Náš blog

Víme, že v nabídce dostupných softwarů je někdy obtížné se orientovat a vybrat si ten, který bude našim potřebám vyhovovat nejvíce. Toto dilema neobchází ani téma editování videí. V článku ti proto představíme 3 programy, ze kterých si budeš umět vybrat i jako odhodlaný začátečník. Které to jsou? Premiere Pro CC Premiere Pro z dílny Adobe je zřejmě nejpoužívanějším softwarem používaným pro střih a editaci videí. Pod střechou Premiere Pro prošly takové filmové blockbustery jako Deadpool, Avatar nebo Gone Girl. Je určen pro současné a budoucí profesionály, náročné youtubery a pod. To ovšem nemusí odradit ani nezkušené editory. Pokud jsi začátečník, zřejmě se ti bude zdát používání Premiere Pro dost náročné, obrň se však trpělivostí k překonání těžkých začátků a nebudeš se ho chtít vzdát. Možná ale přece. Důvodem je vyšší cena, software si totiž můžeš koupit jen formou předplatného na časově omezené období, než jsme zvyklí u všech Adobe dětí. V rámci ročního plánu si tak Premiere Pro pořídíš za 23.99 Eur/měsíčně. Výhodou je neustálá aktualizace softwaru, příliš drahé to však bude pro rekreačního uživatele Premiere Pro. A v čem je Premiere Pro tak výjimečný? Adobe Premiere Pro je dostupný ve verzích pro Windows a Mac OS X, obrovskou výhodou je jeho možné propojení s Adobe sourozenci, kterými jsou např. Photoshop, After Effects nebo Audition sound editor. Flexibilní timeline umožňuje práci na různých elementech videa, jako jsou vrstvy, zvuk, text a obraz, což oceníte při komplexnějších nebo týmových projektech. Díky preciznímu color gradingu budeš umět přivést svá „syrová“ videa k životu použitím barev, včetně kalibrace bílé barvy a nastavení jasu pro různé světelné podmínky. Software navíc inteligentně analyzuje barvy vybraných klipů a aplikuje na ty požadované. Potěší tě nekonečné možnosti animací, Premiere Pro nezapomíná ani na kvalitní funkce pro zpracování zvuku. Exportování souborů se může u Premiere Pro jevit jako zdlouhavější, export videí však umíš přizpůsobit tomu, zda je určen pro mobilní obrazovky nebo plátna kin. Pokud tedy znáš svého diváka, budeš umět optimalizovat videa jako nikdy předtím.[Image] Adobe Premiere Rush Uživatele sociálních sítí určitě nadchne nová aplikace pro střih a úpravu videa, kterou je Adobe Premiere Rush. Tato appka výrazně usnadňuje přechod od snímání k editaci videí a jejich sdílení na sociálních sítích. Videa v něm upravíš jednoduše na jakémkoli zařízení, svůj projekt můžeš například začít stříhat v mobilu a dokončit na počítači. Adobe Rush poskytuje základní možnosti pro úpravu zvuku a obrazu, náročným uživatelům však postrádají pokročilejší funkce. Přesto se jedná o revoluční appku, ve které přeměníš svá amatérská videa na vizuální a zvukový zážitek. A to kdekoli. Úžasný nástroj pro generaci youtuberů, vloggerů nebo prostě lidí, kteří chtějí udělat hezká videa, ale nemají čas učit se náročné editovací programy. Všechny podstatné nástroje pro střih a editaci videí totiž Adobe zabalil do jedné appky. Jelikož se jedná produkt z rodiny Adobe, uživatel musí počítat s předplatným. Měsíčně tě appka vyjde na 11,99 Eur, možností je vyzkoušet si bezplatně Premiere Rush CC Starter Plan s neomezenou funkčností na neomezeném množství projektů, exportovat ti však dovolí maximálně tři z nich.[Image] Final Cut Pro X Dalším z kvalitních střihačských softwarů je Final Cut Pro. Ten je ovšem dostupný pouze pro Mac zařízení, což okamžitě eliminuje velkou část potenciálních userů. Pokud si ale uživatelem jablíčkového zařízení, Final Cut Pro je tím ideálním softwarem. Jedná se o rychlý (a zřejmě i nejrychlejší) a intuitivní software, který bude vyhovovat všem tvým editorským potřebám. Velkou výhodou Final Cut je jednorázová platba za jeho užívání, nemusíš tak platit „výpalné“ jako u Adobe produktů. Uživatelské rozhraní Final Cut je nastaveno způsobem dávajícím smysl i uživateli, který software otevřel poprvé. Možnosti úprav jsou v logickém pořadí a konkrétní nástroj tak budeš umět najít, aniž bys zuřivě klikal na nesprávné nástroje ve snaze najít ten požadovaný. Vytvoříš v něm i složité animace, zvukové a vizuální efekty a nabízí snadný přístup k pluginům. Na Final Cut budeš milovat jeho jednoduchý a přehledný design a inovativní časovou osu, která zajišťuje synchronizaci mezi jednotlivými stopami. Silnou stránkou softwaru je úprava zvuku. Při importování souborů máš možnost náhledu videí, čímž se vyhneš zdlouhavému nahrávání souborů, které vlastně ani nepotřebuješ. Bezproblémový je i export a renderování, nahrávání souborů. sociální sítě se děje v reálném čase, nemusíš tak čekat na exportování souboru, jeho uložení do počítače a opětovné nahrávání.[Image] Závěr Tak jak určit vítěze tohoto battle? Univerzální odpověď neexistuje, záviset to bude na tvých editorských potřebách, zkušenostech, profesionálním využití a podobně. Všechny důležité otázky jsou zodpovězeny, výběr je tedy jen na tobě! Learn2Code má pro tebe i nabídku online kurzů k uvedeným editorům, abys uměl z kteréhokoli z nich vytěžit maximum: Pokud chceš být profi user, pro kterého bude editování videí víc, než jen hobby, klikni na: https://skillmea.sk/kurzy/movie-maker-adobe-premiere-pro Ak vlastníš Mac a hľadáš kvalitný a cenovo dostupný editor,nájdeš sa tu:  https://skillmea.sk/kurzy/final-cut-pro-x Ak si vlogger,youtuber a chceš rýchly a jednoduchý editovací nástroj, toto je pre teba:  https://skillmea.sk/kurzy/adobe-premiere-rush V pokračovaní sa pozrieme na ďalšie z rady video editorov, ako sú Adobe After effects, DaVinci resolve, Sony Vegas a iné.. 

Java příkazový řádekJShell Command Line je nástroj, kde můžeme zkoušet spouštět kód, aniž bychom museli vytvořit novou třídu s main metodou.[Image]JShell spustíme z bin adresáře, kde máme nainstalovanou jevu jdk ve verzi 9 a více. Při učení se preferuje použít verbose mód jshellu, což nám poskytne co nejvíce zpětné vazby při práci s konzolí. jshell –v Pokud jshell spustil bez –v můžeš jshell vypnout s příkazem /exit a pak spustit znovu s –v nastavením. Nyní můžeš zadávat výrazy. První způsob je zadeklarovat proměnnou s hodnotou a následně hodnotu vypsat:[Image]Nebo můžeš rovnou napsat výraz, který se vyhodnotí a výsledek se zapíše do proměnné, která obdrží pořadové číslo.[Image] Je možné deklarovat metody. Při psaní příkazů, pokud jshell zjistí, že příkaz není ukončen, například si napsal kadeřavou závorku a zmáčkneš enter, tak se vytvoří nový řádek na jehož začátku budou speciální znaky ...> což znamená, že pokračuješ v psaní kódu a výraz se ještě nevyhodnotí.[Image] Metodu pak voláš klasicky:[Image] Pokud bys chtěl přepsat metodu, respektive co dělá uvnitř, tak ji umíš napsat znovu a ona se přepíše a platná bude poslední napsaná. Lze také přepsat typ proměnné. Pokud na začátku bude x číslo, tak později může být String.[Image]Pod výpisy máme vždy i poznámky o tom, co se děje na pozadí. Například, že proměnná x byla nahrazena za String. Můžeš napsat metodu, která uvnitř používá proměnné nebo metody, které ještě nebyly definovány. Fungovat budou až když všechno zadefinuješ. Příkazem /list si zobrazíš kód, který jsi napsal. Každý vstup má číslo, což představuje id vstupu. Tyto id slouží i při výjimkách. Napište si příkaz, který spadne a vypíše se výjimka.[Image]Po výpisu /list zjistíme co znamenají čísla ve výpisu. Za prvé tam máme: at divide (#15:2), což znamená, že chyba nastala na příkazu s id 15 a řádku 2 toho příkazu. Za druhé at (#16:1) je další místo, kde se metoda jmenovala – klasický stack trace, ale s odkazem na /list výpis.[Image]Jshell nabízí také možnosti k doplnění, když stiskneme tab. Pokud do konzole napíšu Sy a zmáčknu tab, tak mi nabídne možnosti. Pak napíšu-li System. a zmáčknu tab, tak mám další možnosti vypsány. A tak dále.[Image]Zde se dostáváme k tomu, že umíme používat klasické dostupné api. Jako například String metody. V konzole jsem napsal prázdný String tečku a stiskl tabulátor.  [Image]Pokud některé třídy nejsou dostupné, tak je umíme importnout. Při psaní umíme typu stiskneme Shift + Tab a pak písmeno i, chceme-li importnout. Potom máme možnost udělat nic nebo importovat.[Image]Do shellu umíme psát i shell specifické prkazy. Setkali jsme se už s /list. Existují i další, například /methods pro výpis dostupných metod, /vars pro výpis dostupných proměnných, nebo /list –all pro výpis všeho i importů i chybně zadaných příkazů. Všechno, co jsme napsali, úspěšně si umíme uložit do souboru pomocí příkazu /save nazevSouboru.txt. Tento soubor je uložen ve složce bin, kde jsme spustili jshell, pokud nezadáme jinak. Znovu umíme tento program otevřít pomocí /open a název souboru. I u těchto příkazů funguje doplňování po stisku tabulátoru.[Image]Je možné psát zkratky příkazů, jsou-li ty zkratky unikátní. Jediný příkaz, který začíná na písmeno l je dopis, tedy lze napsat /l. Totéž platí i pro příkazy pro /l pokud dáme pomlčku a tab, tak dostanu možnosti. Příkaz, který začíná na a je jen jeden tak můžu napsat /l –a místo /list –all.[Image] Tento příkaz jsem spustil nad čistou novou jshell, tak si můžeme prohlédnout, co je importováno jako default. Přiblížili jsme si základní možnosti nastavení příkazové řádky JShell, je jich ale daleko více. Pokud máš zájem se do této problematiky "zavrtat" hlouběji, můžeš si prohlédnout kompletní tutoriál.  Ptáš se „proč Java“? Java je jeden z nejpoužívanějších programovacích jazyků na světě. Pokud se o Javu zajímáš (je jedno, jestli jsi začátečník, nebo už programuješ), připravili jsme pro tebe mnoho kurzů.

Ahoj Libor, vítám tě u nás v Learn2Code. Jsi naším novým lektorem prezenčního kurzu online marketingu v Bratislavě. Na začátek se nám trochu představ. Kde teď pracuješ? Představ se nám i po pracovní stránce.Momentálně pracuji v agentúre Invelity jako kampaňový stratég. Mým úkolem je přinášet našim klientům hlubší, promyšlenější online strategii. Taková strategie obnáší analýzy současných stavů a naplánování potřebných procesů k naplnění klientovy představy, ale i kontrolu, zda se naplňují stanovené cíle. Také je součástí mé práce i mentoring a dohled nad prací našich specialistů jednotlivých oborů naší agentury. Kromě práce v agentuře jsem si našel své místo i před publikum a častokrát vystupuji na různých přednáškách či konferencích nebo vedu různé odborné workshopy.[Libor v prostredí prednášok] Co se ti na tvé práci líbí nejvíc?Nejvíce mě těší to, že dokážu přinést řešení na problém našich klientů. Také se velmi těším, když naše práce přispěje k dosažení výsledků. Mimo jiné se také velmi těším osobním kontaktům s klienty, kde dokážeme přinést efekt naší práce pro daný projekt několikanásobně větší než při nepřímé komunikaci. Největší úchylku jsem si však našel v tabulkách, grafech či metrikách, když při vyhodnocování výsledků objevím zlepšení :)[Libor s pracovným tímom Invelity] Jsi lektorem prezenčního kurzu Online marketing. Jak ses k online marketingu dostal?Asi mi to nebudete věřit, ale náhodně :D Váže se k tomuto velmi vtipná příhoda. Všechno to začalo absolvováním jízdy z mého rodného Popradu do Bratislavy prostřednictvím někdejší platformy jazdomat. V té době ještě mně neznámý muž mě vezl do Bratislavy. Byl to majitel jedné slovenské online marketingové agentury. Během jízdy jsme si skvěle popovídali nejen o online marketingu, o kterém jsem v té době ještě nevěděl absolutně nic. Časem se z tohoto náhodného seznámení vyvinulo kamarádství, které přerostlo až do nabídky práce. Původně jsem měl nastoupit na Account manager-a, ale jisté okolnosti ovlivnily to, že se v té době uvolnilo místo v této agentuře i na pozici PPC specialisty. Řekl jsem si, že nemám co ztratit, a že to může být moje „životní šance“ naučit se něco odborného a v pracovním světě hodnotného. A tak začala moje etapa v online marketingu. A jaké vyplývá z tohoto ponaučení? Nikdy nepodceňujte situaci, může se z toho stát celoživotní záležitost :) Co všechno může dát zmiňovaný kurz někomu, kdo se rozhodne jej absolvovat?Cílem tohoto online marketingového kurzu bude v první řadě získat přehled o tom, z čeho sestává online marketing a také o získání praktických dovedností z jednotlivých oblastí. Naším cílem bude kromě teoretických poznatků pracovat především s praxí. Účastníci si během celého kurzu budou moci naučené poznatky implementovat buď na svůj vlastní reálný nebo náš testovací projekt. Jak bys popsal PPC kampaně na Slovensku? Je to rozdílné například ve srovnání se zahraničím?Určitě je to velmi rozdílné. Rozdílnost PPC kampaní odráží mimo jiné zejména nákupní chování daného obyvatelstva. Důležitou součástí myšlení marketérů je správné pochopit toto nákupní chování. Musím však říci, že jako slovenský trh, v rámci světového jsme na tom s poznatky a kroky, které se zavádějí v praxi na tom velmi vyspělo. Avšak na druhou stranu nás jako zemi brzdí to, že jsme v celosvětovém měřítku velmi maličká země a proto objem dat, která se dějí na internetu, jsou v porovnání s online marketingovými velmocemi jako například Velká Británie nebo USA malé. To se odráží také v tom, že novinky, které přináší například Google nebo Facebook, se k nám dostávají dost opožděně. Sleduješ i konkurenci, aktuální trendy, inovace? Jak jsi na tom?Ano, sleduji. Online marketing jako takový je velmi dynamické odvětví podnikání. Nové trendy či inovace přicházejí do praxe téměř každý den a proto je jistě nezbytné sledovat i situaci v konkurenčním boji. Jako agentura, ale i já se snažíme přinášet nové trendy a inovace i do našich prací. Této dynamičnosti odvětví podněcuji i management svého pracovního času a proto téměř 20% svého pracovního času věnuji online vzdělávání, ale i návštěvě různých školení, workshopů, přednášek či konferencí.[Liborovy záliby ve volném čase] Dnes je hodně pracovních nabídek v oblasti marketingu a pravděpodobně už každá firma potřebuje odborníka na PPC kampaně, analytiku a sociální média. Vnímáš to tak i ty? Ano, vnímám to tak. Je to určitou reflexí toho, jak rapidně se doba digitalizuje. Dnes si mnoho podnikatelských subjektů uvědomuje to, že celý byznys se do velké míry odehrává nebo rozhoduje iv online prostředí. Samozřejmě to nelze generalizovat, ale většina odvětví se v posledních letech značně digitalizovala. Tomuto společenskému efektu se podřizuje i trh s pracovními nabídkami. Už téměř každá firma si uvědomuje to, že potřebuje mít ve svém týmu odborníky na online marketing, popřípadě spolupracovat s agenturami, které takové služby poskytují. Na druhé straně komunita PPCčkářů velmi rychle roste. Například i na Facebooku denně přibývají pracovní nabídky na různé online marketingové pozice. Je podle tebe dost kvalifikovaných lidí právě na tyto pozice?Osobně si myslím, že kvalifikovaných odborníků je málo. Stále můžeme pozorovat situaci, že nabídka volných pracovních pozic převyšuje počet odborníků, kteří jsou k dispozici. Jaké jsou nejčastější chyby při práci PPC specialisty?Mou rukou už prošlo hodně stážistů, kteří se snažili vypracovat na PPC specialistu, proto mohu objektivně říci, že za největší chybu považuji uspokojení se získáním určité úrovně poznatků. Tím, že je online marketing velmi dynamický, také vzdělávání musí přetrvávat neustále. Pozice PPC specialisty vás musí doslova bavit a musí se stát vaší zálibou.[Liborovy záliby ve volném čase] Ptají se tě například tvoji kamarádi na to, jak by si měli co nejefektivněji nastavit své kampaně? Dáváš jim rady?Ano, velmi často mívám takové otázky :) Já se snažím být k mému okolí kamarádů velmi otevřený a snažím se maximálně pomoci všem, kteří o mě o pomoc požádají.  Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti s online marketingem, ale chtěli by nějak začít?Na úvod určitě doporučuji začít s volně dostupnými zdroji na internetu s cílem získání základního přehledu o tom, co se vlastně v online marketingu dá dělat a postupně se začít orientovat na tu oblast, která vás bude bavit. Dnes je online marketing v odbornosti už tak daleko, že být superhrdinou a ovládat všechny oblasti lze jen velmi těžko. Čili na úvod určitě doporučuji začít s výběrem oblasti, které se budete následně věnovat. No a pak se už jen nevzdat. Na vlastní kůži jsem zjistil, že naučit se konkrétní oblast PPC vyžadovalo dávku trpělivosti, ale zejména vlastní přesvědčení o tom, že tuto práci chci vykonávat. Velmi mi pomohla socializace se do skupiny markeťáků, ať už na různých konferencích, kde jsem potkával nové lidi, se kterými jsem si mohl popovídat a získávat tak hodnotné zkušenosti, ale i čtení článků a sledování facebookových skupin. Libore, ještě nám prozraď tvé plány do budoucnosti.V profesním životě plánuji do budoucna, abychom se jako agentura Invelity rozšiřovali o nové velké klienty a o nové zaměstnance. Nesmíme však zapomínat i na osobní život, ve kterém plánuji něco pocestovat po světě s mojí přítelkyní, ale i užívat si naše rodné Slovensko. Velkou zálibu jsem si našel v zimních sportech, zejména ve skialpinismu. Po dlouhých náročných dnech nepadne nic lepšího než vzít lyže, vypnout vyzvánění v mobilu, nechat ležet notebook na stole a vydat se do tichých zasněžených hor a užívat si pohody a čerpat energii do dalšího pracovního života. Ale hlavně, užívat si života naplno s rodinou, přáteli či blízkými, které mám rád.   Máš na Libora nějaké dotazy? Napiš je směle do komentáře. Zaujala tě Liborova cesta k online marketingu? Nech se inspirovat a začni se vzdělávat. Přihlašovací formulář pro prezenční kurz online marketingu najdeš na naší stránce. PŘIHLASOVÁNÍ BYLO UKONČENO. Pokud jsi termín prošvihl, nevadí, připravili jsme pro tebe i mnoho online marketingových kurzů.

„Můžeme si dnes na hodině hrát?“ To je otázka, se kterou se setkávám na hodinách během kroužků programování. Když jsem začínal s učením, velmi mě trápilo, jaký postoj zaujmout k žákům. Představoval jsem si různé katastrofické scénáře, když žáci začnou dělat nezbedu od odmlouvání až po demolování učebny. Jak napomenout děti? Jak zpacifikovat rošťáky? Jak je donutit spolupracovat? Jak se odprezentovat, abych nebyl za hlupáka? Jak jim správně vysvětlit látku? A to nejdůležitější: Jak se postavit před dav lidí, který vám v lepším případě věnuje pozornost, a být schopen ze sebe vysoukat smysluplnou větu? Začínal jsem se záludným sluníčkemNějaké zkušenosti jsem měl s doučováním spolužáků na vysoké škole. Pamatuji si, jak jsme trávili sobotní večery na Skype, kde jsme se snažili donutit to záludné sluníčko, aby po spuštění mělo tvar jako na zadaném obrázku. Později jsem pomáhal spolužákům pochopit, co se děje s jejich domácím úkolem. Nakonec jsem do nich tloukl schopnosti jak si rozebrat zadání, naplánovat postup, aby samostatně naprogramovali zkouškový program. Nedá mi nevzpomenout, jak se mi na střední škole rozbil počítač a já jsem maturitní otázky programoval s tužkou na papíře. Co ale stálo za tím, že jsem zvládl nakreslit sluníčko a potom připravoval spolužáky na zkoušku? Byl to ten skvělý pocit, že jsem v podstatě z ničeho vytvořil funkční program, hratelnou hru, svět s vlastními postavami.[Image] Trénujeme hlavu – každý po svémPři programování si trénujeme to, co máme v hlavě. Musíme myslet i na to, že ne každý se s tím snadno popasuje. Už jsem slyšel také stížnosti od dětí, jaký je to útok na mozek. Děti rádi tráví čas u počítače. Ne každý se ale chce učit složité algoritmy. Je třeba je naučit, že počítač není jen na hraní. Je to také nástroj, který jim umožňuje projevit se. (To by se ale mohli naučit i někteří rodiče 😊.) Vedou k tomu několik cest. Když jsem poprvé otevřel prostředí Scratch, byl jsem nadšený. Prostředí mi nabízí vše, co potřebuji k vytvoření vlastního světa. Tady máš, pohraj si s tím, experimentuj, uvidíme, co z toho vznikne. Nepotřebuješ vědět složité informace, co se za tím skrývá nebo proč tomu tak funguje. Prostředí ti napoví, toto s tímto se dá spojit, a vznikne támhle... Scratch umožní uživateli vytvořit velmi rychle jednoduchou hru. Postačí mi pár kliků a už mi postavička pojídá jablíčka a připočítává skóre. Pak už to jde samé.[Image] Počítačové hry nejsou zloŽáci se těší na hry, které vytvoříme. A pak začínají přicházet otázky: „Kdy si naprogramujeme hru jako GTA V?“ Na to však musím odpovědět, že hru, kterou vytvářelo tisíc lidí několik let, si za jedno odpoledne ve Scratchi nenaprogramujeme. Když si projdeme základy, pouštíme se do skutečného programování her. Často se ptám dětí na jejich vlastní nápady, které pak spolu realizujeme. Snažím se tak v dětech podpořit kreativitu. Chci, aby přemýšleli nad vlastními schopnostmi a možnostmi prostředí Scratch. Někdo může namítat, že počítačové hry jsou zlo, které kazí dnešní mládež. Já však říkám, že existují hry, které umí dětem hodně přinést: modelování v Minecraftu, management a plánování v Total War, simulace života v Simsu, budování světů v Age of Empires.[Image] Autorem blogu je Ľuboš Jaroš Ľubošovy vzdělávací podklady ke Scratchu naleznete tu. Mgr. Ľuboš JAROŠ je absolvent magisterského stupně studia učitelství matematiky a informatiky na FMFI UK (2015). Od začátku vysokoškolského studia se věnoval didaktice programování, ať už ve školních pracích nebo při vedení kroužků programování pro žáky 1. a 2. stupně, v čemž úspěšně pokračuje dosud. Vytvořil kompletní vzdělávací podklady a videotutoriály pro programy Scratch Junior a Scratch Starter. Je autorem knihy Scratch Starter - Programování pro děti (2017). 3 roky na vyžádání vede hodiny didaktiky pro učitele informatiky. Jeho oblíbeným pracovním nástrojem je programovací prostředí pro děti s názvem Scratch.

Často dnes vidíme tristní obraz dětí, jako v tmavém koutku v záři displeje svého mobilu, tabletu nebo počítače prosedí celé hodiny a baví se na příbězích svých reálných či virtuálních kamarádů ve fiktivních světech. Až se zdá, že počítačové hry a multimédia jsou pro děti přitažlivější než cokoli jiného. Proč se to děje? Podle vědeckých výzkumů jsme to my sami, kdo vědomě či nevědomě už v útlém věku, učíme děti zpracovávat informace odlišným způsobem než celé generace před námi. Silné podněty a rychlé tempo vjemů z elektronických médií povzbuzují v mozku vylučování hormonu odměny dopaminu, a tím ovlivňují jeho kognitivní funkce. Člověk má sklony tyto zážitky opakovat, vyhledávat nové a silnější podněty, čímž se roztáčí „dopaminová spirála“. V současnosti se s tímto problémem boří množství rodičů a vychovatelů. Pokud chceme, aby naše děti udělaly i něco ve svůj prospěch a svou budoucnost, potřebujeme tyto silné podněty nejprve „přebít“, a tak si získat jejich pozornost. Pak bychom však měli postupně zjemňovat „nátlak“ a tříbit výdrž a vnímavost. Nabízím vám několik inspirací, které mají potenciál děti zaujmout a pobavit – aniž by prohlubovaly svou závislost na médiích. Naopak získají radost, zvýší kontakt s vrstevníky, vytříbí si vnímavost i pohybové dovednosti. Efektivně také sníží závislost na levných náhradách ze světa zábavního průmyslu.[Image] 1. Dejte křídla kreativitěDnes je trendem konzumace obsahu. Podobně jako při pojídání i tady to můžeme uchopit z opačné strany a „uvařit si“ něco vlastního. Díky všudypřítomným technologiím máme mnoho možností. Natočit mobilem vlastní krátký hraný, animovaný, přírodopisný film či televizní reportáž? Ke zpracování materiálu a tvorbě hudby můžeme využít volně dostupné aplikace v online obchodech. Podobně umíme vyrobit hudbu (napr. Chrome Music Lab) a jako bonus i plakát na premiéru (Office), případně is vlastnoručně kreslenou grafikou (napr. Photopea). Můžeme také natočit i veselé video (s porouchanými záběry) o tom, jak to celé vznikalo. A máme ideální příspěvek do rodinné videotéky! 2. StavebniceStavebnice jsou ideální prostředek pro konstruktivní hru a experimenty. Jsou navrženy tak, že respektují intelektuální a fyzické schopnosti dětí v jednotlivých věkových kategoriích. Například elektronická stavebnice Boffin, ve které si i menší děti bez potřeby mobilu či počítače bezpečně postaví zábavné elektrické obvody. Velmi vhodné jsou stavebnice Lego Technic s názornými ozubenými převody a dalšími součástkami, které demonstrují mechanické principy. Pokud se vám zdají tyto stavebnice příliš drahé, zkuste některou z online Lego půjčoven, které se začínají vynořovat iu nás. Vrcholem této skupiny je robotická stavebnice Mindstorms, která kromě lego dílků obsahuje také senzory a řídící jednotku. S použitím vhodného kurzu vevede vás i vaše děti do světa robotiky.[Image] 3. Výzva: Naučte je programovatVyšší úroveň používání digitálních technologií je naučit se je ovládnout je přes programování. Není až tak náročné začít, pokud víte, za který konec to chytit. Děti na kurzech a v letních denních táborech, které pořádáme v Learn2Code, nás přesvědčují o tom, že když jsou správně motivovány a pod dohledem zkušeného instruktora, základy programování zvládne každé z nich. Mnoho věcí se však dnešní teenagery učí z video návodů. A není to náhoda. Video návod může do velké míry osobní doprovod instruktora nahradit. První experimenty mohou začít v Scratchi, pokračovat vlastními mobilními appkami v AppInventore nebo grafickými skice v javascriptovom prostředí P5.js. 4. Měření sil s vrstevníkyI na Slovensku existuje spousta soutěží pro děti, ve kterých si mohou měřit síly s vrstevníky. Výjimka není ani informatika. Pokud vašeho potomka zajímají hry a programování, může vyzkoušet súťaž v tvorbe hier Galaxiáda. Její druhý ročník právě probíhá. 5. Dopřejte pohyb celému těluKaždé dítě, ať už programátorské nebo ne, uvítá chvíli veselého pohybu! Nevěříte? V doprovodu zábavné počítačové hry Stepmania překoná(te) dětskou lenost. Princip hry spočívá v tom, že dotykem nohou po podložce za doprovodu populární hudby „sestřelujete“ rychle ubíhající šipky. Stepmania je k dispozici zdarma. Jediné, co k ní potřebujeme, jsou ovladače Dance Pad, které však lze v domácích či zahraničních internetových obchodech koupit již od 10 eur za kus. Hra obsahuje několik herních režimů, lze hrát samostatně, ale zábavnější je ve dvou (potřebujete dvě podložky), či dokonce na turnaji. (Na ten si účastníci nosí své vlastní podložky.) Díky těmto aktivitám vy a vaše děti zažijete radost a pocit smysluplného využití času a moderních technologií ve prospěch sounáležitosti a vnímavosti. Zároveň povzbudíte jejich zdravou sebedůvěru a získávání takových dovedností, které jistě využijí v budoucnosti. Autorem článku je Marián Staňo Marián je absolvent učitelství matematiky a informatiky na FMFI UK (2001). Od začátku studia se věnoval experimentálnímu vyučování informatiky na ZŠ a později ve škole pro děti s všeobecným intelektovým nadáním (ZŠ Košická Bratislava, Škola pro mimořádně nadané děti a gymnázium v Bratislavě, Instruktor Letního denního tábora FMFI UK). Má dvacetiletou praxi ve vzdělávání dětí jako lektor a autor vzdělávacích materiálů. Má stejně zkušenost jako facilitátor arteterapeutických skupin dospělých a hledá průniky mezi animovanou tvorbou a technologiemi.

Tak. Rozhodl ses naučit programovat (na learn2code jsi správně!). Je jedno, jestli chceš být Web Developer (FrontEnd, BackEnd), chceš se vzdělávat v konkrétním jazyce (PHP, JavaScript, Java, C#), nebo ses ještě nerozhodl, a chceš se jen naučit programovat. I když kniha má své kouzlo, můžeš ji číst i elektronicky, s videem to však jde nejrychleji. Tvoji rodiče si při pohledu na Tebe možná myslí, že mrháš časem, Ty však víš, že investuješ do sebe. Správně! Nad kurzy můžeš strávit dlouhé hodiny. Některé z nich mají i více modulů. Každý má však i svůj konec. Záměr autora kurzu přece nebyl získat sledovanost pro jeho videa, ale chtěl tě něco naučit. Možná ses už ocitl v tom začarovaném kruhu, kdy po ukončení jednoho kurzu hledáš hned další, který tě posune na vyšší úroveň. A pak další a další.. Na vyšší úroveň však už tutoriály a přepisování kódu z obrazovky nestačí. Ani jednoduché zadání lektorů z video kurzů nejsou dostačující. Na vyšší úroveň je třeba praxe, je třeba tvořit, pracovat na projektech, vytvářet portfolio.[Pokud se chceš opravdu posunout v programování vpřed, pusti se do zajímavého projektu.] Portfolio programátoraV zajímavém CV nemusí být mnoho projektů. Ten, kdo ho bude číst ví, jestli Tvé portfolio obsahuje zajímavé projekty, kde ses setkal s nějakými výzvami. Při absolvování kurzů si možná vytvořil jednoduchou aplikaci pro správu poznámek v Markdown formátu. Nebo sociální síť, Twitter podle tvé chuti. Všechno jsou to však projekty, které každý zná a ví, že najdeš kopec zdrojů jako takovou aplikaci napsat a tvorba takového projektu byla jen jakýmsi light fitness pro tvou hlavu. Nejdůležitější na tom však je, že ty projekty nejsou tvé. Tvůj projekt přece začíná prázdnou složkou, možná vytvořením index.html souboru, pokračuje nekonečným Google hledáním řešení tvých front-end nebo back-end problémů, implementacemi tvých vylepšení, tvých řešení, testů a refactoringu tvého kódu. V repozitáři vidět, jak dlouho jsi na projektu pracoval a jak se projekt vyvíjel. Při práci na projektech nestojíš na jednom místě, ale tvoříš, učíš se a rosteš.[Při práci na projektech nestojíš na jednom místě, ale tvoříš, učíš se a rosteš.] Na čem tedy začít makat?Každý programátor si dobré nápady na aplikace chrání. Návštěva programátorského fóra s otázkou typu “Nemáte náhodou nápad na nějaký zajímavý projekt?” bude spíše cílem posměchu než zdrojem nápadů pro tvé projekty. Nezoufej, mám pro Tebe několik rad, jak svůj mozek nenechat oddychovat příliš dlouho. Projekty jsem nevymyslel sám, většinou jsou to projekty inspirované stávajícími aplikacemi nebo všeobecně známá zadání. Přidal jsem k nim však také odkazy na dokumentaci, aby si netrávil čas hledáním kde a jak začít. Některé projekty možná nekorespondují s tvojí ideovou představou a mohou být méně zajímavé, když se však rozhodneš na něm pracovat získáš hned několik výhod: • Nestojíš na jednom místě, ale tvoříš, učíš se, rosteš, • setkáváš se s problémy (věř mi, bude jich čím dál tím méně), na které hledáš řešení, • objevuješ nové způsoby řešení problémů, tvoje stará řešení už nestačí, nebo jsou neefektivní. Level 1 - jednoduché projektyLunch picker • Taková appka již existuje, ale udělej vlastní verzi. Podstata je, že vždy když se neumíš rozhodnout, kam s kámoši půjdeš na pivo, nech to na výpočetní sílu. • Zadanie môže mať dve úrovne: První úroveň je, že databázi míst na „zábavu“ si vytvoříš sám a appka náhodně vybere některou z nich. Druhá úroveň by byla, pokud použiješ některé stávající API (Google Reviews), které tě umí lokalizovat a databázi získáš odtamtud. Collection tracker • Publikuj svou sbírku "čehokoli" ve formě katalogu. Promysli strukturu každé položky, zkus je kategorizovat, implementovat vyhledávání. Jednoduchý projektík o něčem, co tě skutečně baví. • Zadání může mít dvě úrovně: První ve formě jednoduché MVC aplikáce s Bootstrapom, napsaná v Laraveli nebo RubyOnRails. Větší skiller si může troufnout navrhnout API a design implementovat v některé JS library - VueJS, React.  Spoiler blocker pro články • Znáš to – píšeš recenzi některého oblíbeného filmu nebo knihy a nechceš čtenáře tvého textu nepříjemně překvapit vyzrazením děje, nebo klíčové informace. Podobně jako fungují "Zobrazit více" odkazy, můžeš takovou informaci ukrýt i pod "Spoiler alert" odkaz. Spoiler v textu můžeš oddělit pomocí data atributu pro tvůj <p> element: <p data-spoiler="true">Spoiler text...</p>. • Zadání může mít dvě úrovně: První ve formě jednoduchého inline javascriptu, který spustíš někde na konci svého textu pomocí <script> tagu. Druhá úroveň ve formě malé knihovny s využitím Module Pattern, kterou může použít ve svém Wordpressu kdokoli. Tax forecaster • I když politici se nás snaží přesvědčit, že si zasloužíme jistoty, jedinou jistotou v životě jsou daně. Navrhni nějakou jednoduchou appku, která bude sbírat částky tvých freelance faktur na základě vzorce, který zjistíš online (a naučíš se přitom i proč platíš tolik na daních). • Zadání může mít dvě úrovně: První úroveň je samotný jednoduchý výpočet – zadáš číslo a dostaneš hodnotu, kterou zaplatíš státu. Druhou úrovní může být databáze s historií tvých FA a implementace grafů, kde můžeš s pomocí knihovny D3.js vylíčit pěkné reporty, kolik jsi vydělal a jak se tvůj výdělek vyvíjel. Pokud tě vystrašila dokumentace D3.js, můžeš se zkusit pohrabat v knihovnách, které používání D3js zjednodušují. FlashCard generator • Pokud jsi ve stádiu učení (co bys měl být neustále) a snažíš se zapamatovat si některé důležité informace, koncepty nebo cokoli, osvědčená technika pamatování si věcí jsou FlashCards. Navrhni appku, která si z databáze nebo JSON objektu vybere pole dvojic, kde prvním prvkem dvojice bude nějaký stručný popis a druhým prvkem bude informace, kterou si máš zapamatovat. Zde je inspirace. • Zadání může mít dvě úrovně: První je implementace, jakou použili v ThoughtBot – tedy informace, kterou se snažíš naučit se jen objeví pod heslem. Druhou úrovní může být využití CSS pro zajímavou animaci, aby to vizuálně vypadalo jako opravdové „otočení karty“. Level 2 - středně náročné projektyBring your umbrella • Pokud nestíháš ráno sledovat počasí, automatizuj to. Napiš appku (nejvíce se asi hodí mobilní appka, ale užitečná může být i webová aplikace), která tě lokalizuje as využitím API ti připomene, aby sis nezapomněl vzít sebou deštník - v okolí tvé lokality bude totiž pršet. Webová appka ti může poslat e-mail oznámení. • Zadání může mít dvě úrovně: První může být aplikace bez grafického rozhraní. Druhou může být plnohodnotná weather appka přizpůsobená tvým potřebám a grafickým nárokům. Music suggestion app • Spotify má také své API. To můžeš použít k vytvoření seznamu skladeb, který budeš tvořit na základě poslouchaných skladeb, jejich žánru a jiných dostupných dat. Takhle získáš data o skladbě, kterou uživatel právě poslouchá. Tu je dokumentace, jak pracovat s playlistem. Expense tracker • Ve formě mobilní appky nebo webové aplikace můžeš vytvořit také svůj tracker příjmů a výdajů. Jejich kategorizace a kreslení grafů by mělo být samozřejmostí. Pokud se ti podaří vyřešit problém manuálního zadávání bločků, dej mi vědět – do takové aplikace rád zainvestuji. V Datamolino už vědí jak na to. • Největší challenge u tohoto projektu je asi UI/UX – aplikace by se mohla učit mé zvyky a inteligentně mi podsouvat data (kategorizaci, tagy) podle historie mých nákupů při vytváření jednotlivých položek. Na základě těchto tagů a kategorií mi oznámit, kde bych mohl příště ušetřit. Downtime tracker • Pokud máš oblíbený web, nebo plánuješ několik svých projektů, můžeš testovat, jestli náhodou tvé aplikace nemají nějaký problém. Jednoduchým scriptem přistoupíš na URL své aplikace a pokud skript nevrátí HTTP Response 200, tak tě tracker notifikuje emailem, že se něco děje. • Zadání může mít dvě úrovně: První úrovní může být notifikace emailem. Druhou úrovní může být notifikace pomocí SMS brány (Twilio), nebo web hook do tvého Slacku - pokud používáš slack. Level 3 - náročnější projektySlack bot • Znáš-li Slack a inspiruje tě automatizace, programování botů je nyní in. Některé vývojářské týmy denně absolvují "standup" - odpoví na jednoduché otázky týkající se aktuálního projektu/zadání (na čem pracují, v jakém jsou stádiu, zda se na něčem zdrželi a podobně). S pomocí Slack API můžeš vytvořit jednoduchého bota, který kontaktuje vývojáře z tvého týmu a zeptá se jich pár otázek. Jejich odpovědi můžeš sesbírat a vyhodnotit v jedné zprávě, kterou odešleš do #dev kanálu. Microlearning app • Denně bys měl věnovat nějaký čas svému vzdělávání – abys jako programátor rostl. Pokud se učíš například React nebo VueJS - můžeš zkusit použít (nebo napsat vlastní) web scrapper a získat tak jednotlivé sekce dokumentace. Denně ti tvoje microlearning aplikace může poslat jednu sekci/stránku z této dokumentace e-mailem ke studiu. Web scraper • Najdi svůj oblíbený e-shop a zkus vytvořit vlastní databázi jeho produktů, kategorií spolu s obrázky. Web scraping je zajímavým a ne jednoduchým tématem pro programátory, protože ke každému webu, který chceme scrapovat musíme přistupovat individuálně. Hint: Před tím, než se pustíš do scrapování některé domény, zkontroluj v nazev-domeny.cz/robots.txt, zda náhodou doména nemá blokovaných některých botů. Quiz Maker • Pokud se nudíš, můžeš přispět ik efektivitě našeho školství. Když jsem učil já, učitelé používali Hot Potatoes jako jejich testovací platformu. Nebo vytištěné testy s kolonkami. Vstupem do tvé quiz platformy může být JSON, který bude obsahovat vhodně zvolenou strukturu testovacích otázek, možných odpovědí a označení správné odpovědi. • Zadání může mít tři úrovně: První může být vygenerování testu z holého .json souboru. Druhou může být vytvoření administračního rozhraní, kde si testující dotazy a možné odpovědi vykliká ve formuláři. Třetí úrovní může být implementace různého typu testovací otázky (jedna správná odpověď, více správných odpovědí, dopsání správné odpovědi, seřazení do správného pořadí, vytvoření správných párů, ...) Browser extension • Nastuduj jak pracují browser pluginy a zvýš svou produktivitu blogováním distraktorů. Inspirací ti může být BlockSite – výborný extension pro blokování stránek. Blokování stránek však nemusí být jediný tip na doplněk do prohlížeče. Doplňky jsou fajn pro zvýšení produktivity, tedy různé poznámkové doplňky, časovače (pomodoro), pořízení snímku z aktuální stránky a leccos možné. Programátorské výzvy - algoritmické úkolyPokud nehledáš nápad na projekt, ale raději by ses zdokonalil v řešení algoritmických úkolů, mám tu něco i pro Tebe: 1. Advent of code • Adventní kalendář programátora (každý rok obsahuje nová zadání). Obsahuje 25 zadání orientovaných na procvičování algoritmického myšlení. Ideální pro ranní probuzení mozku, některé úkoly však mohou zabrat více času. Součástí je i leaderboard, tam se já raději ale nedívám. • Zadání můžeš řešit v kterémkoli jazyce 2. Project Euler • Podobně jako Advent of Code, i toto je sbírka zadání, která jsou však už jen archivem. To ovšem neznamená, že neobsahuje dostatek zadání - je jich tam téměř 650. Při každém zadání je uveden i počet lidí, kteří zadání vyřešili. • Zadání můžeš řešit v kterémkoli jazyce 3. Daily Coding Problem • Toto je mailinglist, který ti každý den pošle jeden programátorský problém, který můžeš rozlousknout. Problémy z této banky pocházejí z pracovních pohovorů ve firmách, jako jsou Google, AirBnB, Facebook, Apple a různé jiné. Jejich obtížnost je proto někdy dosti vysoká. Pokud se ale připravuješ na pracovní pohovor, tyto úkoly ti mohou pomoci. • Nevýhodou je, že k řešením se dostaneš až když si je předplatíš. Abychom to shrnuli. Hodnota každého programátora se ukrývá v jeho portfoliu. Jsou to právě tvé vlastní projekty, které tě budou reprezentovat na pohovoru, které tě odliší od konkurence. V článku jsme ti poskytli tipy na zajímavé projekty, které obohatí tvé CV, ale především posunou tě dál, postaví před nové výzvy a překážky. A to jako dobrý programátor určitě potřebuješ.

JPA je java persistence api specifikace. K tomu, abys mohl používat JPA ve skutečné aplikaci, potřebuješ implementaci JPA. Buď použiješ servery, které již nabízejí implementaci JPA, jako například GlassFish, nebo použiješ implementaci, kterou ti poskytuje framework Hibernate nebo EclipseLink. Pokud používáme JPA standardy, tak je v budoucnu úplně jedno, jakou implementaci JPA budeme používat. Při programování budeme používat JPA anotace, které pocházejí z balíku javax.persistence. V budoucnu můžeš nasadit aplikaci na GlassFish, který zná javax.persistence a umí s tím pracovat nebo na Tomcat s použitím Hibernate, který také zná javax.persistence a umí s tím pracovat. Co je Persistence?Pokud vytvoříš ledajaký jednoduchý objekt, co se stane? Například objekt Adresa? Vytvoří se v haldě – v paměti. Objekt může mít nasetována nějaká data – informace. Pokud se ale ztratí reference v javovském kódu na tento objekt v haldě - tak se smaže. Pokud si chceme uchovat tyto informace, tak je můžeme uložit do databáze a nejlépe, aby po vytažení z databáze měla tato data stejnou formu – tedy formu objektu Adresa. Tomu se říká, že persistujeme (uchováme stálost) objekt do databáze. Jako by tento objekt existoval i mimo java programu. Tento objekt se uchová v úložišti a znovu se vytvoří, bude-li třeba. Co je ORM?Klasické databáze jako Oracle, MySql a podobně jsou relační databáze, které mají data uložena ve formě tabulek. V jevu ukládáme data ve formě objektů, v databázi ve formě tabulek. Ale co mají podobné? V relační databázi máme sloupce, které mají názvy a v řádcích máme hodnoty. Něco jako klíč hodnota – totéž platí i pro objekty v jevu – tam máme název proměnné a hodnotu v ní uloženou. Tady přichází pod ruku ORM – tedy object relational mapping. Je to něco jako objektově relační mapování. My naše java objekty namapujeme na tabulky relační databáze. Abychom věděli, že toto pole v javovském objektu patří do tohoto sloupce.  Objekty v jevu jsou mezi sebou propojeny pomocí uložení reference na daný objekt. Například člověk má field Adresa, kde je uložena reference na objekt Adresa. Relační tabulky mají mezi sebou také vazby. Buď máme v tabulce pro člověka sloupec adresa, kde bude uložen identifikátor adresy a na základě tohoto identifikátoru najdeme danou adresu. Nebo existuje speciální tabulka, kde budou dva sloupce jeden pro identifikátor adresy a druhý pro identifikátor člověka. My pak umíme najít, jaké adresy má člověk nastaveno, nebo pro jakého člověka je nastavena daná adresa. [Image] Problém s JDBC přístupem – výhoda ORMV kurzu Java pro pokročilé , pokud jsi tento kurz viděl, jsme si ukazovali přístup k databázi přes JDBC. Co jsme udělali? Otevřeli jsme konekci na databázi, napsali jsme sql příkaz, který jsme následně poslali do databáze k provedení. Databáze nám vrátila výsledek ve formě result setu. Představ si, že máš jen 5 až 10 tabulek. Nad každou tabulkou máš například 4 různé sql příkazy - to máme přibližně 20 - 40 sql příkazů. Pokud se ti stane, že musíš změnit databázi – například změníš název sloupce v tabulce? Co musíš udělat? Musíš přepsat název tohoto sloupce na xy místech – na 20 až 40 místech – a to jsme jen v malé aplikaci – co kdyby to bylo na 100 místech?. Byl by v tom nepořádek a mohly by nastat problémy. Pokud ale použijeme ORM, tak v jevu pracujeme s naším kódem, tak jako běžně. Vytvoříme si objekty typu Clovek, nastavíme mu nějaké hodnoty. Dále si vytvoříme kolekci adres pro daného člověka. Nakonec v ORM frameworku řekneme jen persistní mi tento objekt. ORM se pak postará o veškeré uložení těchto objektů do databáze na základě mapování, které mu poskytneme. Clovek clovek = new Clovek(); clovek.setMeno("Jaro"); clovek.setPriezvisko("Beno"); Adresa adresa1 = new Adresa(); adresa1.setUlica("Nejaka 5"); adresa1.setPSC("94404"); Adresa adresa2 = new Adresa(); adresa2 = new Adresa(); adresa2.setUlica("Nejaka 5"); adresa2.setPSC("94404"); List<Adresa> adresaList = Arrays.asList(adresa1, adresa2); clovek.setAdresaList(adresaList); orm.persist(clovek); Pokud bychom nepoužili ORM, sami bychom museli napsat metodu, která nám otevře konekci na databázi, museli bychom napsat INSERT SQL příkaz pro člověka a poté i pro jeho adresy a museli bychom zajistit, abychom nastavili všude data tam, kde mají být a musíme se postarat io propojení mezi těmito dvěma objekty. Pokud ale použijeme ORM, tak se nemusíme starat o tento balast kódu, ale soustředit se zejména na to, co prodává a to je business logika aplikace. Nevýhody JDBC přístupu jsou tedy, že máme příliš mnoho SQL příkazů, velmi mnoho kopie kódu, ručně se musíme postarat o nastavení dat do správných sloupců. Výhodou ORM je, že nemusíme dělat tyto věci z předchozí věty. ORM nám umožní používat java objekty k reprezentaci relační databáze. ORM se nám postará io propojení závislostí. ORM spojí výhody relační databáze a objektového modelu v jevu plus schová veškerou komplexitu SQL příkazů. Co je Hibernate?Hibernate je ORM – object relational mapping framework, který slouží k mapování java objektů na tabulky relačních databází. Java programátoři jsou zvyklí psát kód v objektech, proč tedy potřebují další jazyk – sql – k získání dat z databáze? Hibernate na pozadí sám vytváří sql příkazy nad databází a proto nemusíme psát sql příkazy my. Pokud chceme uložit mapu objektů, například Cloveka, který má Adresu, nebo i více objektů typu Adres, tak nemusíme psát všechny sql příkazy. Stačí, když zavoláme jednoduchou metodu pro uložení objektu do databáze a hibernate se postará o zbytek. Hibernate je také implementace JPA.  [Image] Co je JPA?Zkratka JPA je Java Persistence API. Co to znamená? V jednoduchosti řečeno - je to standard. Poněkud složitěji řečeno – je to specifikace pro OR mapování a je součástí Java EE, ale můžeme ji používat i v Java SE projektech. Některé servery poskytují vlastní implementaci JPA a některé ne – v tom případě použijeme například Hibernate implementaci. Představ si, že celý tvůj kód používá věci z JPA. Nyní je na tobě, kam nasadíš svoji aplikaci. Pokud ji nasadíš na Glassfish nemusíš předělávat svůj kód, který používá JPA – Glassfish ho zná. Pokud svou aplikaci nasadíš na Tomcat, tak mu přihodíš Hibernate, který také zná JPA. Potom tvůj kód bude fungovat všude – neboť používá standardy JPA. Je možné, abychom používali jen Hibernate – tedy bychom nepoužívali nic ze standardů. Žádné anotace z javax.persistence a podobně – to ale nedoporučuji. Ptal jsem seNapadlo mě, že by nebylo od věci zeptat se kolegů developerů, co si myslí o JPA a Hibernatě. Pokud by sis chtěl přečíst jejich názory, ať se líbí – bez cenzury, cituji: Tak toto je náročné téma a navíc složité. JPA resp. ORM obecně (a tedy i Hibernate) jsou vždy složitější, než si uživatelé (tj. vývojáři) uvědomují. Výsledkem jsou často nenápadné chybičky, lazy load exceptions, které vedou k anti-patternům jako je OSIV (open session in view) nebo k výkonovým problémům (n+1 problem). Těchto problémů je typicky o to více, o co složitější je mapování – a přitom právě na řešení složitého mapování bylo ORM vymyšleno. Abychom mohli namapovat doménu do DB. K tomu se často používají i „mimojazykové“ triky jako reflection na private pole, takže objekty jsou implicitně svázány s ORM řešením, i když například. mapování je odděleno do XML namísto anotací, což samo o sobě je také nepraktické. Kromě toho mají obě hlavně implementace dost bugů na to, aby na ně člověk narazil, i když postupuje v souladu se specifikací – stačí jen chtít trosku víc a na nějaký bug určitě narazíte. Takže pak to je kličkování mezi bugy a často komplikovaná možnost vyměnit ORM providera. Co se mi na ORM líbí je lepší mapování typů, možnost customizovat mapování a podobně. Proto používám JPA i na jednoduché mapovačky namísto JDBC. Navíc s JPA používám řadu Querydsl, které je lepší/intuitivnější, než JPA standardní Criteria API. Hibernate používám dlouho ale po pravdě řečeno nikdy jsem se moc nezamýšlel nad výhodami. Zatím jsem neměl výraznější problém, který bych neuměl vyřešit, případně nějak obejít. Plusy : - snadno se provádí mapování do DB s anotacemi i pro začátečníka bez velkých znalostí databáze, zároveň ale bez znalosti DB může být mapování neefektivní - je open source, takže pokud potřebuji, umím podívat zdrojáky jak funguje Minusy : - asociace OneToOne fetch=lazy nefunguje Na používání Hibernate/JPA (celkově ORM vrstvě) se mi líbí : A) Abstrakce od fyzického datového modelu. Vývoj nad doménovým/logickým (entitně-relačním datovým modelem) - blíže k byznys vrstvě. Čili zjednodušené práce s objekty namísto tabulek. B) Možnost využívat různé pokročilejší techniky získávání dat (např. Spring Data JPA, ale také zjednodušující Hibernate Query by example) C) Agnostické od konkrétní databázové technologie (Oracle, MySql, ...) D) Cachování a optimalizace (např. lazy loading) Nevýhody : A) Někdy náročný (až nemožný) performance tuning. B) U některých technologií pomalejší křivka učení. C) I přes používání JPA/Hibernate, je téměř nezbytné, aby developer znal i (native) SQL jazyk a jeho použití. ZávěrPodařilo se ti nahlédnout do problematiky objektově relačního přístupu k databázi a pochopil jsi, co to znamená. Pokud se však chceš dostat ještě o level dál, připravili jsme pro tebe samostatný kurz Java persistence - JPA a Hibernate . Pokud chceš ještě víc, tak klikej:👍 Více o mně:  http://www.jaroslavbeno.cz/   👍 Kurzy (java, git, maven, bootstrap, Asp .Net,):  Learn2Code moje kurzy 👍 Free kurzy:  YouTube kanál JaroslavBeno

Žáci základních škol a prvního stupně osmiletých gymnázií si mohou změřit síly na jedné z nejatraktivnějších slovenských soutěží. Schopnost vymýšlet algoritmy a naprogramovat počítačovou hru dá vašemu dítěti víc než jen nové dovednosti a znalosti. ,,Programování zlepšuje kritické myšlení dítěte. I když se z něj v budoucnu nestane IT odborník, dovednosti nabyté programováním využije v práci i v praktickém životě,“ říká Marián Kristel z Learn2Code, spoluautor soutěže Galaxiáda. Galaxiáda se skládá ze dvou kategoriíTvorba her je soutěž v tvorbě počítačových her, které vytvoří žák jednotlivě nebo v týmu. Tato kategorie je určena pro žáky 2. stupně základních škol a prvních 4 ročníků 8-letých gymnázií. Hry mohou být vytvořeny v libovolném vývojářském prostředí jako Scratch, JavaScript, Unity3D, Game Maker, Python. Žáci mohou svoji hru přihlásit na webe do 14. dubna 2019, následně bude probíhat veřejné i odborné hlasování.[Image]Kategorie Programování v GalaxyCodr se skládá ze dvou kol. V prvním kole (které se uskuteční 20. března 2019) budou žáci soutěžit v deseti programovacích úrovních hry GalaxyCodr přímo na půdě vlastní školy. Do druhého kola se probojuje dvacet nejlepších z celého Slovenska, kteří nejrychleji vyřeší jednotlivá zadání.[Image]Metodik a učitel Ľuboš Jaroš vidí přínos Galaxiády v tom, že soutěž vybízí děti, aby splnily nejen didaktické cíle, ale také si vyzkoušely řešit nepovinné bonusové úrovně. Program Galaxycodr tak v první řadě vzbuzuje v dětech pocit, že si „jen“ hrají hru. ,,Tato hra je útok na mozek,“ i tak projevily nadšení děti, se kterými se GalaxyCodr věnuje dlouhodoběji. ,,Oceňují vizuální atraktivnost prostředí a to, že samotné programování úkolů je prezentováno jako zábava,” pokračuje Jaroš. Autoři nejlepších projektů a nejrychlejší řešitelé úkolů v GalaxyCodr získají digitální vybavení pro sebe a pro školy a čeká na ně zajímavý doprovodný program na slavnostním vyhlášení výsledků v květnu v Žilině. Všechny další informace naleznete na našem webu: www.galaxiada.sk

Rád si v dětství všechno rozebíral, spekuloval a škodolibost hrála v divadle tvých ranních emocí prim? Jsi tady správně. Protože přesně to jsou hlavní rysy testeru. Jen opatrně s tou škodolibostí 😉 Manuální testování není ostuda!Neexistuje nic horšího, než dělat stále to samé dokola. Naštěstí o tom manuální testování není. Ale pěkně postupně. Neznám hezčí pocit v práci (kromě pátečního fajrontu) než když já, člověk, který studoval dojivost krav a hektarový výnos pšenice, nachytá programátora s nějakou chybou. Manuální testování znamená vzít novou část aplikace, usoudit či odpovídá tomu, co si zákazník přál a přitom nachytat programátory. Při testování postupuj stejně jako při boji s mafií. Nejprve jdeš po velkých rybách - chybách, které udělají nejvíce škody, malé si nevšímáš nebo je přeskočíš, protože není čas. Ať naděláš programátorům dost roboty. Pak jdeš po těch menších, designových vychytávkách, protože mají stejnou váhu jako předvčerejší instastory každé druhé makeup artistky. Vymýšlíš, co jsi ještě nevymyslel a jedeš po chodníčcích aplikace, kudy by se normální uživatel nikdy nevydal. Ale Jožo Pročko říkal 20 let dozadu, že nikdy neříkej nikdy. Jako tester to neříkej ani ty. Rozum maká zpočátku víc než ruce, a to je fajn. Fajn to být přestane, když se karta obrátí a nedejbůh, abys musel dvakrát dělat totéž. Nebo 3krát. Nebo 4krát. Nebo furt. Jsi odsouzen k věčnosti regresně testovat celou aplikaci. Protože pokud se změní kód, je třeba to celé proklikat. A v tento moment mozek vypínáš a pracují jen ruce. Vzpomínáš si, když ti jako malému řekli, že pokud se nebudeš učit, budeš kopat kanály? Toto je totéž, akorát sedíš v byznyscentru s dalšími korporátními kopači. Naštěstí tu robotu můžeš přenechat počítači, protože na řadu přichází... Automatizované testování je programování!Nech zase mozek makat a ruce odpočívat. Automatizované testování je o tom, že ty naprogramuješ robota, aby chodil po určité dráze, cestičce v aplikaci a on to bude dělat vždy, když mu přikážeš. Nepředstavuj si robota jako terminátora, který za tebe sedí v kanclu. A ani takhle to nevypadá:[Image] Ty vidíš, že stránka se otevře, ale kliká po ní robot na pozadí, kterého NĚKDO naprogramoval. A tím někým jsi TY. Jsi programátor se vší tou pompou a slávou, píšeš kód např. v JAVĚ a vyvíjíš si vlastní aplikaci, logiku, která testuje software namísto tebe. Ze začátku je to trošku těžkopádné jako startování V3S-ky, ale když tu mašinu jednou rozjedeš, práce ti neúměrně až zázračně klesá. A o tom je automatizované testování. Robotu, která se tobě nechce nenecháš na kolegu, který se vrátil z dovolené. Ani ji nenaučíš masturbovat, aby se udělala sama. (cit. Vtipnější vyhrává 09/1994) Ale přenecháš ji počítači. A on se nesplete, nevynadá ti, nesebere se v 16:00 domů a neonemocní, když polovina kanceláře zalévá zázvor vařící vodou. Nevýhodou však je, že počítač vidí jen tolik, kolik ho ty naučíš. Není inteligentní a nevidí věci v souvislostech. Neumí si něčeho všimnout. Řekneš mu slova František a Lászlo a on se nezasměje. Ani ty se doufám nesměješ. A ještě si dávej pozor, jak píšeš kód, abys ho nemusel po sobě 30x opravovat, pokud se na stránce něco změní. Protože to je také bolest, neustále dohledávat chyby v testech. Pojďme si porovnat manuál a automat. Výhody, nevýhody, kdy které použít.Manuální testování+ hledání nových chyb v aplikaci, exploratory testing + objevení designových přešlapů + rychlá odpověď na stav softwaru + improvizace - nákladné - nevhodné pro regresní testování - časově náročné - nespolehlivé (časový stres, přehlédneš chyby) - jak aplikace roste, rostou i náklady na manuální testování Automatizované testování+ regresní testování (před vydáním do produkce, po každé změně) + rychlé + spolehlivé + práce ti postupně ubývá - vyšší vstupní náklady (dokud spustíš první test) - robot nové chyby nenajde - musíš umět programovat - údržba ZávěrManuální testování nemůže být nahrazeno automatizovaným. Pokud jsi manuální tester, klidně si vydechni. A vydechni si znovu, protože tě umím ulehčit od tortury, kterou ti způsobuje testování po každé jedné změně. Naučím tě programovat robota. Základy programování a automatizovaného testování tě naučím v kurzu s Batmanem: http://bit.ly/batmanKurz Jak psát efektivní kód, umět si postavit Maven projekt, rozběhat jenkins, to tě naučím v tomto kurzu: http://bit.ly/jokerKurz A jak ten kód pěkně zabalit do třpytivého pozlátka, aby mu každý rozuměl tě naučím v kurzu s okurkou: http://bit.ly/cucumberKurz Autorem blogu je Martin "Furby" Škarbala. Když tě zajímá oblast testování softwaru, určitě dej lajk na jeho Facebook stránku.

V prvním kvartálu 2019 pro tebe chystáme několik nových online kurzů. V tomto blogpostu představíme ty nejdůležitější novinky, na které se jistě můžeš těšit. Chystáme něco z programování, designu, ale také střihu videa. Java pro junior programátoryZavršení trilogie kurzů zaměřených na Javu od lektora Jara Beňa. Po online kurzu zdarma Java pro začátečníky jsme se podívali na zoubek Javě pro pokročilé a v tomto třetím Java kurzu se naučíš vše potřebné, abys mohl začít pracovat jako junior Java programátor.[Image] UI design ve SketchiV tomto kurzu navážeme na kurz Desig pro obrazovky a budeme se již detailněji věnovat UI designu v parádní aplikaci Sketch. Zjistíš, co všechno ve Sketchi umíš dělat, jaké má výhody oproti konkurenčním produktům od Adobe, jak navrhneš vlastní web nebo aplikaci a zjistíš, jak efektivně pracovat ve Sketchi.[Image] Linux pro začátečníky IIMůžeš se těšit i na pokračování kurzu Linux pro začátečníky. Pokročilejší techniky a práce v Linuxu už bude pro tebe malina. Plánujeme pro tebe nachystat i další kurz na téma Linux, konkrétně Scriptování v Linuxu.[Image] Spring a Spring BootCílem těchto online kurzů je poskytnout základní přehled o možnostech frameworku Spring, s důrazem na vývoj webových a REST-ful aplikací. Spring je léty odzkoušená a ověřená alternativa k JEE. Poskytuje jednoduchý, ale flexibilní programovací model, který umožňuje efektivně vyvíjet robustní aplikace v Javě. Kurz je ideálním startem pro ty, kteří chtějí začít využívat Spring ve svých projektech.[Image] Adobe Premiere RushAdobe Premiere Rush je cross-device aplikace, pomocí které umíš editovat videa. Pomocí Adobe Rush umíš nahrávat videa, upravovat je, upravovat jejich barvu, nahrávat a upravovat zvuk, přidat animované titulky a publikovat na sociálních sítích. Kromě desktopové verze aplikace je k dispozici také mobilní verze, v kurzu vysvětlíme obojí.[Image] Adobe After EffectsPro začátečníky chystáme online kurz zaměřený na Adobe After Effects, ve kterém tě naučíme efektivně pracovat. Osvojíš si práci s uživatelským prostředím a jeho nástroji, naučíš se animovat text a pracovat s hudbou, ovládáním vrstev a módami prolínání.[Image] Pokud tě zajímají nějaké dotazy na dané kurzy, směle je napiš do komentáře. Budeme vděční i za tipy na kurzy, které by si na Learn2Code chtěl vidět. A pokud chceš nějaký online kurz s námi vytvořit, určitě nás neváhej kontaktovat.   Těšíme se na tebe!

Milanovi učaroval frontend a šel tvrdě za svým cílem. Makal na sobě, vzdělával se, absolvoval několik online kurzů. Šel s kůží na trh a hledal si práci jako frontend programátor a také se mu to podařilo. Aktuálně zařezává v digitální agentuře z Liptovského Mikuláše a dělá to, co ho baví. Přinášíme ti rozhovor s Milanem a věříme, že jeho příběh tě inspiruje. Čti dál. Ahoj Milano, začněme tvou aktuální prací. Co přesně děláš, jaká je tvá pozice?Ahoj, tak že momentálně pracuji na pozici Front-end developer ve firmě Webidentity, ale pomalu se snažím vnořovat do Back-endu, a to tak, že nasazuji šablony do CMS systému drupal, nebo pokud jde o online obchody, tak do systému Prestashop.[Milan Blaško - začínající frontenďák] Jak ses k této pozici dostal?Jelikož před létem jsem skončil v bývalé práci, protože jsem se chtěl posunout zase dál, našel jsem si práci v Bratislavě. No na konci léta jsem objevil nabídku práce ve skupině Webrebeli od firmy Webidentity. Okamžitě jsme se kontaktovali a nakonec jsem tam také začal pracovat. Potěšilo mě to hlavně proto, že jsem mohl zůstat v Liptovském Mikuláši. Máš nějaký vzor, který tě inspiruje? Osobu, která je pro tebe motivátorem?Určitě můžu říct, že vážněji k tvorbě webových stránek mě dovedl Yablko se svým kurzem Webrebel HTML/CSS. Ale také je vzorem i můj šéf Juraj, který ovládá tvorbu a programování stránek na vysoké úrovni. Kde bereš inspiraci pro svou práci? Máš nějaké tipy a hacky, které zaručeně fungují?Inspiraci beru všude po internetu nebo od svých spolupracovníků. Zaručené hacky nemám, protože stále narážím na něco nového, čili nic konkrétního nemám. :D V této oblasti je třeba sledovat aktuální trendy, inovace. Jak jsi na tom ty? Stíháš to všechno při práci?Musím říct, že odkdy pracuji, tak už je toho času méně, teď se spíše učím konkrétní věci které využívám, respektive pokud narazím na nějaký problém tak se to snažím řešit buď se šéfem nebo hledám řešení na internetu. Určitě se v nejbližší době chci více věnovat kurzom JavaScriptu, hlavně novému kurzu VUE.js.[Milan již pracoval na projektech pro několik zajímavých klientů] Čím vším sis musel projít, pokud ses vypracoval na tuto pozici?Musím přiznat, že na začátku to nebylo vůbec jednoduché, protože jsem se programovat učil vedle vysoké školy. Hlavní problém byl, že jsem si chtěl začít přivydělat vedle školy a chtěl jsem to řešit dálkově, ale Frontendistu bez relevantních referencí těžko někde příjmu, natož formou home-office. Nakonec v posledním ročníku se mi podařilo na živnost najít si práci pro jednu firmu z Prahy. Co tě nejvíc baví na tvé práci? Máš nějaký oblíbený task, který děláš nejraději?Nejvíce mě na této práci baví svoboda. Hlavně, že můžu dělat z domu, z chaty nebo v kanclu. Toto bylo pro mě vždy důležité. Ale určitě také různorodost práce. Opravdu, člověk se zde učí projekt za projektem a většinou vždy dělá něco nového, čili ta práce není stále jednotvárná. Ale jinak vždy jsem měl rád čistě Front-end neboli kódování šablon.[Milan ve volném čase rád vaří pivo] Dnes je obrovská poptávka po programátorech a designérech. Co bys poradil všem, kdo nemají žádné zkušenosti, ale chtěli by nějak začít?Určitě doporučuji začít s kurzmi, ty dají dobrý základ a uvedou do problematiky. Potom hlavně zkoušet psát reálný kód. Mnohdy jsem něčemu nechápal, mnohdy jsem udělal práci špatně, hlavně na začátku, ale člověk se učí na vlastních chybách a čím déle člověk něco dělá, tím více získává zkušeností. Poradil bych i lidem, aby si co nejdříve začali hledat stáže nebo práci, protože člověk se programovat nejvíce naučí při reálné práci, hlavně tam má zkušenější kolegy, kteří určitě vždy rádi pomohou a posunou ho o pořádný kus dál. Co je podle tebe největší výhodou práce v IT odvětví?Jak jsem zmínil výše, především je to svoboda v práci a že vždy člověk dělá něco nového. Měl jsi někdy pocit, že to nezvládneš? Bylo období, kdy jsi chtěl skončit a dělat něco úplně jiného?Ano, bylo to hlavně při kurzech, často jsem si myslel, že jsem asi opravdu hloupý, že mnoho věcí prostě nechápu. Mnohdy jsem to chtěl vzdát. I začátky v zaměstnání byly obtížné, také jsem dělal chyby. Ale po čase se člověk z vlastních chyb učí. Čím víc jsem tvořil webstránky, tím víc jsem všemu začal rozumět. Je to vždy o tom, že člověk se nemůže hned vzdát a musí pořád zkoušet a být vytrvalý v tom, co dělá. Jaké jsou tvé plány do budoucna?Myslím, že jediný plán je zdokonalovat se v tom, co aktuálně dělám. Určitě se chci stát senior Front-end developerem. Všechno ostatní už ukáže čas, čize nic konrétního v plánu nemám :) Máš nějakou radu, kterou bys chtěl sdílet se studenty, kteří teprve začínají s designem, tvorbou web stránek a programováním nebo se svým vzděláváním v IT oblasti?Určitě pokračovat v tom, co začaly. Učit se postupně věci, nejlépe přejít vše od základů, krok za krokem, neučit se všechno najednou a hlavně nenechat se odradit neúspěchem. Všechno má svůj čas. Mnohdy se mi stalo, že jsem si řekl, že na tohle já hlavu nemám, neumím se to naučit. Začal jsem pracovat, díval jsem si řešení na internetu a co jednou víc se mi to dostavělo do hlavy. Hlavní je setrvat. Pokud máš na Milana nějakou otázku, směle ji napiš do komentáře k článku. Další úspěšné příběhy absolventů Learn2Code kurzů si přečti v dalších článcích na našem blogu.

Od verze 9 bude java vydávána v pravidelných intervalech. Nová java každých 6 měsíců. Takže můžeme očekávat novou funkčnost častěji, ale v menších dávkách. Nejpoužívanější Java dnes je java 8 – vydaná v roce 2014. Java 9 byla poprvé vydána v září 2017, později byly opraveny kritické chyby a lze říci, že taková lepší verze byla vydána v lednu 2018. Java 10 byla vydána v březnu 2018, Java 11 v září 2018. Takže rychlý posun ve verzích, ale ne drastický posun ve funkčnosti. Co je lepší? Najednou a mnohem nebo méně a postupně? Záleží na tom, co děláte. Pokud používáte mnoho rámců a knihoven třetích stran, může být vaše práce ovlivněna po zvýšení tohoto jevu. Prvním milníkem je java 11, která je označena jako LTS, tj. dlouhodobá podpora. Tato verze tohoto jevu bude opravena na dlouhou dobu a bude o ni postaráno v následujících letech. Co to znamená? Že společnosti s větší pravděpodobností přeskočí z jevu 8 dříve na jev 11, protože si budou jisty, že tato java bude v budoucnu opravena –, pokud bude nalezena kritická chyba. V tomto článku se zaměříme hlavně na seznam nových změn. Nebudeme se zabývat jednotlivými změnami podrobně. Budeme to udržovat i v budoucnu. InstalaceNejprve musíte stáhnout a nainstalovat nejnovější fenomén jdk. V době psaní to tak je Java 11. Nastavte proměnnou prostředí JAVA_HOME na nový jev – na kořen, nikoli do složky bin. Poté nastavte cestu k proměnné PATH pouze do složky koše nově nainstalovaného jevu. Spusťte příkazový řádek a zadejte příkaz: java – verze Pokud máte verzi, vše je v pořádku.[Image] Pokud dojde k chybě nebo se zobrazí starší verze, ujistěte se, že v PATH je cesta nového fenoménu nastavena na začátku. Je možné, že v PATH máte také nastaveno C: \ ProgramData \ Oracle \ Java \ javapath. Pokud ano, musí to být za cestou k nejnovějšímu jevu. ModulyV Javě 9 je nejpříznivější změnou projekt Jigsaw –, ale stačí, když si vzpomeneme, že se jedná o divizi modularity – velkého monolitu –, takže celá aplikace v jednom balení do menších buněk – moduly. Moduly pak řeknou, co publikují světu a co požadují pro svou správnou funkčnost. Každý modul obsahuje soubor modul-info.java a alespoň jeden balíček. Module-info.java obsahuje popis závislostí, které modul potřebuje. Každý modul je nezávislý v tom, že pokud obsahuje obrázky nebo konfigurační soubory, modul je spravuje sám. Vše v modulu je pro modul soukromé, pokud neřekneme jinak. Existují 4 typy modulů.Systémové moduly – Java SE a JDK moduly –, pokud si všimnete, jdk nainstalovaný pro novější jev postrádá složku jre. Nyní jsou jmody. Zde máme všechna výchozí nastavení poskytovaná moduly.[Image] Aplikační moduly jsou moduly, které chceme vytvořit, když se rozhodneme, že chceme moduly používat. Automatické moduly je vytvořen, když do modulu cesty přidáme soubory JAR. Název modulu je převzat z názvu souboru. Tyto automatické moduly mají plný přístup ke všem ostatním modulům načteným na cestě. Nepojmenovaný modul = pokud jsou některé třídy nebo soubory jar načteny na cestě –, tyto třídy a soubory jar jsou automaticky přidány do tohoto nejmenovaného modulu. Používá se pro zpětnou kompatibilitu s předchozím starším Javanese kódem. DistribuceModul by měl být zabalen jako jarní soubor – jeden jarní soubor by měl obsahovat maximálně jeden modul. Když provádíme projekt sestavení, musíme být opatrní, abychom každý modul v našem projektu zabalili jako samostatnou pružinu. Základní modulySlíbili jsme, že jdk má novou strukturu, která obsahuje jmoduly. Zde jsou základní moduly. Pokud zadáme příkaz, můžeme tyto moduly uvést pomocí příkazového řádku <b>java --list-modules</b>. [Image] Každý modul, který vytvoříme, použije implicitní modul java.base. Použití dalších modulů bude k dispozici po konfiguraci. Vytvoření moduluModul v podstatě vzniká, pokud definujeme soubor modul-info.java v kořenovém adresáři zdrojového kódu modulu. Tento okamžik pracuje se zdrojovým kódem jako s modulem. Moduly se navzájem nevidí – nemají přístup k sobě navzájem a ke třetímu atd. Podle toho, kolik modulů používáme. Pokud chcete použít něco zvenčí nebo chcete, aby byla viditelná vnitřek vašeho modulu nebo vnitřní čas vašeho modulu, musíte jej definovat. Pojďme mít projekt, ve kterém definujeme nový modul. V modulu máme složku src, do které vložíme veškerý zdrojový kód. Uvnitř definujeme balíček sk.jaro.demo a stále v něm vnější a vnitřní. Vytvoříme jednoduché třídy, které jen něco napíšou na konzoli.[Image] package sk.jaro.demo.external; public class HelloMainModuleExternal { public void doAction() { System.out.println ("Hello main module HelloMainModuleExternal"); } }  package sk.jaro.demo.internal; public class HelloMainModuleInternal { public void doAction() { System.out.println("Hello main module HelloMainModuleInternal"); } } Tyto třídy se liší pouze v názvu a příkazu na konzole. Později nastavíme vnitřní, aby byl viditelný pouze v hlavním modulu. Později nastavíme externí, aby byl viditelný mimo hlavní modul. Vytvořte soubor modul-info.java v src tohoto modulu. Uvnitř souboru je syntaxe, kde klíčovým slovem je nejprve modul, pak název modulu – můžete také použít tečky, a pak jsou zde složené závorky: modul nasmodule { }. Chceme, aby byl externí balíček k dispozici pro další moduly –, které budou nastaveny pro export. module main { exports sk.jaro.demo.external; }Nyní vytvoříme nový modul ve stejném projektu s názvem utils. Uvnitř budeme mít jednu třídu, ve které se pokusíme použít třídu HelloMainModuleExternal z hlavního modulu.[Image] Module-info.java musí nyní obsahovat, že v tomto modulu požadujeme hlavní modul –, protože z tohoto modulu používáme funkčnost. module utils { requires main; } Nyní můžeme použít třídy, které byly exportovány z hlavního modulu: package sk.jaro.demo; import sk.jaro.demo.external.HelloMainModuleExternal; public class UseSomethingFromMainModule { public static void main(String[] args) { HelloMainModuleExternal helloMainModuleExternal = new HelloMainModuleExternal(); helloMainModuleExternal.doAction(); } }ZávěrNakonec si s tím můžete hrát hned teď. Zkuste použít třídu, která není exportována z hlavního modulu. O modulech by bylo možné napsat a mluvit o nich, ale doufám, že pochopíte princip modularizace. Během studií na toto téma mám několik otázek, na které jsem dosud neodpověděl. Například: Maven s java modularizací? Rámce a modularizace? Pokud se vám tento článek líbil, napište něco do komentářů, budu šťastný. Zajímá vás Java? Vyzkoušejte jeden z kurzů na toto téma https://skillmea.sk. Pokud se o mně chcete dozvědět více, sledujte můj web www.jaroslavbeno.sk. jaro Zdrojové kódy ke stažení.