterých má možná mezery. Někdo si může myslet, že si stačí založit účet na Facebooku, vložit pár příspěvků a fotek, případně si vloží nějaké ty peníze do reklamy a to je všechno. Považuje se za odborníka a umí s ním dělat. Setkáváš se s tím i ty?Ani ne, spíš si myslím, že nakonec ti lidé většinou zjistí, že aha, asi je toho víc, co je třeba vědět. Jaké jsou nejčastější chyby při takové práci?Největší chyba je podle mě to, pokud se značka nepřizpůsobí charakteru konkrétní social media platformy a produkuje násilí hlouposti jen proto, aby něco komunikovala. Nechci teď ukazovat prstem, ale naposledy mě takto vytočila jedna nejmenovaná finanční instituce, která na svou Facebook page vypostovala post s různými příchutěmi zmrzliny a vyzývala lidi do diskuse, aby jim v komentářích napsali, kterou příchuť mají nejraději. Žádné napojení na značku, jen zbytečný balast, post, který by mohl použít kdokoli. A abych vysvětlila i to přizpůsobení se charakteru sociální sítě, značky zapomínají, že sociální sítě jsou zde stále v první řadě pro lidi. Proto, pokud je například Instagram platformou, kde se uploadují krásné autentické fotky a videa z reálného světa, proč by ji měly značky ničit svými pozlépanými grafickými vizuály, Existuje špatný příspěvek a dobrý příspěvek? Nebo to záleží i na tom, jak se na to díváme?Tak tak, záleží na úhlu pohledu. Umíme hodnotit kreativní zpracování postu, na co se tedy většinou dívám já, nebo pak z hlediska toho, jak dobře příspěvek performuje, tedy, zda na něj lidé reagují a dávají lajky jak odtrženi z řetězu. Za mě je ale dobrý příspěvek každý, který mě při scrollování News Feedu dokáže zaujmout na tolik, že se u něj zastavím a věnuji mu svou pozornost. "scroll stopper". Ptají se tě například tvoji přátelé na to, že jak by si měli co nejefektivněji nastavit své kampaně? Dáváš jim rady?A opravdu ano. Vidíš, i to svědčí o tom, že práce social media managera není jen o bohapustém sezení na Facebooku. Člověk si myslí, že to zvládne i sám, ale když přijde na lámání chleba, už také volá svému socialistovi na telefonu. A já mu samozřejmě když čas dovolí, ráda zvednu a poradím. Co bys poradila všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít?Na začátek bych si určitě podívala nějaký kurz pro začátečníky . Jinak o jednom dobrém jsem i slyšela, myslím že je od Learn2Code a dělá ho nějaká Majdži , prý to není k zahození, vyzkoušejte. ;) Co plánuješ do budoucnosti?Zařezávat v TRIADu, a vedle toho zřejmě neustále updatovat tento kurz. Jelikož, jak jsem již několikrát zmínila, social media se mění každou chvíli. Majdži, děkuji za rozhovor. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Majdži nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

Matej Gábriš soutěžil v naší CODE ARENE během Profesia days začátkem března a získal zasloužené první místo! Matěj není vůbec skoupy na slovo, a tak jsme ho řádně vyzpovídali. Matějovy kroky vedly 2. března 2017 do naší CODE ARENY v bratislavské Inchebě. Že není žádný nováček na IT scéně, nám bylo jasné hned. Vždyť přece získal první místo v naší kodérské soutěži. Matěj má mnoho zkušeností, zmiňme tedy některé projekty:  • http://zena.sme.sk/horoskop/ • http://supernoze.sk/ • http://www.penzionpavcinalehota.sk/ • https://dennikn.sk - Matej se participoval na první verzi • http://www.tricode.sk - Matejova bývalá firma, ve které udělal web • působil také jako lektor PHP a MySQL ve www.itvkurze.sk (tehdejší Aptech Europe) [Matej si probral výhru v CODE ARENE] A tak jsme se rozhodli, že ho trošku vyzpovídáme. Prozradil nám něco ze zákulisí programování jako takového. Třeba jsme se dozvěděli, že kromě toho, že příprava webky trvá dlouhé hodiny, může se někdy prodloužit i na celý rok (to se mu totiž opravdu reálně stalo). Matěj oficiálně pracuje jako full-stack developer a v následujících řádcích se dozvíš spoustu zajímavosti o něm, jeho práci a celkově o programování. Tak čti ꜜ Zúčastnil ses soutěže, ve které jsi musel naprogramovat webstránku podle zadání v časovém limitu 15 minut. Pro laika je to šílený čas. Pro profesionála? Dá se nakódovat webstránka za 15 minut? Kolik času reálně stráví programátor při tvoření webové stránky?Nelze říci, že soutěž byla přímo o naprogramování celé webové stránky. Jednalo se o programování „templatu“ v jazycích HTML a CSS z připraveného designu. Nelze připravit celou webstránku za 15 minut. Všichni soutěžící se pokoušeli za 15 minut připravit část webové stránky, tak aby byla pro diváky co nejvíce vizuálně podobná dodanému designu. Reálně tráví programátor při přípravě webové stránky dlouhé hodiny. Samozřejmě tento čas se liší podle toho, o jakého programátora se jedná. V mém případě lze říci, že jsem full-stack developer, což znamená, že mám na starosti přípravu celé stránky od designu přes front-end (viditelná část webstránky pro všechny návštěvníky) až po back-end (část webstránky používaná administrátory). U jednodušších projektů jako například prezentační webstránka pro firmu se čas na úplné dokončení webové stránky pohybuje v rozmezí pár dní. Avšak u větších projektů, kde požadují klienti na míru připravená řešení, se může doba přípravy prodloužit na týdny až měsíce. A na čem všem to závisí?Délka přípravy webové stránky závisí na množství faktorů. Od velikosti webstránky, od množství programátorů, kteří na webstránce pracují, od zkušeností programátora i od spolupráce se zákazníky. V posledním případě se mi jednou stalo, že zákazník dokázal prodloužit přípravu webové stránky io jeden rok. Je to výjimečné, ale může se to stát. Spousta lidí momentálně odchází za prací do zahraničí. Jak vnímáš trendy v programování na Slovensku v porovnání se zahraničím?Nevím, co bych nazval trendem v programování. Používání nových frameworků? Jelikož web developer pracuje v online světě, tak všechny novinky se k nám dostanou stejně rychle jako do jiných koutů světa. Záleží na programátorovi, zda má chuť se učit nové věci, nebo zůstane u svého standardu. A jak je to s prací na Slovensku? Jak vnímáš náš trh v této oblasti? Je zde dost nabídek, dá se zde vůbec prosadit? Slovenský trh rozhodně nabízí mnoho možností pro programátory. Určitě není potřeba vycestovat. Pracovních míst pro programátory je více než dostatek. Dá se říci, že je velký nedostatek programátorů. A co si tedy myslíš o pracovních podmínkách v zahraničí? Mají programátoři v cizině lepší podmínky v porovnání s programátory na Slovensku? Pokud se jedná o plat, tak v zahraničí bývá několikanásobně vyšší, ale i finance potřebné pro běžný život jsou vyšší. Pracovní podmínky lze srovnávat. Benefity jako fotbalový stůl, místo pro rychlý spánek, pohyblivý čas na práci a podobně, jsou již běžné iu nás. Firmy se předbíhají, kdo nabídne více benefitů, aby dostali programátora k sobě a pak si jej i udrželi. Jak lze podle tebe co nejjednodušeji dostat k programování webstránek? Musí mít k tomu člověk nějaký talent, nebo stačí jen chuť?Na programování webstránek se může dát opravdu každý. Stačí jen chuť a výdrž. Určitě není zapotřebí žádný speciální talent. Já jsem například začínal, když mi bylo 15 let (dnes je mi 30). Začal jsem programovat v jazyce C++ pouze v konzoli. V podstatě jsem se všechno naučil sám a nechodil jsem na vysokou školu. Když mi bylo 25 let, tak jsem navštěvoval jeden večerní kurz. To jsem už ale byl zběhlý programátor a kurz mi jen takříkajíc dal dohromady vše, co jsem už ovládal a nasměroval mě správným směrem. Jako full-stack developer potřebuji ovládat všechny jazyky běžně používané při tvorbě webstránek HTML, CSS, JavaScript, PHP, SQL a není mi cizí ani linux, nicméně ovládám i další programovací jazyky jako například C, C#, JAVA. Co byste poradil začínajícím kodérům? Na co si mají dát pozor a naopak, čemu by měli věnovat nejvíc pozornosti?Začínajícím kodérem bych doporučil se naučit dobře a správně googlit, protože to budou dělat většinu času, kdy si nebudou vědět rady s nějakým problémem. Určitě doporučuji - naučit se pořádně jeden programovací jazyk, díky čemuž bude už hračka naučit se jakýkoli jiný programovací jazyk. Tím nemám na mysli HTML či CSS.  Díky za rozhovor Matěj. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Matěje nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

Do týmu lektorů Learn2Code se přidal Martin Šimo, který je podepsán pod náš nový kurz Google Analytics pro začátečníky . Jak sám říká, má s online vzděláváním výborné zkušenosti a doporučuje tuto formu opravdu každému. Vyprávěl nám více o Google Analytics a marketingové analytice jako takové. [Image] Na úvod se nám prosím představ, čemu se přesně věnuješ?  Ahojte, jsem Martin a dělám, co mám rád. Potom hledám způsob, jak to použít pro byznys. Pro tento rozhovor je nejrelevantnější marketingová analytika. Toto je široký pojem, pod který v mém slovníku spadá analýza chování uživatelů, zákazníků, kampaňových nákladů a dalších věcí, které souvisí s digitálním byznysem. V principu jde o práci s lidmi a čísly. Lidé, kteří mají potřeby, požadavky a své vzorce chování. Plus čísla, která používám jako měřidla pro všechny tyto věci, abych je uměl vyhodnocovat a optimalizovat. V Learn2Code jsme spustili nový online kurz Google Analytics a ty jsi jeho lektorem. Jak vnímáš tuto pozici? Jako velkou zodpovědnost. Jedná se o můj první online kurz a snažil jsem se ho připravit tak, aby předal co nejvíce znalostí a zkušeností. Sám mám s online vzděláváním výborné zkušenosti a pokud se mi podaří předat zkušenosti dál, budu velmi rád.  Pokud ne, tak si rád poslechnu feedback. Abych zlepšil kurz pro ně i další studenty.  Zmiňovaný online kurz je vhodný pro začátečníky. Je to opravdu o tom, že si jej může udělat i někdo, kdo v životě neviděl Google Analytics a vlastně netuší, co to je? Nejvíce hodnoty z kurzu bude mít student, který ví, co Google Analytics je, ale nemá s ním žádné nebo téměř žádné praktické zkušenosti. A chce to změnit. To je nejdůležitější.  Co se týče úkonů a klikaček, kurz začíná vytvořením účtu, tedy nejzákladnějším prvním krokem. Postupně v kurzu představuji celé rozhraní a ukazuji pokročilejší možnosti práce s daty. Takže se dostaneme také ke složitějším reportům, jejich automatizaci a importem vlastních dat.  Ti, kteří již mají základy Google Analytics, respektive jsou pokročilí, se v tomto kurzu zřejmě nenajdou. Nebo je kurz vhodný i pro ně? Tuto odpověď zjistí každý podle veřejně dostupné osnovy. V kurzu jsou věci, které nemusí ovládat úplně každý. Například to, jak se nastavují konverze pomocí eventů nebo import vlastních dat.  Na druhé straně platí, že kdo se umí ptát ty správné otázky, najde všechny odpovědi i na Googlu. Cílem kurzu proto není Google nahradit, ale spíše seznámit studenty se všemi možnostmi rozhraní a ukázat je na konkrétních příkladech.  Podobně jako Morfeus v Matrixu se jim snažím ukázat dveře. Projít přes ně musí studenti sami.  Co těmto kurzům mohu získat? Co všechno budu umět udělat po absolvování kurzu? Nastavit základní i pokročilá měření pro jednoduché i složitější webové projekty. Čili od webové stránky, která nabízí tři služby až po složitější portál typu Learn2Code.   Pokud jsi majitelka projektu, tak ti to umožní podívat se detailně na zoubek návštěvníkům tvého webu i výkonností tvých marketingových kampaní. Uvidíš, na co utrácíš kolik peněz, jaké návštěvníky ti konkrétní kampaně nosí a také to, které kampaně jsou nejziskovější.  Pokud jsi zaměstnanec agentury nebo freelancer, budeš tyto analýzy umět udělat pro své klienty. Ukážeš jim, proč tvé kampaně jsou ty správné a nejlepší. Nebo zjistíš, že nejsou a zlepšíš je.  Pokud nejsi ani jedno, tak ti kurz dá zdravý analytický základ pro obě role. [Image] Znamená to, že si můžu pak do životopisu uvést, že ovládám základy Google Analytics, nebo si tam klidně můžu dát, že ovládám Google Analytics? Ano, můžeš si uvést, že Google Analytics ovládáš. Budeš obeznámen se všemi hlavními možnostmi a funkcemi. Při konkrétním zadání se vždy budeš moci ke kurzu vrátit a prohlédnout si, co se jak nastavuje.  Důležité je vyzkoušet si všechna nastavení a možnosti na vlastním příkladu. Tak se při kurzu naučíš nejvíc.  Obecně se říká, že v IT je třeba neustále sledovat trendy, platí to i například u Google Analytics? Mění se tam věci rychle, pokud se vůbec mění? Nebo je to stále o tom samém? 100%! Navíc je analytika tak zvláštní hybridní rolí. Abys svou práci dělal dobře, musíš mít přehled nejen o nástroji samotném, ale také o celospolečenských trendech.  Například růst návštěvnosti z mobilů. Můžeš si ho všimnout na vlastních datech. Najdeš ho podle toho, že tento segment tvých zákazníků má nižší míru konverze. A začneš dělat kroky, abys to opravil. Například vytvoříš responzivní web.  Ideální však je, pokud už jsi o tomto trendu věděl dříve. Čekal si, že přijde a byl jsi na něj připraven. Buď proto, že jsi o něm četl nebo si všímáš chování lidí kolem sebe.  Já se například často v tramvaji dívám lidem do mobilů. Beru to jako součást mé práce, protože mě zajímá v jakých aplikacích tráví čas a co v nich dělají. To umím potom využít a připravit se na změny v jejich chování.  Na druhou stranu je třeba si uvědomit i to, že některé věci se nemění. Lidé budou stále lidmi. Alespoň dokud z nás nebudou roboty. A toto je také velmi důležité. Vždy budeme preferovat krásnější před ošklivým, rychleji před pomalým a kvalitu před pozlátkem.  [Image] Je podle tebe na Slovensku dostatek profesionálů v Google Analytics? Je zde silná konkurence? Musíš mít „ostré lokty“? Těžká otázka. Zatím je velmi málo firem, které se webové analytice věnují naplno. Je to ovšem velmi rychle rostoucí segment. Hlavně u velkých klientů, kteří mají dat hodně a začínají je využívat.  Nyní, v květnu 2017, je podle mě velká příležitost začít se webové analytice věnovat. Tento trh bude v příštích letech pouze růst. Od velkých klientů postupně i ke středním a menším. A pokud se někomu podaří vybudovat si silné jméno, tak bude mít vyhráno.  Výzvou je zatím menší poptávka. Je náročnější namluvit střední a menší klienty, aby se tomu věnovali. I kvůli tomu, že dobrá analytika odhaluje nepříjemné problémy. Když někdo investuje 5 000 eur do nového webu, většinou nechce slyšet, že je špatný a nefunguje.  Proto se analytika většinou nabízí jako doplňková služba k něčemu jinému. Ať už výrobě webů nebo marketingovým kampaním. A tady je i největší příležitost k uplatnění pro absolventy kurzu. V agenturách, které nabízejí digitální služby a díky analytice chtějí růst. [Image] Pojďme nyní k tobě. Máš nějaký vzor, ​​který tě inspiruje? Osobu, která je pro tebe motivátorem? Pokud ano, proč právě on/ona? Mám jich hodně. Pokud mám zmínit jen jednoho, tak určitě Gary Vaynerchuk. Vede online marketingovou agenturu v New Yorku a sdílí obrovské množství svých znalostí a zkušeností. Dokonce věší na YouTube každý den vlog.  Díky němu může leckdo nahlédnout do života CEO firmy, která za 7 let narostla z 25 na 700+ zaměstnanců a má obrat přes 150 milionů dolarů. Doporučuji ho sledovat každému, koho zajímá marketing, prodej, lidské chování, vedení firmy nebo potřebuje pravidelnou dávku motivace.  Jaké jsou tvé zkušenosti s prací v IT oblasti? Co tě baví nejvíc a kde se vidíš za nějaký čas? Máš nějaké konkrétní plány? V IT oblasti nedělám, věnuji se online marketingu. Jediné co mám s IT společného je pár klientů, pro které jsme dělali.  Momentálně mě nejvíce zajímá psychologie a leadership. Jsou to pro mě další kousky do mozaiky růstu. Proč je důležitá vize a co to vlatně je? Jak zjistit, jestli má byznys šanci na úspěch nebo ne? Co udělat proto, aby celý byznys fungoval lépe a mohl růst? Tyto otázky jsou důležité pro nás i pro naše klienty.  Co se týče budoucnosti, snažím se nemít očekávání a být otevřený možnostem. Zatím se mi to vždy vyplatilo.  Martin je lektorem online kurzu Google Analytics pro začátečníky, pokud chceš s Google Analytics začít, ale nevíš kde, tento kurz je pro tebe jako stvořený. Pokud máš na Maťa nějaké otázky, napiš je do komentářů.

Jen před třemi dny jsme zveřejnili online kurz Java pro začátečníky (za který nemusíš platit, je totiž dostupný zcela zdarma ) a už dnes má neuvěřitelných téměř 900 studentů! Po prvním šoku jsme si hned řekli, že musíme s tím úspěchem ven a informovat i tebe! A tak jsem oslovila lektora kurzu, aby nám cosi o sobě vyprávěl. V následujících řádcích se dozvíš, proč Jaro Beňo tento kurz pustil do světa a to zadarmo, jak vnímá spolupráci s Learn2Code a zmínil i nějaké ty zákonitosti o Javě. [Image] Na úvod nám prosím řekni pár slov o sobě, čemu se věnuješ?Pracuji jako programátor. Ve volném čase se věnuji rodině, čtu Bibli, knihy, chodím do přírody a samozřejmě dělám videotutoriály. Jeden rok jsem také učil na základní škole (pokud toto čtete, tak pozdravujeeem). V Learn2Code jsme spustili nový online kurz JAVA, kde ty jsi jeho lektorem. Jak vnímáš tuto pozici?Velice se z toho těším. Přesně pro to jsem kdysi dávno začal dělat videotutoriály - někomu pomoci. Pomoci mu začít v ucelené formě. Sám jsem něco podobného na začátku potřeboval a neměl jsem to. Musel jsem sbírat z více zdrojů. Na co se nejvíc těšíš a co vnímáš jako největší pozitivum tohoto kurzu?Nejvíce se těším z něčeho, co sice neuvidím, ale doufám v to – někomu tento kurz opravdu pomůže. Pozitivum kurzu je, že je zdarma a jsou v něm naprosto základy. Zejména video o tom, jak Java pracuje s pamětí – je to nejdůležitější video ze základů jevy (tedy alespoň podle mě). Do dnešního dne se přihlásilo na kurz více než 800 studentů, to je velký úspěch. Čekal jsi to? Tak 800 bych určitě netipoval na začátku, je to super. Je z toho vidět, že lidé mají o Javu zájem. O kvalitě mého tutoriálu, to neříká zatím nic, nefandím si. To ukáží až hodnocení. Osobně doufám, že budou lidé spokojeni. Další kurzy, bych rád připravil ještě lépe, neboť teď to bude o něčem jiném. Nebude to jen o tom, že já si udělám nějaké video na YouTube a pak si ho možná někdo podívá. Teď to bude o tom, že lidé si to budou chtít prohlédnout, pokud vstoupí do kurzu. Toto mě motivuje se tomu věnovat o to poctivěji a kvalitněji.  Co všechno zmiňovaný kurz zahrnuje? Je například vhodný i pro začátečníky, nebo spíše pro pokročilé?Vše o kurzu a co zahrnuje je v  popisu kurzu . Je nejvhodnější pro začátečníky v tomto jazyce a celkově pro začátečníky v programování. Kdo všechno se v tomto kurzu najde? Pro koho bys ho spíše doporučoval? Co jím můžu získat?Najde se tam student střední školy, ale i začínající vysokoškolák a samozřejmě samouk. Všem zmiňovaným to doporučuji. Dále pokud si chce někdo oprášit nebo ověřit znalosti, tak to také není k zahození. Ten, kdo si to prohlédne, získá základní přehled do psaní kódu v Javě. Co všechno tedy budu umět udělat po absolvování kurzu? Například, co si můžu po kurzu uvést do životopisu?Skutečně se naučí přesně všechno to, co je v samotném popisu kurzu (jako Java pracuje s pamětí, výrazy, cykly, podmínky, metody, třídy, pole, pochopíš, co jsou přetížení a konstruktory, základy OOP - objektově orientované programování, řetězce, přístupové práva, rozhraní, výjimky a jiné užitečné znalosti). V životopisu si může klidně uvést znalost jazyka Java – začátečník. Obecně se říká, že v IT je třeba neustále sledovat trendy, platí to i například konkrétně v JAVA? Mění se tam věci rychle?Konkrétně v Javě se to nemění ze dne na den, ale s verzemi je tomu už jinak. Spíše je třeba se podívat, zda se nezměnila nějaká knihovna/famework, se kterým se na projektu pracuje. To ale také není naprostá nezbytnost, protože pokud používám verzi xx.1, tak pokud udělají verzi xx.2, tak ji můžu použít, ale i nemusím. Je podle tebe na Slovensku dostatek profesionálů - Javistů? Je zde silná konkurence? Musíš mít „ostré lokty“?Já si myslím, že je zde spousta kvalitních profesionálů. Věřím tomu. Já se na konkurenci takhle nedívám. Snažím se pracovat tak jak vím, stíhat termíny, zlepšovat se. Nechci používat ostré lokty a doufám, že ani nebudu. Jaké jsou tvé zkušenosti s prací v IT oblasti? Co tě baví nejvíc a kde se vidíš za nějaký čas? Máš nějaké konkrétní plány?Baví mě všechno, co umím dělat. Rád bych pokračoval v tom, co dělám nyní, zlepšoval se a sdílel své znalosti s ostatními. Rád bych udělal Java advanced kurz, budeme v něm dělat aplikaci pro správu domácí knihovny. Použijeme Hibernate, napojení se na různé databáze, rest služby + git. Na toto by mohl navázat další online kurz pro ty, kteří programují v Javě, ale nejsou front-end developeři. Tedy kurz Bootstrap – jak si rychle připravit web stránku. Dále bych chtěl použít rest služby k tomu, abychom se napojili na Angular 2 aplikaci. Tak další podkurz by byl Angular 2 single page application kurz. Toto mě zatím napadlo - stadium rozmýšlení :) Jaro je lektorem online kurzu Java pro začátečníky , pokud chceš s Javou začít, ale nevíš kde, tento kurz je pro tebe jako stvořený. Pokud máš na Jara nějaké dotazy, napiš je do komentářů.

Znáte ji zejména jako jednu ze zakladatelek společnosti PIXEL FEDERATION, dlouhá léta působila a působí v IT a v oblasti lidských zdrojů. Jak sama říká, IT je všude kolem nás, potřebujeme ho a vidí potřebu se vzdělávat v této oblasti nehledě na to, zda jsi žena nebo muž. V rámci Mezinárodního dne žen v IT pokračujeme v sérii zajímavých rozhovorů se zajímavými ženami. Moje pozvání přijala Lucie Šicková. [Image] Pro začátek se nám prosím představ, co přesně děláš a čemu se věnuješ?Ahojte, jmenuji se Lucie Šicková, jsem jedna ze zakladatelek Pixel Federation a v rámci Pixelu pracuji se vzděláváním. Mám na starosti systém vzdělávání pro naše lidi založený hlavně na sdílení znalostí a zkušeností v rámci firmy a také sem zveme experty ze zahraničí, zastřešujeme mentoring, coaching a aktuálně jdeme řešit individuální vzdělávací plány. Kromě interního vzdělávání mám na starosti projekt Edufactory, jehož cílem je podporovat a tvořit inovativní vzdělávací koncepty, které přistupují ke vzdělávání interaktivní formou, projektově, pragmaticky, s respektem, okamžitou zpětnou vazbou. Zajímám se o edugaming, social impact hry, využívání her v rámci vzdělávacího procesu a také o samotné vzdělávání vývojářů na Slovensku. Pokud bys nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala? Určitě bych něco organizovala v rámci kreativního průmyslu a pracovala s velkou skupinou lidí. Kreativní průmysl proto, že si vždy obdivovala jakoukoli formu lidské tvořivosti – ať už filmovou tvorbu, komiks, animaci, aplikaci nebo hru. A lidé jsou pro mě to nejdůležitější. Od mých nejbližších až po kohokoli se zajímavým příběhem či pohledem na svět. Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit? Když jsem začínala pracovat, měla jsem 17 let a pracovala jsem ve VHS půjčovně. Tam asi ale otázka nesměřovala... Co chci říct je, že od té doby jsem vždy pracovala, čili nevím, který bod považovat za začátek. Vždy jsem pracovala s lidmi, nikdy jsem neměla strach z technologií a lidmi pracujícími s technologiemi. Moje první práce v rámci herního průmyslu bylo řízení právě technické části týmu. Měla jsem na starosti programátory, testery, scriptery. S některými nebyla jednoduchá komunikace, protože mi rádi dali pocítit, že nerozumím detailu. Ale měla jsem pár skvělých překladatelů a ti mi dělali podporu. Pochopila jsem, že témata nebo dovednosti, které nejsou primárně moje doména, si potřebuji vyskládat lidmi, kteří mě doplňují. Já se nezvyknu zamotat v problému, snažím se vždy hledat řešení a to v malých, manažovatelných krocích. Co bylo pro tebe nejtěžší? Různé momenty. Náročný byl přechod z trvalého pracovního poměru, kde jsem měla stabilní příjem a zdánlivé jistoty na volnou nohu, kde neexistovala garance ničeho. Potom přechod z korporátu do kreativního průmyslu, také kvůli zdánlivým jistotám. Další velkou výzvou bylo založení Pixelu a najednou obrovská zodpovědnost za lidi, kteří se rozhodli s námi spolupracovat. Následně potřeba mít dítě a když už se mi narodilo a potom další a další, skloubit rodinu a práci. Ale i mateřství mě naučilo, že všechno je jen fáze, ať už příjemná, nebo nepříjemná v nějakém momentě skončí, čili nejdůležitější jsou výdrž, konzistence a trpělivost. Jak to vnímáš pracovně? Je velká poptávka po lidech s IT znalostmi, mají větší šance se zaměstnat v této oblasti, najít si lépe placenou práci? Myslím si, že IT a digitální technologie již nyní hrají důležitou roli v našich životech a naše potřeby v této oblasti budou jen růst. I proto je stále rostoucí poptávka po vývojářích, lidech se znalostí toho, co vše zahrnuje tvorba digitálních produktů od nápadu po jejich spuštění na trh. To obnáší nejen programátory, ale i grafiky, kteří rozumějí technologiím, koncovému uživateli, marketérům, manažerům, designérům a podobně. Čili k tomu, aby člověk pracoval ve firmě, která tvoří digitální produkt, nemusí být kodér, ale musí rozumět souvislostem a životnímu cyklu digitálního produktu. Po takových lidech bude vždy poptávka. Jak vnímáš spojení IT a ženy? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?IT je dominantně mužským světem, herní průmysl stejně. V rámci Pixelu máme téměř 20 procent žen. Stále je to málo, na vysloveně techničtějších pozicích máme jen pár žen. Není to proto, že bychom ženy nechtěli přijímat, právě naopak, ale bohužel na trhu jich není mnoho. Vidíš výhody toho, že je stále málo žen v IT? Žen je stále méně než mužů, než v mnoha jiných segmentech. Nevidím v tom výhody. Kolektiv, kde jsou i muži i ženy, je mnohem funkčnější, dynamičtější, obě pohlaví jsou něčím specifická a společně tvoří větší rovnováhu. Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla pracovat v této sféře? Já jsem studovala finance, pracovala jsem s lidskými zdroji, čili IT směr jsem nestudovala. Protože však mám velmi široké zájmy a jsem extrémně zvědavý člověk, který se neustále snaží rozšiřovat si své znalosti, hledat širší souvislosti a dopad na lidi, nikoho kdo mě zná, nepřekvapuje, co dělám.  Pracují i ​​ony v IT? Když jdete baby třeba na kávu, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma necháš pro mužský kolektiv? Mám spoustu kamarádů a kamarádek, bohužel, však ne dost času na jen takové to příjemné posedávání na kávě a povídání si o čemkoli. Svůj čas dělím mezi svou rodinu, tedy Šimona, děti a práci. Mám i kamarády se kterými nepracuji, ale jsem typ člověka, který má rád, když může svůj okruh kamarádů propojovat i pracovně. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady? Pixel Federation je aktuálně velmi exponován a dostáváme spoustu otázek. Já odpovídám, neboť cítím velkou zodpovědnost - za náš úspěch, za to co firma a všichni v ní dokázali vůči všem lidem, kteří se na tom v nějakém bodě podíleli i vůči komukoli, koho ten příběh může inspirovat. Vidím, jak umí jen tak malá věc jako exkurze namotivovat mladé, aby se nebáli zkusit něco vlastního. Mám ráda tuto zemi. Můj syn dnes cestou autobusem řekl, že Slovensko miluje a chce zde zůstat navždy. Chci, aby v této zemi zůstávali moudří, mladí lidé a proto se budu dělat všechno proto, abychom k tomu přispěli. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do programování nebo do IT samotného? Neumím sice programovat, ale pokud máte rádi dynamicky se měnící prostředí, kde je třeba používat hlavu, určitě jděte do toho. Je to velmi zajímavý směr, díky kterému budete vždy o krok vpřed! Lucce děkujeme za rozhovor. Líbil se ti rozhovor? Věnuj mu 👍 Pokud máš na Lucii nějakou otázku, napiš ji dolů do komentáře 👇  

V rámci Mezinárodního dne žen v IT jsem pátrala po úspěšných Slovenkách ai když je žen obecně v IT pomálu, stále se můžeme u nás doma pochlubit těmi šikovnými! Ivana Lieskovská je tedy nejen šikovná, mladá a krásná žena (podle fotek bych řekla, že si zmýlila povolání a klidně by mohla být i modelka), ale navíc k tomu je úspěšná programátorka, která každý den produkuje spoustu skvělých nápadů. Vtipně poukazuje také na to, že žena v IT nemusí být vnímána jen jako dekorace. Ivana má také svůj vlastní blog, kkde si můžeš přečíst více o jejích aktivitách - o jejích konferencích a cestování, o Rails Girls nebo o projektu o lingvistice.[Ivana Lieskovská] Můžeš se nám na začátek trošku představit. Co přesně děláš, čemu se věnuješ?Jsem programátorka a analytička. Momentálně pracuji pro CSA Systems, kde se zabýváme laserovým skenováním a zpracováním 3D scanů prostoru. V práci zejména piji kávu a přeměňuji ji na skvělé nápady, které pak programuji. Ve volném čase tancuji, maluji, chodívám do fitka nebo na bouldrovku. A učím se pár cizích jazyků, což ve mně vzbudilo zájem o kvantitativní lingvistiku. Wau, to zní, že tvůj den je skutečně nabitý povinnostmi, ale najdeš si čas i na zábavu. Pokud bys však nedělala to, co děláš, co bys s největší pravděpodobností dělala?Byla bych bouře. Ale ne, asi malířka. Nebo bych se věnovala lingvistice a nějakým exotickým cizím jazykům. Vraťme se ještě trošku ke studiu. Dnes nemusíme IT studovat výhradně jen na vysoké škole, existují různé online vzdělávací platformy, kde se dokážou lidé naučit i programovat. Co si myslíš o podobném stylu samostudia ty?Online kurzy zbožňuji. Na netu dnes již naleznete miliony kurzů z oblastí informatiky, ekonomie, podnikání, psychologie, hudby... Většina MOOC (massive online open course) je sestavena ze sérii krátkých videí, ve kterých je jednoduše a zajímavě vysvětlena učební látka. Online kurzy mají výhodu iv tom, že řeší aktuální věci, na rozdíl od předmětů ve škole, jsou poutavější a více vás vtáhnou, neboť se učíte tím, že něco sami tvoříte.[Ivana Lieskovská, autor fotografie: Michal Čerňanský] Když jsi začínala, bylo to pro tebe těžké? Uměla sis hned poradit?Upřímně, často jsem byla frustrovaná a přemýšlela jsem nad jinou školou asi tak každé dva týdny. Co bylo pro tebe nejtěžší?Uf, toho je celý seznam. Jednou z těch těžkých věcí bylo přijmout jakési apatické a poněkud nekulturní prostředí na fakultě mezi informatiky. Z gymnázia jsem byla zvyklá na proaktivitu, angažovanost, zájem učitelů o názor studentů, podporu tvořivosti a jaký takový vzájemný respekt. S tímto jsem se setkala během studia vlastně zřídka. Naštěstí jsem poznala i pár nadšenců a brutálně inteligentních lidí, kteří na sobě makali a tvořili vlastní věci už dávno vedle škole. Ti byli také jsou pro mě inspirací, když mi něco nejde.[Fórum Restart Europe v Benátkách, 2014. Na fotografii je také CEO Microsoft Italy - Carlo Purassanta] Jak to vnímáš pracovně? Máš podle tebe větší šance se zaměstnat v IT a najít lepší placenou práci?Z pracovního hlediska si mohu stěžovat pouze pokud na příliš mnoho pracovních nabídek. Dostávám jejich množství, neustále! A to z různých koutů světa. A co se týká platu, na ten si stěžovat také nemůžu. Jak reagovaly tvé kamarádky, když ses rozhodla studovat a pracovat v této sféře?Zmateným úsměvem. Ale všechny jsme šli studovat něco ulítlé, bavila nás fyzika. Jedna šla studovat matematiku, druhá jadernou chemii.[Velká Čínská zeď, Peking, Čína 2016 - výlet během konference softwarových inženýrů.] Jak to pak vypadá, když jdete spolu například na kávu, povídáte si o tvé práci? Nebo si toto téma šetříš pro mužský kolektiv?Během studia informatiky se mými kamarádkami stali spolužáci a káva se záhadně transformovala na pivo. S kluky jsme málokdy řešili něco jiného, ještě iv intrákových oknech, ve kterých se svítilo, jsme viděli trojúhelníkové matice a rady na parkovištích nám připomínaly matematickou analýzu. Pokud jdu mimořádně na kávu s někým mimo IT, řešíme to, co máme společného. Lidé si často spojují výraz IT s muži a neumí si představit, že by s ním mohlo mít něco co činění i něžnější pohlaví. Automaticky si myslí, že IT je spíše svět mužů. Jak to vnímáš ty? Pracuješ víc v mužském nebo ženském světě?Práci v IT vnímám jako kreativní a vznešenou zároveň. Kreativní proto, že existuje x způsobů, jak můžeš něco udělat. Vznešenou proto, že slouží lidem. Děláš produkty pro lidi, kteří je budou potom používat při práci nebo jen tak, pro zábavu. Co na tom není pro ženy? Muži se v IT možná jen cítí sebevědoměji. Mnohdy jen proto, že jako děti vnímaly počítače jako hračky. Když však přijdou na vysokou školu, málokdy mají více relevantních znalostí než dívky. Takové stereotypní modely však mají velký vliv na výběr budoucího směřování, což je škoda, protože spojení „ženy v IT“ zní zcela harmonicky. Abych odpověděla i na tvou poslední otázku, průměrně se pohyboval počet mých kolegyň v intervalu <0; 2>. Navzdory těmto číslům budu tvrdohlavě tvrdit, že nepracuji v mužském světě, vždyť je to i můj svět.[Jak jsme dělali semestrální práci na číslicové počítače] Podle toho, co teď poslouchám a vidím, jsi mladá a atraktivní žena plná energie, skvělých nápadů. Berou tě tvoji mužští kolegové rovnocenně? Řekněme, pokud řešíte nějaký úkol, cítíš, že tvé slovo má stejnou váhu?Většinou ano. Měla jsem jen pár kolegů, kteří si potřebovali něco dokazovat. Vidíš výhody toho, že je stále méně žen v IT? Nebo se už poměr žen a mužů pomaličku vyrovnal?Nemyslím si, že se poměr mužů a žen v IT vyrovnal a než (pokud) se tak stane, to ještě nějakou dobu potrvá. Tento nepoměr má samozřejmě i své výhody. Jednou z nich je například to, že s tebou dělají občas rozhovory o tom, jak málo je žen v IT (smích). Je to dvousečná zbraň, někdy je tvá přítomnost velmi vítaná, v horších případech se cítíš jako dekorace. Díky nízkému počtu žen v IT jsou však vyvíjeny úžasné aktivity, organizované eventy a workshopy speciálně pro dívky, které mají zájem o IT, ale nevědí, jak začít. Toto úsilí spojuje lidi a mě vždy fascinuje to, jak se nadšení lidé umí spojit pro dobrou věc.[Programátorská soutěž ACM ICPC, Krakov, Polsko 2013, sleva: Tomáš Isteník, Ivana Lieskovská, Martin Olešnaník] Ty očividně hodně cestuješ. Je to také díky tomu, co děláš? Má podle tebe programátorka velké šance při zaměstnání i cestovat? Myslím tím samozřejmě i pracovní cesty do zahraničí.Snažím se, příležitostí je docela dost. Například na fórum v Benátkách jsem byla pozvána díky mému zájmu o startupy spolu s další hrstkou žen z JA-YE (Junior Achievement Europe). V Lisabonu měly zase ženy z IT vstup na jednu konferenci zdarma. Někteří zaměstnavatelé vám rádi proplatí účast na mezinárodních konferencích nebo školeních, vedle kterých si najdete chvíli čas i poznat okolí. A služební cesty jsou další kapitola, i na Slovensku se dá najít práce, odkud chodíte každé dva týdny do Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo Rakouska. Ptají se lidé často na tvou práci? Setkáváš se s tím, že by si holky ptaly od tebe nějaké tipy a rady?Víš co, na práci se mě zeptají noví lidé vždy jen jednou. Buď jsou ze stejného „akvária“ a máme se o čem bavit, nebo nastane chvilka přemýšlení, kam se debata ubere dále z překvapeného „Aha, wow“. Jasné, někdy ode mě potřebují radu. Myslím, že několik z nás zažilo odpověď typu “Nevíš používat počítač?”. Tak jasné, že se raději zeptáš kámošky. Co bys poradila dívkám, které se neumí rozhodnout, zda by měly jít do programování?Toto rozhodnutí s sebou nese mnoho různých reakcí, od lichotivých až po fakt extrémně trapné. Nenechte se odradit hlupáky a myslete se svoji budoucnost. Na netu najdete spoustu tutoriálů a online kurzů, kde si můžete trochu pohrát a zjistit, o čem to je.[Image]Workshop Railsgirls, kde byla Ivana Lískovská mentorkou, Bratislava 2015! Ivanko, děkujeme ti za rozhovor.

Jsme již v jedné Alexandře Nyitrai rozhovor řekli, že ji mnozí z vás také znají z Learn2Code, kde chvíli pracovala. Protože však stále ještě musíme mluvit, zeptal jsem se také, co si myslí o ženách a jejich postavení v IT. Proč zmiňuji ženy v IT?  Mezinárodní den žen v IT se blíží a jako ženská část našeho týmu L2C cítím morální odpovědnost za to, že si pamatuji něžné pohlaví v tomto odvětví a dívám se na něj společně, jaká je dnes situace.  Alexandra v současné době studuje na MatFyze a přestože práci odložila na chvíli, pstále se podílí na pověsti a všem kolem ní. Mentoring v dílnách pro dívky Rails Girls nebo Django Girls v Bratislavě s námi pracovala Learn2Code jako vývojář front-end. Programování je opravdu také o hledání informací na internetu. Neustálé googling a trpělivost, jak sama Alexandra říká. Pokud jde o podíl žen ve světě IT, vidí v tom také určitou výhodu. Na začátku neodhalíme všechno, dozvíte se více v následujících řádcích od samotné Alexandry.[Image] I dnes si lidé často myslí, že IT je svět lidí. Jak to vnímáte? Pracujete více v mužském nebo ženském světě? „ IT je svět mužů “ lze chápat jinak. Například více mužů než žen studuje programování úzké unie. Nebo existuje vyšší procento mužů než žen, které se podílejí na vývoji nebo výzkumu IT. Nebo více mužů než žen pracuje jako manažer v oddělení IT. To, co bych už neuvažoval o práci v IT. Možná to lze chápat jinak. Podle mého názoru není programátorem jako programátor. Ať už je to muž nebo žena. Mnoho programátorů nestudovalo informatiku. Nezajímalo se, neměli pro to vášeň. Ale protože je programování populární, naučili se ho z různých online kurzů. Bohužel mnoho takových programátorů neví, jaká je časová složitost algoritmu. Díky diskrétní matematice nevyvinuli programové myšlení. Chybí jim také obecná znalost sítí, zabezpečení, návrhu databázového systému nebo jiných oblastí IT, které se používají v praxi vývojářů. To je vidět v jejich kódu, který může fungovat a vypadat hezky, ale je často neefektivní. Podle mnoha studií se do vývoje nebo výzkumu IT podílí více mužů než žen. Pro mě tento rozdíl není významný. To na mě nemá vliv, a proto si toho nevšimnu. Nerozlišuji mezi ženami a muži v technických oborech. Rozlišuji mezi těmi lidmi, kteří pro to mají vášeň a zájem, a těmi, kteří to nemají. Jak jste se dostali do práce na Learn2Code a co přesně děláte teď? Sedět léto v bazénu je pro mě upřímně nudné. Věděl jsem, že kdybych to zkusil během studia, po ukončení školy bych nezačal na úplně juniorské pozici. Objasnil jsem, co chci dělat v tomto období svého profesního života. A to byl a je Javascript.  Protože jsem neměl žádné pracovní zkušenosti, hledal jsem studentské nabídky.  Našel jsem reklamu Learn2Code na jednom z profesionálních portálů a okamžitě jsem jim napsal. Věděl jsem, že to byla ideální nabídka pro mě. V současné době plně studuji. V MatFyze nám v tomto semestru dávají mnoho úkolů, takže je mi líto, že nemám rád práci. Věřím, že až bude trochu propuštěn, vrátím se do práce.  Kdybyste neudělali to, co děláte, co byste s největší pravděpodobností udělali?  Ve skutečnosti nemám tušení. Teď bych se rozhodně nezměnil. Ale kdybych si musel vybrat, pravděpodobně bych studoval cizí jazyky a zlepšoval je. Cestoval bych a možná jsem někde v zahraničí průvodce turistikou. Ale netuším, jakou profesi by mi to přineslo. Bylo to pro tebe těžké, když jsi začal? Věděli jste, jak to okamžitě zvládnout? Začátky jsou vždy obtížné. V jakémkoli poli. Nemohl jsem to hned zvládnout. Často jsem se ptal zkušenějších – přátel, učitelů. Začalo se to zlepšovat, když jsem se naučil nespoléhat se na mentory nebo učitele, ale výhradně na sebe. Co pro tebe bylo nejtěžší?  Mnoho věcí. Při programování je obtížné pochopit, že je nutné se učit googlit. Bylo také obtížné získat více trpělivosti. Když pro mě něco nefungovalo, nemohl jsem vykašlat. Nikdo jiný by to pro mě neudělal a nic bych se nenaučil. Bylo také obtížné pochopit, že pokud nechci zůstat průměrný, musím začít zlepšovat programování i ve svém volném čase. Protože škola mi nedává dost praxe. Jak to vnímáte na pracovišti? Myslíte si, že máte lepší šanci získat práci v IT a najít lépe placenou práci? Myslím, že to hodně záleží na společnosti, na kterou se ucházím. A také z mých schopností. Pokud se někdo opravdu snaží a nevynechá angličtinu ze své studie, má šanci na tak dobře placených pozicích, pro které by se na Slovensku několikrát méně. Například, pokud to funguje pro zahraniční trh. Myslím, že stále existují společnosti, které si vybírají zaměstnance, zejména na základě méně podstatných věcí, než jsou jejich schopnosti. Někteří proto neudržují rozmanitost zaměstnanců. A to je jen nevýhoda takové společnosti. A proto bych tam nechtěl pracovat. Jak reagovali vaši přátelé, když jste se rozhodli studovat a pracovat v této oblasti? Na střední škole jsem nenašel přítele, se kterým bych ve většině názorů souhlasil. Takže i když jsem s nimi mluvil, nikdy jsem jim nerozuměl dost, abych si udržel „ offlat “ své rozhodnutí. Pracují také v IT? Když například chodíte na kávu, mluvíte o své práci? Nebo si toto téma ponecháte pro mužský kolektiv? Když jsem přišel do MatFyzu, zjistil jsem, že lidé jsou zde mnohem chytřejší. Dívky a kluci. Můžete s nimi opravdu mluvit o všem. A tady jsem našel skutečné přátele a přátele. Opravdu můžete mluvit o práci zde se všemi. Vidíte výhody méně a méně žen v IT? Nebo se poměr žen k mužům s pomalým pohybem již vyrovnal? Podle mého názoru má také výhody, že v IT je méně žen. Například, pokud na pracovní pohovor přijde vážně skleněná baba, mohou být v kolektivu cennější. Protože díky tomu je kolektiv rozmanitější. A pokud jde o vztah, myslím, že to bude stále vyváženější. Ptají se lidé často na vaši práci? Setkáte se s tím, že se vás dívky zeptají na několik tipů a rad? Lidé se mě ptají na práci společné komunikace. Protože většina z těch, které potkávám, jsou také ITčariáni, rozumím mi. Někdy jsem také požádán o zkušenosti spolužáků, kteří dosud nepracovali v IT. Potkávám pouze dívky, které se rozhodují mezi IT a jiným oddělením na seminářích. A ano, někdy jsem požádán o studium nebo práci. Co byste radili dívkám, které se nemohou rozhodnout, zda by měly jít do programování? Pokud se jim to alespoň trochu líbí, nechte je studovat informatiku nebo podobné obory. Existuje doba automatizace, technologie a v IT bude v dohledné budoucnosti spousta solidních pracovních nabídek. Pokud se přestanou bavit, mohou se stále přestěhovat do jiné školy. Jsou ve věku, kdy je třeba mnoho věcí vyzkoušet, co chtějí a co ne. Alexandra má také svůj osobní blog, který najdete TADY.  Děkuji Alexandre za rozhovor. Líbil se vám rozhovor? Dejte mu 👍 Pokud máte dotaz na Alexandru, napište si ji do komentáře 👇  

Stanley Mácha je novým lektorem kurzu Vizuální design v Košicích. Nejprve studoval architekturu a po ukončení studia začal postupně rozvíjet webový frontend, později jeho akce vedly k designu uživatelských zkušeností. Jeho výstřel je opravdu široký - od firemních značek přes ilustrace, digitální obrazy, DTP, animace po marketing. Stanley říká, že upřednostňuje oslovení UX v oblastech, kde se to běžně neřeší. V současné době pracuje pro spuštění GroupSolver a odpovídá za kvalitní uživatelskou zkušenost ve všech oblastech. A i když už toho hodně prožil, cítí se, jako by procházel docela velkými kroky. Poslali jsme ho a dozvěděli jsme se několik zajímavých bodů z jeho pracovní zkušenosti. Zde najdete jeho projekty - https://www.behance.net/stanleymacha. [Image] umělecká díla Na začátku nás prosím představte, co přesně děláte? Posledních 10 let jsem vždy pracoval ve vizuálním designu v nějaké formě, dnes je to hlavně design UX. Moje práce je profesionálně soustředěna hlavně na webové aplikace, ale většinu času se věnuji hlavně řešení úkolů UX i v méně populárních odvětvích, nejspíš si to užívám. Jak jste se k této práci dostali? Co tě k tomu vedlo? Kreslím a malovám od malička, na konci střední školy jsem se dostal k webovému a digitálnímu designu a kromě toho, jak jsem postupoval na volné noze, Věnoval jsem se architektuře a urbanismu v nadmořské výšce. Protože jsem byl na volné noze úplně slepý a sám, musel jsem úplně stisknout, abych tlačil svou práci s klienty, a pokud to děláte už dlouhou dobu, zjistíte to, že věci fungují, jsou nedílnou součástí každého kvalitního designu. To je přesně to, co začíná celá profese UX. Máte vzorec, který vás inspiruje? Osoba, která je pro vás motivátorem? Pokud ano, proč je tato osoba? No ... osobně se mi nelíbí, když je produkt nebo řešení přičítáno osobnosti. Bez ohledu na to, kolik zkušeností a let praxe, podle mého názoru je každý designér jen jedním z mnoha lidí, kteří by měli jednoduše porozumět filozofii produktu a pomoci jej naplnit. Takže spíše mohu říci, že vidím význam a přínos ve filozofiích ... zejména od Apple a Google - to jsou podle mého názoru solidní příklady toho, co týmy lidí mohou přinést, když mají jednotná pravidla a cíle. Kde se inspirujete pro svou práci? Máte nějaké tipy, které jsou zaručeny, že budou fungovat? Nevím, jak se rozhodnout, jestli mě něco inspirovalo, ale rozhodně nemám problém s kopírováním a to by byl můj tip. Není třeba se snažit být originálním motorem a dělat něco, kde je prioritou, aby byl mimo linii. Řešení by mělo být jistě definováno zadáním, takže to, co lze udělat, by mělo být složeno z hotových částí, který již vynalezl někdo před vámi a zbytek může vyžadovat kreativitu - samozřejmě vždy doporučuji zabývat se tímto ve skupině. Osobně se mi líbí “ Ukradl jsem ” z Dribbble, ale nejjednodušší způsob, jak používám nejčastěji, je jednoduše googlene obrázky prostřednictvím klíčových slov.  [Image] Firemní identita Obecně lidé vnímají oblast informačních technologií jako výlučně mužský svět. Co si o tom myslíš?  Rozhodně nesouhlasím se slovem “ výhradně ” - zbytek věty, o které si myslím, pramení z pozorování po dlouhá léta, nikoli ze skutečnosti, že muži potřebují technologii k přiměřenému. Z toho, co jsem osobně viděl, je v technologických oblastech jen málo žen, ale stále jich bylo výrazně méně, což je prostě fakt. V žádném případě to rozhodně nebrání žádné ženě v tom, aby dělala cokoli. Pokud jde o minimální technologické oblasti, myslím, že jsme dávno v době, kdy vyhrávají logické a prokazatelné dovednosti. V této oblasti je třeba sledovat současné trendy, inovace. Jak se máte? Mlčíš to všechno vedle práce? Nemyslím si, že toto tvrzení je správné. Tyto trendy a inovace, které mají dlouhodobý přínos pro design, se nepohybují tak rychle, a zejména když přijde, není tak snadné si toho nevšimnout. Obzvláště znovu musíte zůstat v blízkosti ostatních vývojářů a lidí, kteří mají související profese, pak nemusíte pravidelně chodit po návrhářských portálech a prostě musíte, že každý z vás něco chytí jen ve vašem volném čase. Abychom například vysvětlili dlouhodobý přínos, všichni designéři si jistě pamatují boom kolem designu Parallax. Každý jiný web najednou přeskočil svitky a sociální sítě se roztrhaly postavami toho, kdo má nový web. Ale protože to nepřineslo velký přínos pro samotné fungování webu, a dokonce i naopak, vyžadovalo to prostě spoustu práce navíc.  “ sledovat trendy ” je trochu přehnaný koncept. Nejprve je třeba pochopit základy. Trendy, které dnes fungují, jsou tu už roky, a když se zabýváte designem a přichází znovu něco revolučního a zásadního, rozhodně vám to nevyhovuje. Co se vám na vaší práci nejvíce líbí? Máte nějaký oblíbený úkol, který se vám líbí nejlépe? Raději řeším UX v oblastech, kde se to běžně neřeší. Například v softwari dnes je to jen stará známá věc a někteří vývojáři nechtějí začít bez návrháře UX. Ale také rád přivedu UX k marketingové grafice, propagačním praktikám a komunikaci atd… Dnes se konkrétně zajímám o to, jaké je UX ve vzdělávání a jaké by to mělo být, kdyby to fungovalo. U UX je důležité si vždy uvědomit, že úspěch řešení je definován cílovou skupinou nebo spotřebitelem. V tomto úkolu se vzděláváním je mou prací vzít vyučovací předmět, který nemá velkou odpověď, porozumět mu a sdělit jej tak, aby byl nespokojený student spokojen s reflexí a bude chtít více. To je velmi obtížné a časově náročné, ale to je to, co mě baví nejvíce. [Image] UI Myslíte si, že každý může být designér a grafik? Je ve srovnání s jinými profesemi obtížné stát se grafikem nebo designérem? Za prvé, designér a grafik není stejný. Každý grafik by měl pochopit, že řeší design, ne každý designér se musí zabývat grafikou. Myslím, že logickou odpovědí je, že nejen může, ale také by měl pochopit, že je designér - ať už dobrý nebo špatný. Ať už dělá cokoli, utváří kolem sebe svět. Mnoho lidí má design s uměním, protože existuje mnoho designérů, kteří mohou s jejich kresbou pracovat velmi dobře. V každém případě je umění věcí impulsů, záhad a vyjádření osobnosti. Úlohou designéra je naopak rozpoznat problém, porozumět jeho potřebám, nástrojům, možnostem a vyřešit problém. Když o tom přemýšlíte, uvidíte, že neexistuje žádná profese, která by to nevyžadovala. Designér je velmi obecné slovo a vzhledem k tomu, že je synonymem pro grafiku, je podobná chyba, že architekti staví pouze domy. Náročným úkolem v profesi designéra / architekta je mít osobní vzdálenost, široký výhled a nezapomenout na zbytek světa při řešení problému. Nezáleží na tom, zda navrhujete logo, budovu, webovou aplikaci nebo vzdělávací systém. Neexistuje žádné velké a malé zadání - každý musí být celý den očerňován, vědom si toho, co všechno, co nebylo zmíněno, je stále spojeno, vyberte správnou filozofii, udržujte profesionální přístupy, analyzujte a hledejte řešení do té doby, dokud není jasné, že to konečně funguje a zapadá do všeho kolem. Vraťme se k vaší práci. Co jste museli projít se vším, pokud jste pro tuto pozici pracovali?  Nejprve jsem v mé oblasti neměl tolik podpory pro svou práci. Rodina příliš nerozuměla mému vysílání v počítači, takže jsem se naučil pracovat a učit se po nocích. Druhým problémem bylo, že design byl tehdy chápán jako grafika a mnoho lidí nevidělo potenciál, který přineslo, nebyli příliš ochotni za to zaplatit a podpořit jej. Proto jsem měl hrozný odpor vůči tvrdé práci ve společnostech a raději bych si řekl, že do toho investuji více času, ale dám si příležitosti, kde můžete také volně růst. Pokud jde o čas, učinil jsem správné rozhodnutí a během svých 18hodinových směn jsem se toho hodně naučil, ale když o tom dnes přemýšlím, je sporné, zda to stálo za to, protože díky skepticismu lidí ohledně designu jsem žil finančně velmi obtížné roky.Určitě bych si to nepřeje žádnému ze studentů, takže i dnes se snažím pomáhat lidem, kteří se snaží jít podobným způsobem, aby nemuseli projít těmito extrémy. Především jsem se v určitém okamžiku musel konečně naučit postavit se za svou práci, i když mi hrozilo, že všechno ztratím. Bylo to také kritické na místech a mnohokrát jsem měl výslovné štěstí, že na poslední chvíli přišel další rozkaz, ale shodou okolností jsem později přišel do kontaktu s několika Izraelci, což jsem bolelo a odtamtud to bylo velmi pomalé, ale stále se trochu zlepšovalo. Dnes pracuji pro spuštění GroupSolver, které je asi o 4 000 úrovní nad vším, na čem jsem kdy pracoval, takže mohu říci, že i když mám pocit, že jsem toho hodně prožil, Pořád se pohybuji a docela velké kroky. Stručně řečeno, je třeba trochu pesimisticky poznamenat, že drtivé většině mých úspěšných akcí předcházely neuvěřitelně obtížné časy. Každopádně mohu dnes rychle říci, když se někdo méně zkušený pohybuje stejným směrem a mohu jim poskytnout podmínky, za kterých svět nemusí žít tak kriticky, jak jsem to musel zažít. Myslím, že jde o maximální pohodlí a podporu učení. V kritických podmínkách je výkon testován, test v nich má velmi negativní účinky, vede ke spěchu a prodlužuje celý proces. Cítili jste někdy, že jste to nemohli udělat? Byl čas, kdy jste chtěli skončit a udělat něco úplně jiného? Určitě ne toto. Jak jsem řekl, nikdy jsem nepovažoval design za vizuální věc. Hlavně proto, že jsem se vzhledem k podmínkám, ve kterých jsem pracoval, musel naučit dělat mnoho dalších věcí, kde disciplína, systematičnost a vhled prostě musí fungovat. Kromě designu se stále programuji dnes, zabývám se marketingem, zabývám se projekty souvisejícími s organizací lidí, pracoval jsem ve fotografických studiích atd… Obzvláště v době, kdy jsem si nemohl dovolit soustředit se pouze na jednu věc, jsem vzal nějaké úkoly. Naučil jsem se HTML, CSS, JavaScript a PHP v podstatě proto, že jsem si vzal programování na ramena, když jsem o tom netušil. Podobně to bylo s animacemi, videem, úpravami hudby atd… Nikdy jsem si nevybral přesně to, co bych udělal nebo neudělal, takže jsem nikdy nemusel nic ukončit. Kdybyste museli třemi slovy popsat, co vám vaše práce dává, co byste vyzvedli? Trpělivost, Podívej, předvídavost. Cítíte silnou konkurenci na Slovensku v tom, co děláte konkrétně? Musíte mít „ ostré lokty “? Viděl jsem práci, která ukazuje, že existují lidé, kteří zvládli alespoň tyto projekty velmi dobře, mnohem lépe, než bych v té době dělal. Ostré lokty však nemusí. Pokud obecně jako designér, resp. můžete dokázat řešení problému, není důvod vás posílat pryč, právě naopak. Jaké jsou vaše plány do budoucna? V současné době dokončuji technologickou houbu, na které pracuji téměř rok, takže se určitě zaměřím na organizaci lidí a ekosystému. Zároveň bych rád propojil některé činnosti, které jsem vyzkoušel ve svém vzdělávání. Budu vždy dělat vizuální design, ale určitě bych se chtěl vzdát velmi podrobné práce, abych se mohl ponořit trochu hlouběji do jiných oblastí, kde UX není tak růžová, protože, jak jsem zmínil, je to časově náročné a den je jen 24 hodin, takže něco bude muset být obětováno a ponecháno těm, kteří to chtějí udělat. Stanley je lektor grafického kurzu Vizuální design v Košicích, pokud chcete začít s grafikou a ovládat Adobe Photoshop a Illustrator, ale nevíte, kde začít, je tento kurz pro vás jako tvor. Pokud máte nějaké dotazy ohledně Stanleyho, napište je do komentářů.

Jakub  se již několik let živí jako designér-animátor. Poprvé se Kubo dostal do styku s designem ještě během střední školy a později i při práci v reklamní agentuře, kde zastával pozici Media production specialist. Odtud to už bylo jen na skok k tomu, aby si založil vlastní animátorsko-produkční studio  Roadcrossers.com, které se může i přes mladý věk pochlubit spoluprací se značkami jako Siemens, Adidas či Reebok. Práce je pro Kuba místem, kde se může do sytosti „vyhrát“ a zdokonalovat se v tom, co ho baví a proto by se o své poznatky rád podělil. Stejně zaníceným, ale i úplným začátečníkům by chtěl předat své know-how, jak se rychle zorientovat v požadavcích klienta, ukázat profesionální postupy, které fungují v praxi a šetří čas a podat pomocnou ruku při tvorbě vizuálního designu, animace nebo videa. Kubo, jak ses stal designérem/animátorem? Dalo by se říci, že dost nepřímo, nikdy jsem nějak neuvažoval o tom být grafik nebo designér, ale přepracoval jsem se k tomu prostřednictvím videa. Ze začátku jsem se věnoval převážně natáčení kámošů v parku na lyžích, následně jsem to stříhal, pak jsem zase potřeboval do těchto mini videí udělat nějaká úvodní intrá, animace log a asi někde tady jsem zjistil, že tvorba a animování grafiky má své kouzlo a při tom jsem také zakotvil. Ze začátku mi grafiku posouvali kámoši nebo kolegové, občas jsem si ale všiml, že věci co mi pošlou ne vždy vyhovují mým požadavkům a proto jsem si začal vytvářet grafické podklady sám. No a potom jsem si založil vlastní animátorské studio Roadcrossers.com, kde je grafický design a jeho animování naší hlavní pracovní náplní. Jak bys popsal svůj přístup k designu? Kdo nebo co tě nejvíce ovlivnilo nebo ovlivňuje? Design mi automaticky evokuje něco hezkého, nevím proč, ale mám to tak. Nejsem úplně ten typ, co zkoumá lžičku a přemýšlí, proč je oblá, ale spíše si všímám tak výjimečných, zajímavých věcí. Vždy mě upoutá nějaká zajímavá TV reklama, hudební videoklipy a filmové blockbustery. Fascinuje mě totiž to obrovské úsilí, co tomu ta studia věnují, průzkum, který dělají předtím než začnou něco designovat a všechno to, co je před očima běžného diváka skryto. No a v neposlední řadě ta svoboda, která vám dovoluje vytvořit si co jen chcete. Tou televizní reklamou nemyslím zlaté prasátko od Kofoly, ale spíše ty peckové shoty od Nike, Adidas nebo Audi. Co se týče grafiky, tam to vždy byly animované klipy pro známé kapely nebo animáky na cartoon network, a pak jsou zde vizuální efekty, které nesmírně obdivuji, protože jsou promakané do nejmenšího detailu. Čili spíš jsem fanoušek té audio-vizuální stránky designu, než té funkční a produktové. [Image] Jakub Ovesny Co je podle tebe tvou nejsilnější designérskou stránkou a jak jsi tuto dovednost zlepšoval v posledních letech? Snažím se víc a detailně vnímat svět kolem sebe. A to neustále. Podle mě je to velmi důležité. Při statické grafice, například při retušování fotografií je třeba mít dobré oko a poznat, jak se chová světlo nebo různé materiály, při animaci se zase provedením chceme většinou přiblížit realitě nebo ji alespoň trošku přizpůsobit, aby tomu diváci uvěřili. To znamená, že si například všímám, jak se tvářím, když si ráno myjem zuby nebo jak se slunce odráží v kalužích po dešti a tak podobně. Tento pozorovací talent přišel tak nějak intuitivně, ale v poslední době se snažím přistupovat k tomu i profesionálněji, což znamená, že jsem si začal studovat různou literaturu o fyzice světla, dynamice pohybů, časování a podobně. RCP showreel 2015  od  Roadcrossers . Na jakých projektech nejraději pracuješ? Když dělám to, co mě baví, tak je mi to jedno, nějak to nerozlišuji, ale pokud musím říct, tak víc si užívám práci na těch vlastních osobních projektech, kde si zkouším nové věci a experimentuji. Bohužel je jich v důsledku nedostatku času stále méně, ale plánuji to v nejbližší době napravit. Aktuálně se snažím dostat víc do 3D animací. Jaký je tvůj názor na specializaci vs. zobecňování? Toto je těžká otázka, podle mě vždy závisí, v jaké kariérní fázi se daný designér nachází. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že co se týče práce, jednodušeji se uplatní začínající generalista, minimálně dokud ještě nemá nabušené portfolio. Menší studia totiž častěji shánějí lidi, kteří zvládají více aspektů grafického designu. Čili kromě vytvoření reklamního letáčku umí připravit například i dokumenty do tisku. Specialisty většinou hledají velká studia a agentury, které si je mohou dovolit a dokáží zajistit i ostatní specializace. Obecně si ale myslím, že vždy je dobře mít přehled o dalších technologiích, postupech a nástrojích, protože to často pomáhá rozvíjet se iv hlavní specializaci, nebo si vůbec nějakou najít. Pak si umíš spoustu věcí udělat sám, přesně podle sebe, vyjádřit se přesněji a tím pádem dostat požadovaný výstup například od dalších členů týmu a tak dále. No a později když se člověk najde, sám zjistí, co ho baví, tak se může začít profilovat a rozvíjet svou kariéru tímto směrem. Ale samozřejmě tomu tak vůbec nemusí být, znám lidi, Co bys doporučil začínajícím grafikům (designérům), jak mohou nastartovat svoji kariéru? Určitě je třeba makat. Co nejvíc a co nejčastěji. Zkoušet a dělat designy, animace ai když budou první pokusy k ničemu, ty další budou lepší ;) Na začátek je také dobré polajkovat a follownout oblíbené umělce a designéry a sledovat jejich práci. U nás ve studiu to děláme dosud, inspirujeme se různými TV spoty nebo animacemi, abychom se něco nového naučili a obkukali zajímavé triky. Také je dobré ukázat své práce světu, dnes, kdy mají designéři sítě jako behance, artstation nebo dribbble je škoda toho nevyužít, možná to přinese nabídku ke spolupráci. Jo a určitě dívejte tutoriály, dnes jich je už tolik, že není problém si vybrat ;) Máš nějaké dotazy na Jakuba? Napiš je do komentářů. Chceš se začít věnovat grafice a nevíš, kde začít? Máme pro tebe připravný  online kurz na Adobe Photoshop , který vytvořil právě Jakub. 

Matej studoval na FIITce a dnes zařezává jako front-end developer. V oboru pracoval na profesionálních klientských web stránkách (např. pro realitní kanceláře), na interních CRM systémech pro management zákaznických vztahů i na webových aplikacích pro správu kalendářů/událostí/připomínek či kontaktů. V soukromí je velkým fanouškem video her, ale nepohrdne ani stolními hrami, dobrým seriálem či zajímavou fatasy/sci-fi knihou. Jaké byly tvé začátky s programováním, front-endem, co bylo nejtěžší?Inu, studoval jsem na FIIT (Fakulta informatiky a informačních technologií), takže základy programování jsem získal tam, případně můžeme brát v úvahu ještě předmět "Informatika" z gymnázia, kde jsme programovali různé zajímavé programy jako "Lenivý Jim" v dnes již téměř zapomenutém jazyce (Turbo) Pascal. K front-endu jsem se dostal na vysoké škole, během předmětu „Databázové systémy“, kde se jako hlavní vyučovací nástroj pro databáze používal program MS Access. Když přišel čas vypracovat finální zadání z předmětu, mnozí studenti, včetně mě, si řekli, že nemá smysl investovat čas a námahu do učení se téměř neznámého a v podstatě nepoužívaného nástroje, jakým je MS Access a řekli jsme si, že to raději vypracujeme v něčem , co se používá v reálném světě a čeho znalosti se nám mohou sejít i do budoucnosti. Tak jsem se dopracoval k databázi MySQL. Výsledky z ní však bylo třeba iv něčem odprezentovat a tak jsem se rozhodl, že si pro tyto účely vytvořím svoji první web stránku. O web developmentu jsem však toho moc nevěděl, tak jsem si otevřel www.w3schools.coma začal se učit. Prošel jsem si HTML, CSS a také nějaké to PHP. Zabralo to sice většinu mého volného času v té době, ale výsledek a získané znalosti rozhodně stály za to. První větší test mých web development znalostí pak přišel během práce na bakalářce, kde jsme spolu s kolegou pracovali na systému pro vyplňování a vyhodnocování online dotazníků. Tam jsem už do svého repertoáru musel zařadit i JavaScript. Po ukončení bakalářky jsem si uvědomil, že web development mě opravdu baví a tak jsem už u něj zůstal. Nejtěžší na programování, alespoň pro mě, byla jednoznačně teorie. Ne až tak její obsah, ten je snadné se nabiflit-li třeba, ale její význam. Praktický úvod do programování byl na škole relativně krátký a stručný, potom se to už všechno točilo kolem teorie. Problémem podle mě je, že dokud člověk nenasbírá dostatek zkušeností s programováním, těžko se mu chápou nejrůznější teoretické nuance a neumí si představit jejich praktický přínos a tedy ani jejich význam. V mém případě jsem velkou část teorie ocenil až s významným zpožděním, když jsem na daný problém sám narazil v praxi a zpětně si vzpomněl na to, co do nás tlačili ve škole. Přidaná výzva u front-endu je pak to, že se jedná o opravdu širokou oblast. Obejdeme-li to velké množství technologií, které se front-endistům v poslední době nabízejí, pouze samotné HTML obsahuje obrovské množství elementů a CSS umožňuje modifikovat široké portfolio vlastností těchto elementů. Kombinací je hodně strašně mnoho a zejména ze začátku není jednoduché říci, která možnost je v daném případě nejlepší, nemluvě o čase potřebném k seznámení se všemi možnostmi. Situace je podobná iu JavaScriptu. velmi oblíbená knihovna jQuery nabízí obrovské množství nových a zajímavých funkcí, takže to chce opět zejména čas a trpělivost. Jaké technologie jsou tvoje nejoblíbenější a proč?Hm, to je složitá otázka. Profesionálně se věnuji front-endu a to jednoduše proto, že mě baví. Líbí se mi na tom, že všechny tři základní technologie (HTML/CSS/JavaScript) jsou relativně nové a stále se vyvíjejí a mění. Totéž platí i pro internetové prohlížeče. Navíc v posledních letech, kdy se globálně zvyšuje výkon počítačů, telefonů a jiných našich oblíbených zařízení a zlepšuje se také kvalita internetového připojení. Lidé si začínají uvědomovat, že internet už není jen o obyčejných webstránkách, ale také o plně funkčních robustních online aplikacích. To má za následek přísun mnoha knihoven, pluginů, frameworků atp. Čili je to velmi dynamická oblast vývoje a člověk se rozhodně nenudí :) Obecně bych ale řekl, že více než nějakou konkrétní technologii mám rád učení se nových technologií. Zjistit co umožňují a jak fungují, srovnávat s jinými existujícími technologiemi, které již znám. To mě baví na IT jako takovém nejvíc. Na kterém projektu, který tě opravdu bavil, jsi pracoval v poslední době?Před nějakým časem jsem pracoval na open source projektu „InfCloud“, což je CalDav/CardDav client, sloužící k managementu kalendářů, událostí, připomínek a kontaktů. Jednalo se o dost rozsáhlý projekt, který mi pomohl pochopit JavaScript tak jako žádný jiný projekt předtím. Mým oblíbencem je ale můj vlastní mini-projektik „GW2 Monster Hunter“. Jedná se o aplikaci do game overlay systému „Overwolf“, která pomáhá hráčům hry „Guild Wars 2“ sledovat kdy a kde se objeví různí bossové a zaznamenávat si, které již v daný den porazili a kteří je teprve čekají. [GW2 Monster Hnuter - screenshot] Jakou radu bys dal začátečníkům, kteří začínají s tvorbou webstránek nebo programováním?Jak už jsem zmiňoval, chce to zejména čas a trpělivost. HTML a CSS nejsou náročné (koneckonců, nejsou to programovací jazyky), ale přesto jsou dost rozsáhlé. Nejdůležitější rada podle mě ale je: „Google, google, google“. Ať už si s nějakým problémem nevíte rady nebo jste jen příliš líní vymyslet na něj řešení, je velká šance, že eventuálně vygooglite něco, co vás nakopne správným směrem. Obzvlášť pro programátory začátečníky, kteří se v dané oblasti ještě možná naprosto dokonale neorientují, jde o neocenitelnou pomůcku. Jaký je tvůj oblíbený nástroj pro webdevelopment?Řekl bych, že mám dva nástroje, bez kterých si web development neumím představit. Pro programování jako takové nedám dopustit na Sublime Text (3). Dlouho jsem si neuměl najít editor/IDE, se kterým bych byl spokojen, ale odkdy jsem vyzkoušel Sublime Text, už jsem dál nehledal. Jednoduchý, ale silný a rozšiřitelný editor se zaměřením na klávesové zkratky, jakému ne páru. A ano, vím že tady je i vi/vim, ale asi nejsem dostatečně hardcore na to, abych v něm našel zalíbení :) Pro web development jednoznačně dev tools/web inspector. To množství užitečných informací, ke kterým vám dávají přístup, plus neocenitelná pomoc při debugování či prototypování jsou jednoduše k nezaplacení. Co si myslíš, že bude další velká změna ve webdevelopmentu v budoucnosti?Těžko říct, já osobně to na velké změny, alespoň v blízké budoucnosti, nevidím. HTML/CSS/JavaScript zde jsou již dlouhá léta a stále se vyvíjejí, reagují na aktuální situaci ve světě web developmentu, takže jejich náhrada není nutná. Před nějakým časem se však o to pokusil Google se svým projektem Dart, který měl nabídnout alternativu k JavaScriptu. Jelikož však o něm málokdo vůbec ví, natož ještě vypráví, zda ho reálně používá, je asi jasné, jak tato snaha dopadla. Inovace v oblasti front-endu se momentálně točí zejména kolem nových knihoven, frameworků a podobně, takže pokud nějaká velká změna přijde, očekával bych ji v první řadě tam. Teoreticky je možné, že někdo přijde s nástrojem pro tvorbu webstránek pro laiky, který bude tak pokročilý a dobrý, že tradičních web developerů už nebude potřeba. Četl jsem například o jednom nástroji, který generuje web stránky sám a jen na základě poskytnutých informací se rozhodne, jak by bylo nejlépe daná data odprezentovat a vytvoří k tomu i kompletní web stránku. Nemyslím si ale, že je třeba se bát, už z podstaty takových nástrojů vyplývá, že mohou poskytnout pouze omezenou množinu toho, co umí vytvořit reálný programátor. Navíc, automaticky generovaný kód je většinou strašně ošklivý a neefektivní, alespoň ve srovnání s tím, co by dokázal vytvořit zkušený programátor. [Ukázka práce Matěje] Budeš učit kurz Web Designer, co máš nejraději na tvorbě webstránek?Tvorbu webstránek vnímám jako jistý druh puzzle nebo skládačku. Je to tak trochu jako skládat LEGO, akorát že nemáte k dispozici návod :) Dostanete zadání, tedy nějaký design document od klienta, případně screenshot toho, jak má stránka vypadat. K dispozici máte různé druhy kostek (HTML elementy), které můžete (téměř) libovolně spojovat dohromady. Navíc můžete používat CSS, které vám umožní kostky různě otáčet, přebarvovat, zmenšovat/zvětšovat atp. Takže je na vás, jak k výsledku dospějete, podstatné je zreprodukovat zadání. Vnímám to zejména jako hru. Můžeš nám říci něco blíže o obsahu kurzu? Jaké klíčové znalosti si studenti odnesou?Kurz je rozdělen na tři části, každá bude věnována jedné ze tří klíčových technologií front-endu: HTML, CSS a JavaScript. HTML a CSS se budeme věnovat dost podrobně, naučíme se, jak spolu tyto dvě technologie spolupracují, implementujeme často používané návrhové vzory, řekneme si různé tipy a triky. Studenti by si díky tomu měli umět vytvořit vlastní web stránku, zcela podle svých představ. Podíváme se také na JavaScript a primárně na jednu z jeho nejoblíbenějsích knihoven jQuery, zaměříme se na její schopnosti manipulace s DOM stromem. Studenti by díky tomu měli vědět, takříkajíc, vdechnout život svým web stránkám, pomocí animací a interaktivních elemetů. Pokud máš na Matěje otázku, napiš ji do komentáře. Matějův kurz 12-týdenní kurz Web Designer v Bratislavě začíná 28.03.2017, takže pokud se chceš naučit dělat moderní responzivní weby, přihlašuj se ještě dnes 😉

Lukáše  vždy bavilo programování, proto vystudoval informatiku na FEI a momentálně pracuje pro californský start-up Groupsolver jako front-end developer. Zajímá se o design a tvorbu web stránek, přičemž má v oblibě jednoduchá a čistá řešení. Ve volném čase se nejraději věnuje sportu. Běhá, bruslí a rád si zahraje squash nebo fotbal. Na kurzu Web Designer tě naučí jak dělat moderní a responzivní webové stránky. Jaké byly tvé začátky s programováním, front-endem, co bylo nejtěžší?  Nejtěžší bylo, když jsem se učil nové věci a musel jsem se odtrhnout od počítače, i když jsem měl něco rozpracovaného. Jaké technologie jsou tvoje nejoblíbenější a proč?  Nepreferuji žádný JS framework. V naší robotě je třeba být flexibilní a stále se učit nové věci. Aktuálně se věnuji vývoji produktu v React.js s reduxem, kde je vše sbaleno a minifikováno ve webpacku. Na kterém projektu, který tě opravdu bavil, jsi pracoval v poslední době?  V minulosti jsem pracoval pro  Astound Commerce  firmu, která dělá webové stránky pro různé komerční značky světového formátu. Nejvíce mě však baví moje současná práce v Californském start-upu. V něm vyvíjíme náš produkt, něco zcela nového, co zde dosud nebylo! Celý produkt se skládá ze dvou částí. Jedna část dokáže provést za krátký čas průzkum trhu, přesně podle požadavků klienta. Ve druhé části aplikace si klient umí vytvořit report, na jehož základě najde přesně ty odpovědi, které potřebuje. A který projekt mě baví víc? Jednoznačně náš start-up! [Tým startupu GroupSolver] Jakou radu bys dal začátečníkům, kteří začínají s tvorbou webstránek nebo programováním? Určete sesbírat co nejvíce informací a následně je využívat v praxi. No a samozřejmě, nebát se dělat chyby, neboť i těmi se člověk učí. Jaký je tvůj oblíbený nástroj pro webdevelopment?  Prošel jsem si přes PSPad,  WebStorm ,  Sublime Text , aktualně používám Atom a nedá se říct, který je ten nej. Jak jsem již řekl, je třeba být flexibilní a umět se přizpůsobit. Co si myslíš, že bude další velká změna ve webdevelopmentu v budoucnosti?  Myslím si, že webové stránky a aplikace budou v budoucnu dělat stroje. Již nyní existuje systém s umělou inteligencí, do kterého naházíte obrázky, text a on vám na konci vytvoří hotovou stránku. Budeš učit kurz Web Designer, co máš nejraději na tvorbě webstránek?  Na tvorbě webstránek se mi nejvíc líbí to, že z prakticky z ničeho můžu vytvořit něco, co lidé budou používat a co jim možná pomůže. [Homepage GroupSolover] Můžeš nám říci něco blíže o obsahu kurzu? Jaké klíčové znalosti si studenti odnesou? Na kurzu se naučíme, kde jaký HTML tag použít, také si naši webstránku vybarvíme pomocí CSS. Pokud bude zájem, tak i nějaký Sass vs. LESS vs. Stylus: Preprocessor ke zrychlení a usnadnění práce, k němu gulp, grunt, aby studenti kurzu věděli, že existuje takové něco. Ukážeme si prefix, že ne každé CSS funguje na každém prohlížeči, jak zresponzovat web, aby se každá stránka dala dívat na každé velikosti monitoru a nakonec jak rozpohybovat stránku pomocí jQuery. To je plán na 12 týdnů kurzu. Pokud se chceš Lukáše něco zeptat, klidně napiš svůj dotaz do komentáře. Lukášův kurz tvorby webstránek pro začátečníky  Web Designer začíná v Košicích  4.10. v 18:00 v Eastcubatoru. Pokud se chceš naučit dělat weby, na tomto kurzu určitě nesmíš chybět.

Ado Juráček  je slovenský designér, který studoval na Katedře vizuální komunikace na VŠVU. Věnuje se tvorbě logotypů a vizuální identity, webových stránek, ale také printovému designu magazínů. Kromě designování se věnuje také hudební tvorbě a píše si písničky, které jsou inspirovány cestováním a lidmi, které na cestách potkal. Ado je lektorem kurzu  vizuálního designu  v Bratislavě, ve kterém tě naučí základní principy grafického designu a efektivně pracovat s Adobe Photoshop a Illustrator. Přečti si krátký rozhovor, ve kterém se dozvíš, jak začínal s grafikou, co doporučuje začátečníkům a také, co rád dělá ve volném čase. Ado, jak ses stal grafickým designérem? Je to tragikomický příběh. Od malička jsem chodil na výtvarnou, kreslil, maloval, modeloval z hlíny. Už tehdy jsem měl nejraději tradiční grafiku, ale vůbec jsem netušil, že existuje něco jako grafický design. Když jsem si vybíral střední školu, jasná byla umělecká. „slupka“. Ta nepřicházela v úvahu, protože můj otec nebyl moc pro. Tak mi nezbývalo nic jiného, ​​než hledat dál až jsem narazil na SOŠ Polygrafickou v Krasňanech, kam jsem se dostal a poprvé setkal s grafickým designem. Jak bys popsal svůj přístup k designu? Kdo nebo co tě nejvíce ovlivnilo nebo ovlivňuje? Můj přístup závisí hlavně na mé aktuální nálady. Někdy mám chuť být minimalistický, jindy mám pocit, že se stále vejde. Během školy jsem se hlavně inspiroval od designérů, o kterých jsme se učili na dějinách. Co to jsem se naučil během konzultací od Pala Bálika a v Milce od Martina Jenče aka Žlutý. Dnes už jsou k dispozici různé inspirační stránky plné neuvěřitelných designů. Člověk se může zbláznit, když si je listuje a stále není u konce. [Ado Juráček - portfolio] Co je podle tebe tvou nejsilnější designérskou stránkou a jak jsi tuto dovednost zlepšoval v posledních letech? Mou nejsilnější stránkou je rychlost. Většina klientů chce všechno na poslední chvíli. Tuto dovednost jsem si začal trénovat až po škole, protože na škole jsme dělali většinou jeden maximálně dva projekty za semestr. Začal jsem ve studiu Milk, kde jsem setrval půl roku. Nyní si ji tříbím s městem Trnava, pro které dělám každý týden nový vizuál pro jinou kulturní akci. Na jakých projektech nejraději pracuješ? Většina designérů vždy odpoví, že nejraději pracuje na netradičních projektech. Mě však nejvíce naplňují naprosto všední projekty, které můžu uchopit netradičně. Samozřejmě, přesvědčím-li klienta. Ale pokud bych měl zmínit jedno médium, tak by to byla vizuální identita. Mám rád komplexní projekty, kde se můžu naplno projevit a rozvinout ideu. [Ado Juráček - portfolio] Jaký je tvůj názor na specializaci vs. zobecňování? Být dobrý ve všem se nedá. Pokud se však cítíte být dostatečně kreativní, doporučuji specifikovat se na grafický design. Tato oblast je nesmírně široká :) Co bys doporučil začínajícím grafikům (designérům), jak mohou nastartovat svoji kariéru? Každým dnem je grafických designérů stále více. Je to populární profese a prosadit se není snadné. Na začátek bych jim doporučil vytvořit si portfolio a najít si prvního klienta, byť zdarma. Ten by mu jako satisfakci napsal pěkné doporučení a zmínil ho mezi svými kolegy a kamarády. A možná se chytí někdo další :) [Ado Juráček - portfolio] Co tě ještě nesmírně baví kromě své designérské práce? Baví mě, když můžu být kreativní a je úplně jedno v jaké oblasti. Pár let se snažím psát a hrát vlastní písničky, vařím a peču s manželkou, zařizujeme si vlastní byt, inspirujeme se jinými a snažíme se inspirovat lidi v naší blízkosti. Adův kurz grafiky začíná v Bratislavě v říjnu 2016, takže pokud se chceš věnovat grafice, designovat loga, plakáty a weby, určitě klikni na  náš web , kde najdeš všechny potřebné informace.